Žalobkyně se žalobou, doručenou dne 6. 3. 2025 Obvodnímu soudu pro Prahu 9, označenou jako „žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví“, domáhá ve vztahu k žalovaným s odkazem na § 1143 občanského zákoníku vydání tohoto rozsudku: „I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k družstevnímu podílu v družstvu , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , se kterým je spojeno právo nájmu bytu č. , Anonymizováno, o dispozici 3+kk v domě čp. , adresa, . II. Nařizuje se prodej družstevního podílu v družstvu , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , se kterým je spojeno právo nájmu bytu č. , Anonymizováno, o dispozici 3+kk v domě čp. , adresa, , výtěžek z prodeje bude rozdělen mezi účastníky rovným dílem.“2. Žalobkyně uvedla, že usnesením Obvodního soudu v Praze 9, v žalobě blíže specifikovaném, bylo výrokem III. potvrzeno nabytí dědictví dědicům ze zákonné posloupnosti, a to podle dědických podílů ze zákona tak, že žalobkyně s ostatními dědici /žalovanými v tomto řízení/ nabyla rovným dílem, tedy každý jednou dvanáctinou mimo jiné i družstevní podíl v předmětném družstvu. Ostatní dědici nemají finanční prostředky na vyplacení žalobkyně, podílové spoluvlastnictví nemá právní ani ekonomický význam. „S ohledem na to, že stanovy Bytového družstva , Anonymizováno, nedovolují společný nájem a společné členství v družstvu v jiném případě, než v případě manželů, aktuálně není určen žádný z dědiců jako člen družstva s právem uzavřít nájemní smlouvu k bytu č. , Anonymizováno, v daném domě.“3. Předkládající soud, Obvodní soud pro Prahu 9, předložil věc Vrchnímu soudu v Praze coby soudu nadřízenému k rozhodnutí dle § 104a odst. 2 o. s. ř. Předkládající soud má s odkazem na ustanovení § 9 odst. 2 písm. e/ o. s. ř. za to, že ve věci je v prvním stupni dána věcná příslušnost krajského soudu, když „družstevní podíl představuje práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu a spor v projednávané věci je tak sporem mezi /společnými/ členy družstva, který vyplývá ze stávající účasti účastníků v družstvu. K tomu viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 9. 2020, sp. zn. Ncp 592/2020.“4. K příslušnému poučení předkládajícího soudu ve smyslu ustanovení § 104a odst. 2 o. s. ř. /č. l. 123 spisu/ se účastníci řízení nijak nevyjádřili.5. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř., řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.6. Podle ustanovení § 104a odst. 1 o. s. ř. věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.7. Podle ustanovení § 9 odst. 1 o. s. ř. jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.8. Podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. e/ o. s. ř. krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech vyplývajících z právních poměrů, které souvisejí se zakládáním obchodních korporací, ústavů, nadací a nadačních fondů, a ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy, jakož i mezi společníky nebo členy navzájem, vyplývají-li z účasti na obchodní korporaci.9. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva.10. Podle ustanovení § 31 zákona č. 90/2021 Sb. podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.11. Podle ustanovení § 595 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. družstevní podíl představuje práva a povinnosti člena plynoucí z členství v družstvu.12. Jak se praví v komentáři k ustanovení § 595 zákona č. 90/2012 Sb. autora Filipa Cilečka, obsaženého v publikaci: Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, 1316 s.: „Družstevní podíl představuje účast člena v družstvu a práva a povinnosti z této účasti plynoucí (§ 31). Lze jej vymezit i jako souhrn majetkových i nemajetkových práv a povinností plynoucích z účasti člena v družstvu. Družstevní podíl je zákonem pojímán obdobně jako podíl v obchodní společnosti, jde tedy o věc v právním smyslu (§ 489 ObčZ). Družstevní podíl je věcí nehmotnou movitou (§ 496 odst. 2 a § 498 odst. 2 ObčZ) a je vlastnictvím člena družstva.“13. V komentáři k ustanovení § 597 zákona č. 90/2012 Sb. autor Filip Cileček, v téže publikaci uvádí: „Družstevní podíl je zákonem pojímán obdobně jako podíl v obchodní společnosti (oba jsou podíly v obchodní korporaci – srov. § 31).“14. V komentáři k ustanovení § 738 zákona č. 90/2012 Sb. /jež je uvozeno rubrikou: Rozdělení družstevního podílu v bytovém družstvu/ téhož autora, obsaženého v téže publikaci /viz výše/, se praví: „K rozdělení družstevního podílu v bytovém družstvu bude docházet zpravidla právě za účelem jeho převodu, respektive při převodu jeho vyčleněné části, tvořící nový samostatný družstevní podíl. Jiným typickým případem bude rozdělení družstevního podílu v souvislosti s vypořádáním dědictví za účelem nabytí částí rozdělovaného družstevního podílu jednotlivými dědici.“15. Podle ustanovení § 737 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. na dědice družstevního podílu přechází nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu, včetně práv a povinností s tím spojených.16. Pro účely rozhodování o věcné příslušnosti soudu je zásadní vylíčení skutku v žalobě /návrhu na zahájení řízení/.17. Žalobkyně se domáhá zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných ke společnému družstevnímu podílu v bytovém družstvu soudem a jeho vypořádání.18. Jak vyplývá z výše citované zákonné úpravy a komentářové literatury, družstevní podíl, včetně podílu v bytovém družstvu, představují podíly v obchodní korporaci. Předmětný spor je ve své podstatě sporem mezi společníky, /členy/ , vyplývajícím z jejich účasti na obchodní korporaci. Ve shodě s tímto závěrem je předmětný spor, jak je v žalobě skutkově konstruován, z hlediska věcné příslušnosti soudu podřaditelný pod ustanovení § 9 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.19. Ke shodnému závěru dospěl v principielně obdobné věci Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený v usnesení č. j. Ncp 459/2024 – 75 ze dne 21. 8. 2024, kdy v rámci odstavce 8 odůvodnění dovodil, že: „Zrušení ‚spolumajitelství‘ obchodního podílu (což je současně jediný způsob zrušení účasti jen některého ze „spolumajitelů“ obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným) je sporem mezi společníky vyplývajícím z jejich účasti na obchodní korporaci, k jehož projednání a rozhodnutí jsou proto v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy podle § 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř.“20. Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl podle ustanovení § 104a odst. 2 věta in fine o. s. ř. tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy /bod I. výroku/. V bodě II. výroku rozhodl podle ustanovení § 104a odst. 6 o. s. ř. o postoupení věci Městskému soudu v Praze.21. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni /§ 104a odst. 7 o. s. ř./, rozhodnutím v bodu II. výroku tohoto usnesení není podle ustanovení § 104a odst. 6 část věty za středníkem o. s. ř. dotčeno ustanovení § 105 o. s. ř.