6 Cmo 143/2020-78 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud I. stupně ve výroku I. zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyni zákonem stanovenou pokutu za porušení povinnosti uložené zákonem o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb. (ZVB) uzavřít smlouvu o převodu bytu společně se spoluvlastnickým podílem na pozemku odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu za 2 464 dnů prodlení v částce 246 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z této částky ročně od 1. 8. 2017 do zaplacení, ve výroku II. zamítl požadavek na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 246 400 Kč ročně za den 31. 7. 2017, ve výroku III. žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 080 Kč a ve výroku IV. žalovanému uložil povinnost uhradit státu část soudního poplatku z návrhu ve výši 9 240 Kč.2. Vyšel ze skutečnosti, že se podle žaloby měl žalovaný dostat do prodlení s uzavřením smlouvy o převodu vlastnictví k bytové jednotky, když nevyhověl žalobkyni v její výzvě a nepředložilo řádný návrh smlouvy, jenž by mohl být z její strany akceptován. Žalovaný měl zejména odmítat žalobkyni převést spoluvlastnický podíl v rozsahu 6384/214009 k pozemkům pare. č. , Anonymizováno, - ostatní plocha a č. , Anonymizováno, - ostatní plocha, jenž byl družstvu státem bezúplatně převeden. Dále vyšel z toho, že žalovanému mělo být Krajským soudem v Českých Budějovicích v řízení sp. zn. 13 Cm 561/2013 pravomocně (právní moc měla nastat dne 31. 7. 2017) uloženo převést žalobkyni bytovou jednotku č. , Anonymizováno, s podíly na společných částech domu a dále i uvedený spoluvlastnický podíl na uvedených pozemcích a do této chvíle má být žalovaný v prodlení, a je mu žalobkyní účtována zákonem stanovená pokuta 100 Kč za každý den prodlení, celkem 246 400 Kč a od uvedeného data (od 31. 7. 2017) je žalovanému účtován i zákonný úrok z prodlení.3. Soud I. stupně posuzoval též obranu žalovaného, podle níž žalobkyně nebyla v uvedeném předchozím řízení zcela úspěšná, když neuspěla ve sporu vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 561/2013 v dílčí otázce vypořádacího podílu. Družstvo se podle žalovaného nedostalo do prodlení s návrhem na uzavření smlouvy o převodu bytové jednotky, když žalobkyni předložilo dokonce dva návrhy smlouvy, a to první ze dne 22. 8. 2005 a druhý ze dne 16. 10. 2007.4. Po provedeném dokazování soud I. stupně vyšel z vlastního zjištění, podle něhož žalované družstvo nesplnilo svou povinnost uzavřít se žalobkyní řádnou smlouvu o převodu vlastnictví k její bytové jednotce, a to konkrétně v tom, že odmítalo akceptovat v odpovídajícím rozsahu požadavek na převod spoluvlastnických podílů ke dvěma shora citovaným pozemkům jako ke spoluvlastnickým podílům ke společným částem domu. Tím se žalovaný měl podle soudu I. stupně dostat ve smyslu § 517 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (OZ) do prodlení, když naopak podle soudu I. stupně žalobkyně měla splnit všechny své povinnost ve smyslu ustanovení § 23 odst. 2 ZVB, včetně podání výzvy žalovanému na převod bytu.5. Podle soudu I. stupně za prodlení družstva s převodem bytové jednotky, včetně spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemků, náleží žalobkyni pokuta dle ustanovení § 23 odst. 5 ZVB. 100 Kč za každý den prodlení, kdy žalovaný odmítal uzavřít smlouvu. Pokuta podle soudu I. stupně náleží od 1. 11. 2010 (od uplynutí desetiměsíční lhůty po účinnosti novely č. 345/2009 ZVB) do uzavření smlouvy, resp. do právní moci rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 13 Cm 561/2013. Uvedené prodlení má činit 2 464 dnů a žalobkyně má podle soudu I. stupně nárok na zákonem stanovenou pokutu v celkové výši 246 400 Kč s úroky z prodlení podle § 1970 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (NOZ). O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 občanského soudního řádu (o. s. ř.) a o náhradě nákladů řízení státu rozhodl podle § 148 o. s. ř.6. Proti tomuto rozsudku se v zákonem stanovené lhůtě odvolal žalovaný v rozsahu výroků I., III. a IV. (odvolatel) a domáhal se jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně v tomto rozsahu k dalšímu řízení, když po té, co prohlášením vlastníka budovy byl dům rozdělen na bytové jednotky a došlo k jeho vkladu do katastru nemovitostí, žalovaný vyzval žalobkyni k uzavření smlouvy o převodu jednotky a předložil jí návrh smlouvy, avšak ta ji odmítla podepsat z důvodu přesně obsahově nespecifikovaných, čímž mu