7 C 10/2023-23 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 15. 3. 2023 (ve znění doplňujícího podání ze dne 16. 5. 2023) domáhala po žalované zaplacení částky 35 379,79 Kč a úrokového příslušenství. Uváděla, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřel dne 30. 6. 2017 s žalovanou Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku společně s příslušenstvím úvěru (to bylo tvořeno částkou 36 332 Kč) v 17 měsíčních splátkách po 4 196 Kč. V Žádosti o úvěr uvedla žalovaná základní údaje o své osobě, dále pak okolnosti vypovídající o její finanční situaci. Původní věřitel vyhodnotil osobu žalované jako způsobilou ke splácení úvěru. Žalovaná však úvěr nehradila řádně a včas, uhradila pouze částku 33 696 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky (tedy ke dni 30. 11. 2018). V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022 (s účinností k 27. 10. 2022). Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny 19 379,79 Kč, dlužného kapitalizovaného smluvního úroku 1 203,81 Kč, dlužného poplatku za poskytnutí úvěru 7 385,65 Kč, dlužných nákladů na vyhodnocení úvěru 2 254,10 Kč, dlužného inkasního poplatku 7 385,65 Kč, smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků 11 253,55 Kč (za období od 1. 12. 2018 do 14. 10. 2022), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 752,13 Kč (za období od 1. 12. 2018 do 14. 10. 2022), účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání 217 Kč, smluvní pokuty 16 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 19 379,79 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení. 2. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaná se nevyjádřila jak k textu podané žaloby (která jí byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti uváděné v žalobě nečinila v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 3. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Původní věřitel [právnická osoba] uzavřel dne 30. 6. 2017 s žalovanou Smlouvu o úvěru [číslo] kterou se zavázal poskytnout žalované (dlužníkovi) částku ve výši 35 000 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvořil Předpis splátek (Příloha č. 1). Žalovaná se zavázala zaplatit věřiteli úrok ve výši 4 000 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 14 000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 4 264 Kč a inkasní poplatek ve výši 14 000 Kč, celkem měla tedy uhradit částku 71 332 Kč v 17 měsíčních splátkách po 4 196 Kč. Listina dále upravovala práva a povinnosti smluvních stran, sankce pro případ prodlení s vrácením úvěru (ustanovení o smluvní pokutě ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, o zákonném úroku z prodlení, o účelně vynaložených nákladech spojených s prodlením a upomínáním dlužníka), úrokovou sazbu (15 % ročně u splatnosti úvěru během 17 měsíců), ukončení smlouvy. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru pak poskytoval žalované detailní informace o poskytovaném úvěru včetně podmínek čerpání (v hotovosti v den uzavření smlouvy), režimu splátek, úvěrových nákladů, dalších právních aspektů a předpisu splátek. V Žádosti o úvěr byly uvedeny údaje o žalované (žadateli), jejím zaměstnavateli (zde je vyznačeno důchodce), výši úvěru (35 000 Kč) a počtu splátek (17 měsíčních splátek po 4 196 Kč). Žalovaná zde uvedla, že pobírá důchod, doložila výplatní pásky a jiný doklad (důchod). Její mzda dle žádosti činí 4 830 Kč, důchod činí 4 942 Kč, ostatní státní příspěvky činí 2 000 Kč (celkové měsíční příjmy pak činí 11 772 Kč). U měsíčních výdajů žalovaná uvedla, že za jídlo, dopravu a osobní náklady uhradí částku 1 000 Kč, za energie a bydlení uhradí částku 2 200 Kč a dále má měsíční splátky půjček ve výši 1 000 Kč (celkem tedy výdaje činí částku 4 200 Kč). Jako použitelný měsíční příjem byla uvedena částka 7 572 Kč. Dále žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, je vdaná. K ověření totožnosti předložila občanský průkaz. Z přiložených výplatních pásek je patrno, že žalovaná v měsíci červnu 2016 dosáhla čisté mzdy 4 620 Kč (v kolonce„ Srážky“ je uvedena částka 1 130 Kč), v měsíci srpnu 2016 dosáhla čisté mzdy 4 830 Kč. Z ústřižku pro příjemce za měsíc duben 2017 je zřejmé, že žalovaná pobírala invalidní důchod prvního stupně ve výši 4 963 Kč. Listina označená jako Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky pak obsahuje přehled úkonů realizovaných v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky ohledně žalované (cesta pověřeného pracovníka věřitele na adresu žalované učiněné dne 2. 1. 2023). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022 (ta zároveň odkazovala na Rámcovou smlouvu o postupování pohledávek ze dne 4. 4. 2022). Potvrzení o provedení transakce osvědčuje zaplacení portfolia za postoupení pohledávky dne 27. 10. 2022. Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisy ze dne 27. 11. 2022 a dne 10. 11. 2022 (doloženo podacím archem). Příloha č. 1 ke Smlouvě o postoupení pohledávek pak obsahovala informace o dlužníkovi a jeho závazku z úvěrové smlouvy. Žalovaná byla předžalobní upomínkou ze dne 1. 3. 2023 vyzývána právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky ve výši 81 853,23 Kč, byla upozorňována na možné soudní řízení a navýšení nákladů v souvislosti se soudním řízením (doloženo podacím archem). 4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 5. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále též „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou zejména z předložených oznámení o postoupení pohledávky a z dílčí (a rámcové) smlouvy o postoupení pohledávek. 11. Po právní stránce soud věc posoudil podle výše uvedených norem a do