11 Tdo 824/2023 – Nejvyšší soud

11 Tdo 824/2023-434 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 11. 2023 dovolání nejvyššího státního zástupce podané v neprospěch obviněného J. J., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 10. 2022, č. j. 6 To 161/2022-392, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město, sp. zn. 10 T 19/2022, a rozhodl t a k t o : I. Podle § 265k odst. 1 tr. řádu se zrušuje usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 10. 2022, č. j. 6 To 161/2022-392, jakož i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 8. 7. 2022, č. j. 10 T 19/2022-374. II. Podle § 265k odst. 2 věta druhá tr. řádu se zrušují i další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. III. Podle § 265l odst. 1 tr. řádu se přikazuje Okresnímu soudu Plzeň-město, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 8. 7. 2022, č. j. 10 T 19/2022-374, byl obviněný J. J. (dále jen „obviněný“) podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn obžaloby státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 8. 3. 2022, č. j. 1 ZT 393/2021-50, pro skutek spočívající v tom, že: v přesně nezjištěné době nejméně v období od 3. 2. 2021 do 18. 2. 2021 ze svého trvalého bydliště ulice XY, XY ze svého notebooku veřejně prostřednictvím sociální sítě facebook ke zveřejněným příspěvkům na oficiálních, veřejně dostupných facebookových stránkách Fakultní nemocnice Plzeň: a) s názvem: "Co vás zajímalo? očkování" ze dne 3. 2. 2021, napsal pod uživatelským jménem "XY" komentář: "Jak je ta depopulizační vakcína nastavená, jsou to ty dva roky? Kdy potom každý zemře?", přičemž zveřejněný článek sdílelo 5 uživatelů, b) s názvem: "Umírají mladší lidé a my s tím nemůžeme nic dělat, říká šéf KARIM o covidu - iDnes.cz" ze dne 11. 2. 2021, napsal pod uživatelským jménem "XY" komentář: "Já si myslím, že je schválně nějak zabíjíte, aby jste měli čísla. Určitě jim dáte něco do pití nebo nějaký jed místo léků", přičemž zveřejněný článek sdílelo 148 uživatelů, c) s názvem: " Dítě s příznaky onemocnění Covid-19" ze dne 18. 2. 2021 napsal pod uživatelským jménem "XY" komentář ve znění: "Myslím, že jste tomu dítěti vetřeli na sliznici nějakou chemikálii, aby onemocnělo a vy jste to mohli dát na facebook", přičemž zveřejněný článek sdílelo 419 uživatelů, uvedené komentáře uživatele "XY" byly do doby blokace administrátorem facebookových stránek Fakultní nemocnice Plzeň veřejně dostupné pro všechny návštěvníky oficiálních facebookových stránek "Fakultní nemocnice Plzeň - oficiální stránky" náležící spol. Fakultní nemocnice Plzeň, IČ: 00669806, se sídlem Edvarda Beneše č. p. 1128, 301 00 Plzeň, které měly ke dni 12. 10. 2021 počet 12 931 uživatelů sledujících tento facebook, tedy komentáře tak mohly způsobit nebezpečí vážného znepokojení části obyvatelstva, neboť výše uvedeného jednání se dopustil za situace, kdy byl na území České republiky usnesením vlády České republiky č. 957 ze dne 30. 9. 2020 (publikováno ve Sbírce zákonů pod č. 391/2020 Sb., částka 158/2020) v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen pro celé území České republiky nouzový stav na dobu od 00:00 hodin dne 5. 10. 2020 na dobu 30 dnů, z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky, způsobující nemoc COVID-19, který byl opakovaně prodloužen, naposledy usnesením vlády České republiky č. 55 ze dne 22. 1. 2021 (publikováno ve Sbírce zákonů pod č. 21/2021 Sb., částka 11/2021) v souladu s čl. 6 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, do 14. 2. 2021, a Usnesením vlády České republiky ze dne 14. 2. 2021 č. 125 (publikováno ve Sbírce zákonů pod č. 62/2021 Sb., částka 28/2021) v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen pro celé území České republiky nouzový stav na dobu od 00:00 hodin dne 15. 2. 2021 na dobu 14 dnů, z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky, způsobující nemoc COVID-19, tedy v době extrémně škodlivého stavu, kdy je potřeba směřovat veškeré lidské zdroje právě a toliko k odstranění tohoto extrémně škodlivého stavu. 