11 Tdo 248/2021 – Nejvyšší soud

11 Tdo 248/2021-1903USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 3. 2021 o dovolání obviněné T. H. N. N., nar. XY v XY, Vietnamská socialistická republika, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 11. 2020, sp. zn. 11 To 60/2020, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 4 T 15/2019, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné T. H. N. N. odmítá. O d ů v o d n ě n í :I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 8. 2020, sp. zn. 4 T 15/2019, byla obviněná T. H. N. N. uznána vinnou pod body 1) až 3) ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, dílem ukončeným ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku jako spolupachatelka podle § 23 tr. zákoníku s obviněným V. T. N. Za to byla odsouzena podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon jí byl podmíněně odložen, a to se zkušební dobou v trvání pěti let. Současně bylo rozhodnuto o vině a trestu ohledně obviněného V. T. N. 2. Stalo se tak v podstatě na základě zjištění, že oba obvinění 1) v XY na tržnici XY v prostoru prodejního stánku s označením XY a stánků bezprostředně přilehlých, - v přesně nezjištěné době od počátku roku 2017 do dne 23. 9. 2017 nejméně v pěti případech prodali německému státnímu občanovi Ch. B. drogu pervitin s nezjištěným obsahem metamfetaminu v množství vždy nejméně 5 gramů za cenu 30,- Eur za 1 gram, tedy nejméně 25 gramů za 750,- Eur, - dne 24. 9. 2017 v přesně nezjištěné době od 9:00 hodin do 16:40 hodin prodali německému státnímu občanovi Ch. B. za 20.000,- Eur drogu pervitin o celkové hmotnosti 1.090 gramů obsahujících 598,5 gramu báze metamfetaminu, 2) v XY na tržnici XY v prostoru prodejního stánku s označením XY a stánků bezprostředně přilehlých, - dne 19. 12. 2018 kolem 14:20 hodin prodali policistovi Spolkové republiky Německo vystupujícímu pod identitou D. M. za 3.000,- Eur drogu pervitin o celkové hmotnosti 98,98 gramů obsahující 60,74 gramu báze metamfetaminu, - dne 19. 1. 2019 kolem 14:15 hodin prodali policistovi Spolkové republiky Německo vystupujícímu pod identitou D. M. za 30.000,- Eur drogu pervitin o celkové hmotnosti 1.186,64 gramu obsahující 636,61 gramu báze metamfetaminu, 3) v XY na tržnici XY v prostoru prodejních stánků s označením I1, I2, I9 a I10 provozovaných obviněným V. T. N. skladovali igelitovou tašku se 4 ks igelitových sáčků s pervitinem o hmotnosti 39,53 gramu obsahující 24,31 gramu báze metamfetaminu, zelenou peněženku se třemi kusy igelitových sáčků s pervitinem o hmotnosti 14,58 gramu obsahující 8,73 gramu báze metamfetaminu, béžovou peněženku se dvěma kusy igelitových sáčků s pervitinem o hmotnosti 19,58 gramu obsahující 12,08 gramu báze metamfetaminu, bílou peněženku s 1 ks igelitového sáčku s pervitinem o hmotnosti 9,83 gramu obsahující 6,45 gramu báze metamfetaminu, sedm kusů igelitových sáčků s pervitinem o hmotnosti 690,67 gramu obsahující 494,29 gramu báze metamfetaminu, tedy celkem 774,19 gramů pervitinu obsahujícího 494,29 gramu báze metamfetaminu, a to vše obvinění činili i přesto, že neměli povolení k nakládání s omamnými ani psychotropními látkami podle § 4 a § 8 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, přičemž metamfetamin je uveden jako psychotropní látka v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, v níž je stanoven seznam látek zařazených do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách, vyhlášené pod č. 62/1989 Sb. 3. Rozsudek soudu prvního stupně napadli odvoláním jednak oba obvinění, jednak státní zástupce. O těchto odvoláních rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 11. 2020, sp. zn. 11 To 60/2020, tak, že z podnětu odvolání státního zástupce a obviněného V. T. N. podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek v celém výroku o trestu ohledně obou obviněných a podle § 259 odst. 3 tr. ř. ve vztahu ke zrušenému výroku znovu rozhodl tak, že při nezměněných výrocích o vině a ochranném opatření odsoudil obviněnou T. H. N. N. podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře pěti let a šesti měsíců, pro jehož výkon ji zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku jí dále uložil peněžitý trest ve výměře 110 denních sazeb, přičemž výše jedné denní sazby činila 5.000 Kč, tedy v celkové výměře 550.000 Kč. Současně bylo rozhodnuto o trestu ohledně obviněného V. T. N. V ostatním zůstal napadený rozsudek nezměněn a odvolání obviněné T. H. N. N. odvolací soud podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. II. Dovolání obviněné a vyjádření k němu 4. Proti výše označenému rozsudku odvolacího soudu podala obviněná T. H. N. N. