35 C 173/2020-123 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 470 000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně se svými sestrami, zemřelou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a matkou [jméno] [příjmení], uzavřela před přibližně 20 lety dohodu, která obsahovala následující podstatné náležitosti: - [jméno] [příjmení] daruje své dceři Mgr. [jméno] [celé jméno žalovaného] nemovité věci zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Napajedla, kdy se jednalo zejména o rodinný dům [adresa]; - [jméno] [příjmení] daruje své dceři [jméno] [příjmení] bytovou jednotku nacházející se v bytovém domě [adresa] v [obec]; - Mgr. [jméno] [celé jméno žalovaného] se zavázala zaplatit k rukám žalobkyně částku 500 000 Kč, která odpovídala části vypořádacího podílu v rámci komplexní dohody, neboť [jméno] [příjmení] uzavřenou dohodou vypořádávala všechny dcery; - [jméno] [příjmení] se zavázala zaplatit k rukám žalobkyně částku 500 000 Kč, která odpovídala části vypořádacího podílu v rámci komplexní dohody, neboť [jméno] [příjmení] uzavřenou dohodou vypořádávala všechny dcery. Na základě uvedené dohody došlo k bezúplatnému převodu vlastnického práva na sestry žalobkyně s tím, že ze strany její sestry Mgr. [jméno] [celé jméno žalovaného] byla dohoda splněna i ohledně vyplacení částky žalobkyni a tato tak zaplatila k rukám žalobkyně částku 500 000 Kč v zásadě bezodkladně po uzavření dohody. Za tuto částku potom mj. žalobkyně financovala koupi svého domu v [obec]. Se zemřelou [jméno] [příjmení] se žalobkyně dohodla, že se splatností částky 500 000 Kč žalobkyně vyčká, resp. splatnost byla stále posouvána v důsledku nedostatku finančních prostředků [jméno] [příjmení]. Vždy však bylo dohodnuto, že částku zaplatí a že si je dluhu vědoma. S ohledem na zhoršující se zdravotní stav potom [jméno] [příjmení] v červnu 2017 navrhla, že je třeba tento závazek nějak vyřešit, když však stále nedisponovala finančními prostředky. [příjmení] k rukám žalobkyně částku 30 000 Kč s tím, že na zbylou částku, tedy 470 000 Kč vystavila zajišťovací směnku vlastní, kterou se zavázala zaplatit dne [datum] k rukám žalobkyně směnečnou sumu 470 000 Kč. Tato listina potom byla vystavena v [obec] dne [datum] a obsahuje bezpodmínečný příslib výstavce zaplatit za tuto směnku vlastní žalobkyni 470 000 Kč. Jako místo splatnosti byla označena [obec]. Směnka dále obsahuje údaje o výstavci a jeho vlastnoruční podpis. Mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] bylo také dohodnuto, že předmětná směnka zůstane v držení [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] v říjnu 2017 zemřela. V rámci řízení o pozůstalosti vedeného u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. 33 D 1841/2017 žalobkyně uvedenou pohledávku uplatnila, žalovaný jako jediný dědic zůstavitelky však tuto pohledávku zpochybnil a ve smyslu ustanovení § 173 z.ř.s. se k této v rámci řízení o pozůstalosti nepřihlíželo. Žalobkyně tvrdí a mj. kopií předmětné směnky dokládá, že mezi ní a [jméno] [příjmení] byl dohodnut termín splatnosti závazku doplatit vypořádací podíl z předmětné dohody, a to den [datum]. Žalovaný přes výzvu dosud žalobkyni dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Bránil se v podstatných skutečnostech tím, že mu není známo, že by jeho matka uzavřela dohodu o vypořádání majetkových práv. Jeví se mu jako nelogické, aby žalobkyně měla mít pohledávku za jeho matkou v době, kdy byla ve finanční tísni a nacházela se v několika probíhajících exekucích. Dále se bránil tím, že je to naopak žalobkyně, která měla závazek vůči matce žalovaného ve výši 470 000 Kč, kdy matka žalovaného poskytla žalobkyni zápůjčku v květnu nebo červnu 2017, tedy těsně před podpisem směnky, kterou pak tento závazek žalobkyně vůči matce žalovaného byl zajištěn, když místo splatnosti na směnce je u matky žalovaného. O této půjčce poskytnuté matkou žalovaného žalobkyni byla informována [jméno] [příjmení], které matka žalovaného sdělila, že ji žalobkyně požádala o půjčku a následně ji informovala, že předání finančních prostředků proběhlo a jako důkaz že byla sepsána předmětná směnka. Matka žalovaného [jméno] [příjmení] přitom požádala, aby se navenek tvářila, že peníze žalobkyni půjčuje ona. 3. Z úřední činnosti soudu, konkrétně z usnesení Okresního soudu ve [obec] č.j. 33 D 1841/2017 - 57, je známo, že v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], zemřelé dne [datum] byla stanovena a) obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou 2 057 464,13 Kč, b) výše dluhů a jiných pasiv pozůstalosti částkou 0,00 Kč, c) čistá hodnota pozůstalosti částkou 2, 057.464,13 Kč a bylo potvrzeno nabytí dědictví jedinému dědici ze zákona bez výhrady soupisu, a to synovi [celé jméno žalovaného], datum narození [datum], tedy žalovanému. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí pak vyplývá, že žalovaný rozporoval pohledávku sestry zůstavitelky, tedy žalobkyně, která přihlásila do pasiv dluh zůstavitelky ve výši 470 000 Kč, zajištěný směnkou ze dne [datum], s odůvodněním, že žalobkyně se v době vystavení směnky měla nacházet v exekuci, z čehož dovozuje, že nemohla disponovat částkou ve výši 470 000 Kč a nemohla ji tak ani zůstavitelce poskytnout, a dále, že v době podpisu směnky se měla zůstavitelka nacházet již ve špatném zdravotním stavu a pod vlivem silných sedativ, v důsledku čehož nemohla, dle tvrzení účastníka, vůbec pochopit smysl a účel smlouvy o zápůjčce a směnky. Soudní komisař s ohledem na tvrzení účastníka k uvedenému spornému dluhu dle § 173 z.ř.s. při projednání pozůstalosti dále nepřihlížel. 4. Výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [celé jméno žalovaného], matky a sestry žalobkyně bylo prokázáno, že matka žalobkyně rozdělila svůj majetek mezi tři dcery, přičemž dvě dcery dostaly každá nemovitost a třetí dceři měla každá z jejích sester vyplatit finanční částku 5. Svědkyně [jméno] [příjmení] byla ve své výpovědi strohá a stručná, uvedla, že svůj majetek rozdělila mezi tři dcery, byt dostala dcera [jméno], chalupu dostala dcera [jméno], ony se měly podělit ještě se [jméno], [jméno] měla dát 500 000 Kč, [jméno] taky, tu konkrétní částku svědkyně neurčila, tu si domluvily ony. 6. Vzhledem k věku této svědkyně - necelých 88 let v době podání výpovědi, je stručnost a obsahová kusost jej výpovědi pochopitelná, nicméně lze uzavřít, že základní skutečnosti týkající se obsahových náležitostí dohody o vypořádání mezi rodinnými příslušníky svědkyně popsala, navíc jde o osobu, o jejíž rozhodnutí rozdělit takto majetek mezi dcery šlo, toto svoje rozhodnutí popsala a její rozhodnutí bylo až na vyplacení podílu matkou zemřelého žalobkyni i realizováno. Za této situace soud výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] považuje za věrohodnou a schopnou prokázat existenci dohody o rozdělení majetku mezi její dcery a způsob konkrétního vypořádání mezi nimi. 7. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalovaného] podrobněji popsala, že všechny tři sestry i s matkou se intenzivně stýkaly, řešily spoustu rodinných záležitostí, mezi které patřilo i to, že matka své dcery podělila o svůj nemovitý majetek, který vlastnila, a to tak, že svědkyně dostala rodinný dům [obec a číslo], [jméno] dostala od matky třípokojový byt v Napajedlích v centru města a protože už nebyl žádný byt, nebyl žádný dům, tak třetí sestra - žalobkyně měla dostat peníze, a na základě jejich domluvy a tak, jak si to babička – maminka přála, tak se vypořádaly. Svědkyně měla dát žalobkyni a dala 500 000 Kč jako vyjádření toho jejího podílu na celé té transakci a sestra [jméno] měla vyplatit taky cca 500 000 Kč. Takto byly dohodnuté. Ten podíl, který měla [jméno] žalobkyni vyplatit, nikdy vyplacen nebyl. Bylo to z důvodů na straně [jméno], z různých důvodů se ta záležitost vypořádání se žalobkyní oddalovala. Dohoda mezi všemi jejími účastnicemi byla pouze ústní. Výše finančních podílů, které měly být žalobkyni vyplaceny, se odvíjela od toho, že si majetek odhadly na 3 miliony a matka řekla, že každá ze sester by měla mít milion, proto vypořádací podíly pro žalobkyni od každé sestry byly stanoveny na 500 000 Kč. Splatnost výplaty finančního podílu na tomto vypořádání majetku dohodnuta nebyla. Svědkyně sice nedokázala přesně konkretizovat den, měsíc nebo alespoň rok jejich označením, kdy byla tato dohoda uzavřena, nicméně dávala její uzavření do blízké časové souvislosti s tím, kdy v katastru nemovitostí došlo k přepisu vlastnictví k domku na svědkyni a kdy žalobkyně kupovala svůj rodinný dům. 8. Žalovaný namítal nevěrohodnost této svědkyně a ke zpochybnění její věrohodnosti předložil nahrávku a zároveň písemný přepis nahrávky rozhovoru mezi ním a svědkyní pořízený na benzínové pumpě na okraji [obec], kde se svědkyně se žalovaným setkala po smrti jeho matky a kde se měli bavit o tom, že je tam směnka. Žalovaný tvrdil, že svědkyni informoval o tom, že rozhovor nahrává, svědkyně naopak popřela, že by věděla o tom, že je nahrávaná. 9. Takový důkaz jako důkaz získaný nezákonným způsobem soud neprovedl. 10. Žalovaný poukazuje na judikaturu Ne