14 Cmo 109/2022-2164 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh na přiznání práva na jinou výši protiplnění za jednu kmenovou akcii na majitele ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč, ISIN , IBAN, vydanou v zaknihované podobě společností , Jméno advokáta K, . (dále jen „společnost“), které činí 977 Kč podle usnesení valné hromady společnosti ze dne 6. ledna 2009, výrokem II. navrhovatelům uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci usnesení na náhradě nákladů řízení státu na účet soudu prvního stupně 601 709,82 Kč, výrokem III. uložil navrhovatelům povinnost zaplatit společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení společnosti k rukám jejího právního zástupce , Jméno advokáta L, 157 058 Kč a výrokem IV. uložil navrhovatelům povinnost zaplatit společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení 2. účastnici společnosti , Jméno advokáta M, . (dále jen „hlavní akcionář“) k rukám jejího právního zástupce , Jméno advokáta N, částku 282 241,10 Kč.2. Jedná se o v pořadí druhé meritorní rozhodnutí soudu prvního stupně. První usnesení soudu prvního stupně ze dne 8. srpna 2019, č. j. 44 Cm 277/2008-1881, zrušil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. srpna 2021, č. j. 14 Cmo 218/2020-1983, z důvodu, že soud prvního stupně usnesení dostatečně neodůvodnil, neboť neuvedl důvody, pro které nevycházel z provedených důkazů (např. z některých v řízení provedených znaleckých posudků), neuvedl, z jakého důvodu upřednostnil znalecký posudek , Anonymizováno, a ani to, jak hodnotil výslechy znalců. Rovněž se soud prvního stupně nevypořádal s navrhovateli vznesenou námitkou směřující proti osobě znalce , Anonymizováno, a s jejich ostatními námitkami.3. Soud prvního stupně vyšel z těchto skutkových zjištění:- podle úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti bylo dne 2. září 1998 zapsáno 1 330 078 kusů akcií na majitele ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč;- hlavní akcionář v listopadu 2007 koupil od tzv. holandských fondů 14,51 % akcií společnosti za kupní cenu 1 250 Kč za jednu akcii a 29. srpna 2008 koupil od , Anonymizováno, (svého hlavního akcionáře) 3,73 % akcií společnosti, čímž hlavní akcionář získal 91,77 % podíl ve společnosti;- Česká národní banka (dále jen „ČNB“) rozhodnutím ze dne 28. listopadu 2008, č. j. 2008-13690/570, udělila předchozí souhlas se zdůvodněním výše protiplnění 977 Kč při výkupu účastnických cenných papírů menšinovým akcionářům společnosti za jednu kmenovou akcii na majitele ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč;- valná hromada společnosti rozhodla dne 6. ledna 2009 o přechodu ostatních účastnických cenných papírů na hlavního akcionáře za protiplnění ve výši 977 Kč za akcii na základě Zprávy o ocenění, zpracované ke dni 31. srpna 2008 znalcem , Anonymizováno, (dále jen „znalec AA“) podle dokumentu Komise pro cenné papíry , adresa, – Znalecké posudky pro účely povinných nabídek převzetí a návrhů smluv o koupi účastnických cenných papírů (ZNAL);- podle listiny přítomných se valné hromady účastnili navrhovatelé a), c), f) a g);- informace týkající se výkupu akcií od minoritních akcionářů byla publikována v obchodním věstníku dne 4. února 2009;- znalec AA vyšel z finančního plánu společnosti na roky 2008 až 2012, jako hlavní metodu ocenění použil metodu DCF, metody tržního srovnání a aktuální ceny akcií na veřejných trzích považoval za podpůrné;- ČNB neuznala námitky minoritních akcionářů proti výši protiplnění, kterou shledala správnou, na svém stanovisku setrvala i ve vyjádření soudu k návrhu navrhovatelů a) a g);- vlastnické právo k účastnickým cenným papírům minoritních akcionářů přešlo na hlavního akcionáře dne 4. března 2009.4. Soud prvního stupně uvedl, že navrhovatelé argumentovali na podporu svého přesvědčení, že protiplnění ve výši 977 Kč za akcii není přiměřené proto, že společnost dosahuje v posledních letech zisku a reálná hodnota akcií je daleko vyšší, což je zřejmé i z toho, že hlavní akcionář koupil od tzv. holandských fondů akcie za cenu 1 250 Kč za jednu akcii. Za přiměřené protiplnění nelze považovat protiplnění, které je nižší než tržní cena akcie.5. Soud prvního stupně věc posuzoval podle § 183i a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění k 19. červenci 2009 (dále jen „obch. zák.“), citoval příslušná ustanovení, z čehož lze dovodit, že shledal věcnou legitimaci navrhovatelů, shledal i zachování lhůty k podání návrhu.6. Soud prvního stupně nepřisvědčil názoru společnosti a hlavního akcionáře, že společnost účastníkem řízení o přezkoumání přiměřenosti není. Tato otázka již byla judikatorně vyřešena tak, že podle aplikované právní úpravy vedle hlavního akcionáře je účastníkem tohoto řízení i sama společnost.7. Znalec , právnická osoba, . (dále též jen „znalec BE“) použil jako hlavní metodu , Anonymizováno, , použité metody majetkovou a tržně srovnávací považoval za podpůrné a kontrolní. Vyšel z finančního plánu pro období 2009 až 2016 jako první fáze a od ledna 2017 do nekonečna jako druhé fáze. Neuplatnil srážku za minoritu, srážku za nelikviditu, ani přirážku za malou společnost. Použil také metodu likvidační hodnoty pro ocenění společnosti majetkovým přístupem. K 6. lednu 2009 stanovil hodnotu jedné akcie na 898 Kč za použití metody DFC Entity. Při výpovědi znalec BE doplnil, že použil americké dluhopisy pro bezrizikovou úrokovou míru, lze však použít i české dluhopisy. Metodou průměrné tržní kapitalizace stanovil hodnotu akcie na 1 097 Kč, metodou likvidační hodnoty na 799 Kč a metodou účetní hodnoty na 1 817 Kč. Vzhledem k prognóze nižších tržeb od roku 2010 a nižších hospodářských výsledků za první dva měsíce 2009, by se hodnota akcie k 4. březnu 2009 pravděpodobně snížila.8. Znalec Ústav oceňování majetku při Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (dále též jen „znalec ÚOM VŠB“) pro ocenění použil substanční metodu (nákladovou hodnotu) k 31. prosinci 2008 s výsledky platnými i pro 1. čtvrtletí 2009. Substanční metodou stanovil hodnotu akcie na 1 776,28 Kč. Výnosovou metodu nepovažoval za nejvhodnější z důvodu subjektivního přístupu znalce k prognózám vývoje společnosti, nicméně i tuto metodu použil. Oproti posudku znalce AA započítal jedinou změnu, a to v použití prémie za velikost firmy 0,80 % SCP = small company premium). Při této prémii by hodnota akcie činila 1 064,15 Kč, při prémii 3,65 % (kterou uvažoval znalec AA) by hodnota akcie činila 977,50 Kč. Při prémii za velikost firmy 0 % by hodnota akcie byla 1 094,81 Kč. Dále použil vážený průměr výnosové a nákladové (substanční) metody, tímto postupem dospěl k částce 1 110,63 Kč (při prémii 3,65 %), 1 208,39 Kč (při nulové prémii) a 1 182,84 Kč (při prémii 0,80 %). Použil vážený průměr na jednu akcii na trzích BCPP a RMS od 29. října 2007 do 5. ledna 2009. K 6. lednu 2009 stanovil odhad ceny obvyklé na akcii 1 161,52 Kč a k 4. březnu 2009 na 1 147,57 Kč, oba výsledky při použití porovnávací (kterou má za stěžejní), substanční a výnosové metody. Částku 977 Kč za akcii považuje za podhodnocenou. Při znaleckém výslechu znalec ÚOM VŠB doplnil, že cena balíku 14,51 % akcií může obsahovat přirážku. Čím menší je společnost, tím je větší pravděpodobnost, že bude mít horší výsledek hospodaření. Při ocenění se řídil zákonem, interní předpis ČNB neměl na posouzení vliv.9. Hlavní akcionář předložil znalecký posudek , právnická osoba, (dále též jen „znalec PwC“), obsahující doložku podle § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Znalec PwC použil finanční plán společnosti za období 2008 – 2013, poskytnutý znalci AA, jenž použil pro aplikaci výnosového přístupu. Jako hlavní užil metodu DCF Entity, jako podpůrnou metodu tržní srovnání – metodu veřejně obchodovatelných srovnatelných společností. Diskontní míru k 4. březnu 2009 odhadl na 12,5 % a k 6. lednu 2009 na 12,3 %, aplikoval přirážku za malou velikost 3,74 %. Ke dni 6. ledna 2009 stanovil hodnotu jedné akcie v rozpětí 839 - 1 062 Kč, se střední hodnotou 937 Kč, ke dni 4. března 2009 pak odhadl hodnotu v rozpětí 794 - 1 008 Kč se střední hodnotou 888 Kč, užil přirážku 3,74 % za malou společnost. Znalec PwC vypracoval dne 31. října 2014 i revizní posudek k posudku znalce ÚOM VŠB a analyzoval použité metody s dopadem na ocenění akcií. Porovnávací metodu považuje za nevhodnou z důvodu nízké likvidity akcií společnosti (shodně s vyjádřením ČNB a znalců AA a BE). Znalec PwC konstatoval, že substanční metodu provedl znalec ÚOM VŠB zjednodušeně a s chybami, výnosovou metodu použil jen jako podpůrnou. Úpravu prémie z 3,65 % na 0,80 % nepovažoval znalec PwC za důvodnou. Podle něj znalec ÚOM VŠB zvolil metody a postupy, které nejsou v souladu s běžnou praxí, ani s požadavky ČNB a neodpovídají požadavkům konkrétního případu ocenění. Jde-li o fungující společnost, je preferována výnosová metoda.10. Navrhovatelé předložili znalecký posudek , právnická osoba, (dále též jen „znalec , Anonymizováno, “), obsahující doložku podle § 127a o. s. ř. Znalec revidoval posudek znalce ÚOM VŠB, vyjádřil se k volbě metod ocen