Vrchní soud v Praze 9 Cmo 62/2026-0 – O doplnění listin do sbírky listin spolkového rejstříku

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně uložil spolku , právnická osoba, . (dále též jen spolek) pořádkovou pokutu ve výši 10 000 Kč (výrok I.) a dále spolku určil, na jaký účet a v jaké lhůtě je nutno uloženou pokutu uhradit (výrok II.).2. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud prvního stupně (dále též rejstříkový soud) vyšel ze skutečnosti, že kontrolou spisu zjistil, že ve sbírce listin nejsou založeny účetní závěrky či výroční zprávy spolku za roky 2014 - 2024. Následně rejstříkový soud citoval příslušná zákonná ustanovení, konkrétně § 66 odst. 1 písm. c), § 72 odst. 1, § 104 a § 105 z. v. r. s tím, že vyzval předmětný spolek k předložení účetních závěrek za roky 2014 - 2024. Výzva podle soudu prvního stupně byla spolku doručena dne 2. 1. 2026 fikcí doručení a přestože byla spolku uložena lhůta k doložení dokumentů v délce 30 dnů ode dne převzetí výzvy, zůstala tato do dne rozhodnutí soudu bez odezvy. Na možnost uložení pořádkové pokuty byla přitom podle soudu prvního stupně zapsaná osoba ve výzvě upozorněna. Vzhledem k neobdržení účetních závěrek do dne rozhodnutí soudu prvního stupně, tento uložil spolku podle § 104 z. v. r. pořádkovou pokutu.3. Proti usnesení soudu prvního stupně o uložení pořádkové pokuty podal spolek, podle obsahu svého podání (č.l. 102 a č.l. 107), včasné odvolání (odvolatel). Podle jeho opravného prostředku spolek po několik let nevyvíjel žádnou činnost. Odvolatel poukázal na skutečnost, že se v srpnu 2025 stal předsedou spolku , Anonymizováno, s tím, že pochybil, protože si zapomněl nastavit upozornění na příchozí zprávy do datové schránky a přislíbil podat za rok 2025 daňové přiznání. Ocenil uložení pořádkové pokuty při spodní hranici a vyjádřil snahu dodat chybějící dokumenty. V podání na č.l. 116 odvolatel formuloval odvolací petit tak, že požadoval zrušení uložené pořádkové pokuty.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že ke dni rozhodnutí odvolacího soudu již není dán důvod pro uložení pořádkové pokuty.5. Podle obsahu předloženého rejstříkového spisu rejstříkový soud vyzval spolek usnesením ze dne 22. prosince 2025 pod č. j. L 273/RD42/KSUL, Fj 74767/2025/KSUL-90 k předložení účetních závěrek za období 2014 - 2024 ve lhůtě 30 dnů dle § 66 c) z. v. r. s tím, že byl upozorněn na možnost uložení pořádkové pokuty až do výše 100 000 Kč. Výzva byla doručena spolku dne 2. 1. 2026. Lhůta ke zjednání nápravy marně uplynula dne 2. 2. 2026 a spolek do sbírky listin ani do dne rozhodnutí soudu prvního stupně žádnou požadovanou listinu nezaložil.6. Jak je zřejmé z § 104 o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů č. 304/2013 (z. v. r.), předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu ...předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč.7. Jak je dále zřejmé z § 105 z. v. r., neplní-li zapsaná osoba povinnosti podle § 104 z. v. r. opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací, ledaže jsou splněny podmínky pro postup podle § 105a z. v. r.; rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.8. Podle § 106 z. v. r. za neuposlechnutí výzvy podle § 104 z. v. r. se závažnými důsledky pro třetí osoby se považuje zejména nepředložení aktualizovaných listin podle § 66 písm. a) až c) a j) z. v. r. (odst. 1). Má se za to, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní povinnosti podle § 105 z. v. r., porušuje péči řádného hospodáře. (odst. 2).9. Jak je zřejmé z § 66 písm. c) z. v. r., sbírka listin obsahuje… účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, …10. Jak je dále zřejmé z § 72 odst. 1 z. v. r., zapsaná osoba předloží bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do sbírky listin.11. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví (dále též zkráceně „z. ú.“) tento zákon se vztahuje na účetní jednotky, kterými jsou právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky, Takovou účetní jednotkou tedy je i odvolatel , právnická osoba, .12. Jak je zřejmé z § 4 odst. 1 z. ú. jsou účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. a), …. povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku.13. Podle § 6 odst. 4 z. ú. účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18 z. ú. jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní,…14. Podle § 18 odst. 1 z. ú. účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji a) rozvaha (bilance), b) výkaz zisku a ztráty, c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b),…15. Podle § 21a odst. 1 z. ú. (v rozhodném znění od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015) z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku i výroční zprávu, vyžaduje-li její vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do obchodního rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis.16. Podle § 21a odst. 4 z. ú. v rozhodném znění od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015 účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku…17. Podle § 21a odst. 1 z. ú. ve znění od 1. 1. 2016 z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis…18. Podle § 21a odst. 4 z. ú. ve znění od 1. 1. 2016 účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době stanovené v odstavci 2 přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. … Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu; ….19. Podle § 1 odst. 1 z. v. r. veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob podle tohoto zákona (dále jen „veřejný rejstřík“) se rozumí spolkový rejstřík, …., obchodní rejstřík …20. Podle § 26 odst. 1 písm. a) z. v. r. do spolkového rejstříku se zapisují spolky,…21. Podle § 1f odst. 1 z. ú. ve znění od 1. 1. 2016 „Účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) … může vést jednoduché účetnictví, pokud a) není plátcem daně z přidané hodnoty, b) její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč, c) hodnota jejího majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč a je současně 1. spolkem a pobočným spolkem,…“22. Podle § 13b odst. 3 z. ú. ve znění účinném od 1. 1. 2016 účetní jednotky v jednoduchém účetnictví sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích (dále jen „přehled“). Přehled sestaví účetní jednotka nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období. Na tento přehled se použijí § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 a 2, § 29 odst. 1 a § 31 odst. 2 písm. a) obdobně. (odst. 3).23. Podle § 13b odst. 4 z. ú. ve znění účinném od 1.1.2016 účetní jednotky v jednoduchém účetnictví neuplatňují hospodářský rok a dále nepoužijí § 1b až 1e, § 14, § 18 odst. 1, 2 a 4, § 24 odst. 6 písm. b) s výjimkou způsobu oceňování peněžních prostředků, § 25 odst. 3, § 26, § 27 a § 28 odst. 6. Ostatní ustanovení tohoto zákona použijí účetní jednotky v jednoduchém účetnictví tak, aby bylo v souladu se smyslem, účelem a metodami stanovenými pro jednoduché účetnictví a aby přehledy sestavené podle odstavce 3 poskytly ucelenou informaci o příjmech, výdajích, stavu majetku a závazcích účetní jednotky.24. Podle právního názoru odvolacího soudu z výše citovaných ustanovení pro posuzované období (tedy od 1. 1. 2014 do 2023) z hlediska řešené problematiky vyplývající 2 stěžejní závěry: Za 1) - spolky coby účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví od svého vzniku až do svého zániku a dále jsou povinny sestavovat účetní závěrku podle § 18 z. ú., přičemž zákonem č. 221/2015 Sb. (tj. novelou zákona o účetnictví) s účinností od 1. 1. 2016 bylo výslovně zavedeno, že spolky coby účetní jednotky mohou počínaje účetním obdobím od 1. 1. 2016, splňují-li zákonná kritéria § 1f odst. 1 z. ú. (ve znění účinném od 1. 1. 2016), vést jednoduché účetnictví, a tedy sestavují toliko přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích (viz § 13b z. ú.) a nesestavují účetní závěrku. Za 2) - spolky coby právnické osoby se v posuzovaném období (tedy od 1. 1. 2014) zapisují do spolkového rejstříku coby veřejného rejstříku, nikoli tedy do obchodního rejstříku, do něhož se zapisují obchodní společnosti a družstva a další subjekty uvedené v § 42 z. v. r. Ukládání účetních závěrek do sbírky listin ve smyslu § 66 písm. c) z. v. r. bylo zákonem o účetnictví (§ 21a odst. 1 z. ú. ve znění účinném do 31. 12. 2015) stanoveno jen pro účetní jednotky, které se zapisovaly do obchodního rejstříku, nikoliv pro ty, které se zapisovaly do spolkového rejstříku. Tento závěr odvolacího soudu je ostatně v souladu s odbornou komentářovou literatuře - viz komentář k § 66 písm. c) z. v. r. ve znění do 31. 12. 