7 C 122/2021-25 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou po žalované původně domáhala 182 083,86 Kč s příslušenstvím, následně však svou žalobu částečně vzala zpět a nyní se tedy domáhá 81 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 30. 1. 2021 do zaplacení, což představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované, neboť nedisponuje dokumenty k prokázání, že prověřovala schopnost žalované splácet úvěr poskytnutý na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 30. 6. 2018. Výše poskytnutých finančních prostředků byla 100 000 Kč, přičemž žalovaná na pohledávku uhradila 19 000 Kč. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listiny podepsané dne 30. 6. 2018 žalobkyní a žalovanou a označené jako„ smlouva o zápůjčce – [anonymizováno] na účet [číslo]“ soud zjistil, že obsahem listiny byl mimo jiné závazek žalobkyně poskytnout žalované 100 000 Kč, která se tyto peníze spolu s úrokem a dalšími poplatky zavázala uhradit ve 24 měsíčních splátkách. 4. Z„ tabulky umoření“ vyhotovené ke dni 13. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaná na pohledávku zaplatila celkem 19 000 Kč. 5. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 1. 2021 zaslané žalobkyní žalované soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě své pohledávky vůči žalobkyni do 29. 1. 2021. 6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně poskytla žalované 100 000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet spolu s úrokem a„ dalšími poplatky“ v pravidelných 24 měsíčních splátkách, přičemž nebyly posuzovány možnosti žalované takto poskytnuté prostředky splácet. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky do dne 29. 1. 2021, avšak žalovaná kromě již uhrazených 19 000 Kč neuhradila ničeho. 7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZosÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věty první ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé, je smlouva neplatná. 9. Podle § 84 ZosÚ poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli (odst. 1). Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů (odst. 2). Sdělené nebo zveřejněné informace podle odstavce 1 obsahují upozornění, že pokud spotřebitel nesplní povinnost podle odstavce 2 a poskytovatel proto nebude schopen posoudit jeho úvěruschopnost, poskytovatel spotřebitelský úvěr neposkytne (odst. 3). 10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 12. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena (§ 75 a násl., § 90 a násl.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ 110, § 117 a násl. § 122). Z jednotlivých ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním (viz. i b. 26 preambule směrnice 2008/48/ES, která je transponována právě tímto zákonem). Stejnému cíli tedy odpovídá i ustanovení § 86 ZosÚ. 13. Žalobkyně porušením povinnosti ověřit úvěruschopnost žalované porušila její právo na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ji nadměrně zadlužují. Porušením povinnosti uložené § 86 ZosÚ zároveň porušil veřejný pořádek; v daném případě vystupující v podobě ochrany společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. 14. Žalobkyně v pozici podnikatele a žalovaná v pozici spotřebitele uzavřely dne 30. 6. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, aniž by však v rozporu s § 86 ZosÚ byla zkoumána schopnost žalované jako spotřebitele daný úvěr splácet, a proto je tato smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru absolutně neplatná pro její rozpor s veřejným pořádkem, přičemž k absolutní neplatnosti právního jednání soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.). 15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1); bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Podle § 1968 věty první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. V projednávané věci žalobkyně poskytla žalované 100 000 Kč a vzhledem k tomu, že titul, na jehož základě peníze poskytla, odpadl, má nárok na tyto finanční prostředky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalovaná byla vyzván v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. k zaplacení mimo jiné i celé zbývající„ jistiny“ ke dni 29. 1. 2021, přičemž se dnem následujícím ocitla v prodlení. Byla-li smlouva o spotřebitelském úvěru shledána absolutně neplatnou a žalobkyně vznikl nárok toliko na vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 100 000 Kč, pak je nutné v souladu s § 2993 o. z. od této částky odečíst veškeré finanční prostředky zaplacené žalovanou (ve výši 19 000 Kč). 21. Soud uzavřel, že žaloba je důvodná co do 81 000 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od 30. 1. 2021 do zaplacení 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu náklad