USNESENÍ

11 Tdo 1201/2019

Nejvyšší soud · 16. 9. 2020

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 16. 9. 2020 o dovoláních obviněných 1. M. Č., narozeného dne XY v XY, bytem XY, adresa pro doručování: XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, 2. M. L., narozeného dne XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, 3. T. S., narozeného dne XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, 4. J. L., narozeného dne XY v XY, bytem XY, adresa pro doručování: XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Valdice, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 8. 2018, č. j. 15 To 40/2018-3251, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 49 T 4/2017, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněných M. Č. a J. L. odmítají.

II.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněného T. S. odmítá.

III.

Podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. řádu se dovolání obviněného M. L. odmítá.

Odůvodnění

Dosavadní průběh řízení

Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 31. 8. 2017, č. j. 49 T 4/2017-2753, byli (vedle dalších spoluobviněných) M. Č. uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku (jednání pod bodem I. a III.) a zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku (jednání pod bodem II. a III.), M. L. uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, T. S. uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku a J. H. uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku. Současně soud prvního stupně (mimo jiné) zprostil podle § 226 písm. a) tr. řádu obviněného J. L. obžaloby pro skutek, v němž byly spatřovány dílčí útoky zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. b), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán, se stal.

Uvedených trestných činů se přitom podle skutkových zjištění soudu prvního stupně dopustili výše uvedení obvinění následovně:

Obžalovaný M. Č.

v době minimálně od 16. 6. 2015 do 26. 8. 2015 po předchozí dohodě učiněné na blíže nezjištěném místě území okresu Ústí nad Labem s obžalovaným M. P., který mu k nákupům poskytoval finanční prostředky, od přesně neustanovené osoby a na přesně neustanoveném místě na území obce XY v Polsku opatřil a následně do České republiky dovezl vždy balení léčiva Cirrus, kdy každé jedno balení obsahuje 14 tablet léčiva a každá 1 tableta obsahuje 120 mg psychotropní látky pseudoefedrin, případně jiného léčiva obsahujícího psychotropní látky, kdy hranice obou států překračoval na území obce XY, okres Liberec, a bezprostředně po svém návratu z Polska s vědomím, že tohoto léčiva bude zneužito výhradně k neoprávněné výrobě psychotropní látky metamfetamin, většinu tohoto léčiva předal v Ústí nad Labem obžalovanému M. P., případně jeho manželce obžalované V. P., a část obžalovanému R. W., jenž následně sám nebo za jeho přítomnosti z takto opatřených léčiv psychotropní látku metamfetamin vyráběl a o takto vyrobenou drogu se společně rozdělili,

kdy obžalovaný M. Č. tímto způsobem za shora uvedené období obstaral a do České republiky z Polska dovezl:

- dne 16. 6. 2015 minimálně 30 krabiček léčiva Cirrus, kdy část předal obžalovanému M. P. a část obžalovanému R. W.,

- dne 22. 6. 2015 minimálně 30 krabiček léčiva Cirrus, kdy část předal obžalovanému M. P. a přesně nezjištěné množství obžalovanému R. W.,

- dne 25. 6. 2015 společně s obžalovaným M. P. minimálně 30 krabiček léčiva Cirrus, kdy část předal obžalovanému M. P. a část obžalovanému R. W.,

- dne 28. 6. 2015 celkem 30 krabiček léčiva Cirrus, kdy v Ústí nad Labem 24 krabiček předal obžalovanému M. P. a 6 balení obžalovanému R. W.,

- dne 1. 7. 2015 minimálně 7 krabiček léčiva Cirrus, které v Ústí nad Labem předal obžalovanému R. W.,

- dne 7. 7. 2015 společně s obžalovanou V. P. minimálně 30 krabiček léčiva Cirrus,

- dne 13. 7. 2015 společně s obžalovanou V. P. minimálně 30 krabiček léčiva Cirrus, kdy část předal obžalované V. P. a přesně nezjištěnou část obžalovanému R. W.,

- dne 19. 7. 2015 celkem 36 krabiček léčiva Cirrus, které ihned po překročení hranice předal v XY obžalované V. P.,

- dne 26. 7. 2015 společně s obžalovanou V. P. množství 42 krabiček přesně neustanoveného léčiva Acelan, s deklarovaným obsahem 12 tablet léčiva, kdy každá 1 tableta obsahuje 60 mg psychotropní látky pseudoefedrin,

- dne 30. 7. 2015 minimálně 5 krabiček léčiva Cirrus, které předal obžalovanému R. W.,

- dne 1. 8. 2015 minimálně 30 krabiček léčiva Cirrus, kdy část předal obžalovanému M. P. a nejméně 10 krabiček obžalovanému R. W.,

- dne 7. 8. 2015 minimálně 30 krabiček léčiva Cirrus, kdy část předal obžalovanému M. P., a nejméně 5 krabiček obžalovanému R. W.,

- dne 10. 8. 2015 minimálně 30 krabiček léčiva Cirrus, kdy část předal obžalovanému M. P. a část obžalovanému R. W.,

- dne 14. 8. 2015 minimálně 18 krabiček léčiva Cirrus, kdy část předal obžalované V. P. a část obžalovanému R. W.,

- dne 21. 8. 2015 minimálně 30 krabiček léčiva Cirrus, kdy část předal obžalovanému M. P. a část obžalovanému R. W.,

- dne 26. 8. 2015 minimálně 10 krabiček léčiva Cirrus, kdy část z těchto léčiv předal obžalovanému R. W.,

v době nejméně od 31. 8. 2015 do 25. 10. 2015 vždy po obdržení příslušných pokynů od již zemřelého E. L., nar. XY, který mu pro účely nákupu poskytoval jak řidiče s vozidlem na převoz do XY, tak i finanční prostředky určené k nákupu léčiv, od přesně neustanovené osoby a na přesně neustanoveném místě na území obce XY v Polsku, opatřil a následně do České republiky dovezl vždy balení léčiva Cirrus, kdy každé jedno balení obsahuje 14 tablet léčiva a každá 1 tableta obsahuje 120 mg psychotropní látky pseudoefedrin, kdy hranice obou států překračoval na území obce XY, okres Liberec, a bezprostředně po svém návratu z Polska nebo po návratu do Ústí nad Labem s vědomím a srozuměním, že tohoto léčiva bude zneužito výhradně k neoprávněné výrobě psychotropní látky metamfetamin, většinu tohoto léčiva předal ještě v XY osobě přímo určené E. L., která jej na této cestě doprovázela, nebo následně v Ústí nad Labem určeným osobám, případně část léčiva po návratu do Ústí nad Labem předal obžalovaným M. P., V. P., nebo obžalovanému R. W., jenž následně sám nebo za jeho přítomnosti z takto opatřených léčiv psychotropní látku metamfetamin vyráběl a o takto vyrobenou drogu se společně rozdělili, kdy tak tímto způsobem buď samostatně nebo na pokyn E. L. s vědomím, že vedle E. L. jsou zde další osoby, které po převzetí léků z nich vyrobí pervitin, obstaral a do České republiky z Polska dovezl:

- dne 1. 9. 2015 minimálně 50 balení léčiva Cirrus, kdy většinu předal přesně neustanovené osobě určené E. L. a část obžalovanému M. P.,

- dne 8. 9. 2015 společně s obžalovaným M. B. určeným k doprovodu E. L., celkem 93 krabiček léčiva Cirrus, kdy 83 balení předal v XY M. B. a 10 balení v Ústí nad Labem obžalovanému R. W.,

- dne 10. 9. 2015 společně s obžalovanými M. B. a M. J. určenými E. L. celkem 150 krabiček léčiva Cirrus, kdy 91 balení předal v XY obžalovaným M. B. a M. J., a v Ústí nad Labem celkem 41 balení obžalovanému M. P. a 18 balení obžalovanému R. W.,

