Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu a její doplnění odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , resp. dříve , právnická osoba, (dále jen „Banka“), a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru – , Anonymizováno, půjčka (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě Banka po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla žalované neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 9,7 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve sjednané výši a dále platit měsíčně poplatky za poskytnuté bankovní služby ve sjednané výši, to vše formou zápočtu peněžních prostředků z běžného účtu žalované. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou sjednaných splátek a poplatků, Banka úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaná částka je složena z jistiny ve výši , částka, a z poplatků ve výši , částka, . Dále žalobkyně požaduje na příslušenství úrok z prodlení v kapitalizované výši , částka, , úrok v kapitalizované výši , částka, , úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok ve výši 9,7 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. Co se týče posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobkyně uvedla, že Banka vycházela z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr a informací obdržených lustrací v registrech BRKI, NRKI, SOLUS, ISIR a Databázi neplatných dokladů. Žalovaná uvedla měsíční příjem , částka, , což Banka ověřila z běžného účtu žalované. Výdaje žalované Banka odhadla na základě historických dat , právnická osoba, . Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Banka a žalovaná uzavřely dne , datum, Smlouvu, na základě které Banka poskytla žalované dne , datum, peněžní prostředky ve výši , částka, bezhotovostně převodem z úvěrového účtu č. , č. účtu, na bankovní účet žalované č. , č. účtu, (viz Smlouva, výpis z úvěrového účtu, výpis z běžného účtu žalované). Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 9,7 % ročně v pravidelných 60 měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k 18. dni v měsíci počínaje , datum, s tím, že výše poslední splátky měla činit , částka, (viz Smlouva). Dle článku III odst. 4 Smlouvy byla žalovaná povinna platit mj. poplatek ve výši , částka, za prohlášení úvěru za ihned splatný a poplatek ve výši , částka, za zaslání každé písemné upomínky. Součástí Smlouvy byly Všeobecné produktové podmínky, které v článku 1. stanoví, že smluvní dokumentaci tvoří a její závaznou součástí je mj. Sazebník (viz Všeobecné produktové podmínky účinné od , datum, ). Dle Sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele činí poplatek za zaslání každé upomínky , částka, (viz Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od , datum, ).4. Před uzavřením Smlouvy Banka od žalované zjistila, že žalovaná je svobodná, má vyživovací povinnost vůči 1 osobě, žije ve vlastním domě / bytě, příjem její domácnosti činí , částka, z čehož její čistý měsíční příjem činí , částka, ze zaměstnání u společnosti , jméno FO, (viz žádost o úvěr). Banka dále z interních zdrojů zjistila, že žalovaná měsíčně splácí Bance jiný úvěr měsíčními splátkami ve výši , částka, a z externích zdrojů (BRKI/NRKI) dále zjistila, že žalovaná měla v době podání žádosti o úvěr další závazky s výší měsíčních splátek , částka, (vyjádření Banky k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, včetně přílohy). Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že nemá mimo Banku žádné závazky a že její nezbytné náklady jsou , částka, (viz žádost o úvěr). Z výpisu z účtu žalované za období od , datum, do , datum, je patrné, že za období 10/2021 činil počáteční zůstatek na účtu , částka, a konečný zůstatek , částka, , na účet přišlo , částka, a odešlo , částka, ; za období 11/2021 činil počáteční zůstatek na účtu , částka, a konečný zůstatek , částka, , na účet přišlo , částka, a odešlo , částka, ; za období 12/2021 činil počáteční zůstatek na účtu , částka, a konečný zůstatek , částka, , na účet přišlo , částka, a odešlo , částka, ; za období 1/2022 činil počáteční zůstatek na účtu , částka, a konečný zůstatek , částka, , na účet přišlo , částka, a odešlo , částka, . Dne , datum, přišlo na účet žalované , částka, , dne , datum, 15 746 Kč, dne , datum, 29 314 Kč a dne , datum, 31 125 Kč, ve všech čtyřech případech od společnosti , jméno FO, & Carry ČR s.r.o. (viz výpis z účtu). Dále je z výpisu z účtu žalované patrné, že žalovaná na bankovní účet čerpala dne , datum, úvěr ve výši , částka, , , datum, úvěr ve výši , částka, , , datum, úvěr ve výši , částka, , , datum, úvěr ve výši , částka, , , datum, úvěr ve výši , částka, a , datum, úvěr ve výši , částka, (viz výpis z účtu).5. Žalovaná uhradila celkem , částka, (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník, dále viz přehled platební historie).6. Žalovaná se od počátku čerpání úvěru opakovaně dostala do prodlení se splátkami (viz přehled platební historie). Banka vyzvala žalovanou upomínkou ze dne , datum, k úhradě dlužné částky , částka, a poplatku ve výši , částka, za tuto výzvu (viz výzva ze dne , datum, ), upomínkou ze dne , datum, k úhradě dlužné částky , částka, a poplatku ve výši , částka, za tuto výzvu (viz výzva ze dne , datum, ) a upomínkou ze dne , datum, k úhradě dlužné částky , částka, a poplatku ve výši , částka, za tuto výzvu (viz výzva ze dne , datum, ). Dopisem ze dne , datum, Banka oznámila žalované, že ke dni , datum, prohlásila úvěr ze Smlouvy za splatný a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky , částka, (viz oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, ).7. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni jako postupníka Bankou jako postupitelem s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek ze dne , datum, , Dohoda o úplatě za postoupení pohledávek ze dne , datum, , Potvrzení Banky o úplatě za postoupení pohledávek ze dne , datum, ).8. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, předžalobní upomínka ze dne , datum, včetně podacího lístku). Další důkazy předložené žalobkyní soud neprováděl, neboť směřovaly k prokázání skutečnosti, které nebyly pro rozhodnutí soudu ve věci významné.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).11. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.13. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že Banka na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovanou ze Smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, její přílohou (seznamem postupovaných pohledávek) a dohodou o úplatě za postupované pohledávky, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena dopisem odeslaným dne , datum, , čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.14. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že Banka coby úvěrující a žalovaná coby úvěrovaná uzavřely , datum, smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť Banka řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně uvedla, že Banka ověřila příjmy žalované z výpisu z běžného účtu žalované, o její výdaje, ať už na stravu, léky, dopravu, ošacení či bydlení, se ovšem nezajímala. Přitom skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek. Banka namísto aktivního vyhledávání chybějících a nedostatečných informací o skutečné výši výdajů žalované stanovila tyto na základě historických dat Českého statistického úřadu a do výpočtu disponibilních zdrojů žalované zahrnula částku životního minima a částku měsíčních splátek dosavadních závazků (, částka, a , částka, ). Žalovaná uvedla, že žije ve vlastním bydlení a Banka již nezjišťovala, jaké jsou skutečné výdaje žalované spojené s užíváním a provozem nemovitosti, zejména náklady na energie a služby. Obdobně se Banka nezabývala výší výdajů na vyživování jedné osoby, ačkoliv tuto okolnost žalovaná výslovně uvedla v žádosti o úvěr. Obezřetnost a důslednost Banky byla na místě také vzhledem k tomu, že žalovaná v krátkém časovém období, tj. od října 2021 do ledna 2022, čerpala na svůj bankovní účet celkem šest úvěrů v celkové výši , částka, , ze kterých následně hradila jak své běžné výdaje, tak je opakovaně používala ke konsolidaci předchozích úvěrů. Z předloženého výpisu z účtu žalované je patrno, že za období říjen až prosinec 2021 převyšovaly výdaje žalované v každém měsíci její příjmy. V měsíci lednu byl sice příjem žalované na bankovním účtu vyšší než výdaje, avšak stalo se tak pouze v důsledku čerpání úvěrů v celkové výši , částka, (, datum, úvěr ve výši , částka, , , datum, úvěr ve výši , částka, ). Příjmy žalované tak již čtyři měsíce před poskytnutím úvěru nepostačovaly na úhradu jejích výdajů a své závazky hradila jen za cenu postupného zadlužování a vytváření dluhové spirály. Soud vzhledem k výše uvedenému shledal posuzování úvěruschopnosti nedostatečným.15. Byť § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 28. 5. 2022 naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019, viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, či usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2021, Pl. ÚS 3/20), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.16. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného uvedenou smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru s dlužnou částkou poplatků, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).17. Při závěru o neplatnosti smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z.18. Žalovaná obdržela od Banky v případě Smlouvy , částka, náležející Bance, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaná poskytla Bance celkově částku , částka, , která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na vzniklé bezdůvodné obohacení.19. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).20. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky , částka, coby poskytnuté jistiny. Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaná se doposud nedostala do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu zápůjčky, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Jelikož poměry žalované zůstaly soudu pro její pasivitu v řízení neznámé, postupoval soud v souladu s § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož z obsahu soudního spisu nevyplývá, že by žalované nějaké náklady vznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).