20 Nd 311/2017 — Nejvyšší soud

20 Nd 311/2017 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:26. 9. 2017 Spisová značka:20 Nd 311/2017 ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:20.ND.311.2017.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Příslušnost soudu funkční Podmínky řízení Dotčené předpisy:§ 104 o. s. ř. § 243b o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:28. 11. 2017 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Nd 311/2017 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Ivany Kudrnové a JUDr. Zbyňka Poledny v právní věci žalobce J. V., H., proti žalovaným 1) České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová č. 25/1292 a 2) Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 1/376, o kasační stížnosti podané proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 13. 6. 2017, č. j. 72 Ad 18/2017-9, vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 9 Ads 196/2017, o "dovolání" žalobce proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 8. 2017, č. j. 9 Ads 196/2017-34, takto: I. Řízení o podání žalobce ze dne 16. 8. 2017, označeném jako „Dovolání dle § 238a odst. 1 o. s. ř.“ směřující proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 8. 2017, č. j. 9 Ads 196/2017-34, se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se kasační stížností podanou u Nejvyššího správního soudu v Brně, domáhal přezkumu usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 13. 6. 2017, č. j. 72 Ad 18/2017-9, jímž byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované 1) ze dne 30. 11. 2016, č. j. R-30. 11. 2016 – 423/280 612 463, o přiznání vdoveckého důchodu žalobci od 12. 7. 2006. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 8. 8. 2017, č. j. 9 Ads 196/2017-34, kasační stížnost žalobce odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dovodil, že žalobce i přes řádnou výzvu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 7. 2017, č. j. 9 Ads 196/2017-29, neodstranil nedostatek povinného zastoupení v řízení o kasační stížnosti, a proto postupoval podle § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a § 120 s. ř. s. V podání ze dne 16. 8. 2017, adresovaném Nejvyššímu soudu ČR, žalobce sdělil, že proti tomuto usnesení Nejvyššího správního soudu podává dovolání. Uvedl v něm mimo jiné, že rozhodnutí Nejvyššího správního soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, když žalobci nepřiznal osvobození od placení soudních poplatků, neustanovil mu pro kasační řízení advokáta a odmítl věc projednat. Jednání žalovaných při rozhodování o právním nároku žalobce na výplatu a vyúčtování rozdílů v jednotlivých důchodových nárocích měl za nesprávné pro rozpor s čl. 36 Ústavy ČR a dobrými mravy. Požadoval, aby Nejvyšší soud ČR uvedené usnesení Nejvyššího správního soudu zrušil, včetně předcházejícího rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci a věc vrátil krajskému soudu k novému projednání. Nejvyšší soud České republiky po přezkoumání věci dospěl k závěru, že řízení o podání žalobce ze dne 16. 8. 2017 musí být pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastaveno. Nejvyšší soud České republiky rozhoduje v občanském soudním řízení o mimořádném opravném prostředku - dovolání - proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 8. 2017, č. j. 9 Ads 196/2017-34, vydané v této věci není rozhodnutím odvolacího soudu. Jde o rozhodnutí vydané ve věci správního soudnictví, v níž věcnou příslušnost Nejvyššího správního soudu založilo ustanovení § 3 s. ř. s., a proti němuž nejsou opravné prostředky přípustné (srov. § 53 odst. 3 s. ř. s.). Přezkum takovéhoto rozhodnutí podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, Nejvyšším soudem České republiky jako dovolacím soudem je vyloučen, a občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání podaného proti takovémuto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení; Nejvyšší soud České republiky proto řízení o podání žalobce ze dne 16. 8. 2017, označeném jako "dovolání“ dle § 243b a 104 odst. 1 věta první o. s. ř., zastavil (srov. též např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 1. 2008, sp. zn. 30 Cdo 4496/2007, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2363/2004). Bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. 9. 2017 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu