Městský soud v Praze jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne ze dne 9. 2. 2026, č. j. 2 Cm 30/2025 – 30, zrušil rozhodčí nález číslo 01/02195/00 ze dne 22. 1. 2024, vydaný rozhodcem , Anonymizováno, , advokátem ČAK , Anonymizováno, , se sídlem , adresa, , (výrok I.). Zrušil také rozhodčí nález číslo 01/02195/01 ze dne 9. 2. 2024 vydaný rozhodcem , Anonymizováno, , advokátem ČAK , Anonymizováno, , se sídlem , adresa, (výrok II.). O náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků na ni nemá právo (výrok III.).2. Rozhodčím nálezem ze dne 22. 1. 2024, sp. zn. 01/02195/00, rozhodce , Anonymizováno, uložil žalobci zaplatit žalované částku 299 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo a rozhodčím nálezem ze dne 9. 2. 2024, sp. zn. 01/02195/01, bylo žalobci uloženo zaplatit žalované částku 417 000 Kč s příslušenstvím na základě příkazní smlouvy.3. Žalobce ve své žalobě ze dne 18. 11. 2025 uvedl, že v době rozhodčího řízení neexistovala osoba oprávněná za něj jednat, neboť jeho původnímu předsedovi zanikla funkce dne 23. 2. 2018 a nový předseda byl zvolen až dne 21. 8. 2025. Žalobci tak nemohlo být účinně doručováno a nemohl vystupovat jako účastník řízení. Je tedy naplněn zrušovací důvod dle 31 písm. e) zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „z. r. ř.“). Rozhodčí smlouvy obsažené ve smlouvě o dílo a v příkazní smlouvě jsou navíc neplatné pro rozpor s dobrými mravy, neboť je za žalobce sjednával , Anonymizováno, , který zneužil svou funkci k obohacení žalované, resp. jiných osob, které s ní byly propojeny. Smlouva o dílo a příkazní smlouva byly vykonstruovanými úkony k vyvedení finančních prostředků. Je tak naplněn i zrušovací důvod dle § 31 písm. b) zákona o rozhodčím řízení.4. Žalovaná uvedla, že po celou dobu rozhodčího řízení byl dle obchodního rejstříku předsedou žalobce , Anonymizováno, a žalobce tak nemá právo proti třetím osobám namítat, že zapsaný stav neodpovídá skutečnosti v souladu s § 8 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů /dále jen „z. v. r.“/, a to i s odkazem na notářský zápis ze dne 21. 8. 2025. Žalobce během 2,5 let neučinil nic, aby tento interní nežádoucí stav odstranil. Rozhodčí doložky v rozporu s dobrými mravy nejsou, na smlouvy bylo částečně plněno a jen z důvodu porušení smluvních povinností žalobcem nebyly závazky splněny zcela. , Anonymizováno, ukončil svou působnost ve všech zainteresovaných společnostech nejpozději dne 11. 11. 2021, není tak zřejmé, jak by mohl ovlivňovat rozhodčí řízení. Rozhodce postupoval správně a nálezy byly vydány po právu.5. Soud prvního stupně v přezkoumávaném rozsudku uvedl, že účastníci si sjednali v obou podkladových smlouvách rozhodčí doložky, v rámci nichž se dohodli na pravomoci rozhodce , Anonymizováno, a mimo jiné také na způsobu doručování písemností v rozhodčím řízení. Primárním prostředkem doručování mělo být doručení do datové schránky; jedná se pravidlo shodné se zákonnou úpravou (§ 19a z. r. ř.; subsidiárně zákon č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“/). Podle obsahu rozhodčích spisů však rozhodce všechny písemnosti (výzvu k vyjádření a rozhodčí nález) doručoval prostřednictvím poštovních služeb. Žalovaná se s písemnostmi prokazatelně seznámila (prostřednictvím právního zástupce), zatímco žalobci byly písemnosti vhazovány do poštovní schránky, a bylo mu doručováno „fikcí“. Soud prvního stupně z tohoto důvodu přisvědčil námitce žalobce o nemožnosti řádně se účastnit