Okresní soud ve Zlíně 38 C 60/2026-85 – Odbory
Okresní soud ve Zlíně · 2. 7. 2026
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
O co šlo
zaplacení 140 996 Kč s příslušenstvím
Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, představující podle žaloby jistinu ve výši , částka, , smluvní pokutu do zesplatnění ve výši , částka, a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, dále částky ve výši , částka, představující smluvní pokutu po zesplatnění, úroku ve výši 73,37 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 73,37 % p.a. splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k 3. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květen 2025. Žalovaný uhradil do data zesplatnění pouze částku ve výši , částka, , proto došlo ke dni , datum, k zesplatnění úvěru. Po zesplatnění úvěru žalovaný neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalovaného, potvrzení o odeslání částky , částka, ze dne , datum, s VS , var. symbol, a poznámkou „Pojistena pujcka , Anonymizováno, . Podpisovy kod a identifikace klienta pro poskytnuti spotrebitelského uveru. , právnická osoba, . IC: , IČO, “ na bankovní účet žalovaného. Dne , datum, byla žalovanému na telefonní číslo , tel. číslo, zaslána SMS „PojistenaPujcka: Vazeny kliente, na , jméno FO, jsme odeslali platbu ve vysi 1 Kc. VS této platby pouzijte jako podpisovy kod pro odpovedni SMS na tuto zpravu ve tvaru: Souhlasim Jmeno Prijmeni PodpisovyKod“. Dne , datum, byla doručena potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru ve tvaru: „Souhlasim , Jméno žalovaného, , Anonymizováno, “ z telefonního čísla , hodnota, . Jedinečným kódem , Anonymizováno, byla poté smlouva o úvěru dne , datum, v 9:41 hod. podepsána. Na základě uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že uzavřela s žalovaným písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to v souladu s § 562 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.). Žalovaný prokázal svou totožnost občanským průkazem, předložil potvrzení o příjmu a zasláním SMS kódu projevil svou vůli být vázán úvěrovou smlouvou [smlouva o úvěru, potvrzení o příchozí úhradě, kopie občanského průkazu, potvrzení o odeslání , částka, , potvrzení o zaslané SMS, potvrzení o přijaté SMS a potvrzení o provedených platbách].4. Na účet žalovaného byla dne , datum, připsána částka , částka, [výpisu z účtu žalovaného], na kterou žalovaný uhradil celkem částku , částka, [karta klienta].5. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, provedla žalobkyně lustraci žalovaného v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací činil počet bank a finančních institucí, u kterých si žalovaný žádal o úvěr 7. Součet celkové zbývající částky kreditních karet, celkové čerpání úvěrového rámce nesplátkových , podezřelý výraz, a celkové zbývající částky splátkových , podezřelý výraz, v roli žadatele a spolužadatele činil , částka, a součet celkového úvěrového rámce nesplátkových , podezřelý výraz, a celkového limitu kreditních karet v roli žadatele a spolužadatele činil , částka, . Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané HODNOCENÍ KLIENTA vyplněno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání činil , částka, , přičemž z potvrzení o provedené platbě předložené žalobkyní vyplývá, že žalovaný obdržel dne , datum, mzdu ve výši , částka, , dne , datum, mzdu ve výši , částka, , dne , datum, mzdu ve výši , částka, a dne , datum, mzdu ve výši , částka, . V kolonce výdaje žalovaného je v hodnotícím formuláři uvedena částka , částka, s poznámkou „životní minimum,“ u druhé osoby v domácnosti je uvedena nula, u počtu a výdajích na děti v domácnosti je uvedeno 0, stejně jako u spoření, splátek a konsolidovaných splátek 3. stran. U splátek , Jméno žalobkyně, . je uvedena částka , částka, a u bydlení částka ve výši , částka, . U kolonky ostatní (doprava, kurzy, záliby, apod.) je uvedena nula. Žádné relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že se žalobkyně blíže zabývala výdaji žalovaného však ani na výzvu soudu předloženy nebyly.6. Z výpisu z účtu žalovaného vyžádaného soudem za období od , datum, do , datum, vyplývá, že žalovaný neměl disponibilní prostředky ke splácení projednávaného úvěru. V období od , datum, do , datum, činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného , částka, . Na účet bylo připsáno celkem , částka, a odepsáno celkem -, částka, . Žalovanému byla dne , datum, vyplacena mzda ve výši , částka, a dne , datum, mzda ve výši , částka, . V uvedeném období načerpal úvěry v celkové výši , částka, . Konečný zůstatek na účtu ke dni , datum, činil , částka, . V období od , datum, do , datum, bylo na účet žalovaného připsáno celkem , částka, a odepsáno celkem -, částka, . Žalovanému byla dne , datum, vyplacena mzda ve výši , částka, a dne , datum, mzda ve výši , částka, . V uvedeném období žalovaný načerpal úvěry v celkové výši , částka, . Konečný zůstatek na jeho účtu ke dni , datum, činil , částka, . V období od , datum, do , datum, bylo na účet žalovaného připsáno celkem , částka, a odepsáno celkem -, částka, . Žalovanému byla dne , datum, vyplacena mzda ve výši , částka, . Konečný zůstatek na účtu ke dni , datum, činil , částka, . Žalovanému byla dne , datum, vyplacena mzda ve výši , částka, , dne , datum, vyplacena mzda ve výši , částka, , dne , datum, mzda ve výši , částka, a dne , datum, mzda ve výši , částka, . Dne , datum, obdržel úvěr ve výši , částka, . Bezprostředně před poskytnutím úvěru činil konečný zůstatek na účtu , částka, [výpis z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, ].7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených povaze, výši a rizikovosti