Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 12. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
ROZHODNUTÍ

Okresní soud ve Zlíně 38 C 46/2026-119 – Náklady řízení

Okresní soud ve Zlíně · 18. 6. 2026

náklady řízení · insolvence · neplatnost smlouvy · lhůty · smlouva o úvěru

Aplikovaná ustanovení

8
§ 86
Zákon o spotřebitelském úvěru
§ 137
Občanský soudní řád

Související právní otázky

2

O co šlo

zaplacení 32 452 Kč s příslušenstvím

1

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem ve výši 21,24 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení s odůvodněním, že s žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši , částka, , z čehož , částka, bylo vyplaceno žalovanému a , částka, zprostředkovateli. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté prostředky vrátí žalobkyni společně s úrokem v pravidelných 36 měsíčních splátkách po , částka, , splatných vždy do dvacátého dne v měsíci, počínaje , datum, . Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách žalobkyni úvěr nesplácel řádně a včas, proto došlo ke dni , datum, k zesplatnění úvěru. Kromě dlužné jistiny ve výši , částka, se žalobkyně domáhá také zaplacení dlužných úroků ve výši , částka, , poplatku ve výši , částka, za tři odeslané upomínky a smluvních pokut, a to částky , částka, představující smluvní pokutu ve výši , částka, za tři případy prodlení měsíčních splátek a částky , částka, představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky ve výši , částka, za dobu od , datum, , tj. ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, do , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Žalobkyně tvrdila, že smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši , částka, , a to v souladu s článkem XII. odst. 1 smlouvy o úvěru, tedy okamžikem, kdy žalovaný smlouvu o úvěru podepsal, přičemž za okamžik podpisu smlouvy o úvěru se považuje okamžik, kdy tzv. verifikační platba ve výši , částka, byla připsána na účet žalobkyně, a to pod variabilním symbolem, kterým je číslo smlouvy o úvěru. Žalobkyně předložila potvrzení o provedení transakce, z něhož vyplývá, že dne , datum, byla z účtu žalovaného číslo , č. účtu, na účet žalobkyně připsána částka , částka, pod variabilním symbolem odpovídajícím číslu smlouvy , Anonymizováno, . Na základě uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že uzavřela s žalovaným písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to v souladu s § 562 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.). Přestože smlouva byla sjednána elektronicky na dálku, byl zachycen její obsah a identifikovány jednající osoby. Žalovaný zasláním verifikační platby projevil svou vůli být vázán úvěrovou smlouvou [smlouva o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedení transakce, výpis z běžného účtu žalovaného za období , datum, – , datum, ].4. Výpisem z účtu žalovaného za období , datum, – , datum, bylo prokázáno, že žalovanému byla připsána na účet částka , částka, dne , datum, .5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že provedla hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané Výdaje a příjmy spotřebitele – čestné prohlášení vyplněno, že pravidelný měsíční příjem žalovaného činí , částka, . Žalobkyně soudu předložila výplatní lístky žalovaného za měsíce březen 2025, duben 2025 až červen 2025 a částečný výpis z účtu žalovaného za měsíce duben až červenec 2025, ze kterých vyplývá, že průměrný měsíční čistý příjem žalovaného za uvedené měsíce činil , částka, . Výdaje žalovaného byly uvedeny částkou , částka, jakožto výdaje na bydlení a výdaje související s bydlením. Jiné výdaje uvedeny nebyly. Žalobkyně předložila čestné prohlášení rodiče ze dne , datum, , ve kterém , právnická osoba, prohlásil, že žalovaný je jeho synem a na bydlení v domě mu měsíčně přispívá částkou , částka, . Z žalobkyní předložených informací o pozemku vyplývá, že , právnická osoba, vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti 2/3 na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, v kat. úz. , adresa, . Žalovaný dále uvedl, že je svobodný. Děti ani jiné osoby ve společné domácnosti neuvedl. V seznamu závazků žalovaný neuvedl ničeho. Žalobkyně soudu dále předložila výsledek prověření žalovaného v Centrální evidenci exekucí a v Insolvenčním