20 Cdo 2868/2025 — Nejvyšší soud

20 Cdo 2868/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:4. 2. 2026 Spisová značka:20 Cdo 2868/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:20.CDO.2868.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Žaloba pro zmatečnost Dotčené předpisy:§ 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. § 229 odst. 3 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:20. 2. 2026 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí II.ÚS 1056/26 IV.ÚS 1050/26 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 2868/2025-221 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci žalobců: a) F. W., b) L. Š., c) C. M., a d) M. B., všech zastoupených JUDr. Vilémem Fránkem, advokátem se sídlem v Blansku, Masarykova 12, proti žalovaným: 1) Konfederaci politických vězňů České republiky, z. s., se sídlem v Praze 1, Na struze 229/3, identifikační číslo osoby 00417581, zastoupené JUDr. Petrem Poledníkem, advokátem se sídlem v Brně, Příkop 4, a 2) České republice – Generálnímu finančnímu ředitelství, se sídlem v Praze 1, Lazarská 15/7, identifikační číslo osoby 72080043, o neplatnost darovací smlouvy, o žalobě pro zmatečnost podané proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2022, č. j. 24 Co 189/2022-329, o dovolání všech žalobců a žalované 1) proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 4. 2025, č. j. 5 Co 20/2025-169, takto: I. Dovolání žalobců a), b), c) a d) a žalovaného 1) se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: 1. Vrchní soud v Praze (dále též jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím k odvolání všech žalobců a žalovaného 1) ve výroku I potvrdil usnesení ze dne 15. 10. 2024, č. j. 24 Co 189/2022-MOP-138, kterým Krajský soud v Praze (dále též jen „soud prvního stupně“) zamítl žalobu pro zmatečnost podanou proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2022, č. j. 24 Co 189/2022-329, a rozhodl o náhradě nákladů řízení o žalobě pro zmatečnost. Odvolací soud současně výrokem II rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. 2. Žalobou pro zmatečnost bylo napadeno rozhodnutí Krajského soudu v Praze, který rozhodoval o odvolání všech žalobců a žalovaného 1) proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 23. 3. 2022, č. j. 14 C 266/2018-272, jímž byla zamítnuta žaloba na určení neplatnosti darovací smlouvy uzavřené dne 17. 7. 2018 mezi prvním žalovaným jako dárcem a druhou žalovanou jako obdarovanou a jejímž předmětem jsou nemovitosti uvedené ve výroku rozsudku. Okresní soud v Příbrami uzavřel, že není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti darovací smlouvy, protože (i kdyby soud žalobě vyhověl) takové rozhodnutí by nezakládalo způsobilý podklad ke změně zápisu vlastnického práva k nemovitostem. Dále soud uvedl, že v době uzavření darovací smlouvy měl žalovaný 1) zapsán ve spolkovém rejstříku kolektivní statutární orgán, jehož funkční období uplynulo až 2. 12. 2018; jednání učiněné prostřednictvím pana Š. a pana Ž. při uzavírání smlouvy za žalovaného 1) tak zůstává platné, neboť bylo učiněno v době, kdy se statutární orgán považoval za platně zvolený a jeho členové byli zapsáni ve spolkovém rejstříku jako osoby oprávněné jednat za smluvní stranu. Na tento závěr nemůže mít vliv ani okolnost, že následně bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2018, č. j. 77 Cm 22/2016-171, určeno, že rozhodnutí sněmu žalovaného 1), který se konal dne 2. 12. 2015, jsou zdánlivá. 3. Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2022, č. j. 24 Co 189/2022-329, výrokem I potvrdil shora uvedený rozsudek Okresního soudu v Příbrami, ve výrocích II a III rozhodl o nákladech odvolacího řízení a výrokem IV zamítl návrh žalobců ze dne 22. 9. 