11 Tdo 435/2025 — Nejvyšší soud

11 Tdo 435/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. Datum rozhodnutí:29. 7. 2025 Spisová značka:11 Tdo 435/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:11.TDO.435.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy Smrt Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:CD Zveřejněno na webu:25. 9. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 21.11.2025IV.ÚS 3439/25 Zdeněk Kühn odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost17. 12. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 435/2025-1591 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 7. 2025 o dovolání obviněného R. O, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Praha Pankrác, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 12. 2024, č. j. 11 To 87/2024-1451, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 102 T 5/2023, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného R. O. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. 5. 2024, č. j. 102 T 5/2023-1328, uznal obviněného R. O. (dále jen „obviněný“) vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku [body 1) až 4) výroku o vině] a přečinu neposkytnutí pomoci podle § 150 odst. 1 tr. zákoníku [bod 4) výroku o vině] a rozhodl o trestu obviněného a jeho povinnosti nahradit škodu. 2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, o němž rozhodl Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 16. 12. 2024, č. j. 11 To 87/2024–1451, tak, že z podnětu odvolání obviněného podle § 258 odst. 1 písm. b), d), f), e) tr. řádu zrušil rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. řádu nově uznal obviněného vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 4 písm. a) tr. zákoníku. Přisouzeného zvlášť závažného zločinu se obviněný dopustil tím, že: 1. v přesně nezjištěné době od května 2021 do 27. 6. 2021 na přesně nezjištěném místě v Ústí nad Labem — XY, v interiérové části nezjištěného vozidla, kde se nalézal s osobou N. K., za účelem provozování sexuálních služeb, této nabídl dvakrát k aplikaci přesně nezjištěné množství psychotropní látky metamfetaminu (pervitinu), kterou měl uloženou v průhledném obalu, tzv. gripu, N. K. si však drogu v prvním případě neaplikovala, při opakovaném setkání si pervitin v množství nejméně 0,1 g aplikovala šňupáním, 2. v přesně nezjištěných nočních hodinách ze dne 27. 6. na 28. 6. 2021 v prostorách pokoje na hotelu XY na adrese XY, L. P., kterou si přivezl na hotel za účelem provozování sexuálních služeb, zdarma poskytl nejméně 1 gram psychotropní látky metamfetaminu (pervitinu), který si L. P. aplikovala kouřením, a dále jí nabídl, že jí další den přiveze nejméně 0,5 g pervitinu, 3. v nočních hodinách dne 16. 8. 2021 v době kolem 23:44 hodin v prostorách pokoje hotelu XY na adrese XY, zdarma poskytl A. L., kterou si na hotel přivezl za účelem provozování sexuálních služeb přesně nezjištěné množství, nejméně však 0,1 g, psychotropní látky metamfetaminu (pervitinu), kterou si A. L. aplikovala šňupáním, 4. v noci z 31. 8. 2021 na 1. 9. 2021 v hotelu XY na adrese XY, v době od 22:26 hodin do 01:21 hodin, nejméně ve dvou případech zdarma poskytl poškozené K. H., přesně nezjištěné množství psychotropní látky metamfetaminu (pervitinu), a to nejméně v prostorách vířivky, kdy poškozenou přivezl do hotelu za účelem provozování sexuálních služeb, přičemž drogu si poškozená aplikovala šňupáním, následně po jejím požití v čase 01:45 hodin došlo k náhlému zhoršení zdravotního stavu poškozené, obviněný jí poskytoval laickou první pomoc, přičemž tato opakovaně odmítala nabídku obviněného na přivolání lékařské pomoci, kterou obviněný přivolal téhož dne až ve 04:19 hod., tato posléze poškozenou K. H. odvezla do Nemocnice Děčín, kde dne 7. 9. 