11 Tdo 381/2025 – Nejvyšší soud

11 Tdo 381/2025-364 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. 6. 2025 o dovolání obviněného P. S., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 11. 2024, sp. zn. 5 To 271/2024, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 6 T 177/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. S. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 8. 2024, sp. zn. 6 T 177/2023, byl obviněný P. S. uznán vinným přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Za tyto přečiny a sbíhající se přečin nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, přečin násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečin výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 3. 2023, sp. zn. 7 T 22/2023, který nabyl právní moci dne 27. 3. 2023, byl podle § 325 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl též uložen trest propadnutí věci, blíže specifikovaných na str. 2 výroku rozsudku. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 3. 2023, sp. zn. 7 T 22/2023, který nabyl právní moci dne 27. 3. 2023, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněném nároku poškozeného Statutárního města Ostrava, Městského obvodu Polanka nad Odrou na náhradu škody. 2. Stalo se tak na podkladě skutkových zjištění, že obviněný, ačkoliv byl trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 7. 2021, č. j. 12 T 68/2021 – 203, který nabyl právní moci dne 5. 8. 2021, uznán vinným spácháním přečinu poškození cizí věci podle § 228 odstavec 1 trestního zákoníku a přečinu výtržnictví podle § 358 odstavec 1 trestního zákoníku, za což byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 12 měsíců, přičemž usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 4. 2023, č. j. 12 T 68/2021 – 327, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 6. 2023, č. j. 6 To 174/2023 – 326, které nabylo právní moci dne 7. 6. 2023, bylo podmíněné odsouzení ponecháno v platnosti za současného prodloužení zkušební doby o 12 měsíců, tedy do 5. 8. 2023, přesto společně s již pravomocně odsouzeným L. F. dne 21. 3. 2023, v době od 19:42 hodin do 19:49 hodin, v Ostravě – XY, v bezprostřední blízkosti domu na ulici XY, v parku XY, v prostorách dětského hřiště, zlomili 2 mladé stromy lípy ve kmeni ve výšce 50 cm nad zemí, a dále u oplocení hřiště poškodili celkem 31 ks plotových latí o rozměrech 8,5 cm x 100 cm a vytrhali 4 ks dřevěných latí o rozměrech 7,5 cm x 148 cm, a tímto jednáním způsobili poškozenému Statutárnímu městu Ostrava, Městskému obvodu Polanka nad Odrou, IČ: 00845451, se sídlem 1. května 330/160, Ostrava – Polanka nad Odrou, škodu poškozením v celkové výši 22 000 Kč. 3. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný P. S., rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 28. 11. 2024, sp. zn. 5 To 271/2024 tak, že je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Citované usnesení odvolacího soudu napadl obviněný P. S. prostřednictvím svého obhájce dovoláním, přičemž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. 5. Ve svém mimořádném opravném prostředku obviněný namítl, že soudy dospěly bez důvodných pochybností k rozhodnutí o jeho vině na základě důkazů, na které v bodech 1) – 15) poukázal, a to na: 1) výpověď dovolatele, který využil svého práva odepřít výpověď, 2) výpověď odsouzeného L. F., který rovněž využil svého práva odepřít výpověď, 3) výpověď svědka P. N., k níž soud prvního stupně zaujal stanovisko, že: „Byť může být rozpoznání osoby na kamerovém záznamu v průběhu řízení před soudem zavádějící, když svědek ví, proti komu se trestní řízení vede, nevylučuje to dle názoru soudu přehrání záznamu jako takového, ale musí být řádně vyhodnoceno, nakolik byla případná reakce svědka na záznam ovlivněna probíhajícím trestním řízením. V této věci přitom ani nedošlo k přímému ztotožnění osoby na kamerovém záznamu v rámci svědecké výpovědi“, 4) protokol o podání trestního oznámení svědkem N., 5) protokol o ohledání místa činu s fotodokumentací, z nichž byl zjištěn rozsah poničení předmětného parku, 6) protokol o prohlídce těla obviněného ze dne 13. 4. 