19 C 361/2020-33 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 5 300 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalovanou a žalobkyní byla dne 16. 1. 2020 byla uzavřena Smlouva o úvěru na podporu a rozvoj podnikání [číslo], dle níž žalobkyně poskytla žalované neúčelový podnikatelský úvěr ve výši 4 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit do 35 dnů spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 950 Kč a poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr v termínu splatnosti nezaplatila, vznikl žalobkyni nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky až do zaplacení, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 550 Kč (6× 50 Kč za SMS upomínky a 1× 250 Kč za doporučenou písemnou upomínku) a nárok na smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě marného uplynutí 15. kalendářního dne od počátku prodlení. Žalovaná následně uhradila žalobkyni částku 2 500 Kč, kterou žalobkyně započetla co do částky 2 000 Kč na smluvní pokutu a co do částky 500 Kč na poplatky za upomínky. Žalovaná tak dluží částku 5 300 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 4 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 950 Kč, poplatku za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 50 Kč, kterou žalobkyně požaduje společně se smluvním úrokem ve výši 0,5 % denně z částky 4 000 Kč od 21. 2. 2020 do zaplacení. 3. Žalovaná k žalobě uvedla, že žádá o umožnění platit dluh ve splátkách 800 – 1 000 Kč a ponížení úroků z prodlení, které jsou pro ni strašně vysoké. 4. Závěr o skutkovém stavu: Mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru na podporu a rozvoj podnikání [číslo], dle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 4 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni vrátit do 35 dnů od odeslání finančních prostředků žalované spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 950 Kč a poplatkem za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč, tj. celkem částku 5 250 Kč. Dle čl. VIII. odst. 1 písm. b) smlouvy má žalobkyně v důsledku prodlení žalované nárok na zaplacení účelně vynaložených nákladů, a to částky 250 Kč za odeslání doporučené upomínky a částky 50 Kč za odeslání SMS upomínky. Dle čl. VIII. odst. 1 písm. a) smlouvy, ocitne-li se žalovaná v prodlení s úhradou dlužné splátky, má žalobkyně nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky až do zaplacení. Dle čl. VIII. odst. 1 písm. c) smlouvy, má žalobkyně dále nárok na smluvní pokutu ve výši 50 % z celkové dlužné částky v případě marného uplynutí 15. kalendářního dne od počátku prodlení. Žalobkyně žalované zaslala na jí uvedený účet dne 16. 1. 2020 částku 4 000 Kč. Žalovaná úvěr v termínu splatnosti, tj. do 20. 2. 2020 nezaplatila, a proto ji žalobkyně opakovaně vyzvala k úhradě dlužné částky, smluvní pokuty a poplatků za upomínky. Žalovaná následně uhradila částku 2 500 Kč. Žalovaná si shora uvedenou částku půjčila na zahájení svého podnikání, zkušenosti s podnikání v té době ještě neměla. <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázaná jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.</i> <i>7. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.</i> <i>8. Podle § 577 o. z., je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.</i> <i>9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>10. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 12. Právní posouzení věci: Mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění, smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 4 000 Kč a žalované podle citovaného ustanovení a v souladu se smluvně převzatým závazkem vznikla povinnost čerpané peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 950 Kč a poplatek za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr ve výši 300 Kč, tj. celkem částku 5 250 Kč, a to do 35 dnů od odeslání finančních prostředků žalované. Žalobkyně žalované odeslala částku ve výši 4 000 Kč na její bankovní účet dne 16. 1. 2020, žalovaná tak byla povinna částku ve výši 5 250 Kč (jistina a poplatky) žalobkyni zaplatit do 20. 2. 2020. Vzhledem k tomu, že tak neučinila, vznikl žalobkyni dále nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 50 % z dlužné jistiny (čl. VIII. odst. písm. c) smlouvy), tj. částky 2 000 Kč a dále rovněž nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, a to za šest SMS upomínek (6× 50 Kč) a jednu doporučenou upomínku (1× 250 Kč), tj. celkem 550 Kč. Žalovaná následně žalobkyni uhradila částku 2 500 Kč, kterou žalobkyně v částce 2 000 Kč započetla na smluvní pokutu a v částce 500 Kč na náklady na upomínání. Žalovaná tak žalobkyni stále dluží částku 5 250 Kč na jistině a poplatcích a částku 50 Kč na nákladech na upomínání, tj. celkem částku 5 300 Kč, a vzhledem k tomu, že ji žalobkyni dosud neuhradila, zavázal ji k zaplacení této částky svým rozhodnutím soud. 13. Co se týče smluvních úroků z prodlení, které si účastníci ve smlouvě sjednali ve výši 0,5 % denně z dlužné částky, k tomuto soud uvádí následující. Smysl úroku z prodlení lze nacházet v jeho motivační a sankční funkci, pokud se dlužník ocitne v prodlení se včasným a řádným vrácením dluhu. I zde je však nutno dbát na zásadu přiměřenosti, jeden ze stěžejních principů ústavního soud, dodržovaný v demokratických právních státech, chápaný nikoliv pouze formálně, ale zejména materiálně (materiální právní stát). Zásada smluvní volnosti je tak modifikována účelem a smyslem sankčního a motivačního mechanismu institutu úroků z prodlení; jejich použití je možné a zákonné, jejich výše však nemůže být bezbřehá. Úrok z prodlení ve výši 182,5 % ročně je již za hranicí, kterou lze považovat podstatě a smyslu daného institutu úroku z prodlení za adekvátní (srov. nález Ústavního soudu I. ÚS 523/07). Úrok z prodlení sjednaný účastníky ve výši 0,5 % denně odpovídá v přepočtu úroku z prodlení ve výši 182,5 % ročně, což lze s ohledem na závěry Ústavního soudu hodnotit jako excesivně vysoký úrok; jeho výše je pak 18krát vyšší než zákonná sazba stanovená nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v daném období (tj. 10 % ročně). Uvedené platí zvlášť za situace, kdy žalovaná uvedenou úvěrovou smlouvu sice uzavírala jako podnikatelka - OSVČ, ale zkušenosti s podnikáním ještě neměla a úvěr si brala právě na rozjezd svého podnikání. Soud proto dospěl k závěru, že sjednaná výše smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky je podle § 1 odst. 2 o. z. a § 580 odst. 1 o. z. v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatná, a proto v souladu s § 577 o. z. přistoupil k moderaci výše úroků z prodlení, které stanovil ve výši 0,1 % denně, což odpovídá výši 36,5 % ročně. Soud proto žalovanou zavázal k zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 4 000 Kč za dobu od 21. 2. 2020 do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl. 14. Ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. vzniklo žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění. Protože její úspěch ve věci byl jen částečný, nepřiznal jí soud plnou náhradu n