8 C 131/2021-33 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou, podanou u soudu dne 30. 3. 2021, domáhal po žalované zaplacení částky 37 178,93 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z žádosti o zápůjčku soud zjistil, že žalovaná požádala dne 23. 3. 2018 o poskytnutí zápůjčky ve výši 22 000 Kč a uvedla, že její příjem je 17 366 Kč, další příjem 4 000 Kč - není zřejmé z čeho bylo vycházeno, výdaje 5 200 Kč. Bydlí v nájmu, je svobodná, pracuje jako prodavačka, má bankovní účet a její totožnost byla ověřena z občanského průkazu. Nic dalšího uvedeno ani doloženo není. 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 23. 3. 2018 soud zjistil, že účastníci podepsali smlouvu [číslo] na základě které žalobce vyplatil žalované částku 22 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku a dále částku 19 017 Kč, sestávající z částky 3 935 Kč - úrok, který byl dohodnut ve výši 29% p. a., RPSN byla dohodnuta ve výši 230,58%, dále částky 8 596 Kč - úhrada za administrativní činnost, částky 6 486 Kč - částka za vedení zákaznického účtu. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci celkem 41 017 Kč v 60 týdenních splátkách po 684 Kč, první splátku v den uzavření smlouvy. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na nynějšího žalobce. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno doporučeným dopisem s datem 20. 1. 2020. 7. Z výzvy před podáním žaloby, která byla žalované zaslána doporučeným dopisem dne 28. 1. 2021, bylo zjištěno, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky. 8. Na výzvu soudu k doplnění žaloby, jakým způsobem byla zjišťována schopnost žalované úvěr splácet, žalovaný reagoval obecnými tvrzeními a doložil pouze zákaznickou kartu - žádost o spotřebitelský úvěr, nic dalšího nedoložil. 9. Na základě předložených důkazů soud zjistil, že byla sepsána smlouva o zápůjčce, na základě které žalovaná měla obdržet částku 22 000 Kč, měla zaplatit částku 41 017 Kč v 60 týdenních splátkách po 684 Kč. Žalovaná zaplatila žalobci částku 1 400 Kč. 10. Podle ustanovení § 2390 a následujících občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 15. Podle ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá strana požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18. Dále soud postupoval v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. - § 86, 87 odst. 1 o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, když smlouva byla uzavřena dne 23. 3. 2018. 19. Soud postupoval v souladu s předpisy Evropského společenství zejména směrnicí 2008/48/ES, které se Česká republika zavázala implementovat do národního práva. 20. Soudní dvůr se v rozsudku ze dne 18. 12. 2014, ve věci C – 449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další dovodil, že věřitel má prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele či nikoliv a zda je má ověřit pomocí jiných údajů:„ …poskytovatel úvěru musí 1) v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Tyto informace závisí od různých okolností. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele, nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 2) aniž je dotčená druhá věta č. l. 8 odst. 1 směrnice 2008/48, podle které mohou členské státy ve svých právních předpisech zachovat požadavek, aby poskytoval úvěru, vyhledal údaje v databázi, přičemž tato směrnice neukládá poskytovatelům úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotřebitelem. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.“ Pojem odborná péče je vymezován v ustanovení § 2 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, podle kterého odbornou péčí je úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu vynaložením odborné péče především znamená, že investiční sprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků, zejména plní povinnosti podle této hlavy. 21. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že jeho právní předchůdce, jako poskytoval zápůjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované zápůjčku splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, kdy byla tázána na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Kromě zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr, však žalobce žádné listiny, ze kterých by bylo zřejmé, že ověřoval zaměstnání, výši výdělků, výdaje žalované, nedoložil. Není tak vůbec zřejmé, z jakých skutečností žalobce při žádosti žalované o úvěr vycházel. Není zřejmé, zda vůbec věděl, jaký má žalovaná skutečný příjem, zda z tohoto příjmu je schopna dluh splácet, zda má jiné finanční závazky, jaký je počet členů domácnosti apod. Bylo na žalobci, jako osobě odborně znalé, žádat také o další údaje, například výpis z exekučního rejstříku, insolvenčního rejstříku a jiných, kterými by doplnil skutečnosti rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti žalované dluh splácet. Tímto svým jednáním žalobce porušil povinnosti vyplývající ze zákona, tedy právo žalované na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Porušením této povinnosti žalobce porušil veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Právě na takovéto jednání cílí ustanovení § 84 zákona o spotřebitelském úvěru, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele. Pokud porušením povinností žalobce byla uzavřena smlouva, je s ohledem na zákonná ustanovení i evropskou směrnici nutno vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tudíž tento právní úkon je ve smyslu ustanovením § 580 a 588 občanského zákoníku absolutně neplatným. 22. V daném případě žalobce půjčil žalované částku 22 000 Kč, žalovaná zaplatila částku 1 400 Kč, zbývá doplatit částka 20 600 Kč. Je-li soudem vyhodnocena uzavřená smlouva jako neplatná, nelze z neplatného ujednání požadovat další plnění - například úrok, smluvní pokutu apod. Žaloba byla uznána důvodnou částečně, co do částky 20 600 Kč a ve zbytku byla jako nedůvodná zamítnuta. 23. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce neměl ve věci plný úspěch. Požadoval zaplacení částky 37 178,93 Kč, přizn