8 C 1/2022-96 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 31 448 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále též„ Smlouva [číslo]“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu půjčky společně s úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem ve výši 290 Kč za zvolenou doplňkovou službu životního pojištění, a to v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, konče dnem [datum]. Žalovaný nicméně řádně a včas nesplácel, kdy uhradil pouze částku 8 800 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 23,72 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka z uvedené smlouvy ve výši 8 890 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 6 734,21 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 2 155,79 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 6 734,21 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 4 317,29 Kč a od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 734,21 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 1 454,65 Kč a od [datum] do zaplacení. Zadruhé Společnost a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále též„ Smlouva [číslo]“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 1 960 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč a poplatkem ve výši 348 Kč za zvolenou doplňkovou službu životního pojištění, a to v 58 týdenních splátkách po 426 Kč, konče dnem [datum]. Žalovaný nicméně řádně a včas nesplácel, kdy uhradil pouze částku 2 150 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 23,72 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka z uvedené smlouvy ve výši 22 558 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 14 000 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 8 558 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 14 000 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 7 398 Kč a od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 000 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 2 488,79 Kč a od [datum] do zaplacení. Žalovaný na předžalobní upomínku ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. 3. Soud z jemu dostupných listin zjistil: 4. Společnost a žalovaný si ujednali dne [datum] Smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem ve výši 290 Kč za zvolenou doplňkovou službu životního pojištění, tj. celkově Společnosti uhradit částku 17 690 Kč v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, s první splátkou do 7 dnů po uzavření smlouvy; úroková sazba činila 23,72 % ročně. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že od Společnosti převzal jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky (viz smlouva o půjčce a smluvní podmínky). Žalovaný uvedl, že pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u [právnická osoba] [příjmení] [příjmení], kdy jeho měsíční příjem činí 24 411 Kč, průměrné výdaje činí 5 500 Kč. Společnost dle karty zákazníka příjmy ověřila výplatními páskami (viz karta zákazníka ze dne [datum]). Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 8 800 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). 5. Společnost a žalovaný si ujednali dne [datum] Smlouvu [číslo] na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 1 960 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč a poplatkem ve výši 348 Kč za zvolenou doplňkovou službu životního pojištění, tj. celkově Společnosti uhradit částku 24 708 Kč v 58 týdenních splátkách po 426 Kč, s první splátkou do 7 dnů po uzavření smlouvy; úroková sazba činila 23,72 % ročně. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že od Společnosti převzal jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky (viz smlouva o půjčce a smluvní podmínky). Žalovaný uvedl, že pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u [právnická osoba] [anonymizováno], kdy jeho měsíční příjem činí 23 152 Kč, průměrné výdaje činí 7 300 Kč včetně splátek jiných úvěrů, kdy nájemné bylo 2 000 Kč. Společnost dle karty zákazníka příjmy ověřila výplatními páskami a pracovní smlouvou a výdaje ověřila nájemní smlouvou (viz karta zákazníka ze dne [datum]). Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 2 150 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). 6. Dne [datum] si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy, v níž byly specifikovány pohledávky za žalovaným z uvedených smluv (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] oznámila Společnost žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] podaným k poštovní přepravě [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 49 924,60 Kč do [datum] na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]); žalovaný na základě toho ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). 7. Soud věc posoudil následovně: 8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným z obou smluv na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek a potvrzením o úhradě úplaty, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum], čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak dle § 1879 a 1880 o.z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 9. Pokud jde o předmětné smlouvy, ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvami vázány, má soud za to, že uvedené smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., kdy z § 1 téhož zákona vyplývá, že v případě smluv šlo o poskytnutí spotřebitelského úvěru, neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr je dostatečná. Na výzvu soudu reagovala žalobkyně tak, že příjmy byly v případě první smlouvy stanoveny z výplatní pásky a v případě druhé smlouvy z výplatní pásky a pracovní smlouvy. K odhadovaným měsíčním výdajům žalovaného žalobkyně sdělila, že tyto byly v případě druhé smlouvy ověřeny na základě nájemní smlouvy. Dokumenty k ověření výdajů přitom žalobkyně ani Společnost nedisponují, tedy nebyly předloženy. Současně si Společnost z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Soud se však s tímto jako s řádným posouzením úvěruschopnosti neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Přezkoumal-li soud předloženou kartu zákazníka, která měla prokazovat úvěruschopnost žalovaného, lze učinit závěr, že úvěruschopnost řádně ověřena nebyla. Z karet zákazníka se podává, že žalovaný měl mít čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 24 411 Kč, resp. 23 152 Kč, což Společnost měla ověřit prostřednictvím výplatních pásek a pouze v