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřela o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 5. Obviněná ve svém mimořádném opravném prostředku v podstatě namítla, že skutek, za nějž byla odsouzena, byl nesprávně právně posouzen jako zvlášť závažný zločin podle § 283 odst. 1, 3 tr. zákoníku, ač měl být posouzen jen podle § 283 odst. 1, resp. odst. 2 tr. zákoníku, neboť nižší soudy při právní kvalifikaci skutku vycházely pouze z hodnocení množství obchodované drogy a nepřihlédly k dalším okolnostem případu. Soud prvního stupně nesprávnou právní kvalifikaci kompenzoval výší uloženého trestu pod zákonnou hranici, aby byl rozsudek spravedlivý a odpovídal minimálnímu podílu obviněné na posuzované trestné činnosti. Odvolací soud oproti rozsudku nalézacího soudu však trest extrémně navýšil se zcela změněným odůvodněním. Obviněná namítla, že odvolací soud vycházel z množství drogy prodané spoluobžalovaným N. V. T. a toto množství pak jí automaticky přičetl, ač neměla na prodej drogy žádný vliv. Z důvodu minimálního podílu obviněné na trestné činnosti měl soud zvolit mírnější kvalifikaci jejího jednání. Soudy se nezabývaly hledisky uvedenými v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 1003/2012. Měly rovněž zohlednit skutečnost, že obviněná byla na mateřské dovolené a vychovávala dítě, které se jí narodilo s N. V. T., a má ještě další dítě. Pokud se odvolací soud po posouzení celé věci rozhodl při výměře trestu použít § 58 odst. 1 tr. zákoníku, pak obviněná namítla, že by bylo vhodnější věc posoudit „na základě § 258 odst. 1, resp. odst. 2 písm. c) tr. zákoníku“, což by odpovídalo zákonné úpravě podpořené i judikaturou Nejvyššího soudu. 6. Další svou námitku směřovala do nesprávného posouzení použitelnosti důkazu spočívajícího ve výslechu svědka D. M. v hlavním líčení konaném dne 29. 7. 2020. Obviněná i spoluobviněný V. T. N. již v hlavním líčení k výslechu svědka D. M. uvedli, že svědek je jinou osobou než ta, která v posuzované věci nakupovala drogy. Totožnost svědka nebyla před výslechem nikým řádně ověřena a je tak nepřezkoumatelná. Před výslechem svědka D. M. se předseda senátu českého soudu dotázal německého soudce, zda ověřil totožnost svědka. Německý soudce při videokonferenci k dotazu předsedy senátu konstatoval, že neví, neboť vyslýchaného nelegitimoval a odkázal v této souvislosti na další, na místě přítomnou osobu, ohledně které rovněž nikdo nevěděl, o koho se jedná. Obviněná se domnívá, že se jednalo o úředníka, který připravoval videohovor. Pokud svědek odmítl odpovídat na některé položené otázky, které měly údajně souviset s interními policejními záležitostmi a kriminalistickým taktickým a technickým opatřením v souvislosti s vyšetřováním, pak toto obviněná považuje za nedůvodné a účelové. Stejně tak pokud svědek odmítl odpovědět na otázku, jak vypadal v okamžiku zásahu, zda měl vousy či brýle, pak svědek asi neznal odpověď, protože na místě nebyl. Stejně tak svědek neuvedl, zda při zásahu prováděl odposlech. Odvolací soud se též nezabýval odvolacími argumenty obviněné ohledně posouzení výpovědi druhého korunního svědka Ch. B. Neprokázání totožnosti svědka před soudem způsobuje nepoužitelnost takové výpovědi. Případný přezkum je tudíž neproveditelný a nepřezkoumatelný. 7. Konečně namítla, že odvolací soud nesprávně rozhodl ve výroku o trestu, když původně nalézacím soudem uložený a řádně odůvodněný trest zrušil a extrémně jej ve vztahu k obviněné navýšil. Nadto odvolací soud uložil velmi vysoký peněžitý trest, byť nebylo vůbec prokázáno, že by měla jakýkoliv finanční zisk z trestné činnosti. Z provedených důkazů jednoznačně vyplynulo, že z prodeje drog nezískala obviněná ani korunu. Odvolací soud neprovedl výslech obviněné, viděl ji pouze 45 minut před vynesením rozsudku a ro