6 Cmo 41/2019-394 — Vrchní soud v Praze

1. Rozsudkem označeným v záhlaví soud prvního stupně rozhodl v bodě I. výroku takto: „Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 881 732,57 Kč, a to společně s úroky z prodlení z této částky ve výši 9,25 % ročně od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009, ve výši 8,5 % ročně od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, ve výši 8 % ročně od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, ve výši 7,75 % ročně od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012 a s úroky z prodlení od 1. 7. 2012 do zaplacení ve výši dle repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o 7 procentních bodů, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“ V bodě II. výroku soud rozhodl o povinnosti žalovaného k zaplacení žalobci na náhradu nákladů řízení ve výši 253 032 Kč, k rukám jeho právního zástupce. V bodě III. výroku rozhodl o povinnosti žalovaného k náhradě nákladů řízení českému státu v částce 40 074 Kč.2. Z odůvodnění rozsudku se podává, že žalobce se s odkazem na ustanovení § 194 odst. 5 a § 135 odst. 2 obchodního zákoníku domáhal zaplacení 2 088 932,88 Kč s příslušenstvím, když žalovaný jako jednatel společnosti , Jméno žalobce, ., v období od března 2007 do října 2008 způsobil žalobci škodu tím, že na náklady žalobce pobýval v , Anonymizováno, , kde si založil společnost, financovanou rovněž z prostředků žalobce. Žalovaný nepostupoval s péčí řádného hospodáře za situace, že 2 088 932,88 Kč použil nikoli ve prospěch žalobce.3. Soud v odůvodnění rozhodnutí poukázal na skutečnost, že žalobce původně požadoval částku 2 088 932,88 Kč, jež vycházela ze znaleckých posudků č. 95 z roku 2009 a č. 96/2009 z 18. 8. 2009 zpracovaných znaleckým ústavem , Anonymizováno, , IČO , IČO, se sídlem , adresa, , přičemž po vypracování znaleckého posudku znaleckým ústavem určeným soudem, žalobce svou žalobu ohledně částky 207 200,31 Kč vzal zpět.4. Z odůvodnění dále vyplývá, že žalovaný ve svém vyjádření k žalobě namítal, že žalobci škodu nezpůsobil. Popíral v této souvislosti, že by docházelo k výběrům, jež by nebyly ve prospěch společnosti, a že by čerpal finanční prostředky čistě pro své osobní účely. Znalecké posudky zadané žalobcem byly zadány a zpracovány účelově, neodráží to, jak ve skutečnosti byly finanční prostředky čerpány.5. Tvrzení žalovaného ve vztahu k společnosti, založené jím v , Anonymizováno, , soud v odůvodnění rozsudku rekapituloval takto: „Pokud byla v , Anonymizováno, založena společnost, jednalo se o dohodu obou společníků, že žalovaný v , Anonymizováno, založí pobočku žalobce. Později prohlásil, že v , Anonymizováno, založená společnost měla mít za společníky jeho a , Anonymizováno, . Snažil se pro žalobce sehnat v , Anonymizováno, obchody a rozvíjet jeho činnost, a k tomu byly použity tyto prostředky. Dále uvedl, že náklady na chod společnosti v , Anonymizováno, byly hrazeny z jeho prostředků případně jeho rodičů.“6. Je zřejmé, že původní rozsudek soudu prvního stupně č. j. 72 Cm 26/2010-200 ze dne 11. 8. 2014, byl zrušen rozhodnutím Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 8. 11. 2017, č. j. 8 Cmo 49/2016, jež obsahovalo závazný názor o nutnosti opětovného poučení dle § 118a o. s. ř. resp. § 118b o. s. ř. či § 119a o. s. ř.7. Soud prvního stupně v této souvislosti poukázal na skutečnost, že v novém řízení byla věc projednána podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., když k jednání se žalovaný bez omluvy či žádosti o odročení nedostavil. Za této situace nemohlo být žalovanému příslušné poučení pro účely případného doplnění tvrzení a zejména důkazů soudem poskytnuto.8. Soud v odůvodnění rozhodnutí rekapituloval shodná tvrzení účastníků, vymezil zjištění, učiněná na základě provedeného dokazování a odkázal na související právní úpravu.9. Soud konstatoval, že obě strany učinily nesporným, že žalovaný odjel do , Anonymizováno, po dohodě obou společníků žalobce za účelem rozvíjení aktivit společnosti , právnická osoba, ., založením nové společnosti, která bude buď dceřinou společností žalobce, nebo kde budou mít oba společníci stejný podíl. Tato cesta do , Anonymizováno, pak měla být žalovanému hrazena z prostředků žalobce jako služební cesta, za situace, že společnost bude založena jako dceřiná společnost či nová se stejnými podíly společníků. Žalovaný založil v , Anonymizováno, společnost, jejímž společníkem není ani žalobce, tj. , právnická osoba, ., ani druhý společník společnosti , právnická osoba, . pan , Anonymizováno, . Tato společnost měla jiný předmět podnikání než žalobce. Žalobce /nyní v likvidaci/ podnikal jako aerotaxi, společnost v , Anonymizováno, jako aero škola.10. Dále, kromě ostatních, v odůvodnění rozhodnutí popsaných zjištění z jednotlivých provedených důkazů, vyplývá z, že ze znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem , právnická osoba, ., jmenovaným soudem, soud mimo jiné zjistil, že při započtení nedoložených příjmů proti nedoloženým výdajům znalecký ústav uzavřel, že výdaje za roky 2007-2008, uskutečněné , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , jež byly ze společnosti zaplaceny, aniž byly doloženy doklady, představují sumu 2 386 794,17 Kč, z čehož , Anonymizováno, provedl výdaje ve výši 106 910,21 Kč, , Anonymizováno, ve výši 1 881 732,57 Kč. Další ze zjištění v daném směru se týkají výdajů, uskutečněných neidentikovanou osobou.11. Z doplňujícího výslechu znalce pak vyplynulo, že pokud došlo k tomu, že některé doklady nebyly zaúčtovány, mělo by to na uvedené částky vliv.12. Pokud jde o znalecké zkoumání, z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že jelikož soud zadal vypracování znaleckého posudku, nehodnotil znalecké posudky, jež nechal vypracovat žalobce. V dané souvislosti soud poukázal na skutečnost, že po zpracování znaleckého posudku soudem jmenovaným znaleckým ústavem žalobce za souhlasu žalovaného vzal svou žalobu částečně zpět a soud v příslušném rozsahu řízení zastavil, kdy předmětem řízení zůstala žaloba o zaplacení sumy 1 881 732,57 Kč. Soud rovněž rozhodl o „ rozšíření žaloby o zákonné úroky z prodlení“.13. Na základě zjištění, učiněných z provedeného dokazování, a na základě shodného tvrzení účastníků, soud konstatoval, že „má škodu a její výši za prokázanou. Účastníci učinili nesporným, že se společníci žalobce dohodli na založení dceřiné společnosti v , Anonymizováno, , případně opět v rovnocenném partnerství. Společnost , Anonymizováno, , byla nakonec založena pouze žalovaným, bez další účasti žalobce či p. , Anonymizováno, , avšak za peníze žalobce. Výši škody pak stanovil znalecký ústav ustanovený soudem ve svém znaleckém posudku. Soud není natolik ekonomicky vzdělán, aby s tímto posudkem polemizoval /proto také znalecký posudek zadal/. Z doplňujícího výslechu znalce vyplynulo, že pokud některé doklady, které údajně žalovaný zaslal, byly řádně zaúčtovány a týkaly se žalobce, snížila by se škodná částka. To se však neprokázalo. Je věcí žalovaného, jako jediného jednatele, aby v souladu s ust. § 135 odst. 1 obch. zák. zajistil řádné vedení účetnictví, a pokud se v něm doklady nenacházejí, je to jeho pochybení, které nemůže jít k tíži žalobce.“14. Soud uzavřel, že „zatímco se žalobci podařilo prokázat, že žalovaný vyčerpal částku 1 881 732,57 Kč, aniž by žalovaný prokázal, za co byla vyčerpána, respektive, že nebyla čerpána ve prospěch žalobce, tak žalovanému se nepodařilo prokázat, že částka 1 881 732,57 Kč byla vyčerpána pro žalobce. Žalovaný pouze tvrdil, že čerpal finanční prostředky z účtu žalobce jen v jeho prospěch a že náklady na jeho pobyt a provoz , Anonymizováno, byly jeho finanční prostředky případně finanční prostředky jeho rodičů, ale neposkytl k svému tvrzení žádný důkaz. Neunesl tak důkazní břemeno.“15. Soud zdůraznil, že „na žalovaném tedy bylo, aby prokázal, že škodu nezpůsobil porušením svých povinností při výkonu působnosti statutárního orgánu případně, aby prokázal, že žalobci škoda nevznikla. Podání ze dne 13. 2. 2014 sice obsahovala nová tvrzení ohledně aktivit pro žalobce, avšak nedostatečná bez bližšího určení a bez návrhu důkazů k prokázání těchto tvrzení. Navrhovaný důkaz svědeckými výpověďmi svědků ‚kteří věděli o aktivitách žalovaného pro žalobce‘, navíc bez konkrétní identifikace, aby mohli být řádně předvoláni, ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. neobstojí.“16. Soud žalobě na zaplacení částky 1 881 732,57 Kč s úrokem z prodlení vyhověl „a to pro zjednodušení a k návrhu žalobce od 1. 1. 2009, když jednotlivé výběry kontinuálně probíhaly v letech 2007 a 2008.“17. V otázce výše přiznaného úroku soud odkázal na ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku a nařízení vlády č. 142/1994 Sb.18. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., o nákladech řízení státu dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř.19. Ve včas podaném odvolání, jehož přílohou je kopie II. dílu rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, vystavené dne 27. 6. 2018 pro , Anonymizováno, , narozeného dne , datum narození, s datem kontroly dne 29. 6., žalovaný navrhoval změnu rozsudku ve smyslu zamítnutí žaloby. Ve svém odvolání poukázal především na sk