8 C 191/2023-50 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 107 375,36 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného poskytla peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč a žalovaný se zavázal Společnosti vrátit jistinu úvěru společně s úrokem ve výši 54 953 Kč, částkou ve výši 1 500 Kč za zpracování úvěru a částku ve výši 11 721 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení, a to v 30 měsíčních splátkách po 3 906 Kč, konče dnem [datum]. Žalovaný nicméně řádně a včas nesplácel, kdy uhradil pouze částku 6 000 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 24,24 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka 107 375,36 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 48 220,97 Kč a z dlužné částky poplatku ve výši 59 154,39 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 24,24 % ročně z částky 48 220,97 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 3 863,79 Kč a od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 220,97 Kč od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 6 685,64 Kč a od [datum] do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní upomínku. K posouzení úvěruschopnosti uvedla pak viz bod 8. níže. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Společnost a žalovaný si ujednali dne [datum] Smlouvu, na jejímž základě poskytla Společnost žalovanému při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit Společnosti společně s poplatkem 68 174 Kč sestávajícího z úroku ve výši 54 953 Kč, částkou ve výši 1 500 Kč za zpracování úvěru a částku ve výši 11 721 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení, tj. celkově Společnosti uhradit částku 117 174 Kč ve 30 měsíčních splátkách po 3 906 Kč splatných vždy na konci splátkového období, které je měsíční a začíná uzavřením smlouvy; úrok byl sjednán na 69 % ročně. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že od Společnosti převzal jistinu úvěru v hotovosti při podpisu Smlouvy (viz Smlouva na č. l. 17). Žalovaný při sjednávání Smlouvy uvedl, že pracuje jako skladník u společnosti [právnická osoba], kdy jeho příjem činí 40 751 Kč měsíčně, předložil výplatní pásky za období [číslo] – [číslo], další příjmy domácnosti činily dle jeho prohlášení 56 000 Kč, byl svobodný, nezaškrtl na kartě ani políčko partner/partnerk žil v nájmu, neměl vyživovací povinnost k jiným osobám a neměl ani zápůjčku u jiné společnosti, měl bankovní účet (viz karta zákazníka na č. l. 19). Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 6 000 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). 4. Dne [datum] si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy, v níž byly specifikovány pohledávky za žalovaným z uvedené smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 20 vč. přílohy). Dopisem odeslaným dne [datum] oznámila Společnost žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky vč. podacího lístku na č. l. 27). Dopisem ze dne [datum] odeslaným následujícího dne oznámila žalovanému postoupení pohledávek také žalobkyně, která jej zároveň vyzvala k úhradě dlužné částky 121 623,94 Kč do [datum] na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění vč. podacího lístku na č. l. 30); žalovaný už dále ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). <b>Právní posouzení věci</b> 5. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným ze Smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem odeslaným dne [datum], čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak dle § 1879 a 1880 o. z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění do [číslo] poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 8. Pokud jde o uzavření smlouvy, ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně k tomu uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením všech smluv, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a zaznamenány do karty zákazníka; doklady byly uvedeny do části„ ověřené dokumenty“. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr je dostatečná. Na výzvu soudu, na základě jakých konkrétních údajů Společnost ověřila úvěruschopnost žalovaného, reagovala žalobkyně tak, že příjmy byly stanoveny z výplatních pásek. Dokumenty k ověření výdajů přitom žalobkyně ani Společnost nedisponují (tedy nebyly ani soudu předloženy); současně si Společnost z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Soud se však s řádným posouzením úvěruschopnosti neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sama patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Přezkoumal-li soud předloženou kartu zákazníka, která měla prokazovat úvěruschopnost žalovaného, lze učinit závěr, že úvěruschopnost řádně ověřena nebyla. Z karty zákazníka se podává, že žalovaný měl mít čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 40 751 Kč a další příjmy domácnosti ve výši 56 000 Kč, což Společnost měla ověřit pouze prostřednictvím výplatních pásek; tyto žalobkyně však soudu nepředložila a těmito ani nedisponuje. Ohledně odhadovaných měsíčních výdajů se Společnost spokojila toliko s jejich odhadovanou výší, které nijak neověřila, kdy navíc z karty zákazníka (pokud by z ní soud mohl vycházet) vyplývá, že žalovaný má účet u banky, tedy toto šlo např. zjistit nahlédnutím do výpisu z účtu. Společnost tedy nijak neověřovala zejména náklady na bydlení (např. nájemní smlouvou), jiné náklady na jídlo, léky, ošacení, zájmy, hazardní činnost, atd. Společnost rovněž neprováděla lustraci žalovaného ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. [příjmení], NRKI, BRKI). Soud dále podotýká, že i když příjmy žalovaného byly uváděny jako poměrně vysoké (cca 40 000 Kč a k tomu další příjmy v domácnosti 56 000 Kč), žalovaný současně uvedl, že bydlí v nájmu a je svobodný, nezaškrtnul políčko„ partner/ka“, není tedy jasné, co tyto další příjmy domácnosti zahrnují a Společnost jejich původ ani výši nikterak neověřovala. 9. K porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit schopnost dlužníka úvěr splácet je třeba odkázat na rozhod