26 C 71/2021-57 — Okresní soud ve Zlíně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně, uplatněný žalobou dne [datum], na zaplacení částky 16 600 Kč, úroku z prodlení ve výši 2 435,13 Kč, úroku ve výši 7 221,42 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. Nárok vyplývá z nesplaceného úvěru poskytnutého společností [právnická osoba], ze dne [datum]. 2. Žalobkyně se omluvila z účasti na jednání prostřednictvím svého právního zástupce, ke kterému se rovněž nedostavila žalovaná, a to bez řádné a včasné omluvy. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu z listin předložených žalobkyní: [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalované hotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaná převzala při podpisu smlouvy, což stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Žalovaná se zavázala spolu s jistinou úvěru uhradit také příslušenství ve výši 7 400 Kč, spočívající v úroku s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, v odměně za administrativní činnost a odměně za hotovostní inkaso splátek. Celkově se tedy žalovaná zavázala zaplatit částku 17 400 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, počínaje dnem [datum], přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na [datum] (smlouva o půjčce). Smlouva byla uzavřena písemně dne [datum] a před jejím uzavřením vyplnila žalovaná [příjmení] zákazníka, do které uvedla údaje o své osobě, své kontaktní údaje a okolnosti vypovídající o své finanční situaci a zároveň předložila dokumenty k posouzení své bonity a úvěruschopnosti. Správnost a přesnost poskytnutých údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem (karta zákazníka). Právní předchůdkyně žalobkyně na základě informací od žalované uznala žalovanou za schopnou úvěr splácet s ohledem na výši příjmu 13 581 Kč ze zaměstnání a 2 500 Kč na přídavcích a výši výdajů v celkové částce 12 200 Kč zahrnující nájem 7 000 Kč, výdaje domácnosti 5 000 Kč a výdajů na telefon 200 Kč, v poměru k výši poskytnutého úvěru. Žalovaná přesto sjednanou výši splátky úvěru nehradila řádně a včas, kdy uhradila pouze částku 800 Kč, která odpovídá 2,5 řádně uhrazeným splátkám. Žalovaná se tedy dostala do prodlení s úhradou svého závazku, když ke dni splatnosti poslední splátky úvěr řádně nesplatila. V důsledku prodlení vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na sjednaný úrok ve výši 23,72 % ročně a také na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny. 4. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], v důsledku fúze sloučením ze dne [datum] se změnila na společnost [právnická osoba], [IČO], která již pod novou obchodní firmou [právnická osoba], jako postupitel postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo oznámeno postupitelem žalované v dopise ze dne [datum], doporučeně dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a podací lístek). Pohledávka za žalovanou byla specifikována v Seznamu pohledávek, jež byla součástí smlouvy o postoupení pohledávek (seznam postoupených pohledávek). Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 16 600 Kč s příslušenstvím. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno na adresu [adresa], uvedenou žalovanou v kartě zákazníka jako adresa výběrního místa. 5. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána právním zástupcem žalobkyně dopisem ze dne [datum] k úhradě částky 30 174,85 Kč včetně příslušenství do [datum] na stejnou adresu, tedy [adresa], doporučeně dne [datum], přičemž k doručování zásilky pošta přistoupila dne [datum] (předžalobní výzva, podací lístek, sledování zásilek). <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném (dále jen„ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnu takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>8. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne spotřebiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje, nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.</i> <i>9. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>11. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>12. Podle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>13. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 14. S ohledem na popsaný skutkový stav má soud za to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru, a to posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované), na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy jeho schopnosti splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, je zákonem uložena poskytovateli úvěru, tedy žalobkyni jako společnosti, jež úvěr poskytla, resp. její právní předchůdkyni, právě pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak jako poskytovatel úvěru neučinila. Spotřebitelský úvěr měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované vyplyne, že zde nejsou důvodné pochybnosti o její schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Toto však žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, v daném případě nesplnila, čemuž také odpovídá skutečnost, že žalovaná na svůj dluh, až na úhradu dvou a půl splátek ve výši 800 Kč, nic neuhradila. Takový zákonný postup představuje posílení principu zodpovědného úvěrování a cílené ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy úvěry jsou poskytovány s cílem jejich nesplacení, dokonce s cílem dosáhnutí zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel počítá s tím, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splatit (viz Důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). 15. V téže souvislosti je třeba konstatovat, že české spotřebitelské právo ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru je mj. transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, ve které se v článku 8 odst. 1 věta první stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně i od spotřebitele a pokud je to nezbytné, i na základě vyhledávání v příslušné databázi. V článku 23 uvedené směrnice se dále stanoví, že členské státy samy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Tyto stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Přesto, že přesný postup při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele není nijak zákonem o spotřebitelském úvěru, ani transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES blíže přesně specifikován, je zřejmé, že poskytovatel úvěru je povinen vždy řádně a se všemi znalostmi profesionála a s péčí řádného hospodáře prověřit úvěruschopnost spotřebitele, žádajícího o úvěr. Poskytovatel úvěru by si tak měl veškeré údaje týkající se jeho finanční a majetkové situace řádně ověřit, a to zejména předložen