2021 v 05:35 hodin zemřela, přičemž v organismu poškozené byla prokázána toxická hladina metamfetaminu (pervitinu) v množství 2 342 ng/ml, která měla za následek otok mozku, vdechnutí zvratků a rozvoj orgánových komplikací, kdy poškozená zemřela v příčinné souvislosti s požitím psychotropní látky metamfetaminu (pervitinu), a takto jednal přesto, že k jakémukoliv nakládání a zacházení s omamnými a psychotropními látkami nemá a nikdy neměl žádné oprávnění, přičemž metamfetamin je jako psychotropní látka uveden v příloze č. 5 Nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, a dále je zařazen do Seznamu II Úmluvy o psychotropních látkách (vyhl. č. 62/1989 Sb.). 3. Odvolací soud obviněnému za uvedený zvlášť závažný zločin uložil podle § 283 odst. 4 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání deseti let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Odvolací soud též podle § 228 odst. 1 tr. řádu rozhodl o povinnosti obviněného nahradit poškozeným škodu případně nemajetkovou újmu v penězích, jak je podrobně uvedeno v příslušném výroku jeho rozsudku. Současně podle § 229 odst. 1 tr. řádu odvolací soud odkázal jednoho z poškozených s jeho nárokem na náhradu nemajetkové újmy v penězích na řízení ve věcech občanskoprávních a podle § 229 odst. 2 tr. řádu některé poškozené se zbytkem uplatněných nároků na náhradu škody, případně nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních, jak je konkretizováno v tomto výroku. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podává nyní obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Martina Köhlera, advokáta, dovolání, a to z důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. řádu. Po rekapitulaci rozsudků obou soudů, rozvádí podstatu jím uplatněných dovolacích důvodů. 5. Předně obviněný shledává zjevný rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními u všech jemu přisouzených jednání. U skutku 1) přibližuje výpověď svědkyně K. a popírá, že by jí drogu poskytl či nabídl. Závěr soudu prvního stupně, že tato svědkyně je věrohodná, neboť uvedla skutečnosti zakládající její trestní odpovědnost, podle něj nemůže postačit k prokázání jeho viny. K tomuto jednání navíc podle něj neexistuje žádný jiný důkaz a soud se měl při hodnocení věrohodnosti této svědkyně zabývat její drogovou minulostí a motivací její výpovědi. Obdobná situace je podle jeho názoru i u skutku 2), který je prokazován výpovědí svědkyně P. a její komunikací s obviněným na webovém portálu amateri.com (dále jen „webový portál“). Je však přesvědčen, že tato konverzace nemůže sloužit jako důvěryhodný důkaz prokazující jeho úmysl, neboť na tomto portálu uživatelé přehánějí a neuvádí pravdu. Výpověď svědkyně je podle něj nevěrohodná a nekonzistentní, což vedlo ke změně popisu skutku. Obviněný rovněž rozporuje, že by jí nabídl či poskytl pervitin. Má za to, že jeho vina není prokázána, když jediným důkazem o tomto skutku je pouze výpověď drogově závislé svědkyně, která vůči němu činila kroky pouze za účelem získání drogy. Shodná situace je podle něj i u skutku 3), neboť jeho vinu rovněž prokazuje pouze výpověď svědkyně a jejich vzájemná komunikace. Závěry soudu prvního stupně nemůžou podle obviněného obstát, neboť způsob prezentace svědkyně na seznamovacím webu neprokazuje, že drogu v konkrétní den neměla. Jde tak o pouhé úvahy soudu, které nemají oporu v provedeném dokazování. Ve všech případech došlo k porušení zásady in dubio pro reo, neboť uvedené skutky nebyly dostatečně prokázány. 6. Následně se obviněný věnuje skutku 4) výroku o vině rozsudku odvolacího soudu. Namítá, že soudy neprokázaly, že by poškozené K. H. (dále jen „poškozená“) poskytl pervitin, který měl za následek její kolaps a smrt. Rekapituluje závěry soudu prvního stupně, že poškozená vlastní pervitin neměla, což vyplývá z výpovědí jejích rodičů a výpisu z jejího účtu. Tyto důkazy však podle obviněného nemohou prokázat, zda u sebe poškozená při odjezdu pervitin měla či nikoliv. Obviněný tvrdí, že jej u sebe měla a tento si společně a zcela dobrovolně aplikovali. Rozpor je nicméně dán ohledně toho, zda jej poškozené poskytl obviněný, který to však odmítá. Závěry soudu prvního stupně jsou podle něj pouhé nepodložené spekulace. Poškozená navíc byla podle jeho přesvědčení drogově závislá a drogy si dokázala sama obstarat, což vyplývá z komunikace na webovém portálu