19 C 244/2021-29 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 840 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 840 Kč za dobu od [datum] do zaplacení z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, kterou dle tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli dne [datum] distančním způsobem prostřednictvím internetu. Žalovaná částka 3 840 Kč je tvořena jistinou ve výši 3 000 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 840 Kč. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. 4. Žalobkyně předložila žalovaným nepodepsanou smlouvu o podnikatelském úvěru ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“), z níž vyplývala povinnost žalobkyně poskytnout peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč a povinnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 14 dnů od čerpání úvěru a zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni peněžní prostředky včetně poplatku za poskytnutí úvěru nejpozději do [datum] Smlouva byla podepsána SMS podpisem dne [datum]. Na účet žalovaného č. [bankovní účet] byla dne [datum] připsána částka 3 000 Kč. 5. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky do tří dnů. Zásilka byla předána k poštovní přepravě žalovanému téhož dne. <i>6. Podle § 562 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“) je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>7. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 8. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný se prostřednictvím webové stránky [webová adresa] nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a tím zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Následně zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí úvěru, poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na její telefonní číslo, čímž uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě níž mu žalobkyně poskytla úvěr ve výši 3 000 Kč. 9. Žalobkyně disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na jejích webových stránkách byly vyplněny registrační údaje žalovaného. Žalobkyně však neprokázala, že se žalovaný do uživatelského účtu v elektronickém systému žalobkyně zadáním uživatelského jména a kódu přihlásil a v něm vyplněním požadovaných údajů požádal o úvěr, tedy učinil nabídku na uzavření smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně následně akceptovala. Žalobkyně tedy uzavření smlouvy o úvěru neprokázala a neprokázala tak, že žalovanému vznikla povinnost úvěr vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru. 10. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, přičemž právní důvod poskytnutí prostředků prokázán nebyl. <i>11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>12. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je poté povinen splnit i bez zbytečného odkladu.</i> <i>13. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 15. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o úvěru je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaný se obohatil bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Soud tak zavázal žalovaného k zaplacení částky 3 000 Kč odpovídající výši bezdůvodného obohacení. Ve zbytku žalobu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala, že by se žalovaný zavázal k povinnosti platit poplatek za poskytnutí úvěru. 16. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. 17. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou ze dne [datum], která byla předána k poštovní přepravě téhož dne a podle § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum]. V této výzvě žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do tří dnů (tj. do [datum]). Žalovaný na výzvu nijak nereagoval, ode dne následujícího se tedy ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká od [datum] nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb (8,25 %). Žaloba byla proto v části úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 840 Kč za dobu od [datum] do [datum] zamítnuta, stejně jako v části úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z nepřiznané částky 840 Kč ode dne [datum] do zaplacení. 18. Ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. vzniklo žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, neboť mu ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění. Protože její úspěch ve věci byl jen částečný, nepřiznal jí soud plnou náhradu nákladů řízení, nýbrž jen v rozsahu 52 %, což odpovídá poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Ve vztahu k původně uplatněné částce 4 206,79 Kč (zahrnující jistinu, poplatek a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí) činí rozsudkem přiznaná pohledávka 3 215,55 Kč (zahrnující jistinu a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí) 76 %. Při zohlednění neúspěchu žalobkyně v rozsahu 24 % jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 52 % (76 % úspěch – 24 % neúspěch = 52 % náhrada). Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 600 Kč (3× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a 21 % DPH ve výši 189 Kč z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 774,30 Kč (52 % z 1 489 Kč) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 19. Stanovené platební povinnosti soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.