11 Tdo 248/2021 — Nejvyšší soud

11 Tdo 248/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:31. 3. 2021 Spisová značka:11 Tdo 248/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:11.TDO.248.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy Spolupachatelství Dotčené předpisy:§ 23 tr. zákoníku § 283 odst. 1,3 písm. c) tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:6. 7. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 248/2021-1903USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 3. 2021 o dovolání obviněné T. H. N. N., nar. XY v XY, Vietnamská socialistická republika, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 11. 2020, sp. zn. 11 To 60/2020, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 4 T 15/2019, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněné T. H. N. N. odmítá. O d ů v o d n ě n í :I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 8. 2020, sp. zn. 4 T 15/2019, byla obviněná T. H. N. N. uznána vinnou pod body 1) až 3) ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, dílem ukončeným ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku jako spolupachatelka podle § 23 tr. zákoníku s obviněným V. T. N. Za to byla odsouzena podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří roků, jehož výkon jí byl podmíněně odložen, a to se zkušební dobou v trvání pěti let. Současně bylo rozhodnuto o vině a trestu ohledně obviněného V. T. N. 2. Stalo se tak v podstatě na základě zjištění, že oba obvinění 1) v XY na tržnici XY v prostoru prodejního stánku s označením XY a stánků bezprostředně přilehlých, - v přesně nezjištěné době od počátku roku 2017 do dne 23. 9. 2017 nejméně v pěti případech prodali německému státnímu občanovi Ch. B. drogu pervitin s nezjištěným obsahem metamfetaminu v množství vždy nejméně 5 gramů za cenu 30,- Eur za 1 gram, tedy nejméně 25 gramů za 750,- Eur, - dne 24. 9. 2017 v přesně nezjištěné době od 9:00 hodin do 16:40 hodin prodali německému státnímu občanovi Ch. B. za 20.000,- Eur drogu pervitin o celkové hmotnosti 1.090 gramů obsahujících 598,5 gramu báze metamfetaminu, 2) v XY na tržnici XY v prostoru prodejního stánku s označením XY a stánků bezprostředně přilehlých, - dne 19. 12. 2018 kolem 14:20 hodin prodali policistovi Spolkové republiky Německo vystupujícímu pod identitou D. M. za 3.000,- Eur drogu pervitin o celkové hmotnosti 98,98 gramů obsahující 60,74 gramu báze metamfetaminu, - dne 19. 1. 2019 kolem 14:15 hodin prodali policistovi Spolkové republiky Německo vystupujícímu pod identitou D. M. za 30.000,- Eur drogu pervitin o celkové hmotnosti 1.186,64 gramu obsahující 636,61 gramu báze metamfetaminu, 3) v XY na tržnici XY v prostoru prodejních stánků s označením I1, I2, I9 a I10 provozovaných obviněným V. T. N. skladovali igelitovou tašku se 4 ks igelitových sáčků s pervitinem o hmotnosti 39,53 gramu obsahující 24,31 gramu báze metamfetaminu, zelenou peněženku se třemi kusy igelitových sáčků s pervitinem o hmotnosti 14,58 gramu obsahující 8,73 gramu báze metamfetaminu, béžovou peněženku se dvěma kusy igelitových sáčků s pervitinem o hmotnosti 19,58 gramu obsahující 12,08 gramu báze metamfetaminu, bílou peněženku s 1 ks igelitového sáčku s pervitinem o hmotnosti 9,83 gramu obsahující 6,45 gramu báze metamfetaminu, sedm kusů igelitových sáčků s pervitinem o hmotnosti 690,67 gramu obsahující 494,29 gramu báze metamfetaminu, tedy celkem 774,19 gramů pervitinu obsahujícího 494,29 gramu báze metamfetaminu, a to vše obvinění činili i přesto, že neměli povolení k nakládání s omamnými ani psychotropními látkami podle § 4 a § 8 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, přičemž metamfetamin je uveden jako psychotropní látka v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, v níž je stanoven seznam látek zařazených do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách, vyhlášené pod č. 62/1989 Sb. 3. Rozsudek soudu prvního stupně napadli odvoláním jednak oba obvinění, jednak státní zástupce. O těchto odvoláních rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 11. 