neposkytla dostatečnou součinnost. Žalovaný podle svého názoru splnil jemu zákonem uložené povinnosti a v souladu s § 520 OZ nemohlo nastat jeho prodlení. Podle odvolatele smlouvu o převodu bytové jednotky koncipoval v souladu se vzorovou smlouvou , právnická osoba, . Takto žalovaný podle svého opravného prostředku převedl desítky dalších bytů, u nichž se neplatnosti smlouvy nikdo nedovolává. V případě tvrzení absolutní neplanosti smlouvy by podle žalovaného šlo o dramatický zásah do právní jistoty uvedených desítek vlastníků a jejich nástupců.7. Podle odvolatele je nutno zvážit i skutečnost, že v předmětné době byl veden spor rovněž o převod spoluvlastnického podílu na společných částech pozemku a o vypořádací podíl, kde žalobkyně nebyla zcela úspěšná. Odvolatel dále zdůraznil, že pokuty uložené žalovanému mohou ohrozit majetek ve vlastnictví ostatních družstevníků.8. Žalovaný při jednání odvolacího soudu rovněž namítl promlčení uplatněného nároku.9. Žalobkyně navrhla napadený rozsudek potvrdit s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu v otázce prodlení dlužníka, jakož i v otázce uplatňování zákonem stanovené pokuty.10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, aniž nařizoval jednání, vzhledem k ustanovení § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí v rozsahu podaného odvolání, a to včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následující zjištěním a závěrům.11. Skutková zjištění soudu I. stupně jsou správná, nejsou sporná, a nebylo tomu jinak ani v odvolacím řízení. Proto z nich odvolací soud vycházel a odkazuje na správně zjištěný skutkový stav v rozsudku soudu I. stupně.12. Při právním posuzování věci odvolací soud právní poměry účastníků, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé posuzoval podle dosavadních právních předpisů (§ 3028 odst. 3 věta první NOZ).13. Z hlediska právního bylo sporné to, zda žalovaný porušil povinnost, již mu zákon (ZVB) ukládal v podobě povinnosti uzavřít se žalobkyní smlouvu o převodu bytu společně se spoluvlastnickým podílem na pozemku odpovídajícím velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu ve smyslu § 23 a § 24 ZVB, zda se žalovaný dostal do prodlení s plněním uvedené zákonem stanovené povinnosti a zda žalobkyně má právo za jednotlivé dny prodlení na zaplacení zákonem stanovené pokuty a v jakém rozsahu.14. Podle právního názoru odvolacího soudu musí být spolu s převáděnou jednotkou jejímu nabyvateli převeden spoluvlastnický podíl na pozemku, který bytové družstvo jako vlastník bytového domu anebo nepřevedených jednotek v domě nabylo bezplatně podle § 60a zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 229/2001 Sb., přičemž mezi podstatné náležitosti smlouvy o převodu patří (mezi jiným) označení pozemku, jenž je předmětem převodu vlastnického nebo jiného práva. Návrh smlouvy předložený odvolatelem (žalovaným) žalobkyni uvedené neobsahoval a jeho předložení nemohlo vést k uzavření platné smlouvy. Proto se žalovaný v souladu s názorem soudu I. stupně ocitl v prodlení.15. V prodlení je podle odvolacího soudu dlužník, jenž nesplní svůj dluh řádně a včas. Základní podmínkou vzniku dlužníkova prodlení je tak dospělost dluhu, přičemž v případě peněžitých závazků jde o splatnosti dluhu.16. Jde-li o povinnost družstva uzavřít smlouvu o převodu vlastnictví k bytu, je podle odvolacího soudu dospělost dluhu určena primárně dohodou družstva s oprávněným a není-li takové dohody, je nutno vycházet z právního předpisu ve smyslu § 23 odst. 2 ZVB.17. Z hlediska vzniku povinnosti platit pokutu ve smyslu § 23 odst. 5 ZVB je podle právního názoru odvolacího soudu právně významné pouze prodlení družstva, jež neskončilo před 1. listopadem 2010. Kromě zmeškání s plněním závazku se dlužník ocitá v prodlení i tehdy, jestliže včas při dospělosti dluhu sice nabídne věřiteli plnění, avšak toto plnění není řádné.18. Řádné splnění podle odvolacího soudu předpokládá dodržení veškerých náležitostí závazku. V případě povinnosti podle § 23 odst. 2 ZVB pak řečené mimo jiné znamená, že družstvo se ocitne v prodlení se splněním uvedené povinnosti rovněž tehdy, jestliže nepředloží oprávněnému včas návrh na uzavření smlouvy o převodu bytu, jehož akceptace by vyústila ve vznik platné (právně závazné) smlouvy. Podle odvolacího soudu prodlení dlužníka nenastane zejména tehdy, jestliže věřitel včas a řádně nabídnuté plnění od něho nepřijme nebo mu neposkytne součinnost potřebnou ke splnění dluhu.19. Obecně splnění povinnosti družst