12 C 100/2019-120 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobce proti žalované podal žalobu o zaplacení částky 19 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou coby prodávající dne 27. 2. 2019 uzavřel kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej osobního vozidla [značka automobilu] [anonymizována tři slova], [registrační značka], rok výroby [rok], a že krátce (asi týden) po koupi vozidla u něj zjistil skrytou vadu spočívající v nefunkčnosti startování, poté uplatnil u žalované reklamaci z důvodu této skryté vady, pročež žalovaná (15. 4. 2019) zamítla reklamaci z důvodu existence zásahu do elektroinstalace osobního vozidla třetí osobou, konkrétně do spínací skříňky zapalování a panelu pojistkové skříně. Na to žalobce reagoval vyjádřením k zamítnutí reklamace, ve které uvedl, že zjištěný zásah na vozidle do elektroinstalace byl přítomen již v době prodeje a tento důvod nemůže být platným důvodem k zamítnutí reklamace, neboť žalobce se zkontaktoval s předchozím vlastníkem uvedeného vozidla, který sdělil žalobci, že při prodeji vozidla žalované informoval žalovanou o problémech vozidla se startováním. Jelikož reklamace žalovanou byla s konečnou platností zamítnuta jako nedůvodná dne 25. 4. 2019, žalobce písemně odstoupil od kupní smlouvy pro skrytou vadu vozidla spočívající v poruše startování, když vozidlo již bylo v dispozici žalobkyně, a požadoval od žalované vrácení kupní ceny, kterou mu žalovaná odmítla vrátit; proto žalobce podal tuto žalobu. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť podle jejího názoru nárok žalobce na vrácení kupní ceny není důvodný. Žalovaná nemůže přijmout odpovědnost za údajnou vadu, jejíž vznik mohl být podmíněn neoprávněnou manipulací se spínací skříní zapalování. Vadu navíc považuje žalovaná za údajnou, jelikož vozidlo žádnou vadu nemá. Osobní automobil je ve stavu, který odpovídá jeho stáří, opotřebení a technickému stavu vozidla. Právě s ohledem ke zmíněným faktorům byla žalobci poskytnuta sleva z kupní ceny, kdy tato skutečnost byla i výslovně uvedena v uzavřené kupní smlouvě, což má podklad i v § 2103 o. z. Nelze tvrdit, že by žalovaná při prodeji vozidla jakkoliv zastírala vady, případně ujišťovala žalobce, že věc je bez vad. Situace je zcela opačná, neboť žalovaná upozorňovala žalobce na stav vozidla a míru jeho opotřebení, což má i podklad v § 2164 o. z. Při koupi vozidla byl stav předmětu koupě zkontrolován technikem žalované, přičemž zásah do spínací skříňky zapalování nebyl zjištěn. Žalovaná má tedy za to, že pokud s vozidlem bylo uvedeným způsobem manipulováno, muselo takto být učiněno neodborným zásahem ze strany žalobce, případně jím pověřené osoby. Za relevantní skutečnost považuje žalovaná rovněž časový úsek mezi projevením tvrzené vady vozidla a jejím oznámením žalované. Ustanovení § 2111 o. z. stanovuje kupujícími povinnost oznámit vadu včas, tedy v této souvislosti s úpravou § 2112 o. z. bez zbytečného odkladu, což v daném případě žalobcem učiněno nebylo. Konečně je žalovaná přesvědčena, že žalobce nebyl oprávněn odstoupit od kupní smlouvy z výše uvedeného důvodu. Reklamace byla žalovanou zamítnuta zcela oprávněně, a proto odstoupení žalobce od kupní smlouvy nelze považovat za důvodné a platné. 3. Okresní soud rozsudkem ze dne 22. 6. 2020, č. j. 12 C 100/2019-70, uložil žalované, aby zaplatila žalobci částku 19 000 Kč s 9,75 % p. a. úrokem z prodlení z částky 19 000 Kč od 16. 5. 2019 do zaplacení, dále aby zaplatila žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 099,33 Kč, a aby zaplatila České republice – Okresnímu soudu ve Vyškově na náhradě nákladů řízení částku 990 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 4. K odvolání žalované Krajský soud v Brně (dále již„ odvolací soud“) usnesením ze dne 23. 2. 2022, č. j. 16 Co 217/2020-89, rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. <b>5. Z odůvodnění kasačního usnesení odvolacího soudu vyplývají následující skutečnosti, které okresní soud musel zohlednit v dalším řízení:</b> <b>a) odvolací soud přezkoumal odvoláním napadený rozsudek okresního soudu v celém jeho rozsahu, současně však dospěl k závěru, že celé rozhodnutí okresního soudu je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost i pro nedostatek důvodů;</b> <b>b) odvolací soud bez zopakování důkazu hodnotil svědeckou výpověď [jméno] [příjmení];</b> <b>c) odvolací soud v odůvodnění svého kasačního usnesení vychází z jedné písemné verze kupní smlouvy ohledně předmětného automobilu, ačkoliv byly ohledně téhož vozidla uzavřeny dvě verze kupní smlouvy, přičemž pouze v druhé verzi, jíž se odvolací soud výhradně zabýval a činil z ní dílčí závěry, je obsažena formulace, že její nedílnou součástí je záznam o prohlídce technického stavu vozidla, zatímco v její první verzi, kterou odvolací soud nehodnotil, nikoliv;</b> <b>d) odvolací soud ponechal k uvážení okresnímu soudu postup dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.