2020, sp. zn. 11 To 60/2020, tak, že z podnětu odvolání státního zástupce a obviněného V. T. N. podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek v celém výroku o trestu ohledně obou obviněných a podle § 259 odst. 3 tr. ř. ve vztahu ke zrušenému výroku znovu rozhodl tak, že při nezměněných výrocích o vině a ochranném opatření odsoudil obviněnou T. H. N. N. podle § 283 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře pěti let a šesti měsíců, pro jehož výkon ji zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku jí dále uložil peněžitý trest ve výměře 110 denních sazeb, přičemž výše jedné denní sazby činila 5.000 Kč, tedy v celkové výměře 550.000 Kč. Současně bylo rozhodnuto o trestu ohledně obviněného V. T. N. V ostatním zůstal napadený rozsudek nezměněn a odvolání obviněné T. H. N. N. odvolací soud podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. II. Dovolání obviněné a vyjádření k němu 4. Proti výše označenému rozsudku odvolacího soudu podala obviněná T. H. N. N. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřela o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. 5. Obviněná ve svém mimořádném opravném prostředku v podstatě namítla, že skutek, za nějž byla odsouzena, byl nesprávně právně posouzen jako zvlášť závažný zločin podle § 283 odst. 1, 3 tr. zákoníku, ač měl být posouzen jen podle § 283 odst. 1, resp. odst. 2 tr. zákoníku, neboť nižší soudy při právní kvalifikaci skutku vycházely pouze z hodnocení množství obchodované drogy a nepřihlédly k dalším okolnostem případu. Soud prvního stupně nesprávnou právní kvalifikaci kompenzoval výší uloženého trestu pod zákonnou hranici, aby byl rozsudek spravedlivý a odpovídal minimálnímu podílu obviněné na posuzované trestné činnosti. Odvolací soud oproti rozsudku nalézacího soudu však trest extrémně navýšil se zcela změněným odůvodněním. Obviněná namítla, že odvolací soud vycházel z množství drogy prodané spoluobžalovaným N. V. T. a toto množství pak jí automaticky přičetl, ač neměla na prodej drogy žádný vliv. Z důvodu minimálního podílu obviněné na trestné činnosti měl soud zvolit mírnější kvalifikaci jejího jednání. Soudy se nezabývaly hledisky uvedenými v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 1003/2012. Měly rovněž zohlednit skutečnost, že obviněná byla na mateřské dovolené a vychovávala dítě, které se jí narodilo s N. V. T., a má ještě další dítě. Pokud se odvolací soud po posouzení celé věci rozhodl při výměře trestu použít § 58 odst. 1 tr. zákoníku, pak obviněná namítla, že by bylo vhodnější věc posoudit „na základě § 258 odst. 1, resp. odst. 2 písm. c) tr. zákoníku“, což by odpovídalo zákonné úpravě podpořené i judikaturou Nejvyššího soudu. 6. Další svou námitku směřovala do nesprávného posouzení použitelnosti důkazu spočívajícího ve výslechu svědka D. M. v hlavním líčení konaném dne 29. 7. 2020. Obviněná i spoluobviněný V. T. N. již v hlavním líčení k výslechu svědka D. M. uvedli, že svědek je jinou osobou než ta, která v posuzované věci nakupovala drogy. Totožnost svědka nebyla před výslechem nikým řádně ověřena a je tak nepřezkoumatelná. Před výslechem svědka D. M. se předseda senátu českého soudu dotázal německého soudce, zda ověřil totožnost svědka. Německý soudce při videokonferenci k dotazu předsedy senátu konstatoval, že neví, neboť vyslýchaného nelegitimoval a odkázal v této souvislosti na další, na místě přítomnou osobu, ohledně které rovněž nikdo nevěděl, o koho se jedná. Obviněná se domnívá, že se jednalo o úředníka, který připravoval videohovor. Pokud svědek odmítl odpovídat na některé položené otázky, které měly údajně souviset s interními policejními záležitostmi a kriminalistickým taktickým a technickým opatřením v souvislosti s vyšetřováním, pak toto obviněná považuje za nedůvodné a účelové. Stejně tak pokud svědek odmítl odpovědět na otázku, jak vypadal v okamžiku zásahu, zda měl vousy či brýle, pak svědek asi neznal odpověď, protože na místě nebyl. Stejn