44 C 57/2022-57 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se v rámci řízení domáhala zaplacení částky 42 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 42 600 Kč za dobu od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru [anonymizováno] č. [anonymizováno] [číslo], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr formou úvěrového rámce ve výši 50 000 Kč. Žalovaný nehradil sjednané měsíční splátky řádně a včas, žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění a dopisem ze dne [datum] od úvěrové smlouvy odstoupila. Dopisem ze dne [datum] právní zástupce žalobkyně upozornil žalovaného na dlužnou částku ve výši 57 526,82 Kč a zároveň žalovanému sdělil, že v případě, kdy žalovaný dlužnou částku neuhradí, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. Ke dni podání žaloby činila dlužná částka na jistině úvěru 42 600 Kč spolu s příslušenstvím, a to zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 42 600 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na jednání soudu se bez předchozí omluvy nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní jako právnickou osobou oprávněnou k poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaným byla dne [datum] elektronicky sjednána smlouva o revolvingovém úvěru číslo [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr formou úvěrového rámce ve výši 50 000 Kč. Minimální měsíční splátka činila 1 850 Kč, splatná byla vždy k 15. dni v měsíci, přičemž úroková sazba byla sjednána na 34,33 % ročně. Celková částka splatná žalovaným byla 82 273 Kč. Dle části čtvrté písm. o) smlouvy byla žalobkyně oprávněna od smlouvy odstoupit v případě, kdy žalovaný je v prodlení s více než dvěma splátkami anebo s jednou splátkou déle než 3 měsíce. Odstoupením od smlouvy tato zaniká a celý dluh vůči žalobkyni se stává splatným. Ke své úvěruschopnosti žalovaný ve smlouvě uvedl, že je svobodný, bydlí v bytě u rodičů, a to od [datum], jeho měsíční příjmy činí částku ve výši 19 000 Kč, přičemž jeho výdaje činí měsíční částku za nájemné ve výši 5 000 Kč. Dále uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, žádné splátky úvěrů, leasingů nebo půjček a také nemá žádné jiné finanční závazky po splatnosti (viz smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum]). 4. Žalovaný čerpal dne [datum] částku 50 000 Kč (viz potvrzení o platbě č. l. 38 potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum]). Žalovaný uhradil žalobkyni celkově částku 7 400 Kč, a sice dne [datum] částku 1 850 Kč, dne [datum] částku 1 850 Kč, dne [datum] částku 1 850 Kč a dne [datum] částku 1 850 Kč. Následně ničeho neuhradil (viz rozklad splátek, přehled splácení). 5. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně s ohledem na skutečnost, že žalovaný i přes předchozí výzvu nesplácel řádně úvěr, odstoupila od smlouvy, kdy odstoupení nabylo účinnosti dnem doručení. Současně jej vyzvala k zaplacení částky 57 526,82 Kč a upozornila jej na možné soudní vymáhání pohledávky. Tutéž listinu zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému dne [datum] (viz dopis ze dne [datum] a ze dne [datum] včetně podacích archů). 6. K úvěruschopnosti žalovaného dále žalobkyně učinila ověření totožnosti žalovaného, a to občanským průkazem a rodným listem. Dále lustrací v registru [příjmení], [anonymizováno] a insolvenčním rejstříku. Telefonickým hovorem se zaměstnavatelem žalovaného žalobkyně zjistila, že příjem žalovaného činí částku 15 444 Kč měsíčně. Dále uvedla, že jeho výdaje za splátky úvěrů činí 3 739 Kč měsíčně, toto ověřila výpisem z bankovního účtu, z databází a registrů. Rozdíl mezi příjmy a výdaji činil částku 11 705 Kč. Na základě výše uvedeného byl žalovaný shledán úvěruschopným (viz posouzení úvěruschopnosti klienta). Na výzvu soudu žalobkyně tyto informace podáním ze dne [datum] upřesnila, když soudu sdělila, že žalobkyně stanovila existenční výdaje žalovaného na částku 3 750 Kč, k tomuto přičetla náklady na splátky nového úvěru ve výši 1 850 Kč, náklady na jiné úvěry ve výši 3 739 Kč a nájemné ve výši 5 000 Kč Celkem tedy stanovila měsíční výdaje žalovaného na částku ve výši 14 339 Kč. V porovnání s jeho ověřenými příjmy ve výši 15 444 Kč činil rozdíl mezi příjmy a výdaji částku 1 105 Kč (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně). 7. Z listiny„ první upomínka ze dne [datum]“,„ druhá upomínka ze dne [datum]“„ tabulka splácení na č.l.32“ a„ zpracování osobních údajů“ nezjistil soud žádná relevantní skutková zjištění ve věci. <i>8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 9. 2021 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.</i> <i>11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 17. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyně a žalovaný si ujednali dne [datum] v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z. smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to zasláním této částky na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách vždy k 15. dni v měsíci, a to včetně úroku ve výši 34,33 % ročně. Žalobkyně svůj závazek splnila, když žalovanému poskytla dne [datum] jistinu úvěru ve výši 50 000 Kč, žalovaný však svůj závazek řádně a včas nesplácel, a z toho důvodu se dostal do prodlení s úhradou předepsaných splátek. 18. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran b