20 Cdo 554/2021 — Nejvyšší soud

20 Cdo 554/2021 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:11. 5. 2021 Spisová značka:20 Cdo 554/2021 ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:20.CDO.554.2021.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Příklep Prodej movitých věcí a nemovitostí Exekuce Dotčené předpisy:§ 336d odst. 2 o. s. ř. § 24 odst. 1 předpisu č. 191/2020Sb. ve znění do 12.11.2021 Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:1. 8. 2021 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 2 3 20 Cdo 554/2021 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné První jílovská a. s., se sídlem v Jílovém u Prahy, Čs. armády 547, identifikační číslo osoby 46356584, zastoupené Mgr. Tomášem Uherkem, advokátem se sídlem v Praze 9, Jandova 208/8, proti povinnému R. H., narozenému XY, bytem v XY, zastoupenému JUDr. Zdeňkou Vochyánovou, advokátkou se sídlem v Třebíči, Nerudova 1190/3, za účasti vydražitele J. H., narozeného XY, bytem v XY, pro 398 263,29 Kč s příslušenstvím, o udělení příklepu, vedené u soudního exekutora JUDr. Ondřeje Hanáka, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5, pod sp. zn. 147 EX 1532/16, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 19. 10. 2020, č. j. 54 Co 211/2020-176, takto: Usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 19. 10. 2020, č. j. 54 Co 211/2020-176, se mění takto: Usnesení soudního exekutora JUDr. Ondřeje Hanáka, Exekutorský úřad Praha 5, ze dne 14. července 2020, č. j. 147 EX 1532/16-161, se mění tak, že příklep na vydražených nemovitých věcech, a to na pozemku parcelní číslo st. XY, o výměře 120 m2, zastavěná plocha a nádvoří, stavbě stojící na pozemku parcelní číslo st. XY, objekt bydlení č. p. XY, pozemku parcelní číslo XY, o výměře 372 m2, orná půda, a pozemku parcelní číslo XY, o výměře 300 m2, zahrada, vše zapsané na listu vlastnictví XY v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště XY, katastrální území XY, obec XY, se neuděluje. Odůvodnění: 1. Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení soudního exekutora JUDr. Ondřeje Hanáka, Ph.D., Exekutorský úřad Praha 5, ze dne 14. 7. 2020, č. j. 147 EX 1532/16-161, kterým byl udělen příklep vydražiteli J. H. na vydražených nemovitých věcech specifikovaných v usnesení za nejvyšší podání 1 521 333 Kč (výrok I.), dále byla stanovena lhůta k zaplacení nejvyššího podání do 15 dnů ode dne právní moci usnesení o příklepu, když na nejvyšší podání se započítává vydražitelem složená jistota 100 000 Kč (výrok II.), dražitelům, kterým nebyl udělen příklep, se vrací zaplacená jistota po skončení dražebního jednání (výrok III.), rovněž bylo uloženo povinnému, aby vydražené nemovité věci vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení nebo do doplacení nejvyššího podání, nastane-li později (výrok IV.). Odvolací soud rovněž rozhodl, že povinný je povinen zaplatit vydražiteli náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. 2. Z obsahu exekučního spisu odvolací soud zjistil, že povinný v průběhu exekuce navrhl její zastavení s odůvodněním, že exekvovaný elektronický platební rozkaz není vykonatelný. Jeho návrh byl zamítnut jako nedůvodný usnesením Okresního soudu v Třebíči ze dne 21. 6. 2017, č. j. 13 EXE 1109/2016-25, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 12. 10. 2017, č. j. 72 Co 223/2017-38. Následně první dražba předmětných nemovitostí byla nařízena usnesením soudního exekutora ze dne 23. 4. 2020, č. j. 147 EX 1532/16-140, na den 23. 6. 2020. Vzhledem k tomu, že povinný má v domě č. p. XY v XY, který je součástí předmětných nemovitostí, trvalý pobyt, bylo uskutečnění dražby v tomto termínu v rozporu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb. Na podnět povinného soudní exekutor termín dražby s odkazem na citované zákonné ustanovení odročil usnesením ze dne 23. 6. 2020, č. j. 147 EX 1532/16-157, na 14. 7. 2020. Povinný se podáním ze dne 13. 7. 2020 domáhal odročení dražby alespoň do 31. 8. 2020 s tím, že jedná s Nadačním fondem proti dluhové pasti, který mu přislíbil pomoc. Z protokolu o dražbě nemovitých věcí vyplývá, že byla zahájena 14. 