20 Cdo 1094/2012 — Nejvyšší soud

20 Cdo 1094/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:14. 11. 2012 Spisová značka:20 Cdo 1094/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:20.CDO.1094.2012.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Dovolání Exekuce Účastníci řízení Dotčené předpisy:§ 107a o. s. ř. § 243b odst. 2 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:7. 12. 2012 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 1094/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D. a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněných a) J. M., b) V. M., c) J. M., d) M. M. a e) V. S., zastoupených JUDr. Ondřejem Veselým, advokátem v Písku, Hradební 134/II, proti povinnému Lesy České republiky, s.p., se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106, identifikační číslo osoby 421 96 451, vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. 3 E 352/2010, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. září 2011, č. j. 22 Co 851/2011, 22 Co 852/2011 - 70, takto: Dovolání se zamítá. O d ů v o d n ě n í: Okresní soud v Českém Krumlově usnesením ze dne 11. 1. 2011, č. j. 3 E 352/2010 - 18, nařídil podle rozsudku téhož soudu ze dne 17. 7. 2009, č. j. 6 C 107/2007 - 182, „k vynucení splnění povinnosti (původní) povinné České republiky - Zemědělské vodohospodářské správy, se sídlem v Brně, Hlinky 60, identifikační číslo osoby 000 20 451 (dále též jen „ZVHS“), kterou je uvést do původního stavu vodohospodářské poměry na parcelách oprávněných „parcely st. 371, parcely parc. č. 372/2, parcely par. č. 372/1 a parcely parc. č. 372/3 vedených v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, na LV č. 402, 877 a 882 pro k. ú. a obec Holubov, v důsledku jejichž změny dochází k podmáčením nemovitostí ve vlastnictví oprávněných, a to objektu bydlení č.p. 168, na parcele st. 371, parcely st. 371, stavby bez č.p. na parcele parc. č. 372/2, parcely parc. č. 372/2, parcely parc. č. 372/1 a parcely parc. č. 372/3 vedených na označených listech vlastnictví, vodním dílem „Odstraňování povodňových škod - Dobrovodský potok“ tak, že je povinná povinna provést úpravu rozdělovacího objektu v horní části Dobrovodského potoka, která převede všechny vody Dobrovodského potoka náhonem přes rybník na parcele parc. č. 406/1 v k.ú. Holubov a přepadem do Křemžského potoka, alternativně zřízením odlehčovacího potrubí s vtokovým objektem a vzdouvacího jízdku před mostkem pod silnící Křemže - Český Krumlov na parcele parc. č. 1194/21 v k. ú. Holubov, které by odvádělo vody z Dobrovodského potoka do Křemžského potoka mimo nový upravený tok Dobrovodského potoka, výkon rozhodnutí, kterým oprávněným povolil, aby na náklad povinné provedli sami nebo si nechali provést někým jiným výše uvedené práce s tím, že oprávnění nebo ten, kdo pro ně práci provede, je při výkonu rozhodnutí oprávněn ke všemu, co je potřebné k provedení povolených prací“. Dále povinné uložil povinnost zaplatit oprávněným zálohu na náklady potřebné na provedení prací ve výši 82.000,- Kč a na nákladech tohoto výkonu rozhodnutí 5.620,- Kč k rukám zástupce oprávněných. Dalším usnesením ze dne 14. 2. 2011, č. j. 3 E 352/2010 - 43, soud prvního stupně zamítl návrh (původní) povinné na odložení provedení výkonu rozhodnutí a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení. Proti oběma výše citovaným usnesením soudu prvního stupně podala původní povinná odvolání. Za odvolacího řízení oprávnění po poučení odvolacím soudem podáním ze dne 28. 7. 2011 navrhli, aby do řízení na místo původní povinné České republiky - Zemědělské vodohospodářské správy připustil vstup Lesů České republiky, s.p., se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106, IČ 421 96 451, neboť po podání návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí došlo dnem 1. 1. 2011 k právní skutečnosti, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o níž v řízení jde. K tomu doložili Metodický pokyn č. 1/2010 Ministerstva zemědělství ze dne 26. 11. 2010, č.j. 31 501/2010-10000, vydaný k realizaci Příkazu Ministerstva zemědělství č. 27/2010 ze dne 16. 9. 2010, č.j. 272624/2010-10000, o transformaci Zemědělské vodohospodářské správy, podle něhož se ke dni 1. 1. 2011 v důsledku transformace staly správcem vodního toku Dobrovodský potok Lesy České republiky, s.p., a k výzvě krajského soudu dále předložili rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 10. 