2015, podle něhož podle § 21a odst. 4 z. ú. ukládají účetní závěrku a výroční zprávu jen ty účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku. Účetní jednotky nezapisované do obchodního rejstříku tuto povinnost nemají, ledaže ji stanoví jiný zákon. (Havel, B., Štenglová, I., Dědič, J., Jindřich, M. a kol. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Komentář. 1.vydání. Praha: C.H.Beck, 2015).25. Teprve na základě zákona č. 221/2015 Sb. (novely z. ú.) s účinností od 1. 1. 2016 došlo v § 21a z. ú. k nahrazení věcně užšího pojmu „obchodní rejstřík“ širším pojmem „veřejný rejstřík“, čímž tedy došlo od 1. 1. 2016 k rozšíření účetních jednotek, na něž se vztahuje povinnost dle § 66 písm. c) z. v. r., tedy i na ty účetní jednotky, které se zapisují i do jiných veřejných rejstříků, odlišných od obchodního rejstříku, tedy na spolky zapisované do rejstříku spolkového (viz § 26 odst. 1 písm. a/ z. v. r.).26. Podle důvodové zprávy předkládaná úprava reagovala na existenci jiných právních předpisů, které mají přímý dopad do povinností ukládaných účetním jednotkám právě zákonem o účetnictví. Zejména se jedná o zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. V návrhu novely zákona o účetnictví se v této souvislosti pojem „obchodní rejstřík“ nahrazuje pojmem „veřejný rejstřík“…. Tím je jednoznačně vymezeno, aby zákon o účetnictví tuto povinnost stanovil, neboť předchozí právní úprava (§ 38i písm. c) obchodního zákoníku) takové ustanovení neobsahovala. Kromě toho sbírka listin podle citovaného zákona již není vázána pouze na obchodní rejstřík. Zároveň, v kombinaci zmíněného zákona s článkem 32 odst. 1 směrnice dochází i ke změně v okruhu účetních jednotek, kterých se zveřejnění týká. Jedná se o rozšíření povinností zveřejňování i na další účetní jednotky, například spolky nebo ústavy.27. Soud prvního stupně pochybil tím, že za období roků 2014 a 2015 vyžadoval doplnit sbírku listin o účetní závěrky za roky 2014 a 2015, ačkoliv předmětnému spolku žádná taková zákonná povinnost k založení těchto listin do sbírky listin spolkového rejstříku za toto období nevznikla. A to proto, že spolek nebyl účetní jednotkou zapisovanou do obchodního rejstříku (viz § 21a odst. 1 z. ú. ve znění od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015).28. Podle odvolacího soudu správně měl soud prvního stupně vyzvat spolek, aby mu za období roku 2016 až 2024 předložil buď účetní závěrky, pokud vede podvojné účetnictví, nebo přehled o majetku a závazcích, pokud je oprávněn vést a vede jednoduché účetnictví (tedy nikoliv k doplnění těchto listin i za období 2014 a 2015).29. Výše uvedené nemění nic na skutečnosti, že spolek svoji zákonnou povinnost neplnil evidentně dlouhodobě - cca 9 let ji v tomto směru vůbec neplnil, tedy již od roku 2016, kdy mu tato zákonná povinnost vznikla. Tato povinnost nebyla splněna ani ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně, jak vyplývá ze sbírky listin spolkového rejstříku. Je zcela interní věcí každé právnické osoby, tedy i spolku coby soukromoprávního subjektu, jak si zajistí plnění zákonných požadavků (povinností). Na tomto místě odvolací soud dodává, že povinnost předmětného spolku nechat uložit do sbírky listin příslušné listiny je povinnost vzniklá na základě výše citovaných zákonných ustanovení, nikoliv až na základě výzvy rejstříkového soudu. Ta je předpokladem pro uložení pořádkové pokuty.30. Podle § 154 odst. 1 o. s. ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení, přičemž dle § 167 odst. 2 o. s. ř. se na usnesení přiměřeně užije ustanovení o rozsudku. Z citovaných ustanovení ve spojení s § 120 z. v. r. vyplývá, že pro rozhodnutí rejstříkového soudu, jenž rozhoduje usnesením, je rozhodný stav v době vydání usnesení. To platí i pro rozhodnutí odvolacího soudu ve spojení s § 211 o. s. ř.31. Odvolací soud s ohledem na výše popsanou nesprávnost výzvy soudu prvního stupně a na uložení pořádkové pokuty i za období, v němž spolek neměl předmětnou povinnost vůči sbírce listin spolkového rejstříku, a též s ohledem na neziskový charakter právnické osoby a na její hlavní činnost a především s ohledem na to, že spolek již v době rozhodnutí odvolacího soudu založil do sbírky listin chybějící účetní závěrky - jak zjistil odvolací soud nahlédnutím do sbírky listin spolkového rejstříku, odvolání vyhověl a napadené usnesení soudu prvního stupně podle § 220 o. s. ř. změnil tak, že se pořádková pokuta ve výši 10 000 Kč spolku neukládá.