26 C 93/2021-60 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 7 020 Kč s příslušenstvím. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že její nárok vyplývá z nesplacené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“). Smlouva byla uzavřena se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Dluh žalované ze smlouvy činil 7 020 Kč, zákonný úrok z prodlení 877,50 Kč, úrok 1 737,90 Kč, úrok z prodlení z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a úrok ve výši 19,31 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení. Smlouvou byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vedle této částky také zaplatit úrok ve výši 825 Kč (úroková sazba 35,53 % ročně sjednaná v článku 1.4 smlouvy), odměnu za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku 8 325 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 45 týdenních splátkách po 185 Kč od [datum] do [datum]. Žalovaná uhradila na předmětný úvěr částku ve výši 1 305 Kč, z toho na úrok 825 Kč, na poplatek za administrativní činnost 236,69 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 243,31 Kč. 3. Žalobkyně se omluvila z účasti na jednání. Žalovaná svou neúčast neomluvila, proto soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v její nepřítomnosti. 4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně, jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavřela dne [datum] s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované stejného dne v hotovosti částku 5 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč a poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč, úrokem ve výši 825 Kč v 45 týdenních hotovostních splátkách po 185 Kč od 7. kalendářního dne po uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána na 35,53 % ročně. Před uzavřením smlouvy žalovaná vyplnila zákaznickou kartu, ve které ohledně svých poměrů uvedla, že bydlí v [anonymizováno] a má uzavřenou nájemní smlouvu od února [rok], pracuje na hlavní pracovní poměr ve společnosti [právnická osoba], a to od [anonymizováno] [rok] s čistým měsíčním příjmem 14 333 Kč, další příjem uvedla na základě státní podpory ve výši 15 250 Kč. Kromě předmětného úvěru přiznala žalovaná další úvěr ve výši 15 000 Kč se splátkami 2 000 Kč měsíčně. Své měsíční výdaje odhadla na částku 25 000 Kč, představující náklady na bydlení ve výši 14 000 Kč, osobní výdaje 9 000 Kč a splátky 2 000 Kč Celkem její použitelný příjem činil 4 583 Kč měsíčně. Ze zákaznické karty vyplynulo, že ze strany žalované bylo předloženo potvrzení o příjmu od zaměstnavatele a pracovní smlouva (smlouva o spotřebitelském úvěru, žádost o spotřebitelský úvěr, zákaznická karta, kopie první strany pracovní a nájemní smlouvy, sdělení úřadu práce ze dne [datum]). Pohledávka za žalovanou byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž pohledávky byly specifikovány v seznamu pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně v dopise ze dne [datum], zaslaným žalované doporučeně dne [datum]. Následně byla žalovaná v dopise ze dne [datum] vyzvána zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky, přičemž nejzazší termín úhrady byl stanoven na [datum]. Výzva byla zaslána žalované doporučeně dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek, výzva k plnění, podací lístek). Z úřední činnosti soud zjistil, že žalovaná v době uzavření smlouvy měla na svou osobu evidované jedno exekuční řízení, dále rozsudkem Okresního soudu ve [obec] č. j. 46 C 69/2021-49 ze dne 20. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni [právnická osoba], částku ve výši 11 123,32 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Ze zprávy OSPOD k [anonymizováno] řízení sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] vyplývá, že žalovaná je osobou, která užívá psychotropní látky (listina [anonymizováno], rozsudek Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], zpráva [anonymizováno]). <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „nový zákon o spotřebitelském úvěru -“), poskytovatel uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěru, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>7. Podle § 87 odst. 1 nového zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>8. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> 10. Ohledně nároku žalobkyně, má soud, vzhledem na shora popsaný skutkový stav, za to, že žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru, a to řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, a to s ohledem na skutečnost, že řádně neprověřila příjmy a výdaje žalované. K obezřetnosti při posuzování úvěruschopnosti žalované měla právní předchůdkyni žalobkyně vést zejména ta skutečnost, že žalovaná nijak nedoložila své příjmy uvedené z titulu státní sociální podpory, a to v podstatné výši 15 250 Kč. Z uvedeného navíc muselo být právní předchůdkyni žalobkyně zřejmé, že i když žalovaná prohlásila, že jí zbývá po úhradě všech svých výdajů cca 4 583 Kč, nemohou jí tyto stačit k pokrytí základních životních potřeb. Otázkou navíc je, zda žalovaná v době uzavření smlouvy nějaké další pravidelné příjmy než z tvrzeného hlavního pracovního poměru měla, když ze strany žalobkyně, ani po výzvě, nebyly předloženy dostatečné důkazy prokazující ověření úvěruschopnosti žalované. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalované, tedy osoby žádající o úvěr, jež může zkreslovat či záměrně modifikovat svou skutečnou majetkovou situaci s cílem úvěr získat, bylo na poskytovateli úvěru poměry žalované dostatečně prověřit na základě spolehlivých a dostatečných informací, za které lze považovat, v případě žalované, výpis z účtu, kopie o rozhodnutí o udělení státní sociální podpory nebo listiny vztahující se k pravidelným měsíčním výdajům. Navíc ze strany žalobkyně nebylo nikterak prokázáno, že by její právní předchůdkyně provedla šetření o bonitě žalované i nahlédnutím do příslušných rejstříků, zejména rejstříku exekucí, [příjmení], NRKI a BRKI. Problémy žalované se splácením svých jiných závazků svědčí o tom, že žalovaná nebyla ani s jím tvrzeným příjmem (deklarovaným v zákaznické kartě), vyjít a své závazky splatit. Pokud by potom od domnělého zbývajícího měsíčního příjmu žalované byly odečteny reálné životní náklady na zdravotní péči, dopravu, zálohy na energie a vodu, nájem, náklady na obživu, ošacení, drogerii včetně hygienických potřeb, mobilní telefon a dalších nutných výdajů, lze se jen domnívat, zda by žalovaná byla reálně schopna splácet další finanční závazek, což právní předchůdkyně žalobkyně, při řádném posouzení úvěruschopnosti žalované, vědět měla