20 Cdo 2132/2023 — Nejvyšší soud

20 Cdo 2132/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:5. 12. 2023 Spisová značka:20 Cdo 2132/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:20.CDO.2132.2023.3 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Žaloba vylučovací (excindační) Příklep Dotčené předpisy:§ 336k odst. 4 o. s. ř. § 336i odst. 1 o. s. ř. § 267 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:18. 2. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 2132/2023 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné A. Z., zastoupené Mgr. Petrem Řehákem, advokátem se sídlem v Dolních Břežanech, Pražská 636, proti povinnému M. Z., zastoupenému Mgr. Ing. Zdeňkem Stanovským, advokátem se sídlem v Praze, Na hutích 661/9, za účasti vydražitelky Akademie realit services s. r. o., se sídlem v Brně - Veveří, Lidická 960/81, identifikační číslo osoby 01822292, zastoupené Mgr. Markétou Stehlíkovou, advokátkou se sídlem v Praze, náměstí I. P. Pavlova 1785/3, pro dlužné výživné ve výši 60 000 Kč a pro běžné výživné ve výši 60 000 Kč měsíčně, vedené u soudního exekutora JUDr. Marcela Smékala, Exekutorský úřad Praha - východ, pod sp. zn. 081 EX 01313/19, o dovolání povinného a o dovolání vydražitelky proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. dubna 2023, sp. zn. 20 Co 308/2022, takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. dubna 2023, sp. zn. 20 Co 308/2022, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1/ Ve shora označené věci Krajský soud v Brně (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. 20 Co 308/2022, potvrdil usnesení soudního exekutora JUDr. Marcela Smékala, Exekutorský úřad Praha - východ (dále „soudní exekutor“), ze dne 8. 12. 2022, č. j. 081 EX 01313/19-406, jímž soudní exekutor udělil vydražitelce Akademie realit services s. r. o. (dále „vydražitelka“) příklep k vydražené nemovité věci povinného, a to bytové jednotce č. XY v budově č. p. XY stojící na parcele č. parc. XY, zastavěná plocha a nádvoří, se spoluvlastnickým podílem 15382/275024 na společných částech domu a pozemku, zapsané na listu vlastnictví č. XY pro obec XY, katastrální území XY, u Katastrálního úřadu pro hl. m. Praha, Katastrální pracoviště XY (dále „bytová jednotka“), za nejvyšší podání ve výši 30 930 000 Kč (výrok I.), zároveň stanovil lhůtu vydražitelce k zaplacení nejvyššího podání (výrok II.) a povinnému uložil, aby vydraženou bytovou jednotku vyklidil (výrok III.). 2/ Odvolací soud vyšel mj. ze zjištění, že Městský soud v Brně pověřil vedením exekuce dne 10. 10. 2019 shora jmenovaného soudního exekutora za účelem vymožení peněžité pohledávky ve výši 60 000 Kč (dlužného výživného za měsíc září 2019) a běžného výživného od října 2019 ve výši 60 000 Kč měsíčně, uložených povinnému vykonatelným usnesením Městského soudu v Brně ze dne 5. 9. 2019, č. j. 32 C 45/2019-158. Exekučním příkazem ze dne 23. 10. 2019, č. j. 081 EX 01313/19-034, ve znění usnesení ze dne 17. 6. 2020, č. j. 081 EX 01313/19-085, postihl soudní exekutor bytovou jednotku povinného a ve spojení s tím stanovil elektronickou dražební vyhláškou ze dne 12. 10. 2022, č. j. 081 EX 01313/19-336, dražební jednání na den 8. 12. 2022. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 30. 11. 2022, č. j. 75 C 203/2022-39 (dále rovněž „usnesení o nařízení předběžného opatření“), nařídil předběžné opatření, jímž soudnímu exekutorovi zakázal (od okamžiku vydání tohoto usnesení) konat dražbu bytové jednotky či bytovou jednotku v rámci exekučního řízení jiným způsobem zcizit, a to až do pravomocného skončení řízení o žalobě na určení vlastnického práva k dotčené bytové jednotce vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 75 C 203/2022, kterou podala dne 26. 9. 2022 matka povinného M. M. (dále „matka povinného“) z důvodu odvolání daru - bytové jednotky – převedeného do vlastnictví povinného darovací smlouvou ze dne 16. 4. 2019. Dne 8. 12. 2022 udělil soudní exekutor vydražitelce příklep k bytové jednotce. Městský soud v Praze poté usnesením ze dne 26. 1. 2023, č. j. 72 Co 20/2023-64, k odvolání soudního exekutora změnil usnesení o nařízení předběžného opatření tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. 