36 C 242/2021-574 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala náhrady nákladů na opravu díla zhotoveného [právnická osoba] s.r.o. na základě smlouvy o dílo uzavřené dne [datum]. Předmětem díla byla rekonstrukce podkroví budovy [příjmení] včetně opravy střechy. Sádrokartony použité v podkroví na obložení krovů, stropní konstrukce a příček však nesplňovaly požadavky na požární bezpečnost staveb, proto podkroví nebylo možné zkolaudovat a sádrokartonové konstrukce musely být doplněny ještě jednou vrstvou sádrokartonu, za což žalobkyně zaplatila 149 409,67 Kč včetně DPH. Kvůli doplnění sádrokartonové vrstvy musely být demontovány a opětovně namontovány požární hlásiče, což si vyžádalo náklady ve výši 4 868,33 Kč včetně DPH, a dřevěné prvky v podkroví musely být natřeny protipožárním nátěrem, za což žalobkyně zaplatila 14 742,12 Kč včetně DPH. 2. I oprava střechy byla dle žalobkyně provedena vadně. Vady vykazovaly prakticky všechny vrstvy střešního pláště – neukotvená střešní krytina, nepřesné laťování, parotěsnící fólie namísto paropropustné, nedostatečně zesílené krokve, nerovnoměrně rozmístěná termoizolace, vadně provedené a upevněné klempířské prvky – a musely být demontovány a opětovně provedeny, což si vyžádalo náklady ve výši 3 633 083,40 Kč včetně DPH a náklady na stavební dozor při opravě střechy ve výši 59 938,16 Kč včetně DPH. Vady střechy popsal znalec ing. [jméno] [příjmení] ve svém znaleckém posudku, za který žalobkyně zaplatila 74 418,50 Kč včetně DPH, které též uplatnila k náhradě. 3. Náklady na odstranění vad díla, které odstranily třetí osoby, protože zhotovitel na výzvy žalobkyně nereagoval a byl na něj prohlášen konkurs, uplatnila žalobkyně včetně 8,5% úroku z prodlení, který požadovala od 22. 7. 2021 do zaplacení, neboť žalovaného vyzvala k zaplacení dopisem ze dne [datum] a k zaplacení mu poskytla 14denní lhůtu. 4. Žalovaný náklady na odstranění vad díla hradit odmítl, protože to nebyl on, kdo dílo vadně zhotovil, a nebyl seznámen s prováděnými činnostmi. <b>Sádrokartonové konstrukce v podkroví</b> 5. Žalobkyně po úplném doplnění tvrzení tvrdila, že žalovaný zpracoval projektovou dokumentaci pro zadání stavby, v níž navrhl na podhledy v podkroví sádrokartonové desky o tloušťce 12,5 mm s požární odolností 15 minut, přestože v dokumentaci, která stanovila požárně bezpečnostní řešení stavby, je vyžadováno na opláštění krovu a stropní konstrukce použití sádrokartonových desek s odolností proti požáru 30 minut. Podkroví, které bylo realizováno podle projektové dokumentace vypracované žalovaným, tak neodpovídalo podmínkám na požární bezpečnost staveb, nemohlo být zkolaudováno a musela být dodatečně doplněna ještě jedna 12,5 mm sádrokartonová vrstva a kvůli tomu demontovány a opětovně namontovány požární hlásiče, což si vyžádalo náklady ve výši 149 409,67 Kč na doplnění sádrokartonových konstrukcí a náklady ve výši 4 868,33 Kč na demontáž a opětovnou demontáž požárních hlásičů. Tyto náklady požadovala žalobkyně nahradit po žalovaném. 6. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný nejprve v [anonymizováno] [rok] zpracoval dokumentaci pro zadání stavby – rekonstrukce a oprava podkrovního prostoru objektu [příjmení], v níž je uveden jako autor stavební části dokumentace, odpovědný projektant stavby a autor rozpočtu. V průvodní části této dokumentace žalovaný uvedl, že cílem rekonstrukce je vytvoření ubytovacích kapacit v podkroví. Podhled bude tvořen 12,5 mm, 15 mm sádrokartonovou deskou s požární odolností 15 minut (viz technická zpráva) a skladba střechy měla být též ukončena sádrokartonem o tloušťce 12,5 mm (viz řez střešním pláštěm). Co se týče požárně bezpečnostního řešení odkazuje se žalovaný ve své projektové dokumentaci na samostatnou požární zprávu. Tato byla zpracována již pro stavební povolení v říjnu/listopadu 2016 Ing. [jméno] [příjmení], který ve 3. NP budovy [příjmení] u stropní konstrukce stanovil sádrokartonový podhled s požární odolností REI 30 DP1 a povinnost obložit viditelné prvky krovu sádrokartonem s požární odolností R 30 minut (viz požárně bezpečnostní řešení, dokumentace pro stavební povolení schválená stavebním úřadem 3. 3. 2017). 7. Žalobkyně uzavřela smlouvu o dílo na zhotovení díla – technické zhodnocení a oprava podkrovního prostoru objektu [příjmení] – v rozsahu a kvalitě a za cenu stanovenou položkovým rozpočtem, v němž bylo co se týče sádrokartonových konstrukcí dohodnuto použití sádrokartonových desek D112 GKF 12,5 mm na podhledy, 2×12,5 mm GKF tl. 15 mm na příčky a sádrokarton GKFI tl. 125 mm na předsazené stěny. 