20 Cdo 5052/2008 — Nejvyšší soud

20 Cdo 5052/2008 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 11. 2010 Spisová značka:20 Cdo 5052/2008 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:20.CDO.5052.2008.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Podmínky řízení Dotčené předpisy:§ 159a odst. 5 o. s. ř. § 103 o. s. ř. předpisu č. 30/2000Sb. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:13. 12. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 5052/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněných a) Ing. O. K., b) Ing. I. K., zastoupených JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem se sídlem v Liberci 3, Na Rybníčku 387/6, proti povinným 1) akad. malíři V. B., 2) J. B., vyklizením bytu se zajištěním bytové náhrady, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 45 Nc 9530/2005, o dovolání oprávněných proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 7. září 2006, č. j. 29 Co 94/2006 - 61, takto: I. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 7. 9. 2006, č. j. 29 Co 94/2006 – 61 a usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 22. 11. 2005, č. j. 45 Nc 9530/2005 -19, se zrušují a řízení se zastavuje. II. Oprávnění jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit povinným k ruce společné a nerozdílné náklady řízení ve výši 7.830,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. III. Oprávnění jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit soudní exekutorce JUDr. Soně Karasové, Exekutorský úřad se sídlem v Liberci, Truhlářská 515/2 náklady exekuce ve výši 3.695,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud napadeným rozhodnutím změnil usnesení ze dne 22. 11. 2005, č. j. 45 Nc 9530/2005-19, kterým okresní soud nařídil exekuci vyklizením bytu v domě č. p. 679/21 v Liberci 1, Mozartova ulice do bytové náhrady v domě č. p. 860/6 v 3. nadzemním podlaží v ulici Rumjancevova v Liberci 1 – Staré Město, tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, oprávněným uložil zaplatit povinným náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů a soudní exekutorce JUDr. Soně Karasové náklady exekuce. Po doplnění dokazování dospěl k závěru, že byt, který oprávnění zajistili povinným jako byt náhradní, neodpovídá vykonávanému rozhodnutí (za nepřiměřenou považoval zejména velikost zajištěného náhradního bytu). Oprávnění v dovolání namítají, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení a že usnesení vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§ 241a odst. 2 písm. b/ a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“). Uvedli, že exekuční titul je z roku 1994, povinným byla nabídnuta řada bytů, které odmítli, bylo vedeno několik výkonů rozhodnutí. Namítali, že trh s byty je proměnlivý, není v jejich možnostech „srovnávat“ nabízené volné byty. Vytýkali odvolacímu soudu, že nezkoumal všechna kritéria, jenž musí splňovat přiměřený náhradní byt a zaměřil se pouze na jeho velikost. Krajský soud ve svých rozhodnutích (vztahujících se k předmětnému exekučnímu titulu) klade důraz pokaždé na jiné kritérium náhradního bytu (usnesením sp. zn. 35 Co 267/2007 byl opět jejich návrh na nařízení exekuce zamítnut s odůvodněním, že zajištěná bytová náhrada má více místností než vyklizovaný byt). Oprávnění jsou tak nepřípustně omezováni ve svém vlastnickém právu. Navrhli, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (část první, čl. II Přechodných ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.). Dovolání – přípustné podle § 238a odst. 1 písm. c) a odst. 2 ve spojení s § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. je důvodné. Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Takovou jinou vadou řízení, jež je v dovolacím řízení relevantní, aniž byla dovoláním namítána, dané odvolací řízení vskutku trpí. V projednávané věci je exekučním titulem rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 14. 2. 