7. 2020 v 10:00 hodin a ukončena v 11:32 hodin. Dle odvolacího soudu soudní exekutor respektoval zákonnou úpravu a správně nařídil dražební jednání. Porušení zákona při nařízení prvního dražebního jednání nelze spatřovat ve skutečnosti, že výše zmíněným usnesením ze dne 23. 6. 2020 soudní exekutor odročil dražbu nařízenou původně na 23. 6. 2020, a to na 14. 7. 2020. Opakované dražební jednání v této věci dle odvolacího soudu nařízeno nebylo, lhůta 30 dnů tedy byla více než dostatečně dodržena (srov. § 336d odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“). Jestliže soudní exekutor v důsledku nabytí účinnosti zákona č. 191/2020 Sb. odročil dražební jednání z 23. 6. 2020 na 14. 7. 2020, nejednalo se o nařízení opakovaného dražebního jednání, které by muselo být učiněno znovu ve lhůtě nejméně 30 dnů. 3. Odvolací soud za důvodnou neshledal ani námitku povinného, že byly splněny podmínky § 336i odst. 2 o. s. ř. pro zastavení exekuce vedené prodejem předmětných nemovitostí, resp. že exekuce jejich prodejem je zřejmě nevhodná a nepřiměřená. Z obsahu exekučního spisu ani z obsahu odvolání se nepodává, že by exekutor věděl či mohl vědět o majetku povinného, ze kterého by bylo možno v přiměřené době uspokojit vymáhanou pohledávku oprávněné. Za situace, kdy ke dni dražebního jednání bylo vymáháno plnění převyšující (bez příslušenství) částku 100 000 Kč a soudní exekutor mimo předmětné nemovitosti nezjistil žádný hodnotnější exekučně postižitelný majetek povinného a v rámci exekučního řízení zahájeného již v roce 2016 nebylo dosud vymoženo ani plnění, které by pokrylo alespoň předpokládané náklady exekuce, nelze očekávat, že by k úplnému uspokojení pohledávky oprávněné mohl v přiměřené době vést jiný (pro povinného šetrnější) postup, než je právě prodej předmětných nemovitostí. Za této situace odvolací soud usnesení soudního exekutora jako věcně správné potvrdil. 4. Proti výše uvedenému usnesení podal povinný dovolání. Namítá, že v „předvolánce“ k jednání odvolacího soudu na 13. 10. 2020 byla právní zástupkyně ujištěna, že povinný je předvolán samostatným předvoláním, což se nestalo. Povinnému tak byla znemožněna účast na jednání odvolacího soudu, jelikož neměl doklad pro poskytnutí volna ze zaměstnání. Dále povinný uvádí, že se odvolací soud v odůvodnění svého usnesení nijak nevypořádal s hlavní odvolací námitkou povinného, a to nedodržení 30 denní lhůty mezi původním termínem nařízeným nezákonně v ochranném období v rámci „protikoronavirových opatření“ na 14. 7. 2020. Odvolací soud se tak odchýlil od judikatury Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. 26 Cdo 587/2015, usnesení ze dne 30. 5. 2017, sp. zn. 20 Cdo 1248/2017), z níž vyplývá, že při nařizování opakovaného dražebního jednání je nutné vytvořit srovnatelné podmínky s těmi, které byly při nařízení původního jednání, tzn. mimo jiné dodržet lhůtu podle § 336d odst. 2 o. s. ř. Povinný argumentoval rovněž skutečností, že původní výše dluhu činila 66 672 Kč, ve zbytku se jednalo o smluvní pokutu. V této souvislosti poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. II. ÚS 3194/18, podle něhož přísluší v exekučním řízení obecným soudům zabývat se zásadními vadami exekučního titulu a exekuci zastavit také v případech, v nichž by výkon rozhodnutí vedl ke zjevné nespravedlnosti nebo byl dokonce v rozporu s principy právního státu. Přestože se v tomto nálezu hovoří výslovně o úrocích z prodlení, jde stejně jako u smluvní pokuty o sankci za nezaplacení dluhu, která je v daném případě téměř pětinásobně vyšší než původní dluh. 5. Dovolatel proto navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a vrátil věc k novému projednání a dále aby povolil v souladu s ust. § 243 písm. a) o. s. ř. odklad vykonatelnosti rozhodnutí, neboť jde o zajištění základní lidské potřeby bydlení, jejímž pozbytím by žalovanému vznikla závažná újma. Výkon usnesení, pokud jde o probíhající zápis vlastnického práva vydražitele do katastru nemovitostí, již probíhá, nicméně je třeba zabránit cestou odkladu vykonatelnosti i žalobě na vyklizení domu. 6. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., obč