14 Cmo 57/2021-21 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením zahájil předmětné řízení (výrok I.), rozhodl o zrušení společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, /dále jen „společnost“/ a nařídil její likvidaci (výrok II.), likvidátorem společnosti jmenoval , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (výrok III.), společnosti uložil povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč s uvedením platebních dispozic (výrok IV.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.).2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že obchodní společnosti mají dle § 66 písm. c) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů /dále jen „z. v. r.“/ povinnost ukládat do sbírky listin účetní závěrky a touto formou je zveřejňovat dle § 21a odst. 4 věty prvé zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Soudu prvního stupně je z úřední činnosti známo, že společnost ani přes výzvu rejstříkového soudu ze dne 21. srpna 2019 nezaložila do sbírky listin účetní závěrky za účetní období let 1997až 2017, a ani za rok 2018. Společnost tak porušila svou zákonnou povinnost, čímž je dán důvod pro její zrušení dle § 172 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 S., občanského zákoníku /dále jen „o. z.“/ v návaznosti na § 105 z. v. r. s tím, že výzva rejstříkového soudu dle § 105 z. v. r., aby společnost založila do sbírky listin dané účetní závěrky, je zároveň výzvou ve smyslu § 172 odst. 2 o. z.3. Proto soud prvního stupně rozhodl o zrušení společnosti s likvidací, a to bez nařízení jednání dle § 89 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/. Likvidátorem společnosti jmenoval soud osobu zapsanou do seznamu insolvenčních správců dle § 191 odst. 4 o. z., protože statutární orgán společnosti nepřebírá zásilky a nereaguje na výzvy soudu, a proto lze předpokládat, že by řádně neplnil povinnosti likvidátora. Výrok o soudním poplatku odůvodnil soud § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, výrok o náhradě nákladů řízení pak odkazem na § 23 z. ř. s.4. Proti výrokům II. až V. tomuto usnesení podala společnost i , Anonymizováno, (totožné) blanketní odvolání, v němž navrhli jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Společnost v doplnění svého odvolání uvedla, že přílohou odvolání jsou účetní závěrky za dané období, důvod pro zrušení společnosti tak odpadl.6. , Anonymizováno, blanketní odvolání k výzvě soudu nedoplnila. Její odvolání tak nesplňuje požadavky § 205 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), není vůbec zřejmé, proč odvolatelka proti usnesení soud prvního stupně brojí. Za situace, kdy odvolatelka nereagovala na výzvu soudu prvního stupně k odstranění vad odvolání, nelze pro tento nedostatek v odvolacím řízení o jejím odvolání pokračovat. Odvolací soud proto v souladu s § 43 odst. 2 ve spojení s § 211 o. s. ř. její odvolání odmítl.7. Odvolací soud se dále zabýval již jen odvoláním společnosti, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu z níže uvedených důvodů neobstojí.8. Podle § 172 o. z.(1) Soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestližea) vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek,b) již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem,c) nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebod) tak stanoví zákon.(2) Umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.9. Podle § 104 z. v. r. předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč.10. Podle § 105 z. v. r. neplní-li zapsaná osoba povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací; rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.11. Podle § 106 odst. 1 z. v. r. za neuposlechnutí výzvy podle § 104 se závažnými důsledky pro třetí osoby se považuje zejména nepředložení aktualizovaných listin podle § 66 písm. a) až c) a j).12. Odvolací soud v prvé řadě předznamenává, že soud může zasahovat do vnitřních poměrů obchodní společnosti jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek. Jedním z takových případů je rozhodnutí o zrušení obchodní společnosti s likvidací, jedná se o krajní zásah (ultima ratio) do poměrů společnosti, proto je nutné obezřetně posuzovat splnění zákonem stanovených podmínek a dbát na zachování zásady proporcionality.13. Z předloženého spisu se podává, že soud prvního stupně jediným usnesením zahájil řízení o zrušení společnosti s její likvidací a současně rozhodl o zrušení společnosti a nařídil její likvidaci. Takový postup soudu prvního stupně však není správný. Speciální skutková podstata pro zrušení právnické osoby pro neplnění povinností vůči rejstříkovému soudu dle § 105 z. v. r., kam patří i nezakládání listin do sbírky, spadá do skupiny důvodů podle § 172 odst. 1 písm. d) o. z., tím je dána povinnost soudu prvního stupně dostát ustanovení § 172 odst. 2 o. z.14. Výzva dle § 172 odst. 2 o z. musí být vydána soudem, který o případném zrušení právnické osoby s likvidací rozhodne, a to v témže řízení s tím, že její vydání musí předcházet rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací. Tato výzva také musí obsahovat obligatorní náležitosti, jako je označení (odstranitelného) důvodu, pro který má být právnická osoba zrušena, včetně označení nedostatků, které je třeba odstranit, přičemž z výzvy musí být současně patrné, jakým způsobem lze nedostatky představující důvod zrušení odstranit, v jaké lhůtě a v neposlední řadě musí být účastník řízení poučen o případných následcích nečinnosti (k tomu blíže např. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 892 – 907). Smyslem výzvy je umožnit právnické osobě včas reagovat v řízení na soudem zjištěný nedostatek a případně ještě před vydáním meritorního rozhodnutí zjednat nápravu, eventuálně objasnit a doložit, že vytýkaný důvod pro zrušení společnosti s likvidací podle jejich mínění není dán. Ze shora popsaných důvodů výzva rejstříkového soudu zásadně nenahrazuje povinnou (u odstranitelného nedostatku) výzvu soudu učiněnou v řízení o zrušení společnosti s likvidací podle citovaného § 172 odst. 2 o. z.15. V důsledku tohoto nesprávného postupu soud prvního stupně neumožnil společnosti v přiměřené lhůtě odstranit nedostatky, pro které má být zrušena, a společnost měla reálně první možnost vyjádřit se v nadepsaném řízení k soudem zjištěným skutečnostem a shledaným důvodům pro zrušení společnosti s likvidací teprve prostřednictvím podání odvolání; odvolací řízení však v tomto směru nemůže nahrazovat řízení před soudem prvního stupně.16. Je na místě dodat, že zrušení obchodní korporace z důvodu, že neplní povinnosti zakládat do sbírky listin zákonem požadované listiny je až krajním opatřením, jemuž by musel předcházet postup rejstříkového soudu podle § 104 z. v. r.; zda se tak stalo, ovšem ze spisu neplyne.17. S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a), § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.18. V dalším řízení soud prvního stupně poskytne společnosti přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy vytýkaných vad a neopomene společnost poučit o tom, že po marném uplynutí soudem stanovené lhůty budou splněny předpoklady pro její zrušení; je na společnosti, aby takto poskytnutou příležitost řádně využila a zjednala nápravu shora popsaného závadného stavu, jenž (zatím) nebyl napraven (jak se podává ze sbírky listin dostupné na www.justice.cz). Bude-li v dalším řízení třeba provádět dokazování, nepomine soud prvního stupně ustanovení § 89 odst. 1 z. ř. s.19. Podle § 226 odst. 1 o. s. ř. je právní názor odvolacího soudu pro soud prvního stupně závazný.