20 Cdo 4449/2018 — Nejvyšší soud

20 Cdo 4449/2018 citace  Právní věta: Ukládá-li exekuční titul bez bližší specifikace zveřejnit omluvu na určité internetové stránce, lze tuto povinnost splnit pouze zveřejněním omluvy na této internetové stránce (jakožto jednotlivé webové stránce, která se zobrazí v okně internetového prohlížeče po zadání její adresy do adresního řádku). Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:23. 1. 2019 Spisová značka:20 Cdo 4449/2018 ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.4449.2018.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Exekuce Splnění závazku Provedení prací a výkonů Dotčené předpisy:§ 351 o. s. ř. § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:1. 4. 2019 Publikováno ve sbírce pod číslem:109 / 2019 Anotace:Okresní soud zamítl návrh povinné na zastavení exekuce, když dospěl k závěru, že text omluvy byl zveřejněn ve znění a po dobu podle exekučního titulu, avšak nikoliv na internetové stránce jím stanovené, neboť se nacházel pod odkazem označeným jako „Sdělení“ s doprovodným textem „Stanoviska, sdělení a informace společnosti“, a to až za jiným cca třístránkovým textem. Povinná tak dle soudu prvního stupně svou povinnost podle exekučního titulu nesplnila, neboť na stanovené internetové stránce omluva zveřejněna nebyla, ani zde nebyl odkaz směřující přímo k textu omluvy, a omluvu tak mohl nalézt pouze ten, kdo ji cíleně na stránkách povinné hledal. Odvolací soud ve svém rozhodnutí uvedl, že hovoří-li se o internetových stránkách (web site), potom se tím mají na mysli všechny internetové stránky prezentované pod uvedenou doménou, je-li však v exekučním titulu uvedeno, že omluva má být zveřejněna na webové stránce (web page), pak se tím rozumí konkrétní jednotlivá stránka, která se v internetovém prohlížeči zobrazí, je-li do adresního řádku zadán právě konkrétní text. Nejvyšší soud se tak musel ve svém rozhodnutí vypořádat s otázkou, zda v případě, kdy exekuční titul ukládá určitý text zveřejnit na webové stránce, je bez další identifikace takovou stránkou výlučně úvodní či hlavní stránka webových stránek povinného. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 4449/2018-140 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné CENTRUM CHYTRÝCH FASÁD s. r. o., se sídlem v Praze 1, Bílkova č. 855/19, identifikační číslo osoby 29130867, zastoupené JUDr. Hanou Heroldovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Jungmannova č. 745/24, proti povinné NOVABRIK CZECH, s. r. o., se sídlem v Poličce, Leznik č. 133, identifikační číslo osoby 26474174, zastoupené JUDr. Kamilem Novým, advokátem se sídlem v Praze 5, U Santošky č. 955/22, o nařízení povinnosti zveřejnit omluvu, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 10 EXE 338/2017, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14. června 2018, č. j. 22 Co 424/2017-105, t a k t o : Dovolání povinné se zamítá. O d ů v o d n ě n í : Výrokem IV. rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 13. prosince 2016, č. j. 55 Cm 78/2012-550, byla povinné uložena povinnost po dobu 30 po sobě jdoucích dnů na webové stránce www.novabrik.cz zveřejnit tento text: „Společnost NOVABRIK CZECH, s. r. o. se omlouvá společnosti KRYSTAL BESET s. r. o. a společnosti CENTRUM CHYTRÝCH FASÁD s. r. o., výrobce odvětraných fasádních systémů LIFEBRICK za šíření sdělení o nekvalitních výrobcích a napodobeninách fasádního systému NOVABRIK. Informace o nekvalitních napodobeninách jsou nepravdivé.“ Vedením exekuce pro uspokojení práv na nepeněžité plnění podle shora uvedeného exekučního titulu byl pověřením Okresního soudu ve Svitavách ze dne 24. dubna 2017, č. j. 10 EXE 338/2017-24, pověřen soudní exekutor JUDr. Juraj Podkonický, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5. Okresní soud ve Svitavách usnesením ze dne 10. října 2017, č. j. 10 EXE 338/2017-59, zamítl návrh povinné na zastavení exekuce. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že text omluvy byl sice zveřejněn ve znění a po dobu podle exekučního titulu, avšak nikoliv na internetové stránce www.novabrik.cz. Text omluvy se totiž nacházel pod odkazem označeném jako „Sdělení“ s doprovodným textem „Stanoviska, sdělení a informace společnosti“, a to až za jiným cca třístránkovým textem. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že povinná svou povinnost podle exekučního titulu nesplnila, neboť na internetové stránce www.novabrik.cz omluva zveřejněna nebyla, ani zde nebyl odkaz směřující přímo k textu omluvy, a omluvu tak mohl nalézt pouze ten, kdo ji cíleně hledal, což jistě nebylo smyslem rozhodnutí nalézacího soudu. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích k odvolání povinné usnesením ze dne 14. června 2018, č. j. 22 Co 424/2017-105, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud uvedl, že česká terminologie v této oblasti není zcela ustálená, přičemž někdy se různé pojmy užívají k označení téhož, zatímco naopak tentýž pojem může být užíván v různých významech. Původní anglická terminologie ovšem zřetelně rozlišuje mezi pojmy „web site“ (internetové či webové stránky) a „web page“ (internetová či webová stránka). V rámci české terminologie je uvedená distinkce původních anglických pojmů vyjadřována zejména pomocí jednotného a množného čísla. Odvolací soud uvedl, že hovoří-li se o internetových stránkách (web site) www.novabrik.cz, potom se tím mají na mysli všechny internetové stránky prezentované pod uvedenou doménou, je-li však v exekučním titulu uvedeno, že omluva má být zveřejněna na webové stránce (web page) www.novabrik.cz, pak se tím rozumí konkrétní jednotlivá stránka, která se v internetovém prohlížeči zobrazí, je li do adresního řádku zadán právě text www.novabrik.cz. Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jehož přípustnost dovozuje ze skutečnosti, že napadené rozhodnutí podle jejího názoru závisí na vyřešení otázky, zda v případě, kdy exekuční titul ukládá určitý text zveřejnit na webové stránce (např. www.novabrik.cz), je bez další identifikace takovou stránkou výlučně úvodní (hlavní) stránka webové prezentace povinné, která dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena. Povinná zastává názor, že měla-li být omluva zveřejněna na hlavní stránce webových stránek, musela by tato skutečnost být uvedena v exekučním titulu, a odkazuje na několik soudních rozhodnutí, jejichž výroky obsahují různé formulace značící, že určitý text má být zveřejněn na „úvodní“ či „hlavní“ stránce určitých webových stránek. Neobsahuje-li exekuční titul takovouto formulaci, může být podle názoru povinné povinnost splněna zveřejněním omluvy v jakémkoliv pododdíle webové prezentace, tedy i např. na internetové stránce www.novabrik.cz/sdeleni/omluvy/krystalbeset. Na podporu této argumentace povinná připodobňuje webové stránky k tištěným periodikům. K pojmům „web site“ a „web page“ povinná uvádí, že oba výrazy jsou co do obsahu totožné a překládají se shodně jako internetové stránky. Povinná proto zastává názor, že povinnost stanovená exekučním titulem byla splněna, a exekuce tak má být zastavena. Navrhuje proto, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Oprávněná se k dovolání nevyjádřila. Nejvyšší soud jako soud dovolací věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno účastnicí řízení, za splnění podmínky advokátního zastoupení (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky, zda v případě, kdy exekuční titul ukládá určitý text zveřejnit na webové stránce (např. www.novabrik.cz), je bez další identifikace takovou stránkou výlučně úvodní či hlavní stránka webových stránek povinného, která dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné. Nejvyšší soud souhlasí s povinnou v tom, že by jistě bylo možné ve výroku exekučního titulu použít formulaci „na úvodní stránce webových stránek“,