2024, 7) znalecké posudky z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, jejichž závěry ocitoval, 8) lékařské zprávy, z nichž bylo zjištěno, že obviněný byl dne 22. 3. 2023 pod vlivem alkoholu, 9) kamerový záznam ze dne 21. 3. 2023 v čase okolo 18:50 hod., 10) kamerový záznam ze dne 21. 3. 2023 v čase okolo 19:45 hod., 11) odborné vyjádření, podle něhož poškozené stromy byly oceněny na částku 14.000 Kč a oplocení na částku 8.000 Kč. Statutární město Ostrava, Úřad městského obvodu Polanka nad Odrou vyčíslil způsobenou škodu u výsadby nových stromů na částku 22.427,35 Kč, u plotových latí na částku 6.011 Kč s tím, že částku 5.011 Kč uhradila pojišťovna, k čemuž byla doložena i zpráva Generali České pojišťovny a. s., doklad o nákupu materiálu a faktura za výsadbu stromů, 12) doklad Statutárního města Ostrava o náhradě škody způsobené obviněným Městskému obvodu Polanka dne 2. 2. 2024 v částce 16.989 Kč. 6. Dále v bodech 13) – 15 odkázal obviněný na soudní rozhodnutí o jeho předchozích odsouzeních, a to trestní příkaz Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 7. 2021, sp. zn. 12 T 68/2021, rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2022, sp. zn. 14 T 54/2022, a rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 3. 2023, sp. zn. 7 T 22/2023. 7. V návaznosti na to se domnívá, že soudy obou stupňů při hodnocení důkazů nepostupovaly podle ustanovení § 2 odst. 2, odst. 5 tr. ř., čl. 8, 36 a 37 Listiny a čl. 6 Úmluvy. Vyslovil přesvědčení, že na základě výše uvedených důkazů nelze bez důvodných pochybností dospět k závěru, že skutek popsaný ve skutkové větě výrokové části rozsudku soudu prvního stupně spáchal. Vytýká, že soubor shora uvedených nepřímých důkazů v žádném případě netvoří uzavřený řetězec, jak oba soudy nesprávně dovodily. Na základě provedených důkazů nelze totiž vyloučit, že daný skutek spáchala jiná osoba nežli on a přetrvávají zcela nepochybně důvodné pochybnosti o jeho vině. Domnívá se, že ve smyslu pravidla trestního řízení in dubio pro reo vycházejícího z ústavního principu presumpce neviny dle čl. 40 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 2 Úmluvy měl být obžaloby zproštěn. Má tedy za to, že skutková zjištění obou nižších soudů, která jsou určující pro naplnění znaků přisouzených trestných činů a specifikaci osoby, která jej spáchala, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. 8. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil v celém rozsahu napadené usnesení a celé řízení před soudem prvního a druhého stupně a přikázal soudu prvního stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 9. Z vyjádření státní zástupkyně činné u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně) k podanému dovolání vyplývá, že námitkami vyjádřenými v dovolání obviněný v podstatě pouze opakuje skutečnosti, které již na svou obhajobu uplatnil v předchozích fázích trestního řízení, s nimiž se soudy dříve ve věci činné správným a dostatečným způsobem vypořádaly, přičemž je označily za nedůvodné. Již tento fakt indikuje neopodstatněnost podaného dovolání. K tomu státní zástupkyně odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu podle níž, opakuje-li dovolatel v dovolání námitky uplatněné již v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, se kterými se soudy obou stupňů dostatečně a správně vypořádaly, jde zpravidla o dovolání nedůvodné (srov. např. rozhodnutí ve věci sp. zn. 5 Tdo 86/2002, sp. zn. 11 Tdo 1340/2011, sp. zn. 6 Tdo 1217/2013, sp. zn. 5 Tdo 411/2018, či sp. zn. 4 Tdo 206/2019). 10. Státní zástupkyně poukázala na to, že soud prvního stupně správně své rozhodnutí opřel o výpověď svědka P. N. a kamerové záznamy z křižovatky ulice XY a XY a ze samotného parku XY. Současně správně poukázal na trestní minulost obviněného P. S. a protokol o prohlídce těla dokumentující oblečení obviněného, a to jeho černou bundu s bílým nápisem Security na zádech. Tyto důkazy pak společně tvoří ucelený řetězec nepřímých důkazů, který není narušován žádnou skutečností, která by zakládala důvodnou pochybnost o vině obviněného, přičemž podrobně tyto důkazy soud prvního stup