úvěru. Daná povinnost je zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že úvěr poskytne, ačkoliv z výsledku posouzení úvěruschopnosti nevyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Tím poskytovatel plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila, a k neplatnosti smlouvy je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.13. V dané věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně si od žalovaného vyžádala informace a doklady týkající se pouze jeho příjmů, nicméně podstatné výdaje žalovaného nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány. Žalobkyně k výdajové stránce žalovaného uvedla, že by měly zcela postačovat údaje, které poskytuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, které byly stanoveny na částku , částka, a dále vycházela z údajů uvedených žalovaným v kartě hodnocení klienta, přičemž tyto údaje nepodložila odpovídajícími doklady. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , čj. , spisová značka, ). Pouhé uvedení údajů do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Primární údaje od klienta jsou toliko východiskem pro další posouzení. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala pouze potvrzení o příchozí mzdě, přestože jí nic nebránilo v tom, aby si od žalovaného vyžádala kompletní výpis z jeho účtu za období alespoň 3 měsíců před poskytnutím úvěru. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. S ohledem na uvedené, soud považuje v daném případě za neopodstatněnou argumentaci žalobkyně rozhodnutím Nejvyššího soudu v Brně ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , týkající se otázky přiměřenosti a obezřetnosti při posuzování schopnosti dlužníka úvěr splácet ve vztahu k výši poskytnutého úvěru, neboť poskytovatel úvěru by měl přesvědčivě zkoumat, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit (viz rozhodnutí Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18).14. Obezřetnost a důslednost žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k nereálným údajům uvedeným ze strany žalovaného, byť současně prohlásil, že jsou „pravdivé a úplné.“ U nákladů na stravu lze obecně vycházet z částky životního minima, nicméně tvrzený výdaj na bydlení ve výši , částka, neodpovídá obvyklým výdajům na bydlení v České republice, přesto nebyl nijak prověřován. Přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky), lze doložit poměrně snadno. Žalobkyně se však spokojila se skutečností, že žalovaný uvedl jako své výdaje na bydlení částku ve výši , částka, a tuto skutečnost nijak neověřovala. Při odborném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se není možné spokojit s tvrzením o výdajích ve výši , částka, na volnočasové aktivity, ošacení, komunikační prostředky, dopravu atd. Na základě neúplných a neověřených zjištění ohledně výdajů žalovaného dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný má disponibilní prostředky na splácení úvěru, což však vyvrací výpis z jeho účtu za období prosinec 2024 až březen 2025, z něhož vyplývá, že skutečné výdaje žalovaného byly mnohem vyšší než životní minimum. Žalovaný každý měsíc posuzovaného období vyčerpal veškeré příjmy, přestože mu na účet byla pravidelně připisována mzda a měl i další příjmy. Až do poskytnutí úvěru výdaje žalovaného převyšovaly jeho příjmy. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přestože mu na účtu nezůstávaly disponibilní prostředky na hrazení úvěrových splátek.15. Právě z výpisu z účtu žalovaného vyplynulo, že již před poskytnutím úvěru jeho výdaje převyšovaly příjmy a že vedle mzdy čerpal i další finanční prostředky z úvěrových zdrojů. Provedené důkazy současně svědčí o tom, že již v době uzavření smlouvy zde byly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Poměry žalovaného zjištěné dokazováním zavdávaly důvodné pochybnosti, zda žalovaný bude schopen úvěr splácet. Z výpisu z účtu za období od prosince 2024 do března 2025 je zřejmé, že žalovaný před poskytnutím úvěru neměl disponibilní prostředky, z nichž by mohl bez důvodných pochybností hradit další pravidelnou splátku ve výši , částka, měsíčně. Žalobkyně tak poskytla žalovanému úvěr, ačkoli z podkladů, které si při řádném postupu mohla a měla opatřit, by vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Důsledkem porušení § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost úvěrové smlouvy podle § 87 odst. 1 téhož zákona, k níž soud přihlíží i bez návrhu.16. Je-li smlouva neplatná, nemá žalobkyně nárok na sjednané úroky, poplatky, smluvní pokuty ani další plnění odvozená od neplatné smlouvy. Žalobkyni přísluší toliko vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru, a to po odečtení všeho, co žalovaný na plnění související s touto smlouvou již uhradil. Žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , zatímco žalovaný na plnění související s předmětnou smlouvou uhradil celkem , částka, . Nevrácená část jistiny proto činí , částka, . V tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl a ve zbývající části ji zamítl.17. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).18. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky , částka, coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.19. Předmětem sporu byla částka , částka, [, částka, + , částka, (11,5% p.a. úrok z prodlení z , částka, od , datum, do , datum, (vyhlášení rozhodnutí) + , částka, (73,37% p.a. úrok z , částka, od , datum, do , datum, + 11,5% p.a. úrok z , částka, od , datum, do , datum, (vyhlášení rozhodnutí)], přičemž úspěšná byla ohledně částky , částka, , tedy z 43 %. Ve věci měl převažující úspěch žalovaný, kterému by tak podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.