řízení. Žalobce se prokazatelně o rozhodčím řízení nedozvěděl a nemohl v něm uplatňovat svá práva. Povinnost rozhodce doručovat do datové schránky plyne nejen ze zákona, ale i ze smluvních ujednání stran, která mají vzhledem k dispozitivnímu charakteru ustanovení § 19a z. r. ř. přednost. Nebylo-li doručováno do datové schránky účastníka a zároveň nedošlo ke zhojení doručení materiálním doručením (např. převzetím obálky), písemnost nelze považovat za řádně doručenou.6. Ze shodného důvodu rozhodčí nález dosud nenabyl právní moci a není exekučním titulem, na základě čehož lze očekávat zastavení probíhající exekuce (dle poskytnutých informací exekučního soudu). Soud prvního stupně se proto pro nadbytečnost nezabýval dodržením tříměsíční lhůty k podání žaloby dle § 32 odst. 1 z. r. ř.7. Na základě výše uvedeného proto soud prvního stupně oba rozhodčí nálezy zrušil podle § 31 písm. e) z. r. ř. Pro nadbytečnost pak již neposuzoval námitku žalobce ohledně rozporu rozhodčí doložky s dobrými mravy (resp. střetu zájmů bývalého předsedy žalobkyně) a naplnění důvodu podle § 31 písm. b) z. r. ř.8. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, neboť přes úspěch žalobce ve věci nebyla žalované zaslána předžalobní výzva dle § 142a odst. 1 o. s. ř. a důvody zrušení rozhodčího nálezu leží výlučně na straně rozhodce (z důvodu chybného doručování rozhodčího nálezu) – zavinění tak nelze přičíst žádné ze stran (analogicky nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2839/11).9. Žalobce podal odvolání proti výroku III. rozsudku soudu prvního stupně a navrhl, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť vzhledem k charakteru předmětného řízení jako přezkumného není zaslání předžalobní výzvy podmínkou pro přiznání náhrady nákladů řízení (nejde o řízení o splnění povinnosti) a výzva postrádá účelnost. Zavinění rozhodce v tomto řízení nelze přičíst žalobci. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí soudů úspěšnému účastníku v řízení o zrušení rozhodčího nálezu náleží náhrada nákladů řízení.10. Žalovaná podala proti výrokům I. a II. rozsudku soudu prvního stupně včasné odvolání a navrhla, aby byl změněn tak, že bude žaloba zamítnuta, případně aby bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena zpět. Žalovaná namítla formalistické posouzení věci soudem prvního stupně, který měl posoudit, zda byl žalobce vyloučen z možnosti projednání věci. Soud prvního stupně nevzal v úvahu tvrzení samotného žalobce, že jeho datovou schránku nemohl nikdo vybrat, neboť k ní nikdo neměl přístup. Žalobce musel počítat s tím, že mu bude v takové situaci doručováno na adresu sídla uvedenou ve veřejném rejstříku. Zrušení rozhodčího nálezu z důvodu dle § 31 písm. e) z. r. ř. tak není po právu, neboť je vyhrazeno pro případ reálného vyloučení možnosti účastnit se řízení. Žalobce neuvedl, proč si poštu nevyzvedl, a rozhodčí nálezy byly zrušeny pro procesní vadu, která neměla na situaci žalobce reálný dopad. Navíc § 19a z. r. ř. je ustanovením dispozitivním. Při výkladu § 31 písm. e) z. r. ř. je třeba postupovat méně formalisticky, což odpovídá povaze rozhodčího řízení; nelze totiž stírat jeho výhody oproti řízení před obecnými soudy. Žalovaná odkázala na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2021, sp. zn. 23 Cdo 2477/2021, podle něhož adresát je odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů s tím, že postačí možnost seznámit se s doručovanými písemnostmi, nejde o nutné skutečné seznámení.11. K odvolání