19 C 137/2023-484 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 9. 2023 se žalobce domáhá proti žalovanému proti žalované úhrady částky 130 605 Kč z titulu dosud neuhrazených odpracovaných hodin přesčasů, příplatků za práci přesčas, za práci v noci, v sobotu, v neděli a za práci ve svátek za období části měsíce srpna 2021, září, října, listopadu a prosince roku 2021 a pak dále za měsíce leden, únor, březen, duben, květen a červen 2022. V žalobě uvádí, že v tomto období pracoval pro žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne 2. 8. 2021 ve znění dodatku č. , hodnota, pracovní smlouvy ze dne 2. 1. 2022 jako řidič kamionové přepravy tuzemské i mezinárodní se sjednanou měsíční mzdou ve výši 21 500 Kč, respektive 22 000 Kč a osobním ohodnocením v pohyblivé výši. Žalovaný však žalobci neuhradil za uvedené měsíce řádně plnou mzdu. Pokud jde o žalobní tvrzení, žalobce odkazuje na znalecký posudek č. , hodnota, , v němž znalec vypočítává dluh na mzdě v souhrnné výši 130 605 Kč.2. Dále se žalobce domáhá proti žalované zaplacení částky 241,97 Kč jako příslušenství úroku z prodlení z částky 1 853 Kč za dobu od 1. 1. 2022 do 21. 12. 2022 ve výši 211,76 Kč a z částky 317 Kč od 1. 3. 2022 do 21. 12. 2022 ve výši 30,21 Kč, když před podáním žaloby byla žalovaná v prodlení s úhradou shora uvedených částek, které následně doplatila, když se jednalo o práci přesčas za období listopad 2021 a leden 2022, a vznikl tak nárok na příslušenství, úrok z prodlení v celkové výši tedy 241,97 Kč.3. Usnesením ze dne 20. 11. 2023 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá skutková tvrzení a zároveň důkazy na podporu svých tvrzení, a to tak, aby ke každému jednotlivému měsíci žalovaného nároku doplnil konkrétně vyčíslené přesčasové hodiny, hodiny ve svátek, v noci, v sobotu a v neděli, jaká částka byla v daném měsíci z tohoto titulu žalovaným ve mzdě zaplacena žalobci, která nikoliv.4. Žalobce následně svá skutková tvrzení doplnil v tom směru, že rozepsal pro každý jednotlivý žalovaný měsíc, tedy od srpna 2021 do června 2022, rozsah práce, který celkově vykonal, rozsah práce v noci, v sobotu a v neděli, případně ve svátek, řádnou pracovní dobu dle každého jednotlivého měsíce a při odečtení poskytnuté mzdy vyčíslil za každý jednotlivý měsíc rozdíl oproti částce, která žalobci má s ohledem na celkový rozsah práce náležet.5. Žalobce byl dále vyzván a poučen soudem ve smyslu ustanovení § 118 odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnil svá tvrzení stran žalobního nároku tak, aby v každém jednotlivém měsíčním období uvedl rozsah bezpečnostních přestávek ve vztahu k předloženému výpisu z karty řidiče, kdy není zřejmé, která z dob označených jako přestávka je bezpečnostní přestávkou či jinou přestávkou na straně řidiče, za kterou řidiči nepřísluší odměna a předloží důkazy na podporu svých tvrzení.6. Po tomto poučení žalobce nadále tvrdil, že požaduje mzdu za celou pracovní dobu každého jednotlivého pracovního dne, tedy od nástupu do vozidla do skončení jízdy, když po celou tuto dobu byl v práci a z pracoviště se s přihlédnutím k druhu vykonávané práce nevzdálil. Odkazuje na podrobný rozpis aktivit řidiče, který dokladuje délku každé jednotlivé pracovní doby v každý jednotlivý den žalovaných měsíců. Žalobce dále tvrdil, že v případě vypnutí motoru digitální tachograf samovolně zaznamenával přestávku symbolem tzv. postýlky, přičemž toto automatické nastavení nemohl nijak ovlivnit.7. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Tvrdí, že veškeré mzdové nároky žalobci uhradila, přičemž uznává toliko částku 28 166 Kč, kterou jako čistou mzdu, respektive doplatek na čistou mzdu, uhradil žalobci po podání žaloby, protože v tomto rozsahu došlo k nesprávnému výpočtu účetního systému při vyhodnocování bezpečnostních přestávek žalobce. Tuto chybu žalovaná uznala a uvedenou částku 28 166 Kč uhradila, přičemž se jedná o doplatek za měsíc srpen 2021 ve výši 4 104 Kč čistého, za září 2021 ve výši 3 168 Kč čistého, za říjen 2021 ve výši 3 189 Kč čistého, za listopad 2021 ve výši 4 679 Kč čistého, za prosinec 2021 ve výši 245 Kč čistého, za leden 2022 ve výši 1 253 Kč čistého, za únor 2022 ve výši 3 277 Kč čistého, za březen 2022 ve výši 1 766 Kč čistého, za duben 2022 ve výši 4 453 Kč čistého, za květen 2022 ve výši 1 709 Kč čistého a za červen 2022 ve výši 323 Kč čistého. Celkově však žalovaná podotýká, že za uvedené období uhradila žalobci na mzdových nárocích více, než jaký nárok žalobci skutečně vznikl. Tvrdí, že žalobce v jednotlivých žalovaných měsících odpracoval jiný resp. nižší