20 Cdo 1728/2022 — Nejvyšší soud

20 Cdo 1728/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 8. 2022 Spisová značka:20 Cdo 1728/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2022:20.CDO.1728.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Příklep Prodej movitých věcí a nemovitostí Exekuce Dotčené předpisy:§ 109 odst. 1 IZ. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:13. 11. 2022 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 5 20 Cdo 1728/2022 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné R&R Family Office s.r.o., se sídlem v Praze 5, Za Zámečkem 744/9, identifikační číslo osoby 28969936, proti povinnému M. K., narozenému XY, bytem v XY, za účasti manželky povinného Š. K., narozené XY, bytem v XY, obou zastoupených Mgr. Martinem Buřičem, advokátem se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Václavské náměstí 802/56, pro 755 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu, vedené u soudního exekutora Mgr. Jakuba Effenbergera, Exekutorský úřad Kolín, pod sp. zn. 219 EX 00076/20, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. ledna 2022, č. j. 18 Co 128/2021-981, takto: Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. ledna 2022, č. j. 18 Co 128/2021-981, se ruší a věc se vrací Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Ve shora označené věci soudní exekutor Mgr. Jakub Effenberger, Exekutorský úřad Kolín, usnesením ze dne 25. 8. 2021, č. j. 219 EX 00076/20-799, udělil za nejvyšší podání 4 570 000 Kč příklep vydražitelům (do společného jmění manželů) T. M. a L. M. k nemovité věci ve společném jmění povinného a jeho manželky, a to objektu bydlení a pozemků v obci a k. ú. XY (podrobně označené ve výroku I tohoto usnesení; dále jen „předmětné nemovitosti“). Výrok IV. obsahuje poučení o možnosti učinit předražek, jehož minimální výše je 5 712 500 Kč, a dobu, do kdy musí být učiněn. Soudní exekutor dospěl k závěru, že i když povinný podal návrh na odklad exekuce, bylo možno dražbu provést a udělit příklep, když podaný návrh vyhodnotil jako návrh, který je svévolným a zřejmě bezúspěšným uplatňováním nebo bráněním práva a zároveň v něm byly uplatněny okolnosti, o nichž již bylo rozhodnuto, když již i návrh na odklad exekuce ze dne 23. 3. 2021, který byl pravomocně zamítnut, povinný mimo jiné odůvodnil tíživou zdravotní situací. 2. Krajský soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 14. 1. 2022, č. j. 18 Co 128/2021-981, k odvolání povinného usnesení soudního exekutora potvrdil. Vyšel ze zjištění, že posuzovaná exekuce je vedena za účelem vymožení pohledávky podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 13. 8. 2019, č. j. 17 C 35/2019-49, ve znění vykonatelného opravného usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 28. 8. 2019, č. j. 17 C 35/2019-64, a ve spojení s vykonatelným usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2019, č. j. 22 Co 281/2019-93, a to na základě pověření soudního exekutora vydaného Okresním soudem v Kolíně dne 3. 2. 2020, č. j. 20 EXE 418/2020-13. Soudní exekutor exekučním příkazem ze dne 9. 2. 2020, č. j. 219 EX 00076/20-045, pravomocným dne 11. 2. 2020, rozhodl mimo jiné o provedení exekuce prodejem předmětných nemovitostí ve společném jmění povinného a jeho manželky. Výslednou cenu předmětných nemovitostí ve výši 4 500 000 Kč soudní exekutor určil usnesením (potvrzeným odvolacím soudem) na základě znaleckého posudku vypracovaného jím ustanovenou znalkyní. Usnesením – dražební vyhláškou ze dne 29. 12. 2020, č. j. 219 EX 00076/20-469, soudní exekutor nařídil dražbu předmětných nemovitostí na 1. 2. 2021. Vzhledem k tomu, že povinný podal dne 27. 1. 2021 návrh na odklad exekuce prodejem nemovitých věcí do 30. 4. 2021, bylo uvedené dražební jednání odročeno na neurčito a usnesením ze dne 30. 1. 2021, č. j. 219 EX 00076/20-545, rozhodnuto, že provedení exekuce prodejem předmětných nemovitostí se odkládá do 30. 4. 2021. Poté, co doba odkladu uplynula a překážka provedení dražby tedy odpadla, rozhodl dne 24. 7. 2021, pod č. j. 219 EX 00076/20-740, o změně shora uvedené dražební vyhlášky tak, že nařídil dražbu předmětných nemovitostí, přičemž první kolo dražebního jednání bylo dne 25. 8. 