žalobce žalovaná uvedla, že s ním nesouhlasí, neboť svým chováním nezavdala příčinu pro zahájení předmětného řízení a jsou dány důvody pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle § 143 o. s. ř. Závěr o povinnosti žalované platit náhradu nákladů by byl dle okolností této věci nepřiměřenou tvrdostí. Žalobce svým dluhem zapříčinil vedení rozhodčího řízení a vyhýbá se jeho splnění.12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po provedeném jednání přezkoumal podle § 212 o. s. ř. a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek. Po tomto přezkoumání dospěl k závěru, že nejsou dány předpoklady pro potvrzení ani změnu rozhodnutí.13. Podle § 31 z. r. ř. soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců, e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému, g) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení.14. Dále dle § 34 odst. 1 z. r. ř. ruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm. a) nebo b), pokračuje k návrhu některé ze stran po právní moci rozsudku v jednání ve věci samé a tuto věc rozhodne. Věc již nelze projednat v rozhodčím řízení. Podle odst. 2 zruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm. c) až g), pokračuje se k návrhu některé ze stran v rozhodčím řízení na základě rozhodčí smlouvy. Nedohodnou-li se strany jinak, rozhodci zúčastnění na rozhodčím nálezu, který byl zrušen z důvodů uvedených v § 31 písm. c), jsou však z nového projednání a rozhodování vyloučeni. Nedohodnou-li se strany jinak, budou noví rozhodci jmenováni způsobem původně určeným v rozhodčí smlouvě nebo podpůrně podle ustanovení tohoto zákona.15. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žaloba ve věci není opožděná podle § 32 odst. 1 z. r. ř., neboť doručení obou napadených rozhodčích nálezů bylo provedeno prostřednictvím pošty na adresu sídla žalobce, aniž by byla zásilka vyzvednuta. Doručováno však mělo být podle sjednaných rozhodčích doložek i § 19a z. r. ř. do datové schránky žalobce. Lhůta pro podání žaloby dle § 32 odst. 1 z. r. ř. od popsaného vadného doručení nezapočala.16. Odvolací soud zdůrazňuje, že pro neplatnost obou rozhodčích nálezů byly uplatněny důvody podle § 31 písm. b), e) z. r. ř. Soud prvního stupně však své závěry omezil výhradně na důvod podle písm. e), aniž by se (a to i dle svého výslovného odůvodnění přezkoumávaného rozsudku) zabýval jakkoli důvodem uplatněným podle § 31 písm. b). z. r. ř.17. Podle § 34 odst. 1 z. r. ř. však v případech zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. e) a b) z. r. ř. platí odlišný režim dalšího postupu ve věci. Jestliže je nález zrušen podle § 31 písm. b) z. r. ř., postupuje se dále nikoli v rozhodčím řízení, ale věc projedná a rozhodne soud. Soud prvního stupně svým postupem, kdy se důvodem uplatněným právě podle písm. b) vůbec nezabýval, nesprávně zamezil možnosti dalšího postupu v řízení před soudem.18. Žalobce namítl neplatnost rozhodčích doložek pro rozpor s dobrými mravy s tím, že je za něj sjednával , Anonymizováno, , který zneužil svou funkci k poškození žalobce a naopak k obohacení žalované, resp. jiných osob, které s ní byly propojeny. Smlouva o dílo a příkazní smlouva byly vykonstruovanými úkony, které pouze sloužily k vyvedení finančních prostředků.19. Žalobce tedy namítl neplatnost rozhodčích doložek s tím, že byly neplatně sjednány smlouvy, v nichž byly uvedeny a důvody neplatnosti zahrnují také doložky. Tato neplatnost má být důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu a bude tak na soudech, aby ji posoudily (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2007, sp. zn. 29 Odo 1222/2005).20. Smlouva o dílo byla dne 1. 