8 C 45/2022-91 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobou podanou dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 27 292,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 27 292,33 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli, po předchozím ověření úvěruschopnosti žalovaného, prostřednictvím internetu dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 57 292,33 Kč, který měl být splacen nejpozději [datum] žalobkyně pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou se Společností [datum]. Žalovaný po podání žaloby zaplatil žalobkyni částku 30 000 Kč, ničeho dalšího však žalobkyni neuhradil. Žalovaná částka se sestává z jistiny ve výši 40 000 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 500 Kč (2 x 250 Kč) a úroku v kapitalizované výši 16 792,33 Kč, to vše ponížené o částku 30 000 Kč, kterou žalovaný žalobkyni zaplatil. Úvěruschopnost žalovaného ověřovala Společnost nahlédnutím ve veřejně dostupných databázích ISIR, [příjmení], [příjmení], NRKI a BRKI, ale dokumenty k tomu žalobkyně žádné nemá, kdy je v dobré víře, že úvěruschopnost řádně posoudila Společnost. Na základě těchto skutečností neměla Společnost pochyby ohledně platební schopnosti. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 3. Společnost a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě se Společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úroky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši odpovídající minimálním splátkám dle Obchodních podmínek Společnosti (viz Smlouva). Žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 80 000 Kč, kdy mu byla dne [datum] připsána na účet č. [bankovní účet], který je veden na jméno žalovaného, připsána částka ve výši 30 000 Kč, dne [datum] ve výši 10 000 Kč, dne [datum] ve výši 28 000 Kč a dne [datum] ve výši 12 000 Kč (viz potvrzení o provedených platbách na č. l. 35, [číslo], výpisy z účtu na č. l. 51-66). Dle čl. II. 4 Smlouvy se úvěr úročí úrokovou sazbou ve výši 11,99 % měsíčně. V případě prodlení žalovaného se splácením úvěru žalobkyně je Společnost dle čl. VI. 1. písm. a) oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 250 Kč a dle písm. b) zákonné úroky z prodlení (viz Smlouva). Žalovaný [příjmení] uhradil na Smlouvu částku 60 467,57 Kč po různých částkách [datum], [datum], [datum] a [datum] (viz platební historie žalovaného na č. l. 36) a žalobkyni uhradil částku ve výši 30 000 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). 4. Dne [datum] si ujednaly Společnost coby postupitel a žalobkyně coby postupník rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které postoupila Společnost žalobkyni pohledávky, mezi kterými byla pod položkou [číslo] uvedena pohledávka za žalovaným (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. přílohy na č. l. 24). Dopisem ze dne [datum], zaslaným téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 70 795,33 Kč do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] na čl. l. 28 p. v., oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 28, podací lístek na č. l. 29). <b>Právní posouzení věci</b> <i>5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 7. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ze dne [datum] postoupila Společnost pohledávku za žalovaným ze smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>11. Podle § 2991 o. z. odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 12. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] prostřednictvím internetu smlouvu o revolvingovém úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na základě které žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 80 000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši odpovídající minimálním splátkám dle Obchodních podmínek Společnosti. Žalovaný uhradil Společnosti celkem částku ve výši 60 467,57 Kč a žalované uhradil částku ve výši 30 000 Kč. 13. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že uvedená smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně uvedla, že Společnost ověřovala úvěruschopnost žalovaného lustrací z dostupných databází, a že je tak žalobkyně v dobré víře, že Společnost úvěruschopnost řádně posoudila. 14. Soud se však s řádným posouzením úvěruschopnosti neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Společnost měla zkoumat příjmy žalovaného a jeho výdaje, k tomu si vyžádat i odpovídající doklady, zvláště když nešlo o malé částky, které žalovanému poskytovala. Žalobkyně však sama přiznala, že takové doklady nemá, nemá ani doklady o tom, že Společnost ověřovala úvěruschopnost nahlédnutím do registrů (což by však i při doložení k závěru o řádném posouzení úvěruschopnosti stejně nestačilo). 15. K porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit schopnost dlužníka úvěr a k neplatnosti smlouvy splácet zakládá jen relativní neplatnost smlouvy je třeba odkázat na rozhodnutí Ústavního soud sp. zn. III. ÚS 4129/2018, v němž Ústavní soud zdůraznil veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit úvěruschopnost dlužníka úvěr splácet. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Řádným splnění povinnosti prověřit schopnost dlužníka úvěr řádně splácet není tedy chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako úvěrující, ale v širším pojetí celá společnost. 16. Je-li dán veřejný zájem na řádném a s odbornou péčí provedeném posouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet, nelze ochranu dlužníkům v soudním řízení poskytnout jen selektivně, pokud jsou v řízení aktivní a namítají, že v jejich případě úvěrující schopnost úvěr splácet řádně nezkoumal. 17. V uvedeném nálezu Ústavní soud poukázal na nezměněný obsah § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve srovnání s § 9 z. č. 145/2010 Sb. a zdůraznil, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přes