- dne 20. 9. 2015 společně s přesně neustanovenou osobou určenou E. L. celkem 150 krabiček léčiva Cirrus, kdy nejméně 140 balení předal v XY osobě určené E. L. a v Ústí nad Labem 10 balení obžalovanému R. W.,

- dne 23. 9. 2015 společně s obžalovaným M. B. k doprovodu určenou E. L. minimálně 50 krabiček léčiva Cirrus, kdy vše předal v XY obžalovanému M. B.,

- dne 3. 10. 2015 společně s obžalovaným M. B. určenou E. L. minimálně 100 krabiček léčiva Cirrus, kdy přesně nezjištěnou část předal v XY obžalovanému M. B., a přesně nezjištěnou část obžalovanému D. K.,

- dne 6. 10. 2015 společně s obžalovaným M. B. určeným k doprovodu E. L. minimálně 50 krabiček léčiva Cirrus, kdy vše předal v XY obžalovanému M. B.,

- dne 8. 10. 2015 společně s E. L. minimálně 50 krabiček léčiva Cirrus, kdy vše předal v XY E. L.,

- dne 10. 10. 2015 společně s přesně neustanovenou osobou určenou E. L. celkem 100 krabiček léčiva Cirrus, kdy vše předal v XY osobě k doprovodu určené E. L.,

- dne 12. 10. 2015 společně s dalšími přesně neustanovenými osobami celkem 50 krabiček léčiva Cirrus, kdy vše předal na přesně nezjištěném místě přesně nezjištěným osobám,

- dne 13. 10. 2015 sám celkem 150 krabiček léčiva Cirrus, kdy vše předal v Ústí nad Labem - XY obžalovanému J. B. určenému k převzetí léčiva E. L.,

- dne 18. 10. 2015 sám celkem 120 krabiček léčiva Cirrus, kdy všechno toto léčivo předal v Ústí nad Labem přímo E. L.,

- dne 19. 10. 2015 společně s E. L. minimálně 500 krabiček léčiva Cirrus, kdy vše předal v XY přímo E. L.,

- dne 21. 10. 2015 společně s obžalovaným D. K. celkem 100 krabiček léčiva Cirrus, kdy přesně nezjištěnou část předal obžalovanému D. K. a část si ponechal,

kdy tak z Polska do České republiky dovezl celkem 2131 krabiček léčiva Cirrus, kdy z jedné krabičky uvedeného léku lze vyrobit minimálně 1 gram drogy označované jako pervitin,

II.

v době od 26. 10. 2015 do 22. 11. 2015 vždy po obdržení příslušných pokynů od již zemřelého E. L., nar. XY, který mu pro účely nákupu poskytoval jak řidiče s vozidlem na převoz do XY, tak i finanční prostředky určené k nákupu léčiv, od přesně neustanovené osoby a na přesně neustanoveném místě na území obce XY v Polsku, opatřil a následně do České republiky dovezl vždy balení léčiva Cirrus, kdy každé jedno balení obsahuje 14 tablet léčiva a každá 1 tableta obsahuje 120 mg psychotropní látky pseudoefedrin, kdy hranice obou států překračoval na území obce XY, okres Liberec, a bezprostředně po svém návratu z Polska nebo po návratu do Ústí nad Labem s vědomím a srozuměním, že tohoto léčiva bude zneužito výhradně k neoprávněné výrobě psychotropní látky metamfetamin, většinu tohoto léčiva předal ještě v XY osobě přímo určené E. L., která jej na této cestě doprovázela, nebo následně v Ústí nad Labem určeným osobám, případně část léčiva po návratu do Ústí nad Labem předal obžalovaným M. P., V. P., nebo obžalovanému R. W., jenž následně sám nebo za jeho přítomnosti z takto opatřených léčiv psychotropní látku metamfetamin vyráběl a o takto vyrobenou drogu se společně rozdělili, kdy tak tímto způsobem buď samostatně nebo na pokyn E. L. s vědomím, že vedle E. L. jsou zde další osoby, které po převzetí léků z nich vyrobí pervitin, obstaral a do České republiky z Polska dovezl:

- dne 31. 10. 2015 společně s přesně neustanovenou osobou určenou E. L. celkem 190 krabiček léčiva Cirrus, kdy přesně nezjištěnou část předal v XY osobě k doprovodu určené E. L. a přesně nezjištěnou část v Ústí nad Labem obžalovanému R. W.,

- dne 4. 11. 2015 společně s přesně neustanovenou osobou určenou E. L. celkem 190 krabiček léčiva Cirrus, kdy přesně nezjištěnou část předal v XY osobě k doprovodu určené E. L. a přesně nezjištěnou část v Ústí nad Labem obžalovanému R. W.,

- dne 5. 11. 2015 společně s přesně neustanovenou osobou určenou E. L. celkem 200 krabiček léčiva Cirrus, kdy přesně nezjištěnou část předal v XY osobě k doprovodu určené E. L. a přesně nezjištěnou část v Ústí nad Labem obžalovaným R. W. a D. K.,

- dne 9. 11. 2015 společně s přesně neustanovenou osobou určenou E. L. celkem 150 krabiček léčiva Cirrus, kdy přesně nezjištěnou část předal v XY osobě k doprovodu určené E. L. a přesně nezjištěnou část v Ústí nad Labem obžalovanému R. W.,

- dne 13. 11. 2015 společně s přesně neustanovenou osobou určenou E. L. celkem 250 krabiček léčiva Cirrus, kdy přesně nezjištěnou část předal v XY osobě k doprovodu určené E. L. a minimálně 10 krabiček v Ústí nad Labem obžalovanému R. W.,

- dne 14. 11. 2015 společně s obžalovaným D. K. a další přesně neustanovenou osobou celkem 50 krabiček léčiva Cirrus, kdy přesně nezjištěnou část předal obžalovanému D. K. a přesně nezjištěnou část si ponechal.

- dne 20. 11. 2015 společně s přesně neustanovenou osobou určenou E. L. minimálně 50 krabiček léčiva Cirrus, kdy přesně nezjištěnou část předal v XY osobě k doprovodu určené E. L.,

po smrti organizátora E. L. dne 22. 11. 2015 v době od 18. 12. 2015 do 21. 2. 2016 vždy po obdržení příslušných pokynů od obžalovaného M. L., který mu pro účely nákupu poskytoval jak řidiče s vozidlem na převoz do XY, tak i finanční prostředky určené k nákupu léčiv, nebo po obdržení finančních prostředků od obžalovaných A. F. či D. K., od přesně neustanovené osoby a na přesně neustanoveném místě na území obce P. v Polsku opatřil a následně do České republiky dovezl vždy balení léčiva Cirrus, kdy každé jedno balení obsahuje 14 tablet léčiva a každá 1 tableta obsahuje 120 mg psychotropní látky pseudoefedrin, kdy hranice obou států překračoval na území obce XY, okres Liberec, a bezprostředně po svém návratu z Polska nebo po návratu do Ústí nad Labem s vědomím a srozuměním, že tohoto léčiva bude dalšími osobami mimo M. L. zneužito výhradně k neoprávněné výrobě psychotropní látky metamfetamin, většinu tohoto léčiva předal buď ještě v XY osobě přímo určené M. L., která jej na této cestě doprovázela, nebo následně v Ústí nad Labem osobám, které si nákup léčiva sjednaly, kdy takto za shora uvedené období obstaral a do České republiky z Polska dovezl:

- dne 18. 12. 2015 společně s obžalovaným D. K. celkem 200 krabiček léčiva Sudafed, kdy toto léčivo bezprostředně po nákupu předal osobě D. K.,

- dne 23. 12. 2015 společně s obžalovaným A. F. celkem nejméně 90 krabiček léčiva Cirrus, kdy toto léčivo bezprostředně po nákupu předal osobě A. F.,

- dne 28. 12. 2015 společně s obžalovaným A. F. celkem 90 krabiček léčiva Cirrus, kdy toto léčivo bezprostředně po nákupu předal osobě A. F.,