5. 2011, č. j. 86647/2011-MZE-15112, včetně přílohy „Seznam drobných vodních toků“, jímž bylo nahrazeno původní rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 21. 12. 2010, č.j. 35936/2010-15110, v části týkající se přílohy „Seznamu drobných vodních toků“ (z tohoto seznamu vyplývá, že s účinností od 1. 1. 2011 jsou správcem vodního toku Dobrovodský potok Lesy České republiky, s.p.). Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 19. 9. 2011, č. j. 22 Co 851/2011, 22 Co 852/2011 - 70, s odkazem na § 107a odst. 1 a 2 o. s. ř. připustil, aby na místo povinné vstoupily do řízení Lesy České republiky, s.p., se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106, IČ 421 96 451, neboť dospěl k závěru, že oprávnění „poukázali na konkrétní právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod nebo převod práv nebo povinností, o něž v řízení jde“, což také doložili příslušnými listinami. Z posledně citovaného rozhodnutí měl krajský soud za prokázané, že o „převodu správy“ vodního toku Dobrovodský potok na Lesy České republiky, s.p., bylo pravomocně rozhodnuto ke dni 9. 6. 2011. Proti tomuto usnesení podaly Lesy České republiky, s.p., dovolání, jehož přípustnost dovozují z § 239 odst. 1 písm. b) o. s. ř., a podávají je z důvodů podle § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., přičemž za zásadní po právní stránce považují tyto otázky: 1) „zda v řízení o odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí je povinný vůbec oprávněn navrhnout, aby do řízení vstoupil na jeho místo (§ 107a o. s. ř.) jím tvrzený nabyvatel povinnosti, o jejíž výkon jde“, a 2) „zda změna správy vodního toku ve smyslu § 48 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, je právní skutečností, s níž právní předpisy spojují přechod povinnosti ve smyslu § 107a o. s. ř. (resp. § 256 o. s. ř.) podle § 417 odst. 2 občanského zákoníku tomu, z jehož jednání charakteru realizace stavby vzniklo ohrožení, jež má být splněním této povinnosti odvráceno, a to na toho, jemuž vzniklo veřejnoprávní oprávnění a zároveň povinnost správy vodního toku, na němž je tato stavba postavena, ve smyslu § 48 vodního zákona“. Dovolatel s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1105/2004 především namítá, že soud je oprávněn podle § 107a o. s. ř. rozhodnout jen k návrhu žalobce; v dané věci však z napadeného rozhodnutí nevyplývá, že by oprávnění takový návrh podali, resp. z něj vyplývá, že krajský soud rozhodl k návrhu povinné, a řízení tak zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Ke druhé otázce pak dovolatel poukazuje na to, že právním důvodem povinnosti uložené ZVHS je ustanovení § 417 odst. 2 obč. zák., neboť oprávnění byli ve výkonu svých práv vážně ohroženi provedením stavby „Odstraňování povodňových škod - Dobrovodský potok“ ZVHS; tím bylo podle jeho názoru implicitně konstatováno, že v případě skutečného vzniku škody by osobou povinnou byla právě a jen ZVHS, neboť svým jednáním (výstavbou vodního díla) ohrožení způsobila, a v případě vzniku škody by ZVHS za tuto škodu oprávněným odpovídala podle § 415 ve spojení s § 420 odst. 1 obč. zák. Žádný právní předpis však nespojuje převod nebo přechod povinnosti založené soudem podle § 417 odst. 2 obč. zák. se změnou správy ve smyslu § 48 vodního zákona ani se změnou práva hospodaření k jakékoliv věci; v daném případě je proto vyloučeno procesní nástupnictví Lesů České republiky, s.p., na straně povinné ve smyslu § 107a o. s. ř. Dále dovolatel poukazuje na to, že není universálním právním nástupcem ZVHS, takže změnou správy k předmětnému vodnímu toku na něj nedošlo k přechodu povinnosti podle exekučního titulu. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil. Oprávnění v písemném vyjádření k dovolání poukázali na to, že vstup dovolatele do řízení navrhli podáním ze dne 28. 7. 2011, a dále uvedli, že (původní) povinná realizovala vodní dílo v rámci svých oprávnění jako správce vodního toku, takže tato povinnost přechází na nového správce. Navrhli, aby dovolací soud dovolání odmítl, případně zamítl. K dovolání se dále vyjádřilo Ministerstvo zemědělství, které mj. uvedlo, že Zemědělská vodohospodářská správa jako organizační složka státu se účastnila daného řízení z titulu svého urče