3/ Odvolací soud dospěl k závěru, že při konání dražby k porušení zákona nedošlo, jelikož usnesení o nařízení předběžného opatření bylo změněno na základě argumentace, že soudní exekutor při provádění exekuce nemá postavení soukromoprávního subjektu, nýbrž vykonává pravomoc svěřenou mu předpisy veřejného práva, je na něj delegována část státní moci, jejímž nositelem je při soudním výkonu rozhodnutí soud, a z tohoto důvodu mu nemohou být soudem ukládány závazné pokyny, jak v exekuci postupovat. Odvolání daru matkou povinného soud vyložil jako snahu vyvést z aktiv povinného hodnoty, které doposud nebyly převedeny povinným do společností obchodního práva, nadací apod., tudíž takový postup nemůže požívat právní ochrany se zřetelem k tomu, že matka povinného vystupuje v řízení ve prospěch syna, své jednání přesně načasovala a s podáním určovací žaloby přibližně dva roky vyčkávala. Vydražitelka jako společnost obchodního práva pohybující se v oblasti realit nebyla informována nedostatečně či uvedena v omyl ohledně práv třetích osob k bytové jednotce, neboť si musela být dobře vědoma skutečnosti, že nákup v dražbě s sebou nese určitá rizika. Měla proto vyvinout dostatek procesní aktivity a zjistit si okolnosti, za kterých bytovou jednotku nabývá. Podání „vylučovací žaloby“ je důvodem pro odročení dražebního jednání jen tehdy, může-li na jejím základě dojít k vyloučení prodávané nemovitosti z exekuce či z výkonu rozhodnutí. V případě zjevně neopodstatněné „vylučovací žaloby“ soud dražební jednání neodročí, neboť je-li zřejmé, že žalobě nemůže být vyhověno, představovalo by odročení jednání jen nedůvodný průtah při provádění exekuce (výkonu rozhodnutí). 4/ Proti usnesení odvolacího soudu podala vydražitelka dovolání, jehož přípustnost (s odkazem na ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů - dále „o. s. ř.“) vymezila tvrzením, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek, „při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“, a dále otázky, „která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena“, konkrétně: A/ zda za porušení zákona při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby podle § 336k odst. 4 o. s. ř., lze považovat existenci nařízeného předběžného opatření zabraňujícího soudnímu exekutorovi konat dražbu exekvované nemovité věci či ji v rámci exekučního řízení jiným způsobem zcizit; B/ zda takové porušení zákona představuje též skutečnost, že exekutor dražební jednání neodročil, ač tak podle § 336i odst. 1 o. s. ř. učinit měl, s ohledem na podání žaloby „na vyloučení exekvované nemovité věci z exekuce“; C/ zda je soudní exekutor v případě konání elektronické dražby, na kterou se podle § 336o odst. 4 o. s. ř. použijí obdobně ustanovení § 336b až 336n o. s. ř., na základě § 336i odst. 1 o. s. ř. povinen před zahájením dražby informovat dražebníky o zjevné nedůvodnosti „vylučovací žaloby“ podané ve stanovené lhůtě přede dnem konání dražby, a zda absence tohoto seznámení způsobí nezákonnost dražby ve smyslu § 336k odst. 4 o. s. ř. 5/ K otázce ad A) dovolatelka v podrobnostech uvedla, že se odvolací soud při posuzování důsledků (ačkoli později zrušeného) předběžného opatření ve vztahu k dražbě a udělení příklepu odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jelikož právní názor, že za účinnosti předběžného opatření je soudní exekutor povinen takové rozhodnutí respektovat, přičemž případný pozdější zánik předběžného opatření nemá na jeho povinnost žádný vliv, lze analogicky dovodit z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2018, sp. zn. 20 Cdo 5903/2017, ze dne 16. února 2016, sp. zn. 26 Cdo 3811/2014, či ze dne 29. května 2018, sp. zn. 20 Cdo 549/2018, odkazujících na účinky předběžných opatření vydaných podle § 82 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále „insolvenční zákon“). Názor odvolacího soudu by ad absurdum vedl k tomu, že se soudní exekutor nemusí žádnými (soudem nařízenými) předběžnými opatřeními řídit. 6/ Při řešení otázky ad B) se napadené usnesení odvolacího soudu odchýlilo od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. října 2019, sp. zn. 20 Cdo 2740/2019, ze dne 16. května 2018, sp. zn. 20 Cdo 776/2018, a ze dne 29. května 2018, sp. zn. 20 Cdo 549/2018 (jakož i od rozhodnutí v nich citovaných),