- dne 30. 12. 2015 společně s obžalovaným M. L. celkem 350 krabiček léčiva Cirrus, kdy toto léčivo bezprostředně po nákupu předal osobě M. L.,

- dne 5. 1. 2016 společně s dosud přesně neustanovenou osobou minimálně 50 krabiček léčiva Cirrus, kdy toto léčivo bezprostředně po nákupu do České republiky předal obžalovanému A. F.,

- dne 8. 1. 2016 společně s dosud přesně neustanovenou osobou minimálně 50 krabiček léčiva Cirrus, kdy toto léčivo bezprostředně po nákupu do České republiky předal obžalovanému A. F., případně jím pověřené osobě,

- dne 9. 1. 2016 sám minimálně 50 krabiček léčiva Cirrus, kdy toto léčivo bezprostředně po nákupu předal obžalovanému M. L., případně jím pověřené osobě,

- dne 14. 1. 2016 společně s P. G., nar. XY, minimálně 50 krabiček léčiva Cirrus, kdy toto léčivo bezprostředně po nákupu do České republiky předal obžalovanému A. F.,

- dne 16. 1. 2016 společně s dosud přesně neustanovenou osobou minimálně 50 krabiček léčiva Cirrus, kdy toto léčivo bezprostředně po nákupu předal této neustanovené osobě, jež byla k doprovodu a převzetí léčiva pověřena obžalovaným M. L.,

- dne 19. 1. 2016 společně s P. G., nar. 17. 7. 1993, minimálně 90 krabiček léčiva Cirrus, kdy toto léčivo bezprostředně po nákupu předal P. G., jenž byl následně dne 19. 1. 2016 s léčivem zadržen Celní správou České republiky, kdy toto léčivo bylo určené pro obžalovaného A. F.,

- dne 22. 1. 2016 společně s dosud přesně neustanovenou osobou sjednanou k doprovodu obžalovaným M. L. celkem 335 krabiček léčiva Cirrus, kdy celkem 290 krabiček léčiva bezprostředně po nákupu předal této neustanovené osobě, a 45 krabiček léčiva prostřednictvím T. J., nar. XY, předal v Ústí nad Labem obžalovanému A. F.,

- dne 29. 1. 2016 sám minimálně 50 krabiček léčiva Cirrus, kdy toto léčivo určené pro obžalovaného A. F., který na ně předal M. Č. peníze, bezprostředně po návratu předal přesně nezjištěné osobě,

- dne 5. 2. 2016 společně s dosud přesně neustanovenou osobou sjednanou k doprovodu obžalovaným M. L. minimálně 350 krabiček léčiva Cirrus, kdy toto léčivo bezprostředně po nákupu předal přímo této neustanovené osobě,

- dne 12. 2. 2016 společně s dosud přesně neustanovenou osobou minimálně 50 krabiček léčiva Cirrus, kdy toto léčivo bezprostředně po nákupu a návratu do České republiky předal obžalovanému M. L., případně jím pověřené osobě,

- dne 13. 2. 2016 společně s dosud neustanovenou osobou celkem 50 krabiček léčiva Cirrus, kdy nejméně 45 krabiček léčiva bezprostředně po návratu do České republiky předal obžalovanému A. F. a nejméně 5 krabiček obžalovanému R. W.,

- dne 19. 2. 2016 společně s dosud přesně neustanovenou osobou sjednanou k doprovodu obžalovaným M. L., celkem nejméně 500 krabiček léčiva Cirrus, kdy toto léčivo bezprostředně po nákupu předal přímo této neustanovené osobě, a část si ponechal,

- dne 21. 2. 2016 společně s dosud přesně neustanovenou osobou minimálně 400 krabiček léčiva Cirrus, kdy část léčiva bezprostředně po nákupu a návratu do České republiky předal obžalovanému M. L. a přesně nezjištěnou část předal obžalovanému A. F.,

kdy tak z Polska do České republiky dovezl celkem 3885 krabiček léčiva Cirrus, kdy z jedné krabičky uvedeného léku lze vyrobit minimálně 1 gram drogy označované jako pervitin,

III.

v přesně nezjištěné době od roku 2014 do 6. 3. 2016 na různých místech v okrese Ústí nad Labem po předchozí dohodě osobně opatřil drogu označovanou jako pervitin následujícím osobám v následujících případech:

- v přesně nezjištěné době od 1. 10. 2015 do 31. 12. 2015 předal v nejméně 1 případě přesně nezjištěné množství drogy označované jako pervitin J. L., nar. XY,

- v přesně nezjištěné době v průběhu roku 2015 prodal v nejméně 5 případech vždy 0,2 až 0,4 gramů drogy označované jako pervitin za částku 200,- až 400,- Kč H. T., nar. XY, kdy takto jí tedy za uvedené období prodal nejméně 1 gram uvedené drogy za celkovou částku nejméně 1.000,- Kč,

- v přesně nezjištěné době od roku 2015 do 6. 3. 2016 prodal nejméně 1x týdně vždy 1 gram drogy označované jako pervitin P. H., nar. XY, kdy takto jí za uvedené období prodal celkem 40 gramů uvedené drogy za celkovou částku nejméně 20.000,- Kč,

- v přesně nezjištěné době od roku 2015 do 6. 3. 2016 předal v nejméně 3 případech přesně nezjištěné množství drogy označované jako pervitin J. B., nar. XY, kdy takto jí tedy za uvedené období předal nejméně celkem 2,4 gramu uvedené drogy,

- v přesně nezjištěné době od roku 2015 do 31. 7. 2016 předal v nejméně 5 případech vždy přesně nezjištěné množství drogy označované jako pervitin J. V., nar. XY, kdy takto mu za uvedené období předal nejméně 1 gram uvedené drogy,

- v přesně nezjištěné době v průběhu roku 2015 prodal v nejméně 2 případech vždy 0,2 gramu drogy označované jako pervitin za částku 200,- Kč M. T., nar. XY, kdy takto mu za uvedené období prodal celkem 0,4 gramu uvedené drogy za celkovou částku 400,- Kč,

- v přesně nezjištěné době nejméně od roku 2015 do měsíce února 2016 prodal minimálně v nejméně 20 případech průměrně 0,5 gramu drogy označované jako pervitin za částku 500,- Kč M. K., nar. XY, kdy takto mu za uvedené období prodal nejméně celkem 10 gramů uvedené drogy za celkovou částku nejméně 10.000,- Kč,

- v přesně nezjištěné době nejméně od roku 2014 do roku 2015 prodal ve svém bydlišti nebo v okolí svého bydliště v nejméně 48 případech vždy nejméně 0,2 gramu drogy označované jako pervitin za částku 200,- Kč T. T., nar. XY, kdy takto mu za uvedené období prodal nejméně celkem 9,6 gramů uvedené drogy za celkovou částku nejméně 9.600,- Kč,

- v přesně nezjištěné době nejméně od počátku roku 2015 do 6. 3. 2016 v okolí svého bydliště prodal nejméně 25x 1 gram drogy označované jako pervitin za částku 1.000,- Kč P. T., nar. XY, kdy takto mu za uvedené období prodal nejméně celkem 25 gramů uvedené drogy za celkovou částku nejméně 25.000,- Kč,

- v přesně nezjištěné době nejméně od 1. 6. 2015 do 31. 12. 2015 na různých přesně neustanovených místech v okrese Ústí nad Labem po předchozí dohodě v nejméně 3 případech prodal celkem nejméně 0,6 gramů drogy označované jako pervitin za částku 600,- Kč K. K., nar. XY,

kdy (pseudo)efedrin je pro účely zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách jako prekurzor uveden v přílohách přímo použitelného předpisu Evropských společenství, a to Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 273/2004 a Nařízení rady (ES) č. 111/2005,

kdy metamfetamin je uveden v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, v účinném znění, přičemž neměl jakékoliv zákonné oprávnění k zacházení či nakládání s těmito látkami,