</b> 6. Okresní soud na základě dokazování zjistil pro rozhodnutí následující skutečnosti, přičemž k obsahu kasačního usnesení odvolacího soudu uvádí: <b><i>7. K ad a) usnesení odvolacího soudu - přezkoumatelnost vs. nepřezkoumatelnost rozsudku okresního soudu s ohledem na použitelnost dosavadních skutkových zjištění</b></i> 8. Z ustálené judikatury vyplývá, že je-li rozhodnutí nepřezkoumatelné, lze jen stěží uvažovat o jeho přezkumu kasačním soudem, což ostatně vyplývá již z lingvistické stránky věci, kdy nepřezkoumatelné rozhodnutí nelze věcně přezkoumat. Nelze se zabývat hmotněprávní argumentací, pokud přezkoumávané rozhodnutí soudu neobstojí ani po formální stránce (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. 9 As 2/2010). 9. Jestliže ovšem odvolací soud ve svém kasačním usnesení uvádí, že rozsudek okresního soudu je nepřezkoumatelný, avšak přesto jej věcně přezkoumal, pak při existenci tohoto (logického) rozporu okresní soud vyvozuje z kasačního usnesení ten závěr, že nakonec byl jeho rozsudek odvolacím soudem věcně přezkoumán, a proto bylo pro okresní soud pro další řízení směrodatné, jaké výtky odvolací soud směřoval do skutkové či právní stránky věci, a to z hlediska zjištění, zda, a pokud ano, pak v jakém rozsahu, odvolací soud ve svém kasačním usnesení vyložil pro okresní soud závazný právní názor pro další prvoinstanční řízení. 10. Ze shodných tvrzení účastníků a z duplicitní kupní smlouvy ze dne 27. 2. 2019 ohledně shora označeného vozidla, kdy v jedné verzi kupní smlouvy byly zčásti uvedeny nesprávné identifikační údaje vozidla, nicméně žalovaná při jednání vysvětlila soudu, že„ ty dvě kupní smlouvy jsou udělány tak, aby jim to korigovalo s fakturou“, je nesporné, že žalovaná coby prodávající dne 27. 2. 2019 prodala žalobci coby kupujícímu shora již identifikovaný osobní automobil za kupní cenu 19 000 Kč. V první verzi kupní smlouvy (na č. l. 4-5), což opět nebylo zpochybněno účastníky, bylo uvedeno, že na vozidlo byla žalovanou žalobci poskytnuta sleva 6 000 Kč, aniž by bylo specifikováno, z jakého důvodu tato sleva byla žalobci vlastně poskytnuta. V této první verzi písemné kupní smlouvy (na č. l. 5) se – oproti druhé verzi kupní smlouvy (na č. l. 6) – neuvádí, že by nedílnou součástí této smlouvy byl stejnopis záznamu o prohlídce technického stavu vozidla. 11. Z kupní smlouvy vyplývá (v její první verzi na č. l. 4-5) a soud toto rovněž přejímá jako skutkové zjištění, že žalobce si před jejím podpisem vozidlo včetně jeho výbavy, doplňků řádně prohlédl a přesvědčil se o jeho vlastnostech a seznámil se s jeho technickým stavem, když absolvoval rovněž zkušební jízdu, a že s přihlédnutím ke skutečnosti, že vozidlo je použité (tzv.„ ojeté“), na něm neshledal žádné vady vyjma odpovídajícího opotřebení a těch vad, které jsou výslovně uvedeny v záznamu o stavu vozidla; do těch vad nebyla zahrnuta vada spočívající ve startování vozidla, kterou žalobce zjistil až po koupi vozidla. Podle této první verze kupní smlouvy však žalovaná žalobci záznam o prohlídce technického stavu vozidla nepředala, ani se v této verzi smlouvy neuvádí, že by takový záznam tvořil nedílnou součást této smlouvy, kteroužto formulaci obsahuje až druhá verze kupní smlouvy (na č. l. 6), kterou odvolací soud výhradně při přezkumu odvoláním napadeného (prvně vydaného) rozsudku okresního soudu hodnotil. 12. Z důvodů na straně žalované žalobce téhož dne podepsal ještě druhou verzi téže kupní smlouvy (nyní na č. l. 6), která je podstatně stručnější a jež oproti první verzi smlouvy obsahuje mj. formulaci, že žalobce„ stvrzuje převzetí stejnopisu o prohlídce technického stavu vozidla, který je nedílnou součástí této smlouvy, a prohlašuje, že zjištěný technický stav a vlastnosti předmětného vozidla jsou v souladu s údaji v záznamu“, ač dokazováním v tomto řízení (k tomu viz odůvodnění níže) bylo prokázáno, že žalovaná tento záznam o prohlídce technického stavu vozidla žalobci nepředala. 13. Na základě uvedené kupní smlouvy žalovaná vystavila žalobci fakturu [číslo] ze dne 27. 2. 2019 k úhradě kupní ceny ve výši 19 000 Kč (č. l. 7), kterou žalobce žalované uhradil, což se podává z příjmového pokladního dokla