1994, č. j. 7 C 1909/93 - 17, kterým soud přivolil k výpovědi Ing. F. T. dané povinným z nájmu bytu o velikosti 1 + 4 s příslušenstvím, I. kategorie, v I. podlaží domu č. p. 679/21 v Mozartově ulici v Liberci 1, s tím, že nájemní poměr mezi žalobcem a žalovanými skončí poslední den měsíce, v němž uplyne tříměsíční lhůta počínající prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku, a jímž povinným byla uložena povinnost byt vyklidit do 15 dnů po zajištění přiměřeného náhradního bytu (dále jen „exekuční titul“). Rozsudek nabyl právní moci dne 1. 4. 1994. Z obsahu spisu vyplývá, že podle téhož exekučního titulu byl, vedle exekuce v souzené věci, nařízen i výkon rozhodnutí a další exekuce. Ve věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. E 2020/94 byl k návrhu oprávněného Ing. F. T. (který v průběhu řízení převedl kupní smlouvou práva a povinnosti z exekučního titulu na O. a I. K.) nařízen podle exekučního titulu výkon rozhodnutí vyklizením bytu povinných v I. podlaží domu č. p. 679/21 v Mozartově ulici v Liberci 1 o velikosti 4+1 s příslušenstvím a zároveň bylo rozhodnuto, že o provedení výkonu rozhodnutí a o nákladech řízení bude rozhodnuto po zajištění přiměřeného náhradního bytu (usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 7. 11. 1994, č. j. E 2020/94-14, jež nabylo právní moci dne 6. 12. 1994). K provedení výkonu rozhodnutí doposud nedošlo (návrhy oprávněných byly buď zamítnuty – č. l. 26, 81 spisu - nebo bylo řízení o provedení výkonu rozhodnutí vyklizením k návrhu oprávněných zastaveno – č. l. 163 spisu). Soud musí kdykoli za řízení přihlížet k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž lze jednat ve věci (§ 103 o. s. ř.). Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (§ 104 odst. 1 věta prvá o. s. ř.). Podle § 159a odst. 5 o. s. ř., jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být projednána znovu. Překážka věci pravomocně rozsouzené (rei iudicatae) je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení. O stejnou věc se jedná obecně tehdy, jde-li v novém řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob. Pojem stejné věci je pro věci výkonu rozhodnutí i pro věci exekuční třeba vykládat se zřetelem ke zvláštnostem těchto řízení; toutéž věcí“ ve smyslu § 159 odst. 3 o. s. ř. se pro účely řízení o výkon rozhodnutí rozumí stejný způsob výkonu (srov. § 258 odst. 1 o. s. ř.) na týž předmět výkonu uplatňovaný mezi týmiž účastníky pro pohledávku přisouzenou stejným exekučním titulem (srov. zprávu Nejvyššího soudu ČSR o zhodnocení rozhodování soudů a státních notářství při výkonu rozhodnutí z 18. 2. 1981, Cpj 159/79, uveřejněnou pod č. 21/1981 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. 20 Cdo 1751/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2003, pod číslem 187). V exekučním řízení prováděném podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 120/2001 Sb.“) vyklizením bytu se zajištěním bytové náhrady nemá soudní exekutor žádnou volbu ve způsobech provedení exekuce, nařízení exekuce je podmiňováno prokázáním zajištění bytové náhrady odpovídající exekučnímu titulu. O konkrétním způsobu výkonu proto rozhodne soud; § 44 odst. 2 a § 47 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. se nepoužije (srovnej stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2006, Cpjn 200/2005, uveřejněné pod číslem 31/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Účinky nařízení výkonu rozhodnutí tak má podle občanského soudního řádu již samotné nařízení exekuce vyklizením bytu. Jestliže byl nejdříve nařízen soudní výkon rozhodnutí vyklizením bytu a teprve pak podán návrh na nařízení exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., brání nařízení exekuce vyklizením bytu překážka věci pravomocně rozhodnuté. Byl-li výkon rozhodnutí vyklizením za bytovou náhradu nařízen do 31. 12. 2000, použijí se podle části dvanácté, hlavy I, bodu 27, přechodných a závěrečných ustanovení zákona č. 30/2000 Sb. pro řízení o výkon ro