rejstříku, kdy ke dni , datum, byly oba bez záznamu. Žalobkyně dále předložila výstup z registru platebních informací, který k datu , datum, evidoval u žalovaného revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem , částka, ze dne , datum, . Žádné jiné relevantní listiny označeny a předloženy nebyly. Zejména tedy nebyly nijak doloženy ani ověřovány podstatné výdaje žalovaného.6. Z výpisu z účtu žalovaného za období čtyř měsíců před poskytnutím úvěru vyžádaného soudem vyplývá, že účet byl aktivní, žalovanému byla v období od , datum, do , datum, (uzavření úvěrové smlouvy) na účet poukazována mzda v průměrné výši , částka, a měl i další příjmy. Čerpal a splácel z něho další úvěry a platil z něho své výdaje. Počáteční zůstatek na účtu žalovaného ke dni , datum, činil -, částka, . Příjmy žalovaného od , datum, do , datum, činily celkem , částka, a jeho výdaje , částka, . Dne , datum, obdržel mzdu ve výši , částka, . V měsíci duben 2025 načerpal žalovaný úvěry v celkové výši , částka, a splatil úvěry částkou , částka, . Příjmy žalovaného od , datum, do , datum, činily celkem , částka, a jeho výdaje , částka, . Dne , datum, obdržel mzdu ve výši , částka, . V měsíci květen 2025 načerpal žalovaný úvěry v celkové výši , částka, a splatil úvěry částkou , částka, . Příjmy žalovaného od , datum, do , datum, činily celkem , částka, a jeho výdaje , částka, . Dne , datum, obdržel mzdu ve výši , částka, . V tomto měsíci načerpal úvěry v celkové výši , částka, a uhradil úvěry v celkové výši , částka, . Příjmy žalovaného od , datum, do , datum, činily celkem , částka, a jeho výdaje , částka, . Dne , datum, obdržel mzdu ve výši , částka, . V měsíci červenec 2025 načerpal žalovaný úvěry v celkové výši , částka, a splatil úvěry částkou , částka, [výpis z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, ].7. Žalovaný žalobkyni celkem uhradil , částka, [bonita smlouvy].8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni) před uzavřením smlouvy, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).13. V projednávané věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Od žalovaného si vyžádala pouze informace a doklady týkající se jeho příjmů a výdajů na bydlení. Nijak však nezjistila a neověřila jeho ostatní pravidelné a nezbytné výdaje ani reálný způsob plnění jeho dosavadních dluhů. Skutečnost, že má žalovaný pravidelné příjmy, ještě sama o sobě neznamená, že bude schopen splácet poskytnutý úvěr. Bez náležitého posouzení výdajové stránky jeho rozpočtu, nemohla žalobkyně dospět k závěru, že je schopen úvěr splácet. Přitom nemohla spoléhat jen žalovaným sdělené skutečnosti. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, ).14. Obezřetnost a důslednost žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k nereálným údajům uvedeným ze strany žalovaného. Žalobkyně pouze na základě tvrzení žalovaného uzavřela, že nemá žádné běžné měsíční výdaje. Skutečné výdaje žalovaného tedy nezjišťovala, použila statistický údaj o výši životního minima (, částka, ) a dospěla k závěru, že z doloženého příjmu v průměrné výši , částka, žalovanému po odečtení životního minima , částka, a výdajů na bydlení , částka, zůstane částka , částka, měsíčně, ze které je schopen žalobkyni hradit měsíčně splátku , částka, . Zároveň žalobkyně vycházela z výpočtu, při kterém skutečné náklady na bydlení byly nahrazeny normativními náklady na bydlení v nájemním bytě, kdy i v rámci tohoto posouzení dospěla k závěru, že žalovaný je schopen spotřebitelský úvěr dle smlouvy o úvěru v pravidelných splátkách ve výši , částka, měsíčně řádně splácet, když z doloženého příjmu v průměrné výši , částka, žalovanému po odečtení životního minima , částka, a normativních nákladů na bydlení , částka, zůstane částka , částka, měsíčně.15. Na základě neúplných a neověřených zjištění ohledně výdajů žalovaného dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný má disponibilní prostředky na splácení úvěru, což však vyvrací výpis z jeho účtu za období duben 2025 až srpen 2025, z něhož vyplývá, že skutečné výdaje žalovaného byly mnohem vyšší než životní minimum. Žalovaný každý měsíc posuzovaného období vyčerpal veškeré své příjmy, přestože mu na účet byla pravidelně připisována mzda a měl i další příjmy. V jednotlivých měsících jeho výdaje dosahovaly nebo převyšovaly jeho příjmy. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přestože mu na účtu nezůstávaly disponibilní prostředky na hrazení úvěrových splátek.16. Soud si je vědom toho, že zákon již nestanoví taxativní výčet postupů, které musí být ze strany věřitele pro naplnění ustanovení o povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele provedeny. Soud si je taktéž vědom toho, že výklad dané normy by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů. Nicméně pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta (zejména pak již ve fázi vymáhání či insolvence podle dostupných databází), ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Neověření uváděných výdajů implikuje účelovost ze strany žalobkyně – snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Je-li podle zákona povinností poskytovatele úvěru prověřit řádně úvěruschopnost o úvěr žádajícího spotřebitele (žadatele), má se tak dít především na základě porovnání příjmů a výdajů žadatele. O výdajích a příjmech zpravidla poskytuje nejvěrnější obraz výpis z běžného účtu. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala pouze částečný výpis z jeho účtu potvrzující příchozí mzdu, přestože jí nic nebránilo v tom, aby si od žalovaného vyžádala kompletní výpis z jeho účtu za období alespoň 3 měsíců před poskytnutím úvěru. Nevyžádá-li si poskytovatel úvěru takový výpis od žadatele, který běžným účtem disponuje, neplní již jen proto řádně svou povinnost zkoumat žadatelovu úvěruschopnost.17. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neprovedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a že při řádném posouzení zde již v době uzavření smlouvy byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného další úvěr řádně splácet. Smlouva o spotřebitelském úvěru je proto podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Důsledkem neplatnosti smlouvy je, že účastníkům nevznikla práva a povinnosti ze sjednaného úvěrového vztahu a jsou povinni si vrátit, co si podle neplatné smlouvy vzájemně plnili ( \l "paragraf2993" \t "_blank"§ 2993 občanského zákoníku). V řízení však bylo prokázáno pouze to, že žalovanému byla skutečně poskytnuta částka , částka, , která mu byla dne , datum, připsána na jeho účet. Ohledně částky , částka, žalobkyně neunesla důkazní břemeno o tom, že šlo o plnění poskytnuté žalovanému nebo v jeho prospěch. Ze zjištěného skutkového stavu proto nelze dovodit, že by žalovaný byl povinen vracet i tuto částku. Současně bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni uhradil celkem , částka, . Žalobkyni tak vznikl nárok pouze na vrácení částky , částka, (, částka, - , částka, ), a ve zbývajícím rozsahu byla žaloba nedůvodná.18. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).19. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky , částka, coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.20. Předmětem sporu byla částka , částka, [32 452 + úrok z prodlení v kapitalizované výši , částka, (11,5% p.a. úrok z prodlení z , částka, od , datum, do , datum, (vyhlášení rozhodnutí) + úrok v kapitalizované výši , částka, (úrok ve výši 21,24 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a úrok ve výši 11,5% p.a. úrok z , částka, od , datum, do , datum, (vyhlášení rozhodnutí)], přičemž úspěšná byla ohledně částky , částka, , tedy z 68 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 36 % (68 % 32 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši , částka, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši , částka, [2,5×, částka, dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis jednoduché předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.], náhrady hotových výdajů ve výši , částka, [tj. 3×, částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby] a částky , částka, odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení ve výši , částka, (36 % z , částka, ) je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.21. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (např. u zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, ). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující , částka, , přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s podáním ze dne , datum, , jímž došlo k doplnění žaloby, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.