Žalobce se v rámci žaloby doručené soudu dne 13. 2. 2026 po žalované domáhá zaplacení pohledávek z celkem tří smluv o spotřebitelském úvěru, které byly původně uzavřeny mezi žalovanou a společností , právnická osoba, a následně postoupeny žalobci. Tvrdí, že žalovaná své smluvní povinnosti řádně neplnila, úvěry nesplatila v sjednaném rozsahu a po postoupení pohledávek zůstaly evidovány nesplacené části jistiny, poplatků a příslušenství.2. Dne 16. 2. 2021 uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě jí byla poskytnuta částka 21 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutou jistinu spolu s kapitalizovanými úroky ve výši 18 235 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 559 Kč. Celkem měla zaplatit 48 390 Kč ve 24měsíčních splátkách po 2 017 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 16. 2. 2023. Žalobce tvrdí, že žalovaná své závazky řádně neplnila a na tuto smlouvu uhradila celkem pouze 24 400 Kč. V řízení se proto domáhá zaplacení částky 23 990 Kč s příslušenstvím, představované neuhrazenou jistinou a smluvními poplatky, dále kapitalizovanými úroky a úroky z prodlení.3. Následně dne 6. 5. 2021 uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě jí byla poskytnuta částka 25 000 Kč. Současně se zavázala zaplatit kapitalizované úroky ve výši 21 709 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 428 Kč. Celková dlužná částka měla činit 56 733 Kč a měla být uhrazena ve 24měsíčních splátkách po 2 364 Kč, přičemž konečná splatnost byla sjednána na den 6. 5. 2023. Podle tvrzení žalobce žalovaná uhradila na tento úvěr celkem pouze 16 344,66 Kč. Žalobce se proto domáhá zaplacení částky 40 388,34 Kč s příslušenstvím, tvořené zůstatkem jistiny, smluvními poplatky a navazujícími úroky.4. Dne 8. 11. 2021 uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč. Žalovaná se zavázala vedle jistiny uhradit kapitalizované úroky ve výši 19 342 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 629 Kč. Celková splatná částka měla být uhrazena v 78týdenních splátkách po 660 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 8. 5. 2023. Žalobce tvrdí, že žalovaná na tuto smlouvu uhradila celkem 16 979,34 Kč, avšak řádně a včas nesplatila celý dluh. Z tohoto důvodu se po žalované domáhá zaplacení částky 34 491,66 Kč s příslušenstvím, zahrnující neuhrazenou jistinu, smluvní poplatky, kapitalizované úroky a úroky z prodlení.5. Žalobce dále tvrdí, že všechny uvedené pohledávky byly na něj postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Vedle uvedených jistin a smluvních poplatků se proto domáhá rovněž zaplacení kapitalizovaných úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, dalších smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení od 30. 4. 2024 do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.6. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila, neboť nepřebírá soudní zásilky.7. Ve věci soud rozhodoval dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.8. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi úvěrujícím , právnická osoba, , IČ , IČO, a žalovanou byly uzavřeny celkem tři smlouvy o spotřebitelském úvěru. První dne 16. 2. 2021 na částku 21 000 Kč. Žalovaná se za poskytnutý úvěr zavázala kromě jistiny úvěru uhradit další částku 24 294 Kč, která sestává z: úrok 18 235 Kč, částka za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 4 559 Kč. Žalovaná se celkovou částku 48 390 Kč zavázala uhradit ve 24 splátkách po 2 017 Kč s tím, že po splatní splátka měla činit 1 999 Kč, úroková sazba byla sjednána na 69 % ročně. Téhož dne, jako byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 2. 2021, byla mezi stranami sepsána žádost o spotřebitelském úvěru, kde je uvedeno, že žalovaná pracuje jako , Anonymizováno, u zaměstnavatele , adresa, . Její pravidelný čistý měsíční příjem je 19 980 Kč, další čisté příjmy domácnosti jsou 23 000 Kč měsíčně. Žalovaná splácí interní splátky u , právnická osoba, 1 162 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje žadatele jsou 3 000 Kč. Žádná z informací uvedených v žádosti o spotřebitelský úvěr (zákaznická karta) není doložena. Další smlouva o spotřebitelském úvěru byla mezi stranami sjednána 6. 5. 