11 Tdo 821/2025 – Nejvyšší soud

11 Tdo 821/2025-260 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 9. 2025 dovolání obviněného R. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, podané proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 4. 2025, č. j. 7 To 116/2025-216, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 2 T 23/2024, a rozhodl t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. K. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 4. 2. 2025, č. j. 2 T 23/2024-187, byl obviněný R. K. (dále též jen „obviněný“ nebo „dovolatel“) uznán vinným přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. h) tr. zákoníku. Za jejich spáchání byl okresním soudem podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 45 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen ke společnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. To vše za současného zrušení výroku o vině a celého výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 1. 7. 2024, č. j. 7 T 34/2024-177, který ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 9. 2024, č. j. 7 To 253/2024-277, nabyl právní moci dne 17. 9. 2024, jakož i všech dalších výroků, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad. 2. Proti výše uvedenému rozsudku Okresního soudu v Mostě podal obviněný odvolání směřující do výroku o vině i trestu. O tomto řádném opravném prostředku rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 24. 4. 2025, č. j. 7 To 116/2025-216, a to tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil, podle § 259 odst. 3 tr. ř. a § 45 odst. 1 tr. zákoníku zrušil také výrok o vině a celý výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 1. 7. 2024, č. j. 7 T 34/2024-177, který nabyl právní moci dne 17. 9. 2024, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a při vázanosti skutkovými zjištěními z tohoto rozsudku obviněného podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 45 odst. 1 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsoudil ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. 3. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Mostě, revidovaných Krajským soudem v Ústí nad Labem, se obviněný dopustil shora uvedené trestné činnosti tím, že: 1) dne 5. 6. 2023 ve 21:22 hodin ve Věznici XY na oddílu č. XY, levá strana, si nabíjel z vypínače světla ve společenské místnosti mobilní telefon značky Soyes XS se SIM kartou a paměťovou kartou, který si při kontrole společenské místnosti schoval do spodního prádla, přičemž byl přistižen příslušníky Vězeňské služby, načež předmětný mobilní telefon i s vyrobenou nabíječkou vydal, a takto jednal, ačkoli si byl vědom, že takovým jednáním spočívajícím v držení mobilního telefonu porušuje režim věznice daný zákonem č. 169/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť byl v tomto smyslu prokazatelně při přijetí do výkonu trestu odnětí svobody poučen, a protiprávního jednání se při výkonu trestu dopustil opakovaně, když byl již v rámci výkonu trestu odnětí svobody kázeňsky potrestán rozhodnutím ze dne 19. 3. 2023, č. j. VS-66557/ČJ-2023-802632-KŘ, pro sebepoškození, umístěním do uzavřeného oddělení na dobu 14 dnů, přičemž během výkonu trestu odnětí svobody si neplnil své povinnosti a měl opakovaně závažné nedostatky v dodržování vězeňského režimu, 2) dne 12. 6. 2023 kolem 10:00 hodin, v ubytovně č. 6 ve Věznici XY, kde vykonával trest odnětí svobody, bez příslušného zákonného oprávnění obstaral a poskytl ke kouření přesně nezjištěné množství psychotropní látky metamfetamin O. B., 3) dne 12. 6. 2023 kolem 19:00 hodin, v ubytovně č. 6 ve Věznici XY, kde vykonával trest odnětí svobody, bez příslušného zákonného oprávnění obstaral a poskytl ke kouření přesně nezjištěné množství psychotropní látky metamfetamin M. K., 4) v přesně nezjištěný den v ubytovně č. 6 ve Věznici XY, kde vykonával trest odnětí svobody, bez příslušného zákonného oprávnění obstaral a následně nabídl přesně nezjištěné množství psychotropní látky metamfetamin D. S., který však nabízenou psychotropní látku odmítl, přičemž metamfetamin je psychotropní látka uvedená v příloze č. 5 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, a takto jednal, ačkoli byl poučen ve smyslu zák. č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, a byl si tak vědom, že tím porušuje režim věznice daný zákonem, a byl již v rámci výkonu trestu kázeňsky potrestán rozhodnutím ze dne 19. 