2021, výsledná cena předmětu dražby činila 4 500 000 Kč, nejnižší podání částku 3 000 000 Kč a výše jistoty částku 750 000 Kč. Dražba byla zahájena v 9:00 hodin a ukončena téhož dne ve 12:31:19 hodin. Kromě oprávněné přihlásilo své pohledávky do dražby dalších 10 věřitelů, přičemž celková výše přihlášených pohledávek činí částku 6 048 238 Kč. Předražek navržen nebyl. Den před dražbou, tj. 24. 8. 2021, povinný doručil soudnímu exekutorovi návrh, jímž se domáhal odkladu exekuce zejména z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, když dne 6. 5. 2021 podstoupil operaci k izolaci plicních žil a v srpnu byl na dispenzarizaci na kardiologii. Provedení exekuce by mu tak způsobilo zvlášť nepříznivé následky. Zlepšení situace předpokládal nejpozději do konce listopadu 2021. Tento návrh na odklad exekuce byl usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 20. 9. 2021, č. j. 20 EXE 418/2020-59, ve spojení s (potvrzujícím) usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. 18 Co 144/2021, pravomocně zamítnut (právní moc dne 21. 12. 2021), když odvolací soud dospěl k závěru, že zdravotní stav povinného není natolik nepříznivý, že by mu provedení exekuce způsobilo zvlášť nepříznivé následky. Ba naopak je možno přiklonit se k závěru, že svými opakovanými návrhy na odklad exekuce se povinný pouze snaží zmařit dražební jednání. 3. Odvolací soud s odkazem na § 52 a 69 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, a § 336j a 336k zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, uzavřel, že postupem soudního exekutora nedošlo k porušení zákona. Soudní exekutor v souladu s ustanovením § 335 a násl. občanského soudního řádu postupoval při provádění exekuce přiměřeně podle ustanovení o prodeji nemovitých věcí. Udělení příklepu předcházelo pověření soudního exekutora exekučním soudem k vedení exekuce, exekuční příkaz nařizující prodej předmětné nemovité věci, pravomocné určení její ceny a dražba nařízená dražební vyhláškou. Odvolací soud neshledal pochybení v postupu soudního exekutora před vydáním dražební vyhlášky, při nařízení dražby ani při jejím provádění. Obsah dražební vyhlášky odpovídá požadavkům zákona a koresponduje s předchozím pravomocným určením ceny. Dražba byla nařízena v souladu se zákonem. Ani proti průběhu dražby, tak jak je uveden v protokolu o dražbě, nelze mít žádné výhrady. 4. Odvolací námitce povinného, že o jeho návrhu na odklad exekuce nebylo pravomocně rozhodnuto a soudní exekutor to zcela pominul, provedl dražbu a udělil příklep, nepřisvědčil, neboť návrh povinného na odklad exekuce byl pravomocně zamítnut, kdy odvolací soud mimo jiné dospěl k závěru, že povinný se svými opakovanými návrhy na odklad exekuce pouze snaží zmařit dražební jednání a provedení exekuce. K povinným namítanému nevhodnému způsobu vedení exekuce - nepoměru mezi výší vymáhané pohledávky a cenou nemovitých věcí, připomenul, že soudní exekutor může postihnout majetek povinného v takové míře a takovými způsoby, aby bezpečně a s jistotou dosáhl uspokojení oprávněného a úhrady nákladů exekuce. Znamená to, že není v rozporu se zákonem, pokud exekutor postihuje majetek povinného v míře větší než zcela nezbytné, protože v průběhu exekuce zpravidla nemůže přesně odhadnout, jaký výtěžek ten který ze zvolených způsobů exekuce přinese a jaké náklady s ním budou spojeny, takže jediným způsobem, jak spolehlivě zajistit vymožení pohledávky, je postihnout více majetku, než by nezbytně k dosažení účelu exekuce postačovalo. Uzavřel, že vzhledem k výši dlužné částky a přihlášeným pohledávkám není zvolený způsob vedení exekuce nevhodný. 5. Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním. Jeho přípustnost spatřuje ve vyřešení právních otázek: A) zda lze rozhodnout o odvolání proti usnesení o příklepu v případě probíhajícího insolvenčního řízení povinného, B) zda lze konat dražební jednání, i když nebylo rozhodnuto o návrhu na odklad exekuce podaném před konáním dražby a následně postoupený soudu k rozhodnutí, zda tedy podaný návrh tvoří překážku udělení příklepu, C) zda lze provést exekuci prodejem nemovitých věcí, které používá povinný k bydlení namísto exekucí nemovitých věcí, které povinný nepoužívá k bydlení, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. K otázce ad A) uvedl, že dne 8. 12. 2021 došlo ke zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení. T