Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 57a

§ 57a zákon ČNR o správě daní a poplatků – Ručení

Zákon České národní rady o správě daní a poplatků · 337/1992 Sb. · Daňové právo

Stručně: Paragraf 57a zákona o správě daní a poplatků stanoví podmínky, za nichž je ručitel povinen uhradit nedoplatek daňového dlužníka, a upravuje jeho práva a povinnosti v tomto procesu. Správce daně může vyzvat ručitele k úhradě nedoplatku pouze tehdy, pokud daňový dlužník nedoplatek neuhradil ani po upomenutí a vymáhání, nebo pokud je zřejmé, že vymáhání by bylo bezvýsledné. (§ 57a zákona č. 337/1992 Sb., zákon ČNR o správě daní a poplatků, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Ručení
  • Týká se: dlužník, správce daně
  • Lhůta nebo doba (odst. 8): „…správce daně přeplatek nebo jeho zbývající část ručiteli poukáže bez žádosti do 30 dnů od jeho vzniku“
  • Odkazuje na: § 24
  • Judikatura: na § 57a odkazuje 29 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 337/1992 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Nedoplatek je povinen uhradit také ručitel, pokud mu zákon25a) povinnost ručení ukládá a pokud jej správce daně k úhradě nedoplatku vyzve a současně stanoví lhůtu k jeho úhradě. Správce daně je oprávněn ručitele vyzvat pouze tehdy, nebyl-li nedoplatek uhrazen daňovým dlužníkem, ačkoliv byl daňový dlužník o jeho úhradu bezvýsledně upomenut a nedoplatek nebyl uhrazen ani při vymáhání, pokud není zřejmé, že vymáhání by bylo prokazatelně bezvýsledné. K výzvě správce daně připojí rozhodnutí o stanovení daně, k úhradě jejíhož nedoplatku je ručitel vyzýván. Proti této výzvě se může ručitel odvolat a včas podané odvolání má odkladný účinek.

(2) V odvolání může ručitel namítat pouze skutečnost, že

a) není ručitelem,

b) nejsou splněny podmínky podle odstavce 1,

c) ručení bylo uplatněno ve větším než zákonem stanoveném rozsahu nebo ohledně daně, u které dosud neuplynul den splatnosti,

d) právo na vymáhání požadovaného nedoplatku bylo zcela nebo zčásti promlčeno, nebo

e) nedoplatek zanikl nebo neexistuje.

(3) Ode dne, kdy se výzva podle odstavce 1 stane pravomocnou, je ručitel oprávněn podat návrh na obnovu řízení, ve kterém byla daňovému dlužníku stanovena daň, k úhradě jejíhož nedoplatku byl ručitel vyzván.

(4) Uplatní-li ručitel námitku promlčení vymahatelnosti nedoplatku podle odstavce 2 písm. d), nastanou stejné účinky vůči ručiteli, jako by námitku uplatnil daňový dlužník; vymahatelnost nedoplatku na daňovém dlužníku není úkonem ručitele dotčena.

(5) Je-li na žádost ručitele povoleno posečkání úhrady nedoplatku nebo jeho úhrada ve splátkách, lze nedoplatek po tuto dobu vymáhat pouze na daňovém dlužníku.

(6) Ručitel má právo nahlédnout do spisu ohledně nedoplatku, za který ručí, po doručení výzvy podle odstavce 1, a to v rozsahu nezbytném pro uplatnění odvolání, návrhu na obnovu řízení nebo prominutí daně podle zvláštního daňového zákona25b). Do té doby má právo na informaci od správce daně o výši nedoplatku, za který ručí. Ručiteli, který uhradil za daňového dlužníka nedoplatek, vydá správce daně potvrzení o úhradě tohoto nedoplatku.

(7) Ručitel, vůči němuž bylo ručení uplatněno, má při placení daní procesní postavení jako daňový dlužník, jakož i oprávnění ke zproštění povinnosti mlčenlivosti podle § 24 odst. 4 o informacích podléhajících povinnosti mlčenlivosti, se kterými byl seznámen.