5. 2019 uzavřena mezi žalobcem jako objednatelem a společností , právnická osoba, jako zhotovitelem. Příkazní smlouva byla uzavřena mezi žalobcem jako příkazcem a společností , právnická osoba, jako příkazníkem dne 2. 1. 2021. Obě smlouvy obsahovaly obsahově totožnou rozhodčí doložku, že všechny majetkové spory vzniklé z dohody a v souvislosti s ní budou rozhodovány v rozhodčím řízení jediného rozhodce , Anonymizováno, , písemnosti budou doručovány do datových schránek a řízení se bude konat bez ústního jednání na základě písemných podkladů. Za žalobce uzavřel obě smlouvy , Anonymizováno, , který byl v rozhodné době zapsán jako předseda společenství žalobce (a také jeho jediný statutární orgán od 23. 2. 2018 do 21. 8. 2025). Podle zápisu v obchodním rejstříku byl , Anonymizováno, bývalým jednatelem a společníkem společnosti , právnická osoba, , aniž by jím byl v rozhodné době. Ve společnosti , právnická osoba, byl v rozhodné době jediným společníkem subjekt , právnická osoba, , IČO , IČO, , jehož jediným členem představenstva byl rovněž v rozhodné době , Anonymizováno, . Jistá personální propojenost je tedy z veřejně dostupných informací patrná již pro rozhodnou dobu.21. Žalobce k prokázání důvodů neplatnosti podle § 31 písm. b) z. r. ř. navrhl v průběhu odvolacího řízení dokazování v rozsahu zápisu z jednání společenství ze dne 23. 2. 2018, soudní rozhodnutí sp. zn. 10 C232/2022 a 4 C 233/2022, usnesení Policie České republiky sp. zn. , Anonymizováno, , zápisy z jednání insolvenčního správce společnosti , právnická osoba, , e-mailová komunikace , Anonymizováno, a tohoto správce. Soud prvního stupně dosud ve vztahu k tvrzením žalobce ohledně důvodu podle § 31 písm. b) z. r. ř. neposkytl poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.22. K dosud učiněným závěrům soudu prvního stupně ohledně důvodu neplatnosti rozhodčích nálezů podle § 31 písm. e) z. r. ř., odvolací soud uvádí, že ve shodě se soudem prvního stupně považuje doručování v rozhodčích řízeních za vadné a v rozporu jak s obsahem rozhodčí doložky, tak § 19a z. r. ř. (s nímž byly obě rozhodčí doložky zcela v souladu a jiná dohoda účastníků, která by působnost ustanovení vyloučila nebyla tvrzena). Tímto postupem byla žalobci v rozhodčím řízení zcela odňata možnost účastnit se řízení. Na těchto závěrech ničeho nemění tvrzení o případné faktické nedostupnosti datové schránky, neboť došlo současně k porušení závazného doručovacího režimu a odepření možnosti věc projednat (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3376/2016). Vzhledem k tomuto závěru již bylo nadbytečné se zabývat tím, zda měl žalobce v rozhodné době statutárního zástupce.23. Odvolací soud tedy rozsudek soudu prvního stupně zrušil podle § 219a odst. 1 písm. b), odst. 2 o. s. ř., neboť neobsahoval dostatek důvodů v rozsahu části návrhu na zrušení rozhodčích nálezů podle § 31 písm. b) z. r. ř. V dalším řízení se soud prvního stupně bude zabývat žalobcem popsanými důvody, učiní vůči němu odpovídající poučení podle §118a o. s. ř a provede účelně navržené důkazy (z nichž některé již navrženy byly). Poté ve věci znovu rozhodne a vypořádá oba uplatněné důvody při respektování shora uvedeného právního názoru odvolacího soudu.24. O náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto při skončení věci podle § 151 odst. 1 o. s. ř.