20 Cdo 3862/2009 — Nejvyšší soud

20 Cdo 3862/2009 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:27. 9. 2011 Spisová značka:20 Cdo 3862/2009 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:20.CDO.3862.2009.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Exekuce Započtení pohledávky Zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) Dotčené předpisy:§ 526 odst. 1 obč. zák. § 529 odst. 1 obč. zák. § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. § 57a předpisu č. 337/1992Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:7. 10. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 3862/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Sokato a. s., se sídlem v Brně, tř. Kpt. Jaroše 1844/28, identifikační číslo osoby 255 88 184, zastoupené Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem se sídlem v Brně, tř. Kpt. Jaroše 1844/28, proti povinnému Aeroklubu Brno – Slatina, občanské sdružení se sídlem v Brně - Tuřanech, Karkulínova 872/29, zastoupenému JUDr. Kateřinou Pavlíkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Údolní 37, pro 234 500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 69 Nc 3324/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 12. 2008, č. j. 20 Co 374/2008-120, takto: Dovolání se zamítá. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud napadeným usnesením změnil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2008, č. j. 69 Nc 3324/2003-94, tak, že návrh na zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. ve spojení s § 55 zákona č. 120/2001 Sb. zamítl. Vzal za prokázané, že ve lhůtě stanovené v čl. II. smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi původním věřitelem a nynější oprávněnou dne 25. 4. 2003 (do 40ti dnů do uzavření smlouvy) byla postupníkem postupiteli řádně a včas zaplacena platba ve výši 224 500,- Kč. Dále vzal za prokázané, že dne 2. 5. 2003 měl právní předchůdce oprávněné (FORT kapitál a. s.) doručeno oznámení o postoupení pohledávky. I když podle § 526 odst. 1 zákona č. 40/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „obč. zák.“), a v rozporu se smlouvou o postoupení pohledávky nesdělil toto oznámení povinnému coby dlužníku postupitel, ale postupník a fakticky téhož dne 2. 5. 2003 neprokázal postoupení pohledávky předložením postupní smlouvy povinnému, měl být povinný od 2. 5. 2003 náležitě obezřetný, neboť závazku se lze zprostit v případě postoupení pohledávky za situace uváděné v § 526 odst. 1 obč. zák., plní-li se postupiteli; povinný však plnil třetí osobě. Dále odvolací soud uzavřel, že pokud došlo k legalizaci podpisů účastníků smlouvy až později (v souvislosti s podáním návrhu na nařízení exekuce), nelze vzhledem k uskutečněné platbě kupní ceny a k oznámení o postoupení pohledávky dovodit, že postupní smlouva je antedatována, jak se domnívá povinný. Stejně tak soud uzavřel, že ke dni 2. 5. 2003 ani ke dni 12. 5. 2003 nemohlo jít podle § 529 odst. 2 obč. zák. o pohledávku způsobilou k započtení, neboť povinný nebyl dlužníkem daně z převodu nemovitosti, ale byl pouze ručitelem, a podle § 57a zákona č. 337/1992 Sb. nebyl finančním úřadem vyzván k placení této daně a ani mu nebyla předepsána. Povinný v dovolání namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ a b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“). V dovolání uvedl, že daň z převodu nemovitosti za společnost FORT kapitál a. s. zaplatil po konzultaci s finančním úřadem, jenž mu sdělil, že daň může zaplatit i před jeho výzvou z titulu ručitele. V tomto směru odkázal na usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 3. 2003, sp. zn. IV. ÚS 696/02. Podle jeho názoru se proto soud měl zabývat tím, zda společnost FORT kapitál a. s. daň nezaplatila a zda tato úhrada nechybí. Pokud tato společnost daň nezaplatila a zaplatil ji povinný, bylo by nepřiměřeně tvrdé, aby odpovídající částku platil znovu oprávněné. Uvedl dále, že společnost FORT kapitál a. s. informoval o svém úmyslu zaplatit za ni daň dopisem ze dne 30. 4. 2003, a byl v dobré víře, že za ni daň zaplatil. Oznámení o postoupení pohledávky bylo údajně doručeno 2. 5. 2003, ovšem logicky mohlo jít o reakci na úmysl povinného zaplatit za společnost FORT kapitál a. s. daň z převodu nemovitosti (tedy na dopis ze dne 30. 4. 2003). Poukázal na úmysl oprávněné měnit a doplňovat důkazy nepřípustným způsobem, na nestandardní způsob oznámení o postoupení pohledávky a na zvláštní způsob jednání společnosti FORT kapitál a. s. Jedinou doloženou listinou v celém sporu je oznámení povinného o jeho úmyslu vyrovnat vzájemné závazky daně o převodu nemovitosti ze dne 30. 4. 2003. Až poté se objevilo údajné oznámení o postoupení pohledávky. Vytýká odvolacímu soudu, že ačkoliv ve svém prvním rozhodnutí dal pokyn soudu prvního stupně, aby se zabýval antedatováním smlouvy o postoupení pohledávky, sám se nakonec touto otázkou prakticky nezabýval. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Oprávněná ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že prokázala postoupení pohledávky smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 25. 4. 2003, originálem podacího lístku ze dne 29. 4. 2003 k oznámení o postoupení pohledávky, originálem dodejky k oznámení o postoupení pohledávky a prokázala i zaplacení kupní ceny. Navrhla proto, aby dovolací soud dovolání povinného zamítl. Dovolací soud věc posoudil podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (Část první, bod II. Přechodná ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.). Dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a), § 238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon č. 120/2001 Sb.“), není důvodné. Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) i k vadám podle ustanovení § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 o. s. ř. (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; Jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.). Povinný namítá, že řízení trpí vadou ve smyslu § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.; z jeho dovolacích námitek lze pod tento dovolací důvod zařadit pouze výtku, že odvolací soud neúplně zjistil skutkový stav (že se měl zabývat antedatováním smlouvy o postoupení pohledávky a také skutečností, zda a kdo zaplatil daň z převodu nemovitosti). Tento dovolací důvod však dán není (viz níže). Jelikož jiné „vady řízení“ ze spisu ani nevyplývají, předmětem přezkumu dovolacího soudu je závěr odvolacího soudu, že důvod k zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. pro započtení pohledávky není dán. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (práva hmotného i procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků). Podle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku. Podle § 526 odst. 1 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Pokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Podle § 529 odst. 1 obč. zák. námitky proti pohledávce, které dlužník mohl uplatnit v době postoupení, zůstávají mu zachovány i po postoupení pohledávky. Podle § 580 obč. zák. mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že dne 2. 5. 2003 bylo povinnému doručeno oznámení o postoupení pohledávky mezi FORT kapitál, a. s. jako postupitelem a Sokato, a. s. jako postupníkem, v němž společně postupitel