2021, kdy žalované byl poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, za který se kromě jistiny úvěru žalovaná zavázala uhradit poplatek ve výši 28 637 Kč sestávající z: úrok ve výši 21 709 Kč, částka za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částka za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 5 428 Kč. Celkovou částku 56 733 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 24 splátkách po 2 364 Kč s tím, že poslední splátka činí 2 361 Kč, úroková sazba činila 69 %. U této smlouvy o spotřebitelském úvěru absentuje žádost o spotřebitelský úvěr a zákaznická karta, tj. absentují tvrzené a doložené příjmy a výdaje žalované. Další spotřebitelský úvěr byl sjednán mezi stranami 8. 11. 2024, kdy žalované bylo poskytnuto 24 000 Kč, žalovaná se kromě jistiny zavázala uhradit poplatek ve výši 27 471 Kč, který sestává z: úrok ve výši 19 342 Kč, částka za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 6 629 Kč. Celkovou částku 51 471 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 78 splátkách po 660 Kč s tím, že poslední splátka činí 651 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 88 % ročně. U této smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 8. 11. 2021 je doložena žádost o spotřebitelský úvěr (zákaznická karta), ze které bylo zjištěno, že žalovaná pracuje jako , Anonymizováno, u zaměstnavatele , jméno FO, s čistým příjmem 24 965 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 32 000 Kč, interní splátky u , právnická osoba, činí 4 381 Kč a odhadované měsíční výdaje žadatele činí 1 000 Kč měsíčně. Rovněž u této karty zákazníka zcela absentují doložené příjmy a výdaje. Všechny tři pohledávky za žalovanou byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi , právnická osoba, jako postupitelem a , právnická osoba, . jako postupníkem, smlouva byla uzavřena 29. 4. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 29. 4. 2024, a to doporučeně, kdy den podání je 30. 5. 2024. Součástí spisového materiálu jsou tabulky umoření. Žalované byla doručována předžalobní výzva k plnění datovaná 31. 10. 2024 (téhož dne podáno doporučeně poštou).9. V rámci svého podání k výzvě soudu ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost , právnická osoba, , před uzavřením jednotlivých smluv o zápůjčce řádně a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované úvěry splácet v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Tvrdil, že od žalované získal informace o jejích osobních, majetkových, pracovních a rodinných poměrech, které ověřoval zejména prostřednictvím pracovních smluv, výpisů z bankovních účtů, výplatních pásek a nahlédnutím do insolvenčního rejstříku. Žalobce poukázal na to, že žalovaná uvedla, že je zaměstnána v hlavním pracovním poměru, dosahuje pravidelného příjmu, nemá vyživovací povinnost ani další úvěrové zatížení, a na základě těchto údajů byla její schopnost splácet posouzena jako dostatečná. Zdůraznil rovněž, že žalovaná svým podpisem v zákaznických kartách i smlouvách potvrdila úplnost, přesnost a pravdivost poskytnutých údajů a čestně prohlásila, že nezamlčela žádné podstatné skutečnosti. Dále žalobce namítl, že věřitel nebyl povinen provádět nadstandardní či „detektivní“ prověřování pravdivosti údajů sdělených žalovanou a mohl vycházet z principu poctivosti a dobré víry účastníků právních vztahů. Na podporu svého stanoviska odkázal rovněž na rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , podle něhož je ověření údajů z předložených dokladů dostatečné i bez pořizování jejich kopií. Současně žalobce uvedl, že ani případné neprokázání splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost by vzhledem k právní úpravě účinné v době uzavření smluv nezpůsobovalo absolutní neplatnost smlouvy. Dále sdělil, že některé zákaznické karty nemá v důsledku postoupení pohledávky aktuálně k dispozici, avšak vyžádal si je od svého právního předchůdce a po jejich obdržení je soudu předloží. Žalobce rovněž informoval, že žalovaná na jednotlivé smlouvy uhradila celkem 16 979,34 Kč, 24 400 Kč a 16 344,66 Kč.10. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru § 86 odst. 1, 2 platí: Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru § 87 odst. 1 platí: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Odborná péče poskytovatele úvěru podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, zahrnuje i povinnost neomezit se pouze na tvrzení žadatele, ale tato tvrzení aktivně ověřovat – například prostřednictvím potvrzení o příjmu, výplatních pásek či výpisů z účtu. Tento výklad vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který zdůrazňuje nutnost odborného a pečlivého posouzení všech relevantních dokumentů.14. Pouhé nedoložené prohlášení spotřebitele není dostatečné pro řádné posouzení jeho schopnosti splácet úvěr. Věřitel má povinnost prověřovat bonitu