rozsah hodin, než jaký požaduje k proplacení. Odkazuje na podrobné záznamy a přehledy údajů z jízd vozidla řízeného žalobcem. Žalobce v pracovním poměru u žalované řídil pouze nákladní automobil tovární značky , Anonymizováno, , SPZ, , které je vybaveno zařízením snímajícím aktivitu řidiče tzv. tachografem, která spolupracuje s jednotkou GPS. Data jsou vždy zapisována jak na kartu řidiče, tak do systému , Anonymizováno, , jsou následně uchována a vyhodnocení záznamů provádí systém , Anonymizováno, Z tohoto systému pak vyplývají základní data jednak o celkové ujeté vzdálenosti a dále pak o době jízdy. S ohledem na zjištěné nesrovnalosti nicméně přepočítala mzdové nároky žalobce a odkázala na nově zpracované výplatní listy za žalované období, které již odpovídají skutečně odpracované době v žalovaném období.8. Žalovaná v řízení rozporovala toliko částku 130 605 Kč s příslušenstvím, úrokem z prodlení. K dalšímu nároku ve výši 241,97 Kč se vůbec nevyjádřila. V tomto rozsahu došlo na straně žalované ke kvalifikovanému uznání této části žalobního nároku ve smyslu ustanovení § 114b o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 153a odst. 1 a 2 o. s. ř. Soud proto tomuto dílčímu nároku vyhověl rozsudkem ro uznání a zavázal žalovanou k úhradě částky 241,97 Kč, jak vyplývá z bodu II. rozsudku na základě kvalifikovaného uznání, když se jedná o nárok vyplývající z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jedná se tak o věc, v níž lze uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení § 99 o. s. ř.9. Žalovaná po podání žaloby uhradila žalobci částku 28 166 Kč a následně sociální a zdravotní odvody ve výši 14 968 Kč a 6 759 Kč. Na měsíc srpen 2021 tak doplatil žalobci částku 5 557 Kč hrubého, na měsíc září 2021 částku 4 285 Kč hrubého, na říjen 2021 částku 4 326 Kč hrubého, na měsíc listopad 2021 částku 4 257 Kč hrubého, na měsíc prosinec 2021 částku 331 Kč hrubého, na měsíc leden 2022 částku 3 775 Kč hrubého, na měsíc únor 2022 částku 4 441 Kč hrubého, na měsíc březen 2022 částku 2 388 Kč hrubého, na měsíc duben 2022 částku 6 033 Kč hrubého, na měsíc květen 2022 částku 2 310 Kč hrubého, na měsíc červen 2022 částku 437 Kč.10. Pro úhradu shora uvedené částky vzal žalobce v průběhu řízení žalobu částečně zpět, a to ve výši čisté mzdy za každý uvedený jednotlivý měsíc a zákonných odvodů, které soud pro účely rozhodnutí ve věci vyčíslil v rozsahu, v jakém byla mzda žalovanou vyčíslena v tzv. hrubé mzdě.11. Soud proto ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu zastavil, a to v rozsahu nároku za měsíc září 2021 ve výši 3 168 Kč a zákonných odvodů ve výši 1 117 Kč, za měsíc říjen 2021 ve výši 3 189 Kč a zákonných odvodů ve výši 1 137 Kč, za měsíc listopad 2021 ve výši 3 143 Kč a zákonných odvodů ve výši 1 114 Kč, za měsíc prosinec 2021 ve výši 245 Kč a zákonných odvodů ve výši 86 Kč, za měsíc leden 2022 ve výši 2 789 Kč a zákonných odvodů ve výši 986 Kč, za měsíc únor 2022 ve výši 3 277 Kč a zákonných odvodů ve výši 1 164 Kč, za měsíc březen 2022 ve výši 1 766 Kč a zákonných odvodů ve výši 622 Kč, za měsíc duben 2022 ve výši 4 453 Kč a zákonných odvodů ve výši 1 580 Kč, za měsíc květen 2022 ve výši 1 709 Kč a zákonných odvodů ve výši 601 Kč, za měsíc červen 2022 ve výši 323 Kč a zákonných odvodů ve výši 114 Kč, když se zpětvzetím této části nároku žalovaná strana souhlasila.12. Z výslechu žalobce jako účastníka řízení bylo zjištěno, že ve smlouvě je neplatně uvedeno, že mzda zahrnuje i přesčasové hodiny. Je nesmyslné, že jako řidič kamionu odpracuje 40 hodin týdně a nic dalšího. Již při podpisu smlouvy na toto žalovanou stranu upozorňoval. Bylo domluveno, že tento rozdíl bude nahrazen tzv. prémiemi. Kartu řidiče předával jednou měsíčně ke stažení dat. Od první výplaty vždy reklamoval počet odpracovaných hodin, avšak toliko ústně při jednání s panem , jméno FO, , případně panem , Anonymizováno, Vždy mu slibovali, že částku navíc vyplatí, ale že teď zrovna nejsou peníze. Naposledy v lednu 2022 se domlouvali, že rozdíl zaplatí nejpozději v květnu. Protože nic neuhradili nakonec ve firmě skončil. Po podání žaloby mu část nároku vyplatili, a to částku 28 166 Kč, kterou obdržel 16. 1. 2024. Věděl kolik má přibližně těch přesčasových hodin, ale přesně ne. Ve mzdě dostával různé částky osobního ohodnocení. Po skončení pracovního poměru se obrátil na pojišťovnu , Anonymizováno, , ta na základě zjištěných podkladů vyčíslila nedoplacené přesčasové hodiny. Není schopen říci, kolik času zabrala tzv. jiná činnost, jako je čekání při nakládce, vykládce, když každá situace byla indi