11 Tdo 166/2020 — Nejvyšší soud

11 Tdo 166/2020 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. e) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 2. 2020 Spisová značka:11 Tdo 166/2020 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:11.TDO.166.2020.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy Dotčené předpisy:§ 283 odst. 1 tr. zákoníku § 24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:CD EU Zveřejněno na webu:3. 6. 2020 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 166/2020-296 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 2. 2020 o dovolání obviněného J. G., nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Heřmanice, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2019, sp. zn. 3 To 343/2019, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 2 T 198/2018, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného J. G. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 21. 5. 2019, č. j. 2 T 198/2018-184, byl obviněný J. G. uznán vinným přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, ve formě organizátorství podle § 24 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Za to byl podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. 2. Tento rozsudek právní moci nenabyl, neboť proti němu obviněný podal odvolání. O tomto řádném opravném prostředku rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30. 9. 2019, č. j. 3 To 343/2019-232, a to tak, že toto odvolání podle § 256 tr. řádu jako nedůvodné zamítl. 3. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněný J. G. shora uvedené trestné činnosti dopustil tím, že: v přesně nezjištěné době nejméně v období od listopadu roku 2017 do dne 31. 3. 2018 ve Frýdku-Místku, Ostravě či jinde, zosnoval opatření, doručení a předávku psychotropní látky metamfetamin (pervitin), když nejprve ve dvou případech požádal R. V. o vyzvednutí zásilek s pervitinem, jejichž doručení na její adresu předem zajistil, poté R. V. instruoval, aby zásilky v provozovně společnosti ALTIN JM GROUP, s. r. o., na ul. XY ve Frýdku-Místku předala v prvním případě jemu osobně a ve druhém případě L. H. se záměrem, aby pro něj neoprávněně sama pervitin v přesně nezjištěném množství přechovávala a aby mu jej předala, což učinila, a to přesto, že metamfetamin je psychotropní látkou zařazenou do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách, která je uvedena v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, vydaného na základě § 44c zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný J. G. prostřednictvím svého obhájce dovolání, kterým napadl usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2019, č. j. 3 To 343/2018-232, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 21. 5. 2019, č. j. 2 T 198/2018-184, a to v celém rozsahu. V rámci odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku obviněný odkázal na dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. e) a g) tr. řádu, neboť je přesvědčen, že proti němu bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv bylo podle zákona nepřípustné, a současně má za to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 5. S odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. řádu dovolatel namítl, že trestní stíhání, které bylo proti němu vedeno, bylo nepřípustné a mělo být zastaveno v důsledku dřívějšího kázeňského potrestání ve skutkově totožné věci. Dovolatel namítl, že je v současnosti projednáván za skutek spočívající v tom, že zosnoval doručení a předávku pervitinu prostřednictvím R. V. Současně však upozornil na to, že nikdy nebylo prokázáno, že se skutečně jednalo o pervitin. Pouze ze zprávy věznice vyplývá, že u něho byla nalezena návyková látka tramadol, za což mu byl dne 14. 9. 2018 uložen kázeňský trest v podobě důtky. 6. Vzhledem k této skutečnosti má obviněný za to, že Krajský soud v Ostravě, jakož i Okresní soud ve Frýdku-Místku měly aplikovat zásadu ne bis in idem, a toto trestní stíhání v souladu s § 11 tr. řádu zastavit. Rozhodné okolnosti zakládající nepřípustnost trestního stíhání jsou podle obviněného vymezeny nejen v příslušných ustanoveních trestního řádu, ale také v ústavních předpisech a v mezinárodních úmluvách, jimiž je Česká republika vázána. Konkrétně dovolatel odkázal na čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 14 odst. 7 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod a § 11 odst. 1 písm. f), g), h), j) tr. řádu. 7. S odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu dovolatel namítl, že napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném právním posouzení skutku, neboť právní závěry soudů nižších instancí jsou podle jeho názoru v extrémním nesouladu s provedenými skutkovými zjištěními. Konkrétně obviněný namítl, že nalézací soud vyhodnotil skutkový stav nesprávně, neboť nebyl proveden žádný přímý důkaz, který by prokázal, že by si popsaným jednáním opatřil pervitin. 8. Skutečnost, že mělo dojít k předání pervitinu, soud dovodil z výpovědi svědkyně R. V., která však drogu nikterak nevyzkoušela. Fakt, že se jedná o pervitin, uvedla jen proto, že jí to měl říci sám obviněný. Výpověď jmenované svědkyně se tak dostala do rozporu s výpovědí obviněného, jakož i svědka P. H., které se shodovaly. Za tohoto stavu tak lze dle dovolatele konstatovat, že skutková zjištění soudů nižších instancí byla založena na spekulativních úvahách, které vyplynuly z výpovědi svědkyně V. a obsahu telefonických hovorů, přičemž na nelogickou a svévolnou interpretaci těchto hovorů obhajoba upozornila již v podaném odvolání. Na základě těchto skutečností obviněný dovodil, že mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními panuje extrémní nesoulad. V této souvislosti rovněž nelze přehlédnout, že soudy nižších stupňů opřely své skutkové závěry pouze o nepřímé důkazy, které však nevytvořily logický a ucelený řetěz, což je rovněž v rozporu s právem na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (kterak plyne např. z nálezu Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2011, sp. zn. I. ÚS 3622/10). 9. Vzhledem k výše uvedenému dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. řádu zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 9. 2019, č. j. 3 To 343/2019-232, stejně jako jemu předcházející rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 21. 5. 2019, č. j. 2 T 198/2018-184, a dále aby na základě § 265m tr. řádu ve spojení s § 223 odst. 1 tr. řádu trestní stíhání sám zastavil. 10. K podanému dovolání obviněného se ve svém písemném stanovisku ze dne 24. 1. 2020, sp. zn. 1 NZO 18/2020-1, vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který ve vztahu k námitkám subsumovaným pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu konstatoval, že dovolatel ve skutečnosti nenamítl nesprávnost právního posouzení skutku, když pouze tvrdí, že žádným důkazem nebylo prokázáno, že si prostřednictvím R. V. skutečně obstaral pervitin, čímž vyjádřil nesouhlas s hodnocením důkazů soudy nižších stupňů. Soud prvního stupně však velmi pečlivě hodnotil všechny provedené důkazy, včetně věrohodnosti jednotlivých výpovědí, pročež správně prohlásil, že výpověď svědkyně V. koresponduje s dalšími důkazy a ve svém souhrnu dává věrohodný popis průběhu skutkového děje, zatímco výpověď dovolatele je účelová, nemající oporu v provedených důkazech. Mimo to se s dovolatelovými námitkami již dostatečně vypořádaly soudy nižších stupňů, pročež státní zástupce nesouhlasí s tvrzením, že by mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními existoval závažný nesoulad. 11. Ve vztahu k námitce podřazené pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. řádu státní zástupce poznamenal, že s velkou dávkou tolerance je možné pod tento důvod podřadit jen tu část argumentace, kde obviněný tvrdí, že projednávaný skutek (spočívající v zosnování dodávky pervitinu) byl důsledkem porušení zásady ne bis in idem, neboť šlo o dílčí útok pokračujícího trestného činu ve vztahu k užití léku Tramadol, za který byl již kázeňsky potrestán. Takovou argumentaci však státní zástupce odmítl, neboť činy, za které byl obviněný potrestán, nejsou totožné a důtk