2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město, a to v neprospěch obviněného. O odvolání rozhodl Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením tak, že podle § 256 tr. řádu odvolání státní zástupkyně zamítl. II. Dovolání a vyjádření k němu 3. Proti usnesení odvolacího soudu podává nyní nejvyšší státní zástupce (dále také jen „dovolatel“) dovolání v neprospěch obviněného, a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. m) tr. řádu ve spojení s dovolacím důvodem podle § 265b odst.1 písm. h) tr. řádu, neboť napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. b) tr. řádu, přestože rozsudek soudu prvního stupně vydaný v řízení mu předcházejícím spočíval na nesprávném právním posouzení skutku. 4. Po rekapitulaci dosavadního stavu řízení jakož i odůvodnění rozhodnutí obou soudů nejvyšší státní zástupce prezentuje své argumenty. V prvé řadě akceptuje způsob, jakým soudy nahlížely na jednání obviněného pod bodem a) obžaloby, kterého se dopustil komentářem projeveným ve formě dotazu, a tedy nikoliv tvrzením nepravdivých informací ve smyslu dostupného výkladu pojmu „poplašná zpráva“. V tomto rozsahu tedy napadené usnesení odvolacího soudu nezpochybňuje. Na straně druhé se však nemůže přiklonit k názoru odvolacího soudu, že skutky pod body b) a c) obžaloby sice naplňují znak „poplašná zpráva“, nicméně nezpůsobily předvídaný ohrožovací účinek podle § 357 odst. 1 tr. zákoníku. Na vzbuzení nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva určitého místa totiž podle nejvyššího státního zástupce usuzovat lze, neboť v těchto případech nepravdivé komentáře obviněného před jejich smazáním sdílelo u skutku ad b) 148 uživatelů a u skutku ad c) dokonce 419 uživatelů. Na smazání uvedených zpráv tedy nelze podle dovolatele nahlížet jinak než jako na zamezení dalšího zvýšení již nastalého ohrožovacího účinku takto šířených poplašných zpráv. Samotné smazání zpráv tak nemá vliv na to, že žalovaný ohrožovací delikt již byl dokonán uveřejněním těchto zpráv. K tomu dovolatel odkazuje na komentář k § 21 tr. zákoníku (ŠÁMAL, P. In: ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2012, s. 298-299), podle něhož pokus zásadně není možný u tzv. verbálních trestných činů, které jsou spáchány pouhým slovním projevem. O tom v případě žalovaného trestného činu šíření poplašné zprávy svědčí již sama konstrukce objektivní stránky skutkové podstaty, podle níž není zapotřebí, aby ke znepokojení části obyvatelstva skutečně došlo (argum. slovy „způsobí nebezpečí vážného znepokojení…“), ale postačuje vznik nebezpečí takového znepokojení. 5. Nad rámec shora uvedené argumentace nejvyšší státní zástupce připomíná, že je třeba odmítnout i možnou úvahu o nezpůsobilém pokusu. O pokus nezpůsobilými prostředky by šlo tehdy, pokud by se písemný projev obviněného pod body b) a c) obžaloby, šířený za výše uvedených okolností na sociálních sítích, vůbec nemohl dostat k oslovenému okruhu uživatelů, což se však nestalo. Stejně tak by nebylo možno uvažovat o pokusu nezpůsobilými prostředky v souvislosti s prvostupňovým soudem poukazovanou povahou příspěvků obviněného pod body b) a c) obžaloby. Ty sice z části spočívaly ve vyjádření osobního názoru obviněného na postup fakultní nemocnice ve spojení s uvozujícím stanoviskem („myslím“, „já si myslím“), avšak pokračovaly zřejmým popisem zdraví poškozujícího až vražedného jednání fakultní nemocnice, tj. sdělením informace, jejíž pravdivostní hodnotu lze objektivně ověřit. Hodnotící soudy obviněného navíc nepředstavovaly rozhodující část nepravdivého obsahu zveřejněných komentářů (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2016, sp. zn. 7 Tdo 936/2016, vyjadřující se k této otázce ve vztahu k trestnému činu pomluvy podle § 184 tr. zákoníku). 6. Nejvyšší státní zástupce dále připouští, že v rámci oslovené skupiny uživatelů by určité procento z nich při takové kvalitě zveřejněných příspěvků spatřovalo jejich původ pouze ve fantazii obviněného. Při takovém počtu oslovených uživatelů však nelze vyloučit, že nezanedbatelná část obyvatelstva dotčeného místa by i přesto mohla být těmito zprávami vážně a bezprostředně znepokojena. Nelze totiž přehlédnout, že se taková část veřejnosti měla možnost seznamovat s příspěvky obviněného v průběhu zcela mimořádně vypjaté společenské atmosféry. Stalo se tak totiž za stavu bezprecedentního plošného ohrožení zdraví a životů obyvatel v souvislosti s prokázáním výskytu koronavirové nákazy, kterou byla společnost