20 Cdo 680/2025 — Nejvyšší soud

20 Cdo 680/2025 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:15. 4. 2025 Spisová značka:20 Cdo 680/2025 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:20.CDO.680.2025.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Smlouva o úvěru Exekuce Spotřebitel (zprostředkovatel spotřebitelského úvěru) Podnikatel Dotčené předpisy:§ 243a odst. 1 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:22. 5. 2025 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 680/2025-240 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Monty Invest s. r. o., se sídlem v Praze 5, Zbraslavská č. 12/11, identifikační číslo osoby 08386234, proti povinnému M. F., za účasti manželky povinného M. F., oba zastoupeni JUDr. Rostislavem Puklem, advokátem se sídlem ve Veselí nad Moravou, Karlova č. 252, o výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, o návrzích povinného a manželky povinného na zastavení výkonu rozhodnutí, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 12 E 1/2024, o dovolání povinného a manželky povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. září 2024, č. j. 20 Co 456/2024-83, takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. září 2024, č. j. 20 Co 456/2024-83, a usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 12. července 2024, č. j. 12 E 1/2024-52, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu ve Vyškově k dalšímu řízení. Odůvodnění: Okresní soud ve Vyškově (dále též jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 12. února 2024, č. j. 12 E 1/2024-27, nařídil výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva (dále též jen „výkon rozhodnutí“) na pozemku p. č. 646 (jehož součástí je stavba v obci XY, část obce XY, č. p. XY, rodinný dům), který leží v katastrálním území XY, a to podle notářského zápisu sepsaného JUDr. Tomášem Strnadem, notářem se sídlem v Třebíči, dne 14. září 2021, č. j. NZ 1468/2021, N 1743/2021 (dále též jen „předmětný notářský zápis“ nebo „exekuční titul“), k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 109 594 Kč (jistina úvěru), 35 221 Kč (kapitalizovaný úrok z úvěru), 2 940 Kč (splatný úrok z 28. nesplacené částky) a 3 507 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru k 21. lednu 2024). Povinný a manželka povinného podáním ze dne 28. února 2024 navrhli zastavení výkonu rozhodnutí. Povinný uvedl, že úvěrová smlouva, na jejímž základě byl sepsán předmětný notářský zápis, představuje absolutně neplatné právní jednání, jelikož je účelově konstruovaná jako podnikatelská, aby se oprávněná vyhnula aplikaci právní úpravy na ochranu práv spotřebitelů. Manželka povinného namítla, že vymáhaný dluh není součástí společného jmění manželů, protože o podpisu úvěrové smlouvy nevěděla. Okresní soud ve Vyškově usnesením ze dne 12. července 2024, č. j. 12 E 1/2024-52, zamítl návrh na zastavení výkonu rozhodnutí a uložil povinnému a manželce povinného povinnost zaplatit oprávněné náhradu nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že oprávněná (coby úvěrující) dne 18. srpna 2021 uzavřela s povinným (coby úvěrovaným) smlouvu o úvěru, ve které povinný vystupoval jako podnikatel s uvedením svého identifikačního čísla, místa podnikání a živnostenského oprávnění. Výslovně prohlásil, že je podnikatelem, smlouvu uzavřel výlučně v rámci své podnikatelské činnosti a veškeré poskytnuté finanční prostředky se zavázal použít pro své podnikání. Dále uvedl, že jeho manželka byla o sjednání předmětného úvěru informována a udělila s ním souhlas. Soud prvního stupně odkázal na závěry učiněné v dalších exekučních řízeních povinného, podle kterých povinný uzavřel velké množství úvěrových smluv s různými úvěrujícími subjekty, vydával se přitom za osobu aktivně podnikající, která potřebuje úvěr pro své další podnikatelské aktivity, ve skutečnosti však nepodnikal a úvěrem získané peněžité částky používal na hrazení běžných provozních výdajů své domácnosti, o čemž manželka povinného věděla (resp. musela vědět). Soud uzavřel, že ve věci nejsou dány pochybnosti vedoucí k závěru o absolutní neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a ve smyslu § 579 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), nelze přihlížet ani k povinným vznesené námitce relativní neplatnosti právního jednání. Krajský