11 Tdo 692/2019 — Nejvyšší soud

11 Tdo 692/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. c) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:11. 7. 2019 Spisová značka:11 Tdo 692/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:11.TDO.692.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy Dotčené předpisy:§ 283 odst. 1, 2 písm. b, c) tr. zákoníku § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:14. 10. 2019 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 692/2019-241 USNESENÍ Nevyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. 7. 2019 o dovolání obviněného J. A., nar. XY v XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Příbram, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 1 2019, č. j. 12 To 331/2018-192, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 17 T 52/2018, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného J. A. odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Obviněný J. A. byl rozsudkem Okresního soudu v Trutnově (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 14. 11. 2018, č. j. 17 T 52/2018-170, uznán vinným zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. b), c) tr. zákoníku, jehož se dopustil tím, že: dne 19. 6. 2017 okolo 11:20 hodin, kdy byl kontrolován pracovníky Celní správy Královéhradeckého kraje v obci XY, okr. Trutnov, vědomě bez jakéhokoliv povolení v rozporu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. 2. 2004, o prekursorech drog, příloha č. 1, a ustanovením § 21 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, dovezl z Polské republiky do České republiky přes hraniční přechod XY jako spolujezdec vozidla Toyota Corolla, rzv XY, 1600,2 g tablet léku GALPSEUD a 20 plastových balení léku GALPSEUD po 100 tabletách, přičemž jedna tableta obsahuje 60 mg pseudoefedrinu, tedy prekursor podle přílohy č. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11.02.2004, o prekursorech drog, když léky měl ukryté během převozu ve svém batohu pod bundou, přičemž daného jednání se dopustil, ač rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti sp. zn. 13 T 141/2010 ze dne 11.10.2010 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky Zlín sp. zn. 6 To 544/2010 ze dne 16.12.2010 byl odsouzen za zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2, písm. b) trestního zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 54 měsíců, který vykonal dne 2.1.2015. 2. Za uvedený trestný čin soud prvního stupně odsoudil obviněného podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Současně soud prvního stupně, vedle uvedeného trestu, podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložil obviněnému trest propadnutí věci, a to konkrétně 1600,2 gramů bílých kulatých tablet s vlisem č. 60 léku GALPSEUD a 20 plastových dóz s názvem GALPSEUD s uvedenou účinnou látkou pseudoefedrin hydrochlorid 60 mg obsahující po 100 kusech bílých kulatých tablet s vlisem č. 60, celkem 2000 tablet. 3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný, a to do všech výroků napadeného rozsudku, odvolání, které Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným usnesením podle § 256 tr. řádu zamítl, jako nedůvodné. II. Dovolání a vyjádření k němu 4. Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. c) a g) tr. řádu. Úvodem svého mimořádného opravného prostředku obviněný uvádí, že nesouhlasí s výrokem odvolacího soudu, že jeho odvolání není důvodné, k čemuž poukázal na všechna svá předchozí vyjádření učiněná v dané trestní věci, přičemž některá z těchto označil i za přílohy svého dovolání. Co se týče důvodů usnesení odvolacího soudu, namítá obviněný, že dle jeho názoru odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně nesplňuje náležitosti stanovené v § 125 odst. 1 tr. řádu, neboť z něj prý vůbec není patrno, jak se daný soud vypořádal s obhajobou obviněného. V tomto směru pak obviněný poukazuje na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. řádu, přičemž namítá, že dne 25. 10. 