spotřebitele vždy, nikoliv jen při pochybnostech. Smyslem této povinnosti je ochrana spotřebitele před rizikovým zadlužením a jeho negativními důsledky – ekonomickými i společenskými.15. Zákon o spotřebitelském úvěru, jako transpozice směrnice 2008/48/ES, klade důraz na odpovědnost věřitele při posuzování úvěruschopnosti. Podle čl. 8 směrnice musí být úvěruschopnost posouzena na základě dostatečných informací, ideálně doložených, nikoliv pouze na základě tvrzení spotřebitele.16. Odborná péče znamená úroveň dovedností a pozornosti, kterou lze od podnikatele rozumně očekávat, a která odpovídá poctivým obchodním praktikám. Věřitel je tedy povinen aktivně zjišťovat a ověřovat schopnost spotřebitele splácet úvěr, nikoliv se spoléhat na jeho nedoložená tvrzení. Soud se nejprve zabýval otázkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi účastníky.17. Vzhledem k tomu, že jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nutné aplikovat zákon o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru měl povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr s odbornou péčí, což zahrnuje i ověření jeho tvrzení. Nedoložená prohlášení spotřebitele nejsou dostatečná (viz rozsudek NSS č. j. 1 As 30/2015-39). Úvěr lze poskytnout pouze tehdy, pokud z dostupných informací vyplývá, že spotřebitel bude schopen jej splácet – jinak je smlouva neplatná.18. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením jednotlivých smluv o spotřebitelském úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dospěl přitom k závěru, že tato zákonná povinnost splněna nebyla. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce sice tvrdil, že jeho právní předchůdce vycházel z údajů sdělených žalovanou v zákaznických kartách a z některých předložených dokumentů, soudu však žalobce nepředložil dostatečné podklady, z nichž by bylo možné ověřit skutečnou výši příjmů a výdajů žalované ke dni uzavření jednotlivých smluv. Nebylo tak prokázáno, jakým způsobem věřitel porovnal příjmovou a výdajovou stránku rozpočtu žalované a na základě jakých konkrétních údajů dospěl k závěru, že žalovaná bude schopna své závazky řádně splácet. Věřitel se v podstatné míře spokojil s informacemi sdělenými samotnou žalovanou, aniž by bylo prokázáno jejich dostatečné ověření. Takový postup nelze považovat za posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Ve vztahu ke smlouvě č. , hodnota, ze dne 6. 5. 2021 žalobce zákaznickou kartu neměl k dispozici (nedoložil ji do spisového materiálu - nebylo prokázáno ani vyhotovení zákaznické karty, což svědčí o zcela nedostatečném zjišťování majetkových a osobních poměrů žalované před poskytnutím úvěru). Soudu tak nebyly předloženy žádné relevantní podklady umožňující přezkoumat rozsah a kvalitu posouzení úvěruschopnosti žalované. Soud proto uzavírá, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalované u všech tří posuzovaných smluv. Z předložených listin nevyplývá, že by byly spolehlivě zjištěny a vyhodnoceny nejen příjmy, ale i skutečné výdaje žalované a její celková schopnost dostát převzatým závazkům. Posouzení úvěruschopnosti proto nelze považovat za dostatečné ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.19. Za této situace soud uzavřel, že jednotlivé smlouvy o spotřebitelském úvěru byly uzavřeny v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., a jsou proto ve smyslu § 87 odst. 1 citovaného zákona neplatné. Následkem neplatnosti smluv vznikl mezi účastníky vztah bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná je proto povinna vydat pouze majetkový prospěch, který na jejím úkor získala, tedy poskytnuté jistiny úvěrů snížené o částky, které již na jednotlivé úvěry uhradila. Žalobci naopak nevznikl nárok na sjednané úroky, smluvní odměny ani další platby vyplývající z neplatných smluv.20. Ze zjištění soudu dále vyplynulo, že žalovaná na smlouvu č. , hodnota, uhradila celkem 16 979,34 Kč, na smlouvu č. , hodnota, částku 24 400 Kč a na smlouvu č. , hodnota, částku 16 344,66 Kč. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení proto soud vycházel z částek skutečně poskytnutých jistin jednotlivých úvěrů, od nichž odečetl uvedené platby žalované. Nárok žalobce shledal důvodným pouze v tomto rozsahu, zatímco ve zbývající části představující smluvní plnění z neplatných smluv žalobu zamítl.21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce měl ve věci převážný neúspěch. S ohledem na procesní nečinnost žalované této žádné náklady řízení ani nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.