6 C 484/2021-31 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 94 593,90 Kč s příslušenstvím ve výši smluveného úroku a zákonného úroku z prodlení. Uvedl, že předmětný požadavek je součtem dluhu, který vznikl žalované z důvodu řádného neplnění podmínek, ke kterým se zavázala podpisem smlouvy o zápůjčce ze dne 10.8.2018 a 26.4.2018. 2. Žalobní nárok odůvodnil tím, že dne 10.8.2018 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce (společnost [právnická osoba]) smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na horní straně smlouvy (dále jen„ podmínky“). Na základě takto uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 32 019 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 9 803 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 13 404 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 812 Kč. Souhrnně se jednalo o tzv. poplatek. 3. Celkovou částku odpovídající součtu zápůjčky a poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala hradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 4 002 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10.2.2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradila 12.11.2018. Marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na jistině 34 488,41 Kč a na dlužném poplatku částku 23 066,83 Kč a dále mu vzniklo právo požadovat zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny, a to od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, tj. od 11.2..2020. Od tohoto data vzniklo právo žalobci rovněž požadovat zaplacení úroku sjednaného na straně 1 smlouvy ve výši 29 % z dlužné jistiny 34 488,41 Kč. 4. Pohledávka z titulu shora označené smlouvy byla postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem z téhož data. K tomuto dni žalobce také vyčíslil zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny částkou 6 363,11 Kč a rovněž úrok dohodnutý ve smlouvě částkou 8 668,09 Kč, tj. úrok 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny, tj. z částky 34 488,41 Kč od 11.2.2020 (tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 18.12.2020). Uvedl, že žalovaná do postoupení pohledávky zaplatila částku 12 006 Kč. 5. Ve druhém případě se jednalo o smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi stejnými účastníky dne 26.4..2018. Žalobce uvedl, že druhá smlouva byla evidována pod číslem 541908267. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Tuto skutečnost žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se podpisem smlouvy zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 28 079 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 577 Kč s úrokovou sazbou 29 % rodně sjednanou na straně 1 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost, flexibilní splácení ve výši 11 791 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 711 Kč. Tuto částku nazval tzv. poplatkem. 6. Žalobce dále uvedl, že celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26.10.2029. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne 12.11.2018. 7. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem 24 535 Kč. Po tomto datu nic dalšího nezaplatila. 8. Předmětná pohledávka byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020. 9. Žalobce uplatnil po žalované zaplacení dlužné částky 37 038,66 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 21 462,63 Kč a dlužného poplatku ve výši 15 576,03 Kč. Dále požadoval zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 7 244,23 Kč, tj. úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny, tj. 21 462,63 Kč, od 27.10 2019 do 18.12.2020. Dále uplatnil požadavek na zaplacení kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 959,86 Kč, tj. úrok z prodlení ve výši 9 % ročně počítaný z dlužné jistiny, tj. 21 n462, 63 Kč, od 12.12.2018 do 18.12.2020. Dále uplatnil požadavek na zaplacení úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od 19.12.2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonem stanovené výši 9 % ročně z dlužné jistiny od 19.12.2020 do zaplacení. 10. Usnesením ze dne 13. května 2022, č. j. 6 C 484/2021-26 a č. j. 6 C 484/2021-27 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 11. S ohledem na nečinnost žalované a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce. 12. Předně je třeba uvést, že pro právní hodnocení věci je nutné použít zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platný k datu uzavření smlouvy o zápůjčce, tj. k datu 10.8. 2018 a 26.4.2018. 13. Podle § 2390 obč. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 14. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 15. Podle § 1815 obč. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 16. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. 17. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. 18. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno. 19. V projednávané věci žalobce prokázal svou aktivní věcnou legitimaci předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 a přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek. Prokázal rovněž, že žalované oznámil postoupení pohledávky dopisem z téhož data. Soud má tak za to, že žalobce náležitě splnil svou oznamovací povinnost vůči žalované o postoupení pohledávky a o tom, že svůj nárok z titulu nezaplacených zápůjček uplatní podáním žaloby u soudu. 20. Žalobce dále prokázal, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dvě smlouvy o zápůjčce. První smlouva byla uzavřena 26.4..2018 a žalovaná na jejím základě získala jistinu ve výši 35 000 Kč. Druhá smlouva byla uzavřena