Obžalovaní R. A. Z., M. L., T. S.,

na základě pokynů od již zemřelého E. L., nar. XY, kdy si obž. Z. byl vědom toho, že E. L. za účelem dovozu léčiv potřebných k výrobě drogy označované jako pervitin sjednal obžalovaného M. Č. k dovozu z Polska do ČR za příslib odměny léků zn. Cirrus, z nichž obž. Z. následně bude vyrábět drogu označovanou jako pervitin za pomoci dalších osob, například T. S., který o dovozech léčiv obž. Č. a následném předání drogy obž. L. či dalším osobám věděl také, v době nejméně od 19. 9. 2015 do 22. 11. 2015 za užití chemikálií a předmětů k tomu potřebných obžalovaný R. A. Z. společně s obžalovaným T. S. v zahradní chatce v ulici XY v Ústí nad Labem - XY, okres Ústí nad Labem, případně na dalších přesně nezjištěných místech v Ústí nad Labem, za využití léčiva zn. Cirrus, kdy každé balení obsahuje 14 tablet léčiva a každá 1 tableta obsahuje 120 mg psychotropní látky pseudoefedrin, které na základě pokynu E. L. z území Polska přivážel obžalovaný M. Č. z neustanoveného místě v P. v Polsku, a na základě pokynu E. L. toto léčivo předal buď přímo E. L., nebo jím k tomu určené osobě, která následně na základě pokynu E. L. zajistila předání léčiva obžalovaným R. A. Z. a T. S., které E. L. sjednal k výrobě drogy označované jako pervitin, kdy obžalovaní Z. a S. vyrobili drogu označovanou jako pervitin, kdy tuto následně předali E. L., případně jím určené osobě, a část si jako odměnu ponechali pro vlastní potřebu, kdy tak obž. R. A. Z. za shora uvedené období společně s obžalovaným T. S. vyrobili:

- v době od 6. 10. 2015 do 7. 10. 2015 obž. S. sám, případně společně s další doposud neustanovenou osobou minimálně 40 gramů drogy označované jako pervitin, kterou následně předal na základě pokynu E. L. v Ústí nad Labem obžalovanému M. B.,

- v době od 9. 10. 2015 do 13. 10. 2015 oba obžalovaní společně minimálně 130 gramů drogy označované jako pervitin, kterou následně předali na základě pokynu E. L. jím pověřené osobě, a část si mezi sebou rozdělili obžalovaní R. A. Z. a T. S.,

- v době od 14. 10. 2015 do 15. 10. 2015 obž. S. sám, případně společně s další doposud neustanovenou osobou, minimálně 44 gramů drogy označované jako pervitin, kterou následně předal na základě pokynu E. L. obžalovanému J. B.,

- v době od 19. 10. 2015 do 21. 10. 2015 oba obžalovaní společně dílem za přítomnosti obžalovaného A. F. a dílem za přítomnosti obžalovaného J. B. určených E. L. k přítomnosti u výroby minimálně 400 gramů drogy označované jako pervitin, kterou následně předali na základě pokynu E. L. obžalovanému J. B. a část si mezi sebou rozdělili obžalovaní R. A. Z. a T. S.,

- v době od 4. 11. 2015 do 5. 11. 2015 obž. Z. sám nebo za přítomnosti neustanovené osoby minimálně 150 gramů drogy označované jako pervitin na blíže neustanoveném místě v Ústí nad Labem, kterou následně osobně v Ústí nad Labem na čerpací benzínové stanici L. na ulici XY dne 5. 11. 2015 předal E. L. a část si ponechal,

- v době od 5. 11. 2015 do 7. 11. 2015 oba obžalovaní společně minimálně 150 gramů drogy označované jako pervitin, kterou následně předali na základě pokynu E. L. jím pověřené osobě, a část si mezi sebou rozdělili obžalovaní R. A. Z. a T. S.,

- v době od 9. 11. 2015 do 11. 11. 2015 oba obžalovaní společně minimálně 130 gramů drogy označované jako pervitin, kterou následně předali na základě pokynu E. L. jím pověřené osobě, a část si mezi sebou rozdělili obžalovaní R. A. Z. a T. S.,

- v době od 13. 11. 2015 do 15. 11. 2015 oba obžalovaní společně minimálně 200 gramů drogy označované jako pervitin, kterou následně předali na základě pokynu E. L. jím pověřené osobě, a část si mezi sebou rozdělili obžalovaní R. A. Z. a T. S.,

- v době od 20. 11. 2015 do 21. 11. 2015 oba obžalovaní společně minimálně 40 gramů drogy označované jako pervitin, kterou následně předali E. L., případně jím pověřené osobě, a část si mezi sebou rozdělili obžalovaní R. A. Z. a T. S.,

po smrti E. L. dne 22. 11. 2015, v popsaném jednání obž. R. A. Z. pokračoval i nadále, ale nyní na základě pokynů od osoby obžalovaného M. L., kdy si obž. Z. byl vědom toho, že M. L. za účelem dovozu léčiv potřebných k výrobě drogy označované jako pervitin sjednal obžalovaného M. Č. k dovozu z Polska do ČR za příslib odměny léků zn. Cirrus, z nichž obž. Z. následně bude vyrábět drogu označovanou jako pervitin za pomoci dalších osob, například T. S., který o dovozech léčiv obž. Č. a následném předání drogy obž. L. či dalším osobám věděl také, v době nejméně od 18. 12. 2015 do 6. 3. 2016 za užití chemikálií a předmětů k tomu potřebných společně s osobou T. S. v zahradní chatce v ulici XY č.e. XY v Ústí nad Labem - XY, okres Ústí nad Labem, případně na dalších přesně nezjištěných místech v Ústí nad Labem, za využití léčiva zn. Cirrus, kdy každé balení obsahuje 14 tablet léčiva a každá 1 tableta obsahuje 120 mg psychotropní látky pseudoefedrin, které na základě pokynu obžalovaného M. L. z území Polska přivážel obžalovaný M. Č. z neustanoveného místě v P. v Polsku, a na základě pokynu obžalovaného M. L. toto léčivo předal buď přímo M. L., nebo jím k tomu určené osobě, která následně na základě pokynu M. L. zajistila předání léčiva obžalovaným R. A. Z. a T. S. , které obžalovaný M. L. sjednal k výrobě drogy označované jako pervitin, kdy obžalovaní Z. a S. vyrobili drogu označovanou jako pervitin, kdy tuto následně předali obžalovanému M. L., případně jím určené osobě, a část si jako odměnu ponechali pro vlastní potřebu, kdy tak obž. R. A. Z. za shora uvedené období společně s obžalovaným T. S. a někdy i za přítomnosti obžalovaného M. L. vyrobili:

- v době od 30. 12. 2015 do 1. 1. 2016 oba obžalovaní Z. a S. společně minimálně 200 gramů drogy označované jako pervitin, kterou následně předali buď přímo obžalovanému M. L., nebo jím pověřené osobě, a část si mezi sebou rozdělili obžalovaní R. A. Z. a T. S.,

- v době od 10. 1. 2016 do 11. 1. 2016 oba obžalovaní Z. a S. společně minimálně 120 gramů drogy označované jako pervitin, která měla být předána obžalovanému M. L., kdy k dokončení výroby nedošlo, neboť dne 10.1. 2016 bylo poškozeno zařízení k výrobě drogy a došlo ke ztrátě podstatné části vyráběné drogy,

- v době od 22. 1. 2016 do 25. 1. 2016 oba obžalovaní Z. a S. společně minimálně 250 gramů drogy označované jako pervitin, kterou následně předali buď přímo obžalovanému M. L. nebo jím pověřené osobě, a část si mezi sebou rozdělili obžalovaní R. A. Z. a T. S.,

- v době od 29. 1. 2016 do 30. 1. 2016 oba obžalovaní Z. a S. společně minimálně 40 gramů drogy označované jako pervitin, kterou následně předali buď přímo obžalovanému M. L. nebo jím pověřené osobě, a část si mezi sebou rozdělili obžalovaní R. A. Z. a T. S.,

