20 Cdo 2831/2024 — Nejvyšší soud

20 Cdo 2831/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 1. 2025 Spisová značka:20 Cdo 2831/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:20.CDO.2831.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Zastavení exekuce Dokazování Dotčené předpisy:§ 254 odst. 8 o. s. ř. § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:4. 3. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 2831/2024-118 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného M. U., zastoupeného Mgr. Milanem Lukendou, advokátem se sídlem v Praze, Hybernská 1009/24, proti povinnému DŘEVODÍLO Rousínov, výrobní družstvo, se sídlem v Rousínově, Lípová 1242/2b, identifikační číslo osoby 00030597, zastoupenému JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 34/30, pro nepeněžité plnění, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 12 EXE 1001/2024, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. června 2024, č. j. 20 Co 262/2024-82, takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. června 2024, č. j. 20 Co 262/2024-82, se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1/ Ve shora označené věci Okresní soud ve Vyškově (dále „soud prvního stupně“ či „okresní soud“) usnesením ze dne 2. 4. 2024, č. j. 12 EXE 1001/2024-59, zastavil exekuci vedenou pověřeným soudním exekutorem JUDr. Lukášem Jíchou, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 203 EX 37819/23, k vymožení povinnosti povinného odstranit betonové piloty umístěné na pozemcích parc. č. XY a parc. č. XY, které leží v katastrálním území XY (dále též „zatížené pozemky“), a zdržet se umísťování obdobných překážek na tyto pozemky, a to podle vykonatelného usnesení okresního soudu ze dne 21. 6. 2021, č. j. 12 C 56/2021-29, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně (dále „odvolací soud“) ze dne 30. 9. 2022, č. j. 16 Co 197/2021-108 (dále „exekuční titul“ - viz výrok I), a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II) a nákladů exekuce (výrok III). 2/ Soud prvního stupně dospěl k závěru, že ukládá-li exekuční titul povinnému pouze povinnost odstranit z označených pozemků betonové piloty a zdržet se umisťování obdobných překážek, pak na jeho základě nelze vymoci povinnost odstranit dopravní značení, které v souladu s dopravními předpisy a po oznámení příslušnému dopravnímu správnímu orgánu povinný instaloval v rámci svého areálu, v němž se nachází (v jeho výlučném vlastnictví) neveřejné účelové pozemní komunikace. K takovému státně mocenskému zásahu prostřednictvím exekuce podkladové rozhodnutí neopravňuje, a exekuci je proto namístě podle § 268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“), zastavit. Mezi účastníky přitom bylo nesporné, že samotné betonové piloty povinný odstranil již v době před podáním exekučního návrhu. 3/ Odvolací soud k odvolání oprávněného usnesením ze dne 13. 6. 2024, č. j. 20 Co 262/2024-82, rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že se exekuce nezastavuje (výrokem I), a současně zrušil výroky usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení, resp. exekuce (výrokem II). 4/ Při aprobaci skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že dopravní značky, jakož i betonové piloty, tj. hmotné překážky umístněné na zatížených pozemcích, oprávněnému znemožňují a znesnadňují vykonávat jeho práva plynoucí ze služebností jemu svědčících pro výkon podnikatelské činnosti. Jednání povinného směřuje spíše ke snaze opět vztahy mezi účastníky znepřehlednit, a nikoli je konsolidovat. Nejen betonové překážky, patníky, ale také jakékoliv dopravní značení umístěné v daném místě fakticky v libovůli a v plné režii povinného, kdy dopravní značení ukazuje kupř. přikázaný směr jízdy napravo nebo nalevo, ačkoliv je z povahy věci zřejmé, že silnice končí stavbou a rovně prostě pokračovat v jízdě nelze, takovou „obdobnou překážku“ označenou exekučním titulem představuje. 