7 Cmo 13/2022-202 — Vrchní soud v Praze

1. Výše uvedeným usnesením Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též jen soud) ve výroku I. rozhodl, že řízení o vyloučení , Jméno advokáta B, , narozeného , Datum narození advokáta B, , bytem , adresa, , z výkonu funkce člena statutárního orgánu první účastnice, se zastavuje, ve výroku II. rozhodl, že návrh na vyloučení , Anonymizováno, , narozené , Datum narození advokáta C, společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, a společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , , adresa, , se zamítá, ve výroku III. rozhodl, že návrh na vyloučení , Anonymizováno, , narozeného , Datum narození advokáta D, společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, a společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , se zamítá a ve výroku IV. rozhodl, že navrhovatel je povinen zaplatit účastníkům k rukám jejich zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 131 653,70 Kč.2. Soud v odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že návrhem na zahájení řízení doručeným mu 19. 2. 2018 se navrhovatel domáhal, aby druhý účastník až čtvrtý účastník byli rozhodnutím soudu vyloučeni z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace. Uvedl, že je jedním ze společníků první účastnice a že druhý až čtvrtý účastník jsou členy představenstva první účastnice. Dodal, že pátá a šestá účastnice jsou další obchodní korporace, jejichž statutárních orgánů jsou druhý účastník, třetí účastnice a čtvrtý účastník rovněž členy. Důvody pro vyloučení spatřuje ve skutečnosti, že druhý až čtvrtý účastník neprovedli opravu nesprávného ocenění zastaralých a neprodejných zásob, když podle auditu z roku 2011 měla být hodnota tohoto majetku nižší o 105 000 000 Kč, nadhodnocením majetku první účastnice se dopustili zkreslení účetnictví první účastnice, pro které nebyl patrný její úpadek. Účastníci uvedli, že pokud jde o výhradu auditora k ocenění majetku první účastnice, tuto výhradu akceptovali a řádně promítli do účetnictví první účastnice za rok 2012, přičemž postup zvolený druhým až čtvrtým účastníkem je v souladu se stanoviskem , právnická osoba, z 29. ledna 2007 ohledně volby období k provedení oprav. K těmto tvrzením navrhovatel namítl, že v roce 2012 bylo provedeno snížení hodnoty majetku první účastnice o 103 000 000 Kč, ale toto snížení souvisí s jinou skutečností, a to s odepsáním odcizeného materiálu. Navrhovatel vzal návrh vůči druhému účastníkovi zpět z důvodu, že druhému účastníkovi skončila jeho funkce člena představenstva první účastnice.3. Soud dále v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že dospěl ke skutkovým závěrům: navrhovatel je akcionářem účastnice (nesporné tvrzení), druhý účastník, třetí účastnice a čtvrtý účastník jsou nebo byli členy představenstva první účastnice, přičemž druhý účastník byl členem od 4. srpna 2011 do 15. listopadu 2018, třetí účastnice je členem od 1. března 2013 dosud a čtvrtý účastník je členem od 1. května 2013 dosud. (obecně známé skutečnosti veřejnosti dostupné z veřejné části obchodního rejstříku), třetí účastnice je dále jednatelem páté účastnice a čtvrtý účastník je dále jednatelem šesté účastnice (obecně známé skutečnosti veřejnosti dostupné z veřejné části obchodního rejstříku), účetní závěrka první účastnice za rok 2011 byla ověřena nezávislým auditorem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , který dospěl k závěru, že tato účetní závěrka podává věrná a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace první účastnice k 31. prosinci 2011, avšak s tou výhradou, že v rozvaze vykázala první účastnice zásoby v hodnotě 326 725 000 Kč, když první účastnice tyto zásoby ocenila pouze na úrovni nákladů na jejich pořízení, čímž se odchýlila od českých standardů účetního výkaznictví, když nepřihlédla k čisté realizovatelné hodnotě těchto zásob, tj. k jejich prodejní ceně (zpráva auditora , tituly před jménem, , Anonymizováno, z 30. května 2012, jež je součástí účetní závěrky první účastnice za rok 2011 a jež je veřejnosti dostupná ve veřejné části obchodního rejstříku), , tituly před jménem, , Anonymizováno, ve své zprávě uvedl, že pokud by první účastnice přihlédla při vykazování těchto zásob i k jejich čisté realizovatelné hodnotě, byla by jejich hodnota o 105 000 000 Kč nižší, v reakci na výhradu auditora účetní závěrky první účastnice za rok 2011 provedla první účastnice v roce 2012 přecenění těchto zásob, v rámci čehož vykázala v účetní závěrce mimořádný náklad ve výši 103 521 000 Kč (účetní závěrka první účastnice za rok 2012), na tuto