- v době od 5. 2. 2016 do 6. 2. 2016 oba obžalovaní Z. a S. společně minimálně 300 gramů drogy označované jako pervitin, kterou následně předali přímo obžalovanému M. L., a část si mezi sebou rozdělili obžalovaní R. A. Z. a T. S.,

- v době od 12. 2. 2016 do 14. 2. 2016 oba obžalovaní Z. a S. společně minimálně 40 gramů drogy označované jako pervitin, kterou následně předali buď přímo obžalovanému M. L. nebo jím pověřené osobě, a část si mezi sebou rozdělili obžalovaní R. A. Z. a T. S.,

- v době od 19. 2. 2016 do 22. 2. 2016 oba obžalovaní Z. a S. společně minimálně 400 gramů drogy označované jako pervitin, kterou následně předali buď přímo obžalovanému M. L. nebo jím pověřené osobě, a část si mezi sebou rozdělili obžalovaní R. A. Z. a T. S.,

- dne 6. 3. 2016 oba obžalovaní Z. a S. společně za přítomnosti obž. M. L. minimálně 88,1 gramu drogy označované jako pervitin, kdy vlastní výroba byla ve 13.15 hodin přerušena zásahem Policie ČR, kdy tak nebyla dokončena výroba celého zamýšleného množství drogy,

kdy tak za shora uvedené období obžalovaní R. A. Z. a T. S. na základě pokynů E. L. a poté obžalovaného M. L., jehož pokyny směřovaly k výrobě 1.438,1 gramu drogy označované jako pervitin, vyrobili, obž. Z. nejméně 2.638,1 gramu drogy označované jako pervitin, obž. S. nejméně 2.572,1 gramu drogy označované jako pervitin, která byla následně prostřednictvím E. L. a obžalovaného M. L. za úplatu distribuována dalším osobám, případně si část ponechali pro svou potřebu či k distribuci jiným osobám,

(…)

III.

obž. T. S. sám

- v přesně nezjištěné době na přelomu roku 2015 a roku 2016 na přesně nezjištěném místě v Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem předal nejméně ve 2 případech celkem minimálně 0,2 gramu drogy označované jako pervitin M. J., nar. XY,

- v přesně nezjištěné době od počátku roku 2015 do 6. 3. 2016 na přesně nezjištěném místě v Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem, prodal za finanční částku 500,- Kč nejméně v 1 případě celkem nejméně 0,3 gramu drogy označované jako pervitin M. Š., nar. XY,

IV.

obž. T. S. sám

v přesně nezjištěné době od dubna roku 2015 do 31. 12. 2015 za odměnu 1 až 2 gramy drogy označované jako pervitin a finanční částky 800,- Kč domluvil s obžalovaným R. W. výrobu celkem 30 gramů drogy označované jako pervitin, kdy za tímto účelem obžalovanému W. před domem XY v Ústí nad Labem, předal potřebné množství léčiv s obsahem pseudoefedrinu a následně po provedené výrobě si na stejném místě vyzvedl celkem 30 gramů vyrobené drogy označované jako pervitin,

(…)

kdy metamfetamin je uveden v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, v účinném znění,

přičemž obžalovaní Z., S. a L. neměli jakékoliv zákonné oprávnění k zacházení či nakládání s těmito látkami,

Obžalovaný J. H.

po předchozí dohodě s obžalovanými M. L. a R. A. Z. v době nejméně od 1. 1. 2016 do 6. 3. 2016 ve svém bydlišti na adrese XY v Ústí nad Labem, pro obžalované M. L. a R. A. Z. měl u sebe doma v úschově drogu označovanou jako pervitin, kdy vždy po uskutečněné výrobě zorganizované obžalovaným M. L., kterou na základě jeho pokynů provedli obžalovaní R. A. Z. a T. S., takto vyrobenou drogu převzal přímo od obžalovaných M. L., R. A. Z., T. S. či jiné k předání drogy M. L. pověřené osoby, drogu uschoval ve svém bydlišti, a následně jim tento metamfetamin dle požadavků a potřeb obžalovaných M. L. či R. A. Z. vracel, za což získával přislíbený podíl na vyrobené droze, a tuto drogu v průběhu jejího přechovávání sám, případně prostřednictvím dalších osob, za úplatu distribuoval dalším konzumentům drogy v Ústí nad Labem, kdy tak za období od 1. 1. 2016 do 6. 3. 2016 v následujících případech měl u sebe pro obžalované M. L. a R. A. Z. drogu označovanou jako pervitin:

- v době od 10. 1. 2016 do 11. 1. 2016 minimálně 120 gramů drogy označované jako pervitin vyrobené obžalovanými R. A. Z. a T. S.,

- v době od 24. 1. 2016 do 25. 1. 2016 minimálně 250 gramů drogy označované jako pervitin vyrobené obžalovanými R. A. Z. a T. S.,

- v době od 29. 1. 2016 do 30. 1. 2016 minimálně 40 gramů drogy označované jako pervitin vyrobené obžalovanými R. A. Z. a T. S.,

- v době od 5. 2. 2016 do 6. 2. 2016 minimálně 300 gramů drogy označované jako pervitin vyrobené obžalovanými R. A. Z. a T. S.,

kdy tak za shora uvedené období po předchozí dohodě a na základě pokynů obžalovaných M. L. a R. A. Z. pro tyto u sebe doma měl celkem nejméně 710 gramů drogy označované jako pervitin,

II.

v přesně nezjištěné době do 6. 3. 2016 na různých místech v okrese Ústí nad Labem, většinou v okolí jeho aktuálních bydlišť, ale i na dalších místech v Ústí nad Labem, předával drogu označovanou jako pervitin v následujících případech uvedeným osobám:

- v přesně nezjištěné době od roku 2012 do roku 2015 prodal nejméně v 700 případech vždy 0,2 až 0,5 gramů drogy označované jako pervitin v ceně za 200,- až 500,- Kč M. P., nar. XY, kdy takto mu za uvedené období nejméně celkem 140 gramů uvedené za celkovou částku nejméně 140.000,- Kč,

- v přesně nezjištěné době od roku 2012 do roku 2015 prodal v nejméně 10 případech vždy 0,4 gramu drogy označované jako pervitin za částku 400,- Kč Z. P., nar. XY, kdy takto mu za uvedené období prodal nejméně 4 gramy uvedené drogy za celkovou částku nejméně 4.000,- Kč,

- v přesně nezjištěné době od roku 2014 do 6. 3. 2016 společně s obžalovanou M. S. opakovaně prodával nejméně 4-5x týdně vždy minimálně 0,8 až 1 gram drogy označované jako pervitin M. J., nar. XY, a R. V., nar. XY, kdy takto jim za uvedené období společně s obž. M. S. prodal v celkem nejméně 430 případech nejméně 344 gramů uvedené drogy za celkovou částku nejméně 344.000,- Kč,

- v přesně nezjištěné době od roku 2015 do 6. 3. 2016 prodal O. T., nar. XY, v celkem nejméně 20 případech vždy 0,1 až 0,2 gramů drogy označované jako pervitin za částku 100,- až 200,- Kč, tedy nejméně 2 gramy uvedené drogy za celkovou částku nejméně 2.000,- Kč,

- v přesně nezjištěné době od ledna 2016 do 6. 3. 2016 prodal v nejméně 2 případech vždy 0,5 gramu drogy označované jako pervitin za částku 500,- Kč I. M., nar. XY, kdy takto jí za uvedené období prodal celkem nejméně 1 gram uvedené drogy za celkovou částku nejméně 1.000,- Kč,

- v přesně nezjištěné době od roku 2008 do dne 6. 3. 2016 na různých místech v Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem, zejména v okolí svého aktuálního bydliště, prodal v celkem 423 případech nejméně celkem 106,6 gramu drogy označované jako pervitin za celkovou částku 106.600,- Kč O. M., nar. XY,