2022 na přerušení odvolacího řízení a na záměnu účastníků na straně žalobců. Krajský soud připomněl, že žaloba na určení neplatnosti smlouvy má ze své podstaty preventivní povahu, jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dřív, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Nemá opodstatnění, je-li právní vztah nebo právo již porušeno, tam je totiž prostředkem ochrany žaloba o splnění povinnosti. V projednávané věci žalobci nebyli účastníky darovací smlouvy, a proto jejich právní postavení ve vztahu k posuzované smlouvě nemůže být ohroženo či se stát nejistým. I kdyby soud žalobě vyhověl, nebylo by takové rozhodnutí relevantním podkladem pro změnu zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí (ať již ve prospěch žalobců či žalovaného 1/). Taková žaloba neslouží potřebám praktického života, ale jen vede ke zbytečnému množení sporů, případně dokonce k obcházení institutu žaloby na určení vlastnického práva k nemovitostem. Žalobci se ve své podstatě domáhají posouzení neplatnosti darovací smlouvy soudem a s ním řešení (předběžných) otázek nicotnosti rozhodnutí orgánu spolku a obsazení statutárního orgánu, jež souvisí se spory uvnitř spolku, navíc v situaci, kdy jsou tyto otázky řešeny v samostatných soudních řízeních. Protože žaloba zjevně nemůže být úspěšná, je bez významu zabývat se i zmíněnými předběžnými otázkami. Obdobně to platí i o návrhu na přerušení řízení a na připuštění záměny účastníků, které rovněž tak nemohou přispět k úspěchu žalobců v řízení, nadto záměna účastníků v odvolacím řízení ani není možná (§ 92 odst. 2 a § 216 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále též jen „o. s. ř.“). Není-li dán právní zájem na určení neplatnosti darovací smlouvy, není důvod zabývat se věcně žalobou po skutkové a právní stránce a činit dokazování. 4. Žalobci podali proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2022, č. j. 24 Co 189/2022-329, dovolání, jež Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 1. 2023, č. j. 23 Cdo 2695/2023-396, zčásti zamítl a zčásti odmítl. Připomněl, že lze-li žalovat o určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy, jež se tohoto práva nebo právního vztahu týká. Takový rozsudek by nic nezměnil na stavu zápisů v katastru nemovitostí, neboť by nepředstavoval vkladovou veřejnou listinu, podle které lze provést příslušný zápis do katastru nemovitostí [k tomu srov. § 11 a násl. zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)]. Nebylo tedy již třeba zabývat se meritem věci, protože nedostatek naléhavého právního zájmu je samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí. 5. Nejvyšší soud rovněž vysvětlil, že smyslem vyloučení institutu záměny účastníků v odvolacím řízení je zajistit, aby se řízení účastnil ten, kdo je nositelem hmotného práva, nebo ten, koho podle hmotného práva stíhá povinnost, a to podle stavu, který tu byl před zahájením řízení. Jde o důsledky aktivní či pasivní věcné legitimace, která se v rozhodnutí soudu projevuje tím, že pro nedostatek této legitimace se žaloba zamítá. Povaha odvolacího řízení jako řízení zásadně přezkumného vylučuje, aby k těmto změnám v okruhu účastníků došlo až v odvolacím řízení, neboť by tím byly zmařeny výsledky řízení před soudem prvního stupně a jeho rozhodnutí založené v daném případě zpravidla na závěru o nedostatku věcné legitimace. 6. Nejvyšší soud též zkoumal, zda řízení nebylo postiženo vadami uvedenými v § 229 odst. 1, 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř., jakož i jinými vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přičemž existenci takových vad neshledal. Námitkou žalobců ohledně nedostatku procesní způsobilosti žalovaného 1) a nedostatku zastoupení se nezabýval, protože dovolací soud přihlíží k takové námitce pouze tehdy, týká-li se dovolatele. Jelikož by újma z tohoto případného procesního nedostatku mohla vzniknout výhradně žalovanému 1) a nikoli žalobcům, nemohou se jej tudíž žalobci dovolávat ke svému prospěchu. 7. Žalobci podali (dne 14. 2. 2023) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2022, č. j. 24 Co 189/2022-329, žalobu pro zmatečnost podle § 229 odst. 1, 3 o. s. ř., o níž v prvním stupni rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 15. 10. 2024, č. j. 24 Co 189/2022-MOP-138, (dále opět též jen „soud prvního stupně“). Vyšel ze zjištění, že soudy v řízení o věci samé neměly pochybnost, že žalovaný 1) je řádně zastoupen advokátkou na základě plné moci ze dne 4. 12. 2020, obzvlášť za situace, kdy věcné rozhodování soudu bylo spojeno výlučně s posouzením otázky existence naléhavého právního zájmu žalobců na jimi požadovaném určení neplatnosti konkrétní darovací smlouvy. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobě pro zmatečnost lze vyhovět jen tehd