(8) Platba daně provedená ručitelem se použije na úhradu nedoplatku daňového dlužníka, za který ručitel ručí. Nelze-li tuto platbu zcela nebo zčásti použít na úhradu uvedeného nedoplatku, neboť byl ke dni platby již zcela nebo zčásti uhrazen, vznikne ručiteli přeplatek ve výši rovnající se částce, která nebyla použita na úhradu nedoplatku. Správce daně převede přeplatek na případný nedoplatek ručitele, pokud je evidován na jeho osobním účtu. Nemá-li ručitel takový nedoplatek, na který lze přeplatek převést, správce daně přeplatek nebo jeho zbývající část ručiteli poukáže bez žádosti do 30 dnů od jeho vzniku. Obdobně se postupuje v případě, že dojde k zániku daňové povinnosti, kterou ručitel zcela nebo zčásti uhradil.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Správce daně může vyzvat ručitele k úhradě nedoplatku pouze tehdy, pokud daňový dlužník nedoplatek neuhradil ani po upomenutí a vymáhání, nebo pokud je zřejmé, že vymáhání by bylo bezvýsledné.
  • Ručitel se může proti výzvě odvolat a v odvolání může namítat například, že není ručitelem, že nejsou splněny podmínky pro ručení, nebo že právo na vymáhání je promlčeno.
  • Ručitel má právo nahlédnout do spisu ohledně nedoplatku a po úhradě nedoplatku obdrží od správce daně potvrzení o úhradě.
  • Pokud ručitel uhradí nedoplatek, platba se použije na úhradu nedoplatku daňového dlužníka.

Na co si dát pozor

  • Výzva k úhradě nedoplatku ručiteli musí být doprovázena rozhodnutím o stanovení daně.
  • Včas podané odvolání ručitele má odkladný účinek, což znamená, že povinnost uhradit nedoplatek se odkládá do rozhodnutí o odvolání.
  • Pokud ručitel namítne promlčení vymahatelnosti nedoplatku, má to stejné účinky vůči ručiteli, jako by námitku uplatnil daňový dlužník, ale vymahatelnost nedoplatku na daňovém dlužníku tím není dotčena.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 57a

29
NS
Nejvyšší soud
24. 1. 2012
NS
Nejvyšší soud
27. 9. 2011
NSS
Krajský soud v Ostravě
29. 3. 2018
NSS
Městský soud v Praze
17. 8. 2016
NSS
Nejvyšší správní soud
19. 10. 2015

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 57a zákona 337/1992 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 57a

Citované rozhodnutí totiž řeší zcela odlišný zajišťovací institut, a to postavení daňového ručitele podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a § 57a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění do 31. 12. 2010; nedotýká se v žádném případě institutu zástavního práva ani soudcovského zástavního práva jakožto práv věcných a jeho závěry tedy nelze v projednávané věci (ani částečně) použít.

20 Cdo 670/2010 · Nejvyšší soud · 24. 1. 2012

Stejně tak soud uzavřel, že ke dni 2. 5. 2003 ani ke dni 12. 5. 2003 nemohlo jít podle § 529 odst. 2 obč. zák. o pohledávku způsobilou k započtení, neboť povinný nebyl dlužníkem daně z převodu nemovitosti, ale byl pouze ručitelem, a podle § 57a zákona č. 337/1992 Sb. nebyl finančním úřadem vyzván k placení této daně a ani mu nebyla předepsána.

20 Cdo 3862/2009 · Nejvyšší soud · 27. 9. 2011

Jak ve svých pozdějších rozhodnutích, např. v rozsudku ze dne 12. 5. 2016, č. j. 7 Afs 56/2016-27, Nejvyšší správní soud dovodil, na významu citovaného judikátu ničeho neubírá ani okolnost, že se vztahuje k § 57a zákona č. 337/1992 Sb. a nikoliv k právní úpravě ručení podle § 171 a násl. d. ř., neboť změnou právní úpravy (účinností d. ř.) došlo k rozšíření okruhu možných odvolacích námitek proti ručitelské výzvě.

65 Af 6/2016 · Krajský soud v Ostravě · 29. 3. 2018

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 129l Ručení (Hospodářský zákoník)§ 129l Ručení (Zákon, kterým se mění a doplňuje hospodá)§ 546 Ručení (Občanský zákoník)§ 546 Ručení (Zákon, kterým se mění, doplňuje a upravu)§ 311 (Obchodní zákoník)