2018 jednak nebyl při vazebním zasedání vůbec zastoupen svým advokátem (rozuměj obhájcem), a soud prvního stupně se nijak nesnažil tohoto o konání vazebního zasedání v trestní věci obviněného ani vyrozumět. K tomu obviněný dále uvádí, že přestože tuto námitku vznesl v řízení před soudy nižších stupňů, žádný z nich se s ní nevypořádal. 5. Naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu pak obviněný spatřuje v tom, že soudy nižších stupňů označily provedené dokazování za dostatečné, ačkoliv se obviněný domáhal provedení dalších důkazů (ohledání jeho mobilního telefonu a dále knihy pojednávající o jeho nevině) a nebyly prý ani vzaty v potaz jeho ušlechtilé pohnutky a skutečnosti, které jej vedly k danému jednání. Obviněný dále vyslovuje přesvědčení, že v důsledku shora popsaných údajných pochybení soudů nižších stupňů došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, jakož i k jinému nesprávnému hmotně právnímu posouzení. Závěrem svého dovolání obviněný vyslovuje přesvědčení o své nevině a „domáhá se“ beztrestnosti. Z těchto důvodů pak navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. řádu shora označené usnesení odvolacího soudu zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. řádu tomuto soudu přikázal, aby věc znovu projednal, zejména provedl jím navrhované důkazy, a rozhodl. 6. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) se k dovolání obviněného vyjádřila dne 3. 5. 2019. Stran obviněným deklarovaného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. řádu předně uvedla, že dle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu uvedený dovolací důvod nenaplňuje jakékoliv porušení práva na obhajobu, ale pouze takové, které je ve svých důsledcích skutečně relevantní z hlediska meritorního rozhodnutí. K tomu státní zástupkyně dále uvedla, že z dozorového spisu Okresního státního zastupitelství v Trutnově není zřejmé, zda o konání vazebního zasedání dne 25. 10. 2018 byl obhájce obviněného vyrozuměn či nikoliv, avšak v případě, kdy by o konání vazebního zasedání obhájce vyrozuměn nebyl, mělo by takové procesní pochybení za následek, že v dalším řízení proti obviněnému by nebylo možné použít důkazy v takovém vazebním zasedání provedené. Z rozhodnutí obou soudů nižších stupňů se však dle státní zástupkyně nepodává, že by se výrok obviněného shora uvedeným trestným činem opíral o jeho výpověď učiněnou ve vazebním zasedání, pročež související námitky obviněného označila za zjevně neopodstatněné. Pokud jde o obviněným deklarovaný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, namítla státní zástupkyně, že obviněným rozporovaná správnost hodnocení důkazů, jakož i výhrady vůči neprovedení jím navrhovaných důkazů, nepředstavují námitky, jež by byly podřaditelné pod daný (ale i jakýkoliv jiný) dovolací důvod, neboť jsou založeny výhradně na polemice s hodnocením důkazní situace a se skutkovými závěry soudů nižších stupňů. V projednávané věci přitom podle státní zástupkyně nejde ani o případ tzv. extrémního nesouladu mezi učiněnými skutkovými zjištěními a následným právním posouzením, ani o opomenutí některých důkazních návrhů obviněného. Soudy nižších stupňů podle státní zástupkyně řádně a přesvědčivě vysvětlily, proč důkazní návrhy obviněného nepovažovaly za relevantní z hlediska objasnění skutkového stavu dané trestní věci, popřípadě proč tyto shledaly nadbytečnými. Státní zástupkyně tak uzavřela, že obviněným uplatněné námitky se míjí s obsahem daného dovolacího důvodu, tak, jak tento vymezila konstantní judikatura Nejvyššího soudu. Z uvedených důvodů proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu odmítl, přičemž současně navrhla, aby Nejvyšší soud takové rozhodnutí učinil v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání. 7. Obviněný – v reakci na vyjádření státní zástupkyně – jednak zaslal Nejvyššímu soudu kopii stránky z webového prohlížeče zobrazující komunikaci na údajně jeho Twitterovém účtu, a dále uvedl, že nemá „žádný papír od vazby“, načež opět připomenul, že o vazebním zasedání, které se konalo dne 25. 10. 2018, nebyl vyrozuměn jeho obhájce a o tomto vazebním zasedání nebyl pořizován ani zvukový záznam, aniž by bylo uvedeno, proč tak soud prvního stupně učinil. II