soud v Brně (dále též jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 4. září 2024, č. j. 20 Co 456/2024-83, k odvolání povinného a manželky povinného potvrdil usnesení soudu prvního stupně a uložil povinnému a manželce povinného povinnost zaplatit oprávněné náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o nedůvodnosti návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí. Konstatoval, že povinný nekalým způsobem uvedl oprávněnou v omyl, poněvadž při jednání s ní vystupoval jako aktivní podnikatel, aniž by jí sdělil skutečnosti, které nyní tvrdí v návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí a ve svých dalších procesních návrzích. Uvedené okolnosti nemohou jít na vrub oprávněné, nýbrž naopak na vrub povinného. Závazek plynoucí z předmětné úvěrové smlouvy se stal součástí společného jmění manželů, protože manželka povinného o uzavření úvěrové smlouvy věděla. Usnesení odvolacího soudu napadli povinný a manželka povinného dovoláním, jehož přípustnost vymezili tak, že napadené usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odvolací řízení pravomocně skončeno, závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, když napadená rozhodnutí odvolacího soudu i soudu I. stupně jsou nesprávná a taktéž spočívají na vyřešení otázek, které doposud nebyly dovolacím soudem vyřešeny. Podle dovolatelů soudy obou stupňů jednaly a rozhodovaly v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2016, sp. zn. 33 Cdo 1685/2015, protože vyšly pouze z obsahu předpřipravené formulářové smlouvy o úvěru, aniž by jakkoliv zjišťovaly skutečnou povahu smlouvy o úvěru, její účel a rovněž to, zda se o skutečné užití finančních prostředků poskytovatel úvěru jakkoliv zajímal (otázka A). Dovolatel o podnikatelský úvěr nežádal, s oprávněnou ohledně úvěrové smlouvy nikdy nejednal, veškerá komunikace probíhala přes zprostředkovatele, kterého povinný oslovil proto, že z jeho internetových stránek (na které zprostředkovatel odkazuje i ve smlouvě o zprostředkování) se podává, že (mimo jiné) zprostředkovává půjčky pro zaměstnance. Dovolatel smlouvu o úvěru (jakož i zmocnění zprostředkovatele k uznání dluhu spolu se svolením k přímé vykonatelnosti) podepsal se zprostředkovatelem na Czech pointu v situaci, kdy neměl dostatek časového prostoru seznámit se s obsahem smlouvy, k uvedenému však přistoupil z důvodu nedostatku finančních prostředků na běžné výdaje pro sebe a svou rodinu. Dovolatelé namítali odchýlení odvolacího soudu od rozsudku ze dne 20. dubna 2017, sp. zn. 21 Cdo 904/2016, nebo usnesení ze dne 30. března 2020, sp. zn. 23 Cdo 4263/2019, jelikož soud prvního stupně i odvolací soud odmítly pro nadbytečnost provést řadu dovolateli navrhovaných důkazních prostředků, které byly způsobilé prokázat skutečnou povahu a účel smlouvy o úvěru, následně však soudy rozhodly v neprospěch dovolatelů (otázka B); nadto rozhodly v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 26. března 2020, sp. zn. 32 Cdo 1428/2018, kterým bylo rozhodováno v obdobné věci jako je věc nyní projednávaná (otázka C). Zároveň se podle dovolatelů soudy obou stupňů odchýlily od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jelikož v rámci projednání dané věci nenařídily ústní jednání, ačkoliv pro tento postup nebyly splněny podmínky stanovené v rámci usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. září 2006, sp. zn. 20 Cdo 2714/2005. Podle dovolatelů dosud nebyly řešeny dále uvedené otázky: E/ „Zda je notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti způsobilým exekučním titulem při střetu zájmů v situaci, kdy zprostředkovatel, který je oprávněn na základě smlouvy o zprostředkování uzavřené s oprávněnou zprostředkovávat zájemci smlouvy o úvěru, tento následně podepíše smlouvu o zprostředkování rovněž s tímto zájemcem, kterému podpis této smlouvy o úvěru zprostředkuje, a podepíše s tímto současně plnou moc, na základě které je nadto oprávněn zájemce, tedy dovolatele, zastupovat před jakýmkoliv notářem ve věci sepsání jednostranného uznání dluhu s přímou vykonatelností dle ust. § 71a notářského řádu?“ F/ „Zda dle ust. § 4 odst. 2 a § 5 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, poskytovatel úvěru, který se ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, v rámci odborné péče dostojí své povinnost