8. Jednatel [právnická osoba] [obec] s.r.o., která realizovala doplnění sádrokartonové vrstvy v podkroví [příjmení] (smlouva o dílo mezi žalobkyní a [právnická osoba]), v e-mailu ze dne [datum] uvedl, že požární odolnost 30 minut nemá sádrokartonová deska GKF tloušťky 12,5 mm, ale až dvě takové desky (2×12,5mm GKF). Dle Ing. [příjmení] proto sádrokartonové podhledy a předstěny v podkroví [příjmení] požadavek na 30 minutovou požární odolnost nesplňují, čehož lze dosáhnout doplněním 12,5 mm sádrokartonové desky GKF. 9. Skutečnost, že požární odolnost minimálně 30 minut splňuje GKF sádrokartonová deska o tloušťce 25 mm (12,5 mm×2), potvrzuje i zkolaudování podkroví budovy [příjmení], jak vyplývá z kolaudačního souhlasu ze dne [datum] vydaného stavebním úřadem poté, kdy [právnická osoba] [obec] s.r.o. na základě smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] doplnila v 3. a 4. NP podkroví budovy [příjmení] 12,5 mm sádrokartonovou desku GKF na šikminy, do podhledu a na příčky, viz položkový rozpočet, který je nedílnou součástí smlouvy o dílo z [datum] a určuje rozsah a kvalitu díla (čl. II bod 1 smlouvy o dílo). 10. Jelikož s [právnická osoba] s.r.o. si žalobkyně ve smlouvě o dílo odkazem na položkový rozpočet dohodla v podkroví budovy [příjmení] sádrokartonové konstrukce jen o tloušťce 12,5 mm, bylo dílo ohledně sádrokartonových konstrukcí realizováno v souladu se smlouvou, tudíž bez vad (§ 2615 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.)). 11. Položkový rozpočet, který vymezuje dílo, byl zpracován podle projektové dokumentace pro zadání stavby, která však v části týkající se sádrokartonových konstrukcí odporuje požárně bezpečnostním řešení. 12. Žalovaný je v projektové dokumentaci pro zadání stavby uveden jako její autor a je pod ní podepsán, tudíž ve smyslu § 158 odst. 2 písm. g) z. č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2017, tj. v době, kdy byla projektová dokumentace zpracována (dále jen stavební zákon), odpovídá dle § 159 odst. 2 stavebního zákona za její správnost, úplnost a celistvost a za to, že stavba dle ní provedená bude bezpečná. Žalovaný byl současně při zpracování projektové dokumentace povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu daného stavebního záměru (§ 159 odst. 2 stavebního zákona). Obecným požadavkem na výstavbu jsou dle § 2 odst. 2 písm. e) stavebního zákona i technické požadavky stanovené prováděcími předpisy. Jedním z těchto požadavků je dle § 8 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 268/2009 Sb. požadavek na požární bezpečnost stavby, na kterou dohlíží státní požární dozor, který posuzuje projektovou dokumentaci stavby v rozsahu požárně bezpečnostního řešení, které muselo být v případě budovy [příjmení] jako kulturní památky zpracováno a představuje závazné stanovisko dle stavebního zákona (§ 31 odst. 1 písm. b), odst. 4 z. [číslo] ve znění účinném do 31. 12. 2017). Není-li závazné stanovisko při realizaci stavby dodrženo, nevydá stavební úřad kolaudační souhlas (§ 119 odst. 2, § 122 z. č. 183/2006 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2017). 13. Pokud žalovaný v projektové dokumentaci v rozporu se závazným požárně bezpečnostním řešením navrhl sádrokartonové konstrukce podhledů a šikmin ze sádrokartonu, jehož požární odolnost je kratší než 30 minut, porušil svou zákonnou povinnost stanovenou v § 159 stavebního zákona dbát při zpracování projektové dokumentace obecných požadavků na výstavbu včetně technického požadavku na požární bezpečnost staveb. Žalovanému jako odborníkovi v oboru projektování staveb je třeba přičítat zavinění minimálně ve formě nevědomé nedbalosti, neboť s požadavky na požární bezpečnost stavby se byl povinen seznámit, a pokud tak neučinil, jde tato nevědomost k jeho tíži. Zákonná povinnost respektovat požadavky na požární bezpečnost staveb při jejich projektování sleduje ochranu před vznikem požáru. Žalobce tak porušil ochrannou normu a v souladu s § 2910 o. z. odpovídá za škodu, kterou zaviněným porušením své povinnost stanovené na ochranu před požáry způsobil a která by nebýt porušení povinnosti nevznikla. 14. Újmou vzniklou v důsledku porušení povinnosti respektovat při projektování stavby požadavky na požární bezpečnost stavby jsou i náklady na opravu stavby, které musely být vynaloženy, aby byla stavba uvedena do souladu s požadavky na požární bezpečnost stavby a aby byla řádně zkolaudována. Současně za náklady vynaložené v příčinné souvislosti s porušením povinnosti je možné považovat pouze takové náklady, které by neb