7 Cmo 229/2021-912 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Českých Budějovicích, rozhodl v záhlaví uvedeným rozsudkem tak, že návrh, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci , Jméno žalobce A, , narozenému dne , Datum narození žalobce A, , bytem , Adresa žalobce A, , částku za 1 kus akcie ve výši 4 026,82 Kč s úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády ČR č. 351/2013 Sb. za dobu od 25. 10. 2018 do zaplacení, se zamítá (výrok I), že žalobce je povinen uhradit žalovanému náklady tohoto řízení ve výši 14 157 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , Jméno advokáta, , advokáta, se sídlem , adresa, (výrok II), že žalobce je dále povinen uhradit vedlejšímu účastníkovi náklady tohoto řízení ve výši 7 800 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , Jméno advokátky, , advokátky, se sídlem , adresa, (výrok III), a že žalobce je povinen uhradit České republice na účet Krajského soudu v Českých Budějovicích náklady na znalečné do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ve výši, jak bude uvedeno v samostatném usnesení.2. Žalobce se žalobou ze dne 3. srpna 2020 na žalované domáhal jakožto na hlavním akcionáři vedlejší účastnice dorovnání za 1 ks akcie, neboť navrhované protiplnění není přiměřené hodnotě této akcie. Žalobce tvrdil, že dne 12. 9. 2018 proběhla valná hromada vedlejší účastnice dříve , Anonymizováno, . , Jméno účastnice, ., poté pod obchodní firmou , Anonymizováno, . a nyní , Jméno účastnice, . (dále i jen „Společnost“), která rozhodla usnesením jednak o tom, že žalovaná je hlavním akcionářem Společnosti dle ust. § 375 zákona č. 90/2012 Sb. zákon o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) a dále o přechodu vlastnického práva ke všem akciím vydaných Společností a vlastněnými jinými akcionáři než žalovanou, na žalovaného. Dále valná hromada určila, že žalovaná jakožto hlavní akcionářka poskytne ostatním akcionářům Společnosti protiplnění za jejich akcie ve výši 1 728 Kč za 1 akcii. Výše protiplnění byla stanovena znaleckým posudkem znaleckého ústavu , Anonymizováno, . Kmenová akcie na jméno v zaknihované podobě o jmenovité hodnotě 1 000 Kč byla oceněna na částku 1 728 Kč. Žalobce ve své žalobě namítal věcnou nesprávnost vypracovaného znaleckého posudku, vytýkal mu řadu vad a jeho neúplnost, a navrhl vypracování revizního znaleckého posudku, na základě něhož bude stanovena spravedlivá hodnota „fair value“.3. Soud prvního stupně shledal, že žalobce se stal 28. 8. 2017 vlastníkem jedné akcie Společnosti, a že ke dni konání valné hromady byl akcionářem Společnosti, že zápis z valné hromady Společnosti ze dne 12. 9. 2018 obsahuje stejné skutečnosti, jak jsou uvedeny v žalobě, že usnesení valné hromady LIRY ze dne 12. 9. 2018 bylo zveřejněno v obchodním rejstříku ve smyslu ust. § 384 odst. 1 ZOK dnem 17. 9. 2018, a že výzvu k dorovnání doručil žalobce žalované dne 25. 11. 2018, tedy ve lhůtě 3 měsíců a uzavřel, že nárok žalobce není prekludován.4. Ze znaleckého posudku, vypracovaného pro vytěsnění minoritních akcionářů společností , právnická osoba, , který obsahuje ve své příloze doložku ve smyslu ust. § 127a o. s. ř., pak shledal, že je poměrně rozsáhlý, obsahuje podklady, ze kterých zpracovatelé znaleckého posudku (dále i jen „znalci“) vycházeli, je kompaktní a soud v něm neshledává žádný vnitřní rozpor. Námitky žalobce, jež se týkaly věcné správnosti, včetně použité metody, úplnosti a postupů zvolených při vypracování znaleckého posudku, po výslechu 4 zpracovatelů znaleckého posudku, neshledal důvodnými (odst. 7, 21 až 33). Po výslechu znalců konstatoval, že se mu jeví nadbytečné provádět v tomto řízení revizní znalecký posudek, jak navrhuje žalobce.5. Soud prvního stupně uzavřel, že stanovení hodnoty akcie i pro vytěsněné akcionáře Společnosti je dle znaleckého ústavu správné a žaloba je tedy nedůvodná. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl, když této nebylo možno vyhovět ve smyslu ust. § 390 odst. 1 a 2 ZOK.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 občanský soud řád (dále jen „ o. s. ř.“), tudíž úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci a dále přiznal úspěšné vedlejší účastnici na straně žalované náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci opět dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. co do základu státu náhradu nákladů za znalečné proti neúspěšnému žalobci, které budou vyčísleny v samostatném usnesení.7. Proti rozsudku soudu prvního stupně se včas odvolal žalobce, který opakovaně namítá, že žalovaná postupovala v rozporu se zákonem a nestanovila spravedlivou hodnotu protiplnění, už jenom tím, že se odchýlila od ustálené soudní judikatury při stanovování spravedlivé hodnoty protiplnění. Soud prvního stupně řádně nepřezkoumal všechna tvrzení a argumenty žalobce, které tvrdil a namítal, ani se jimi nijak ve svém odůvodnění nevypořádával. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že znalec správně zvolil metodu ocenění likvidační metodou, když ta je třikrát vyšší než metodou DCF a nelze souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, že v případě neaplikace diskontů by hodnota Společnosti činila dle metody DCF částku přibližně 71 000 000 Kč, ke kterému dospěl pouze na základě ústního tvrzení znalce při výslechu, aniž by byl k této záležitost zpracován nový znalecký posudek, který by toto tvrzení potvrdil. Odvolatel nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že při vytěsňování minoritních akcionářů je nutno od likvidační hodnoty započítávat náklady za likvidaci, které vznikají při její likvidaci, i když likvidace společnosti nebude probíhat. Dále namítá nesprávnost rozhodnutí soudu prvního stupně o neprovedení revizního znaleckého posudku, pro jeho nadbytečnost, což obsáhle odůvodnil a odkázal na soudní judikaturu. Odvolatel zopakoval svá tvrzení, že vytěsňovaným akcionářům jsou z jejich hodnoty akcie odpočítávány náklady, které nebyly a nebudou nikdy hlavním akcionářem vynaloženy, k čemuž odkazoval na soudní judikaturu, a z ní plynoucí definici přiměřeného a spravedlivého protiplnění. Tím se ale soud prvního stupně nijak nezabýval, a napadený rozsudek je proto v rozporu s ustanovením čl. 11 odst. 1 věty druhé Listiny lidských práv. Odvolatel znaleckému posudku vytýká, že nesplňuje metodiku stanovenou ČNB pro oceňování cenných papírů, takže je nepřezkoumatelný, protože porušuje zásadu komplexnosti, konzistence, opakovatelnosti, důvodnosti a transparentnosti, s čímž se soud prvního stupně taktéž nevypořádal. Ze všech uvedených důvodů je odvolatel přesvědčen, že je naopak v zájmu všech akcionářů Společnosti, aby soud zadal revizní posudek, na základě něhož bude stanovena spravedlivá hodnota „fair value“. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.8. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání žalobce uvedla, že požádala znalecký ústav , právnická osoba, o jejich detailní odborné vyjádření k výhradám vyjádřeným žalobcem v jeho odvolání, což pro přehlednost je vloženo přímo do textu žalobcova odvolání a tvoří přílohu vyjádření k odvolání, kdy nad rámec odborného vyjádření zdůrazňuje, že tvrzení žalobce o nepřihlédnutí soudem prvního stupně k žalobcovým tvrzením má za účelové a nepravdivé, neboť soud prvního stupně se zabýval všemi jeho tvrzeními, připomínkami a námitkami. Tvrzení žalobce, že ocenění má vážné nedostatky jsou zcela obecná, nic neříkající a žalobce je ničím neprokázal. Namítá, že znalci se vyjadřovali v několikahodinovém výslechu ústně k námitkám žalobce, ale též i opakovaně písemně v podáních žalované. Revizního posudku dle něj nebylo třeba, neb soud prvního stupně po té, co se zabýval námitkami žalobce, měl za to, že všechny jeho námitky a připomínky byly v průběhu řízení vyvráceny. Žalovaná má za to, že tvrzení žalobce o odchýlení se soudu prvního stupně od ustálené judikatury, není pravdivé, jelikož žalobce judikaturu vytrhává z kontextu, stejně nesprávně žalobce vykládá pojmy jako nerozdělený zisk. Žalovaná odkazuje na všechna svá předchozí vyjádření v této věci a závěrečnou řeč. Uvádí, že z 1800 minoritních akcionářů, je zde pouze žalobce, jako vlastník jedné akcie Společnosti, který se snaží pomocí manipulativních a z kontextu vytržených argumentů dokázat, že znalecký ústav vypracoval znalecký posudek špatně. Odvolání žalobce má za pokračování v šikanózní a účelové žalobě a navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení za odvolací řízení.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek dle ust. § 211 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.10. Podle ust. § 376 ZOK (1) Vlastníci účastnických cenných papírů mají právo na přiměřené protiplnění v penězích, jehož výši určí valná hromada. Hlavní akcionář doloží přiměřenost protiplnění znaleckým posudkem nebo jej odůvodní podle § 391 odst. 1. Posudek nesmí být ke dni doručení žádosti podle § 375 starší než 3 měsíce. (2) Společně se žádostí podle § 375 doručí hlavní akcionář společnosti zdůvodnění výše protiplnění nebo