- v přesně nezjištěné době od roku 2015 do 6. 3. 2016 na různých místech v Ústí nad Labem, zejména v okolí svých aktuálních bydlišť na XY v Ústí nad Labem - XY nebo u restaurace P. na v Ústí nad Labem-XY, okres Ústí nad Labem, prodal v nejméně 20 případech vždy nejméně 0,5 gramu drogy označované jako pervitin za částku 500,- Kč O. K., nar. XY, přičemž takto za celkem 10 gramů drogy obdržel finanční částku nejméně 10.000,- Kč,

- v přesně nezjištěné době v průběhu roku 2015 po dobu přibližně půl roku ve svém aktuálním bydlišti v Ústí nad Labem, postupně zdarma předal celkem 0,2 gramů drogy označované jako pervitin V. H., nar. XY,

- v přesně nezjištěné době od léta roku 2015 do 6. 3. 2016 na různých místech v Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem, prodal nejméně ve 2 případech nejméně 0,4 gramu drogy označované jako pervitin za částku 400,- Kč M. T., nar. XY,

- v přesně nezjištěné době od počátku roku 2015 do 6. 3. 2016 prodal vždy nejméně 1x týdně 2 gramy drogy označované jako pervitin P. T., nar. XY, kdy takto mu za uvedené období prodal v nejméně celkem 70 případech nejméně celkem 140 gramů uvedené drogy za celkovou částku nejméně 140.000,- Kč,

- v přesně nezjištěné době nejméně od 1. 1. 2014 do 6. 3. 2016 prodal drogu označovanou jako pervitin M. Š., nar. XY, kdy takto mu za uvedené období prodal v celkem 200 případech celkem 62,5 gramu uvedené drogy metamfetamin za celkovou částku nejméně 50.000,- Kč,

- v přesně nezjištěné době nejméně od 1. 1. 2015 do 6. 3. 2016 prodal drogu označovanou jako pervitin H. T., nar. XY, kdy takto jí za uvedené období prodal v celkem 5 případech celkem 1 gram uvedené drogy za celkovou částku nejméně 1.000,- Kč,

kdy tak za shora uvedené období neoprávněně předal nejméně 13 osobám nejméně 811,7 gramů drogy označované jako pervitin, za kterou utržil finanční částku ve výši nejméně 799.000,- Kč,

a uvedeného jednání se dopustil přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 10. 2013 sp. zn. 1 T 123/2013, který nabyl právní moci dne 9. 11. 2013, odsouzen pro přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobou v délce trvání 2 roků, tedy do 9. 11. 2015,

kdy metamfetamin je uveden v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, v účinném znění,

přičemž obž. L. neměl jakékoliv zákonné oprávnění k zacházení či nakládání s touto látkou.

Za shora uvedené trestné činy soud prvního stupně uložil obviněnému M. Č. podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku, souhrnný trest odnětí svobody v trvání 11 (jedenácti) let a 6 (šesti) měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Zároveň soud prvního stupně podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku uložil obviněnému Č. trest propadnutí věci, který podrobně specifikoval ve výroku svého rozsudku a dále zrušil výrok o trestu vyslovený rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 6. 1. 2017, č. j. 1 T 68/2016-159, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, ze dne 1. 6. 2017, č. j. 55 To 85/2017-202, který nabyl právní moci dne 1. 6. 2017, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obviněnému M. L. soud prvního stupně za shora popsanou trestnou činnost uložil podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 11 (jedenácti) let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařadil rovněž do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 70 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku pak soud prvního stupně obviněnému L. uložil i trest propadnutí věci, resp. věcí, které podrobně specifikoval ve výroku svého rozsudku. Obviněnému T. S. soud prvního stupně za výše popsanou trestnou činnost uložil podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku, za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku, souhrnný trest odnětí svobody v trvání 11 (jedenácti) let a 6 (šesti) měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařadil rovněž do věznice se zvýšenou ostrahou. Současně soud prvního stupně zrušil výrok o trestu vyslovený trestním příkazem Okresního soudu v Teplicích ze dne 14. 12. 2015, č. j. 7 T 185/2015-112, který nabyl právní moci dne 5. 7. 2016, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. V neposlední řadě soud prvního stupně uložil obviněnému J. L. podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 10 (deseti) let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařadil také do věznice se zvýšenou ostrahou. Obviněnému L. pak soud prvního stupně uložil rovněž podle § 70 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku trest propadnutí věci, resp. věcí, které podrobně vymezil ve výroku svého rozsudku.

Proti rozsudku soudu prvního stupně podali obvinění (spolu s dalšími spoluobviněnými), jakož i státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem (a to v neprospěch vybraných obviněných) řádně a včas odvolání. O těchto následně Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozsudkem rozhodl (mimo jiné) tak, že z podnětu odvolání obviněného M. L., J. L. a státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. řádu ohledně těchto obviněných zrušil v celých výrocích o trestech (výroky II. a III.), z podnětu obviněného M. Č. a státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. řádu ohledně tohoto obviněného zrušil ve výroku o trestu propadnutí věci (výrok V.) a z podnětu státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu zrušil (mimo jiné) ohledně obviněného J. L. i ve zprošťujícím výroku (výrok VII.).

Podle § 259 odst. 3 tr. řádu nově odvolací soud rozhodl tak, že obviněnému M. Č. uložil, při nezměněném výroku o vině, o trestu odnětí svobody a způsobu jeho výkonu, podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci, který podrobně specifikoval ve výroku svého rozsudku. Ohledně obviněného M. L. pak odvolací soud nově rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině tomuto obviněnému uložil jednak podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 10 (deseti) let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou a podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku dále mu uložil trest propadnutí věci, který rovněž ve výroku svého rozsudku blíže specifikoval. Obviněnému J. L. pak odvolací soud nově uložil, a to při nezměněném výroku o vině, podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 8 (osmi) let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařadil do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku pak obviněnému L. odvolací soud uložil trest propadnutí věci, který taktéž ve výroku svého rozsudku blíže specifikoval. V neposlední řadě rozhodl odvolací soud o odvolání obviněného T. S. (a řady dalších spoluobviněných), jež podle § 256 tr. řádu odmítl jako nedůvodné (výrok VIII.; označený nesprávně jako výrok V.).

II.

Dovolání a vyjádření k nim

Proti rozsudku odvolacího soudu podávají nyní obvinění prostřednictvím svých obhájců dovolání.

Obviněný M. Č. podává své dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť je přesvědčen, že rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Po rekapitulaci skutku, jímž byl uznán vinným rozsudkem soudu prvního stupně a připomenutí dosavadního průběhu řízení před soudem, obviněný uvádí, že odvolací soud dle jeho názoru zcela oslyšel jeho námitky. Obviněný je totiž přesvědčen, že podle aktuální judikatury Evropského soudního dvora (pozn. správně Soudního dvora Evropské unie, popř. jen Soudního dvora ve smyslu § 9a odst. 1 tr. řádu), ale i Nevyššího soudu, není možné jeho shora popsané jednání právně posoudit jako zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, ale toliko jako trestný čin výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 tr. zákoníku. Podle obviněného soudy nižších stupňů zjevně nerespektovaly aktuální rozhodovací praxi výše uvedených soudů, jakož i obhajobu obviněného, a proto jsou rozhodnutí soudů nižších stupňů založena na nesprávném právním posouzení skutku.

Obviněný následně připomíná smysl uplatněného dovolacího důvodu (včetně oprávnění Nejvyššího soudu zasahovat do hodnocení důkazů soudy nižších stupňů v případech tzv. extrémního nesouladu) a konstatuje, že tento byl v dané trestní věci naplněn, přičemž dodává, že není schopen se ubránit rekapitulaci své argumentace, již zatím bezúspěšně předkládal a ze které čerpá svůj závěr o důvodnosti podaného dovolání.