3. 2023, číslo jednací VS-66557/ČJ-2023-802632-KŘ, pro sebepoškození, umístěním do uzavřeného oddělení na 14 dnů. II. Dovolání obviněného a vyjádření k němu 4. Obviněný R. K. podal proti shora citovanému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 4. 2025, č. j. 7 To 116/2025-216, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 4. 2. 2025, č. j. 2 T 23/2024-187, dovolání, které prostřednictvím svého obhájce zaměřil proti výroku o vině vztahujícímu se k jednání popsanému pod body 2) až 4). V rámci odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku odkázal na existenci dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v jeho první variantě, neboť podle jeho mínění rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jímž byl uznán vinným, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů. Konkrétně obviněný namítl, že skutková zjištění vycházejí především z vypovědí svědků B., K. a S., avšak soudy nižších stupňů v rámci dokazování pominuly důkazy svědčící o jeho nevině, zejména výpověď svědka M. B. 5. Podle mínění dovolatele svědci O. B. a M. K. ve své výpovědi u hlavního líčení vypovídali odlišně než ve své výpovědi učiněné v přípravném řízení. Z tohoto důvodu okresní soud správně hodnotil tyto svědky jako nevěrohodné, avšak důvod nevěrohodnosti shledal v tom, že se oba svědci účelově snažili pomoci mu vyhnout se dopadu uloženého trestu. Podle dovolatele však takové motivaci svědků nic nesvědčí, neboť se s ním prakticky neznají a dopad trestního stíhání na jeho osobu je jim fakticky lhostejný. Pravý důvod změny jejich výpovědi tak vidí obviněný v tom, že si uvědomují, že vypovídali křivě (a to jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudem) a tuto skutečnost se snažili napravit tím, že u hlavního líčení uvedli pro dovolatele příznivější skutkové okolnosti, byť stále nepravdivé. 6. Tomuto dílčímu závěru odpovídá výpověď svědka B., který ve shodě s obviněným potvrdil, že svědci B. a K. na jeho osobu „vše hodili“, aby sami neměli problémy, neboť oba měli ve věznici pozitivní test na přítomnost omamných látek a tímto postupem se chtěli vyhnout trestnímu stíhání. Ostatně přesně o tom vedl rozhovor svědek B. s jinou spoluodsouzenou osobou, když jí na společně obývaném pokoji sděloval, že „se jim to povedlo hodit na obviněného“ a tím mu přivodit trestní stíhání. Dovolatel shrnul, že mezi skutkovými zjištěními učiněnými soudy a provedeným důkazem v podobě svědecké výpovědi svědka B. spatřuje zjevný rozpor ve smyslu první alternativy dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť tento svědek jasně svědčil o tom, že si ostatní svědci své výpovědi zaměřené proti osobě dovolatele toliko vykonstruovali. 7. Vzhledem k popsaným okolnostem má dovolatel za to, že v projednávané věci jsou rozhodná skutková zjištění ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, pročež závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 4. 2025, č. j. 7 To 116/2025-216, jakož i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 4. 2. 2025, č. j. 2 T 23/2024-187, stejně jako všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle § 265l odst. 1 tr. ř. a přikázal Okresnímu soudu v Mostě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. 8. K dovolání obviněného se ve svém písemném stanovisku ze dne 19. 8. 2025, sp. zn. 1 NZO 612/2025-11, vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který podané dovolání odmítl, neboť obsahově uplatněnému dovolacímu důvodu v žádné jeho zákonné alternativě neodpovídá. Konkrétně státní zástupce podotkl, že obviněný vznesenými námitkami fakticky neformuloval konkrétní rozpor skutkového zjištění s obsahem určitého důkazu, pouze soudům vytkl způsob, kterým vyhodnotily provedené důkazy a který hodnotí jako chybný, v důsledku čehož po Nejvyšším soudu žádá, aby soudům nižších stupňů uložil, jak mají v dané věci hodnotit důkazy – respektive aby dosáhl toho, že výpovědím, které vyhodnotily jako