5/ Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost ve smyslu § 237 o. s. ř. vymezil tvrzením, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu přijaté k zajištění práva na spravedlivý proces, zejména pak od usnesení ze dne 5. prosince 2017, sp. zn. 20 Cdo 4579/2017, a to konkrétně při řešení otázek: a/ zda odvolací exekuční soud bez opory v textu odůvodnění vykonávaného rozhodnutí (tedy vytrhnutím jeho výroku z kontextu celého rozhodnutí) může svým výkladem, jenž je navíc postaven na (mezi účastníky) sporných skutkových zjištěních, ke kterým odvolací soud neprovedl procesní dokazování (§ 269 odst. 2 o. s. ř.), rozšiřovat rozsah uložené povinnosti - zde konkrétně, aby se povinný zdržel umisťování obdobných překážek na své (ve vykonávaném rozhodnutí vymezené pozemky), jakými byly povinným instalované a následně i podle vykonávaného rozhodnutí jím dobrovolně odstraněné betonové piloty, jejichž instalace povinným podle závěrů vykonávaného rozhodnutí narušila pokojný stav držby práva žalobce (pozn. oprávněného) věcných břemen chůze a jízdy přes povinné pozemky k pozemkům oprávněného - a to i na umístění svislých dopravních značek, které jednak podléhá veřejnoprávní regulaci podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a druhak i podle tvrzení samotného oprávněného ztěžuje, tzn. slovy vykonávaného rozhodnutí může narušovat pokojný stav držby práva věcných břemen, ovšem pouze v části „stání“, která zahrnuje parkování vozidel a případně těž jejich nakládku a vykládku, o kterém však ani ve výrokové části vykonávaného rozhodnutí, ani v textu jeho odůvodnění není žádné zmínky, jelikož tehdy oprávněným uplatněný požadavek (na odstranění betonových pilotů) zjevně směřoval k odstranění překážek ztěžujících průjezd vozidel (a nikoli jejich parkování, nakládku, vykládku apod.), a b/ zda vlastník neveřejně přístupné účelové komunikace - jakým je povinný ve vztahu k povinným pozemkům, na kterých instaloval ony předmětné 3ks svislých dopravních značek - může umístěním této místní a přechodné úpravy provozu, prostřednictvím které stanovuje / modifikuje pravidla silničního provozu v souladu s obecnou úpravou provozu na pozemních komunikacích danou zákonem, aniž toto umístění koliduje s výkonem práv plynoucích z předmětných věcných břemen, tj. chůze a jízdy, narušovat (jakýmkoli způsobem) pokojný stav držby práva těchto věcných břemen, natož v rozsahu a intenzitě obdobných, jakými byl pokojný stav držby těchto práv narušen instalací co do skutkové i právní povahy zcela odlišných betonových pilotů, to vše přitom za dalšího nezbytného (a obecného) předpokladu, totiž, že takováto místní a přechodná regulace nenaplňuje znaky zneužití výkonu tohoto práva ze strany vlastníka neveřejně přístupné účelové komunikace a/nebo jednání in fraudem legis (jak tento závěr odvolací soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí naznačuje - ovšem opět zcela bez opory v objektivních skutečnostech, natož aby tuto skutkovou hypotézu ověřil předepsaným procesním postupem podle § 269 odst. 2 o. s. ř. - a nakonec jej ani náležitě, tedy přesvědčivě a přezkoumatelně neodůvodnil. 6/ Dovolatel rovněž namítá, že odvolací soud rozhodl ve věci bez jednání, ačkoli tak podle § 254 odst. 8 o. s. ř. učinit měl, a tedy v rozporu s usneseními Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2013, sp. zn. 20 Cdo 3334/2012, ze dne 26. října 2021, sp. zn. 20 Cdo 2986/2021, ze dne 18. října 2017, sp. zn. 31 Cdo 4427/2016, či ze dne 20. září 2016, sp. zn. 20 Cdo 4128/2016. Jestliže totiž rozhodné skutkové okolnosti byly mezi účastníky sporné nebo pochybné, bylo třeba podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2004, sp. zn. 20 Cdo 1329/2003, v řízení před odvolacím soudem nařídit jednání. Umístění dopravních značek, pro něž má povinný skutečný a ospravedlnitelný důvod regulace provozu v areálu, může sice pro oprávněného představovat jisté ztížení pro výkon věcného břemene stání (parkování), ovšem nikoli břemene chůze či jízdy, do oblasti jejichž ochrany naopak výlučně směřoval účel exekučního titulu. 7/ Oprávněný ve svém vyjádření k dovolání podotkl, že nařizovat jednání nebylo třeba, šlo by o postup neúčelný, nehospodárný a jen by se tím navyšovaly náklady řízení. V exekučním návrhu není uvedeno, že by se měl týkat jen ochrany práv oprávněného z práv průjezdu a jízdy. Naopak, z žaloby na ochranu rušené držby, na jejímž základě byl vydán exekuční titul, je zřejmé, že se oprávněný domáhal ochrany všech svých práv ze služebností, a taková ochrana mu byla soudem poskytnuta. Povinný dopravní zna