Tak předně obviněný namítá, že závěry soudu prvního stupně, které zcela převzal i soud odvolací, jsou nepřesvědčivé a neodůvodněné, neboť se zakládají do značné míry na úvahách soudu, aniž by byly podpořeny jakýmikoliv relevantními důkazy. Obviněný tak rozporuje závěr soudu prvního stupně o jeho vině shora popsanými skutky a namítá, že soud prvního stupně vycházel ve svých úvahách pouze ze skutečností, které obviněnému neprospívají, aniž by se důsledněji zabýval i důkazy v jeho prospěch. Stručně řečeno byl obviněný uznán vinným dovozem léčiva značky Cirrus v množství nejméně 6016 krabiček z Polské republiky do České republiky a dále distribucí drogy pervitin, kteréžto jednání bylo právně kvalifikováno tak, jak je uvedeno výše. S takovým skutkovým ani právním hodnocením však nesouhlasí.

Obviněný připomíná, že 8. senátem Soudního dvora Evropské unie (dále také jen „Soudní dvůr“) bylo vydáno usnesení ze dne 2. 3. 2017, sp. zn. C-497/16, jímž bylo rozhodnuto o žádosti Nejvyššího soudu o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se právě prekursorů drog, přičemž Soudní dvůr v dané věci dospěl k závěru, že „,Léčivé přípravky‘ ve smyslu čl. 1 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, obsahující „uvedené látky“ ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1258/2013 ze dne 20. listopadu 2013, jako jsou efedrin a pseudoefedrin, jsou vyloučeny z působnosti posledně uvedeného nařízení i po vstupu v platnost nařízení č. 1258/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1259/2013 ze dne 20. listopadu 2013, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 111/2005, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi.“ V návaznosti na uvedený závěr Soudního dvora pak Nejvyšší soud (v obdobné trestní věci) vydal usnesení ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 11 Tdo 344/2017, z něhož plyne, že při držení, dovozu, přechovávání, distribuci apod. léčiva, a to jak humánního, tak veterinárního, jež obsahuje pseudo/efedrin, nelze takovéto léčivo, byť by jej osoba držela za účelem výroby drog, tedy prosté jakéhokoliv terapeutického účinku, považovat za prekursor, třebaže jím shora uvedené látky jinak samy o sobě jsou.

Obviněný dále doplňuje, že v době rozhodování soudů nižších stupňů již existovalo shora uvedené usnesení Soudního dvora, přičemž o něj opíral svoji obhajobu, žel soudy nižších stupňů v rozporu s § 9a odst. 4 tr. řádu nerespektovaly judikaturu Soudního dvora a rozhodly zcela v rozporu se shora předestřenou rozhodovací praxí. K tomu obviněný dodává, že opakovaně namítal, že se nemohl dopustit trestného činu, jímž byl uznán vinným, jelikož disponoval s léčivým přípravkem, který není ve smyslu shora uvedené judikatury prekursorem drog, přičemž v tomto případě nešlo ani o léčivo (obsahující prekursor), které by bylo vyváženo či dováženo ze států za vnější hranicí Evropské unie ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi. V souladu se shora uvedenými závěry se proto obviněný domáhal, aby soudy nižších stupňů aplikovaly nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog, a za prekursor tak nebylo možné považovat ani takové léčivo, jež obsahuje právě pseudo/efedrin, třebaže tyto látky samy o sobě prekursorem jsou, neboť z hlediska unijního práva jde o léčivý přípravek ve smyslu článku 1 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků. Obviněný přitom tuto argumentaci nabízel odvolacímu soudu, avšak adekvátního přezkumu rozsudku soudu prvního stupně se nedomohl, a proto mu nezbývá, než na nesprávné právní posouzení skutku – přijaté odvolacím soudem – poukazovat skrze podané dovolání.

V návaznosti na uvedené pak obviněný dodává, že v řízení nevyvstal jediný důkaz, že by dovážel, opatřoval si či jinak nakládal s léčivem značky Cirrus pocházejícím ze států za vnější hranicí Evropské unie, a proto ani výklad nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi, podle něhož by bylo možné jeho jednání právě kvalifikovat tak, jak soud prvního stupně učinil, nemohl obstát. Pokud by přitom odvolací soud reagoval na obhajobu obviněného, smířil by se „snad“ obviněný s právním posouzením jeho jednání které nastiňuje výše (tj. jako trestného činu podle § 286 tr. zákoníku), což by pro něj mělo zásadně příznivé následky, především co se trestní sazby, jíž by byl ohrožen, týče. To se však nestalo a obviněný tak uzavírá, že právní kvalifikace aplikovaná soudy nižších stupňů nemůže – neboť zjevně nereflektuje skutkový stav věci a shora připomenutou rozhodovací praxi Soudního dvora a Nejvyššího soudu – obstát.

Nad rámec výše uvedeného obviněný konstatuje, že Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, který rozhodoval jako odvolací soud v jiné trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 1 T 68/2016, ve které byla řešena sbíhající se trestná činnost obviněného (v nynější trestní věci byl totiž obviněnému uložen trest souhrnný), měl dostatek vědomosti o aktuální rozhodovací praxi Soudního dvora a Nejvyššího soudu. Daný soud totiž rozsudkem ze dne 1. 6. 2017, č. j. 55 To 85/2017-202, zrušil rozsudek Okresního soudu v Liberci, jímž byl obviněný uznán vinným ze spáchání přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku a při reflektování shora vzpomenuté judikatury jej nově uznal vinným přečinem výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 1 tr. zákoníku.

Obviněný dále uvádí, že pokud se nějaké trestné činnosti dopustil, pak toliko přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, spočívajícím v distribuci pervitinu dalším osobám. Přestože se k tomuto jednání doznal, zpochybňuje, že by distribuoval takové množství pervitinu, které mu bylo obžalobou kladeno za vinu, avšak i kdyby přistoupil na to, že celkem distribuoval 90 gramů pervitinu, stále by to na jím akcentované právní kvalifikaci ničeho neměnilo, když kvalifikačnímu znaku značného rozsahu odpovídá dle judikatury Nejvyššího soudu až množství 150 gramů pervitinu. Podle obviněného dále z provedeného dokazování nevyšlo najevo, že by naplnil kvalifikační znak podle § 283 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, neboť v souvislosti s distribucí pervitinu nebyl členem žádné organizované skupiny. Pervitin, který prodával, totiž obviněný obstaral nejprve pro svoji potřebu a teprve poté, na základě poptávky, tento daroval či prodal povětšinou přátelům a známým. Veškeré kvalifikační znaky, jež mu byly kladeny za vinu, tak v této věci absentují.