skutečnost upozornila i společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , která provedla audit účetní závěrky první účastnice za rok 2012 a dospěla k závěru, že tato účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční pozice první účastnice k 31. prosinci 2012 a její finanční výkonnosti za rok končící k tomuto datu v souladu s českými předpisy, a to bez výhrad (zpráva auditorské společnosti , právnická osoba, . ze 14. června 2013, jež je součástí účetní závěrky první účastnice za rok 2012), výhrada týkající se nesprávného ocenění zásob užitím postupu odchylného od českých standardů účetního výkaznictví, již nebyla v budoucnu, tj. při ověřování účetních závěrek první účastnice za roky 2013 a následující, ze strany auditora vznesena (obecně známé skutečnosti veřejnosti dostupné z veřejné části obchodního rejstříku, zejména z tam zveřejněných účetních závěrek první účastnice), i v letech 2013 a následujících byly účetní závěrky první účastnice auditorem ověřovány s výhradou, ale tyto výhrady se vždy týkaly jiných skutečností. Soud dále uvedl, že ze svědecké výpovědi , Anonymizováno, zjistil, že , Anonymizováno, je od roku 2012 hlavní účetní první účastnice, že v roce 2012 byla provedena oprava ocenění zásob z roku 2011 a že výše této opravy vycházela ze znaleckého posudku, že více si toho nepamatuje.4. Soud konstatoval, že z ostatních provedených důkazů nezjistil další skutečnosti rozhodné pro řízení, další navržené důkazy neprováděl z důvodu jejich nadbytečnosti, když všechny skutečnosti potřebné k rozhodnutí zjistil z již provedených důkazů.5. Soud konstatoval, že vzhledem k tomu, že navrhovatel vzal vůči druhému účastníkovi zpět a druhý účastník se zpětvzetím návrhu souhlasil, podle § 1 odst. 3 zák. o zvl. říz. soud. ve spojení s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení zastavil.6. Soud dospěl k závěru, že není dán důvod pro vyloučení třetí účastnice a čtvrtého účastníka z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace.7. Soud dospěl k závěru, že navrhovatel je oprávněn domáhat se vyloučení třetí účastnice a čtvrtého účastníka z výkonu funkce člena statutárního orgánu, když byla existence důležitého zájmu na uvedené vyloučení naplněna. Důležitým zájmem se rozumí takový zájem, který v sobě zahrnuje právní, ekonomický a morální zájem (shodně též usnesení Nejvyššího soudu z 21. února 2018, sp. zn. 29 Cdo 2227/2016), přičemž existence důležitého zájmu na vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z funkce se u určitých osob dá předpokládat již z jejich postavení – půjde o další členy statutárního orgánu této obchodní korporace, členy kontrolního orgánu obchodní korporace a členy této obchodní korporace (shodně též usnesení Nejvyššího soudu z 21. února 2018, sp. zn. 29 Cdo 2227/2016). U navrhovatele jak akcionáře první účastnice, který se svým majetkem (ve výši svého vkladu) účastní v první účastnici, lze již bez dalšího předpokládat existenci důležitého zájmu na tomto vyloučení.8. Soud dále uvedl, že rozhodnout o vyloučení určité osoby z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace lze podle § 65 odst. 1 zák. o obch. korp., jde-li o opakované a závažné porušení péče řádného hospodáře nebo jiné péče související s výkonem funkce a má postihovat jen ty nejzávažnější případy. Posuzuje-li se, zda jednal člen statutárního orgánu obchodní korporace s péčí řádného hospodáře, zkoumá se pouze, zda tento člen měl anebo mohl mít pochybnosti o tom, že jedná informovaně, respektive v obhajitelném zájmu obchodní korporace, přičemž se přihlíží k tomu, jakou péči by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečivá osoba, zda se tento člen seznámil se všemi materiálními informacemi, které byly v daném čase a místě ve vztahu k posuzovanému podnikatelskému rozhodnutí rozumně dostupné, přičemž se přihlíží k tomu, zda tyto informace byly, respektive mohly a měly být tomuto členovi známy v době rozhodování, a zda tento člen jednal v obhajitelném zájmu obchodní korporace. (shodně též rozsudek Nejvyššího soudu z 26. října 2016, sp. zn. 29 Cdo 5036/2015, rozsudek Nejvyššího soudu z 30. července 2008 2016, sp. zn. 29 Odo 1262/2006, rozsudek Nejvyššího soudu z 26. října 2016, sp. zn. 29 Cdo 5036/2015, usnesení Nejvyššího soudu z 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 5279/2016).9. Soud dospěl k závěru, že vědomé zkreslování účetnictví, kterým navrhovatel odůvodnil svůj návrh, by mohl být za určitých okolností důvod, pro který by mohla být určitá osoba vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace, avšak v daném případě bylo