Závěrem svého dovolání obviněný Č. rekapituluje, že odvolací soud se dle jeho názoru jeho odvoláním vůbec nezabýval a oba soudy nižších stupňů opomenuly správně hodnotit skutkový stav věci a aplikovat odpovídající skutkovou podstatu trestného činu. Pokud by tak totiž učinily, dospěly by k závěru, že jednání obviněného nelze právně kvalifikovat jako zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, ale jako zločin výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu podle § 286 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Napadený rozsudek odvolacího soudu tak dle obviněného spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a obviněným uplatněný dovolací důvod je proto naplněn. Z tohoto důvodu obviněný žádá, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu, jakož i rozsudek soudu prvního stupně a přikázal mu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Obviněný M. L. podává dovolání proti rozsudku odvolacího soudu z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť má za to, že tento spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Po rekapitulaci popisu skutku, jímž byl uznán vinným, obviněný připomíná, že v odvolacím řízení poukazoval na nesoulad množství pervitinu, na jehož výrobě se měl podílet, s užitou právní kvalifikací, a to s ohledem na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu – jednak se stanoviskem jeho trestního kolegia ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sb. rozh. tr. a dále s usnesením velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 15 Tdo 1003/2012, uveřejněného pod č. 44/2013 Sb. rozh. tr. Zjištěné množství pervitinu (1 438,1 gramu) totiž podle obviněného nedosahuje množství potřebného k naplnění znaku velkého rozsahu jež dle shora uvedené judikatury činí 1 500 gramů pervitinu. Odvolací soud však jeho argumentaci nepřijal a po připomenutí téže judikatury, jíž se dovolával i obviněný, uzavřel, že obviněný naplnil sporný znak velkého rozsahu ve smyslu § 284 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku i při množství 1 438,1 gramu pervitinu, a to díky zohlednění dalších okolností dané trestní věci. Konkrétně odvolací soud uvedl, že obviněný se do trestné činnosti zapojil ještě před smrtí E. L., což plyne z hovorů mezi těmito ze dnů 4., 5., 9. a 20. 11. 2015, ale akcentoval také to, že šlo o organizovanou trestnou činnost, zohlednil druh a kvalitu vyrobeného pervitinu a rovněž značný počet dotčených osob. Skutečnost, že obviněný se do trestné činnosti zapojil až později a že jeho účast na množství vyrobeného pervitinu byla z hlediska naplnění znaků dané skutkové podstaty hraniční, pak odvolací soud vzal v potaz při výměře trestu. Tyto úvahy odvolacího soudu má však obviněný za nesprávné a ve svém důsledku vedoucí k nesprávnému právnímu posouzení jeho jednání.

K tomu obviněný předně připomíná, že odvolací soud neměnil žádná ze skutkových zjištění soudu prvního stupně. Proto je nutné vycházet z rozsahu trestné činnosti obviněného popsané v rozsudku soudu prvního stupně, nikoliv z dalších skutečností, jež mu zásadně přitěžují, jak učinil odvolací soud. Žádná dřívější účast obviněného na trestné činnosti totiž prokázána nebyla (viz s. 11 rozsudku soudu prvního stupně) a takový závěr daný soud neučinil ani při hodnocení dalších důkazů (srov. s. 61-62). První skutek, jenž je obviněnému kladen za vinu, se stal až 18. 12. 2015 a jestliže odvolací soud důkaz záznamem telekomunikačního provozu znovu neprovedl, nemohl učinit závěr o zapojení obviněného do kriminální skupiny ještě před smrtí E. L. Obdobně není relevantní ani tvrzení odvolacího soudu o kvalitě drogy, když tato nebyla zjištěna a soud prvního stupně ji ve svém rozsudku nezmiňuje, přičemž odvolací soud k tomuto opět neprovedl žádný relevantní důkaz. Naopak, podle obviněného odvolací soud nevzal v potaz některé skutečnosti, jež nepochybně mají vliv na posouzení jeho jednání.

Tak především obviněný namítá, že odvolací soud vyšel z toho, že celkové množství pervitinu, které je obviněnému kladeno za vinu, bylo skutečně vyrobeno. Již soud prvního stupně však konstatoval, že výroba 120 gramů pervitinu v době od 10. do 11. 1. 2016 se nezdařila a došlo k podstatné ztrátě vyráběné drogy. Přitom již prostým odečtem 120 gramů pervitinu (k tomu obviněný poukazuje na hovor mezi spoluobviněnými Z. a Z. dne 11. 1. 2016 v 6:11 hod. – viz s. 64 rozsudku soudu prvního stupně) by bylo možné učinit závěr toliko o 1 300 gramech této drogy, kteréžto množství již nelze v žádném případě označit za hraniční či se blížící hranici 1 500 gramů. I při akceptaci právě zpochybněných úvah odvolacího soudu a soudu prvního stupně je nutné podle obviněného velmi pečlivě vážit, zda absence téměř 70 gramů pervitinu do požadované hranice není natolik významná, aby bylo možno konstatovat nenaplnění daného kvalifikačního znaku.

Za nepřípustné pak obviněný označuje počínání odvolacího soudu, podle něhož dovození přísnější právní kvalifikace podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku je kompenzováno uložením nižšího trestu (viz s. 44 rozsudku odvolacího soudu), když takový postup je v rozporu s formálním pojetím trestného činu a se zásadami uvedenými v § 38 odst. 1, 2 tr. zákoníku.

Podle svého přesvědčení se tak obviněný dopustil z kvantitativního hlediska (když hledisko kvalitativní zde nelze uplatnit) maximálně jednání podřaditelného pod znak značného rozsahu ve smyslu § 283 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Pokud takto jeho jednání odvolací soud neposoudil, ač tak na podkladu podaného odvolání učinit mohl, rozhodl nesprávně a v jeho neprospěch a danou vadu je třeba napravit v dovolacím řízení.

S ohledem na výše uvedené se proto obviněný L. domáhá, aby Nejvyšší soud uznal jím uplatněný dovolací důvod a zavázal svým právním názorem, totiž že je nutné jeho jednání posoudit mírněji, odvolací soud. Zároveň obviněný navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu, jakož i všechna další rozhodnutí, na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. V neposlední řadě obviněný žádá, aby Nejvyšší soud přikázal odvolacímu soudu, aby jeho trestní věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Obviněný T. S. podává své dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a), g), l) tr. řádu, přičemž úvodem poukazuje na zjevnou chybu v psaní v rozsudku odvolacího soudu, v němž je výrok V. obsažen dvakrát a výrok, jenž se jej týká, měl tak být správně označen jako výrok VIII. Následně obviněný připomíná dosavadní průběh trestního řízení a uvádí [ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu], že odvolací soud zamítl jeho odvolání, aniž by pro takový postup byly splněny zákonné podmínky a přestože byly dány dovolací důvody. Důvodnost svého dovolání pak obviněný primárně spatřuje v tom, že v předchozím řízení bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces ve smyslu článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), dále jeho právo na zákonného soudce a právo na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu článku 38 odst. 1, 2 Listiny, dále presumpce neviny podle článku 40 odst. 2 Listiny, jakož i právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí podle článku 7 odst. 1 Listiny a právo na osobní svobodu ve smyslu článku 8 odst. 1, 4, 5 Listiny.

Ve vztahu k napadenému rozsudku odvolacího soudu obviněný namítá, že tento se jeho odvolacími námitkami nezabýval (zejména co se týče výše trestu), popř. tak učinil zcela nevyhovujícím způsobem. Z tohoto důvodu své odvolací námitky obviněný znovu vznáší ve svém dovolání, vědom si přitom toho, že některé z nich sice směřují proti skutkovému hodnocení soudů obou stupňů, avšak v tomto případě jde podle něj o tak silný exces z volného a logického hodnocení důkazů, že došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces a obviněný tak má za to, že Nejvyšší soud se těmito námitkami musí znovu zabývat.

V prvé řadě obviněný konstatuje, že soud prvního stupně neprovedl jím navržené důkazy, které by sloužily v jeho prospěch, pročež dokazování nebylo provedeno řádně a odvolací soud toto pochybení nijak nenapravil. Především obviněný poukazuje na neprovedení navržených konfrontací se spoluobviněným W., dále se svědkem J. K., který byl spoluobviněným W. rovněž zmíněn. V tomto směru obviněný poukazuje i na pochybení orgánů činných v trestním řízení, když spoluobviněný W. jej měl prý označit jakožto osobu, která mu dodávala nějaké prášky, a to tak, že mu byl portrét obviněného ukázán policisty na nástěnce.

Obviněný dále namítá rovněž nevyhovění jeho důkaznímu návrhu spočívajícímu ve výslechu zasahujících policistů a státní zástupkyně, a to k tomu, jakým způsobem postupovaly při zadržení osob nacházejících se na pozemku, resp. v chatě v Brně. Zasahující policisté totiž zadrželi osobu, o níž se domnívali, že jde o S. V., nikoliv o obviněného, a k zadržení této osoby dostali rovněž souhlas. S ohledem na uvedené má obviněný za to, že jeho zadržení a následná vazba byly provedeny