21 Cdo 1071/2012 – Nejvyšší soud

21 Cdo 1071/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce S. T., zastoupeného Zdeňkem Machálkem, advokátem se sídlem v Uherském Hradišti, Růžová č. 1254, proti žalovaným 1) J. Ch. a 2) I. S., zastoupené Mgr. Liborem Rojarem, advokátem se sídlem v Uherském Ostrohu, Veselská č. 710, o náhradu škody vzniklé schodkem na svěřených hodnotách, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 4 C 319/2004 a 4 C 320/2004, o dovolání žalované 2) proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 18. srpna 2011 č. j. 60 Co 532/2010-234, takto: I. Dovolání žalované 2) se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalobami podanými u Okresního soudu v Uherském Hradišti dne 14. 10. 2004 se žalobce domáhal, aby mu zaplatily žalovaná 1) 212.030,- Kč s 3 % úrokem od 10. 4. 2003 do zaplacení a žalovaná 2) 284.120,- Kč s 3 % úrokem od 10. 4. 2003 do zaplacení. Žaloby zdůvodnil zejména tím, že žalované u něj byly na základě pracovních smluv zaměstnány jako prodavačky, že na prodejně Perla v Uherském Hradišti, kde žalovaná 2) vykonávala funkci vedoucí prodejny a žalovaná 1) byla její zástupkyní, byl kontrolní inventurou za období od 1. 1. 2012 do 19. 10. 2002 provedenou dne 19. 10. 2002 zjištěn schodek ve výši 729.038,70 Kč a že žalované jsou povinny nahradit škodu vzniklou žalobci tímto schodkem v rozsahu určeném podle nařízení vlády č. 108/1994 Sb., neboť dne 2. 1. 2002 uzavřely se žalobcem – spolu s dalšími zaměstnanci – dohodu o společné hmotné odpovědnosti za svěřené hodnoty. Okresní soud v Uherském Hradišti – poté, co usnesením vyhlášeným dne 1. 4. 2005 rozhodl, že se obě tyto věci spojují ke společnému řízení - rozsudkem ze dne 19. 11. 2008 č. j. 4 C 319/2004-182 zamítl žalobu, „aby žalované 1) byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 212.930,- Kč s příslušenstvím a žalované 2) částku 284.120,- Kč s příslušenstvím“, a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů řízení 44.262,- Kč k rukám advokáta Mgr. Libora Rojara, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení a že žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti na náhradě nákladů řízení 50.837,- Kč. Na základě zjištění, že nebyl dostatečně prokázán fyzický stav zásob zboží na prodejně Perla v Uherském Hradišti k datu inventury, že účetní stav zásob nebyl prokázán skladovou evidencí a obsahuje chyby v „zatížení prodejny dodávkami zboží, neodtížením vrácených, finančně účtovaných obalů“, že nebyla řádně vedena skladová evidence a že neúčetní podklady pro výpočet účetního stavu, zejména pokladní kniha prodejny, vykazovaly řadu chyb, učiněných ze znaleckého posudku znalce v oboru ekonomika – účetnictví Ing. Josefa Pláteníka a z revizního znaleckého posudku znalce Ing. Jindřicha Uhlíře, dospěl k závěru, že žalobci se „nepodařilo prokázat, že při inventuře v říjnu 2002 vznikl schodek ve výši 729.038,70 Kč a že tedy žalované nesou odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách ve smyslu § 176 zákoníku práce“, a že nebylo prokázáno ani „konkrétní“ porušení právní povinnosti žalované 2) v souvislosti se zjištěným nesprávně vyčísleným stavem pokladní hotovosti na prodejně, který měl být o 113.434,- Kč vyšší. K odvolání žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně ve výroku o zamítnutí žaloby proti žalované 2) co do částky 113.434,- Kč s příslušenstvím Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně usnesením ze dne 16. 4. 2010 č. j. 60 Co 83/2009-193 zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, kterým byla zamítnuta žaloba proti žalované 2) co do částky 113.434,- Kč s 3% úrokem z prodlení od 10. 4. 2003 do zaplacení, a ve výrocích o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovanou 2) a o nákladech řízení státu a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, neboť soud prvního stupně se nevypořádal s tvrzením žalobce (a ani s důkazy k němu označenými), že žalovaná 2) neodvedla tržbu ve výši 107.166,20 Kč a že zapsala do pokladní knihy nižší stav hotovosti, než který jí byl předán, a že v části týkající se „uplatněného příslušenství“ je rozsudek soudu prvního stupně nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost, a uložil soudu prvního stupně, aby se zabýval tím, zda žalovaná 2) odpovídá za škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách při společné hmotné odpovědnosti více zaměstnanců ve výši 113.434,- Kč podle ustanovení § 176 a § 182 zákoníku práce „vzhledem k závěrům obou znaleckých posudků uvádějících schodek v pokladně prodejny ve výši nejméně 113.434,- Kč“, a aby se zabýval též námitkou promlčení vznesenou žalovanou 2). Okresní soud v Uherském Hradišti poté rozsudkem ze dne 13. 10. 2010 č. j. 4 C 319/2004-204 uložil žalované 2) povinnost zaplatit žalobci 113.434,- Kč s 3 % „p. a.“ úrokem z prodlení od 10. 4. 2003 do zaplacení; současně rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované 2) 14.083,- Kč k rukám advokáta Mgr. Libora Rojara a České republice – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti 25.702,- Kč a že žalovaná 2) je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti na náhradě nákladů řízení 25.135,- Kč. Na základě zjištění učiněných ze znaleckého posudku Ing. Josefa Pláteníka a z revizního znaleckého posudku Ing. Jindřicha Uhlíře, že v období od 1. 1. 2002 do 19. 10. 2002 vznikl schodek v pokladně prodejny Perla v Uherském Hradišti v částce 113.434,- Kč, dospěl k závěru, že za tuto škodu neodpovídají „ostatní zaměstnanci“ podle ustanovení § 182 odst. 1 a 2 zákoníku práce, nýbrž výlučně žalovaná 2) podle ustanovení § 182 odst. 3 věty první zákoníku práce, neboť „vedení pokladní knihy bylo zcela v kompetenci“ žalované 2). Soud prvního stupně neshledal důvodnou námitku promlčení vznesenou žalovanou 2), neboť žalobce se o vzniku škody dověděl dne 19. 10. 2002, kdy byl provedenou inventurou zjištěn schodek, a žaloba proto byla dne 14. 10. 2004 podána v „zákonné dvouleté lhůtě“ uvedené v ustanovení § 263 odst. 3 zákoníku práce. K odvolání žalované 2) Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně rozsudkem ze dne 18. 8. 2011 č. j. 60 Co 532/2010-234 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, kterým bylo žalované 2) uloženo zaplatit žalobci 113.434,- Kč, a zrušil jej ve výroku, kterým „byla žalovaná 2) zavázána zaplatit žalobci 3 % p. a. úrok z prodlení z částky 113.434,- Kč od 10. 4. 2003 do zaplacení“, a ve výrocích o nákladech řízení a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Shledal správným závěr soudu prvního stupně, že za škodu vzniklou žalobci schodkem v pokladně prodejny Perla v Uherském Hradišti ve výši 113.434,- Kč odpovídá pouze žalovaná 2) ve smyslu ustanovení § 182 odst. 3 věty první zákoníku práce, neboť tento schodek zavinila výlučně ona. Souhlasil i se závěrem soudu prvního stupně o nedůvodnosti námitky promlčení vznesené žalovanou 2), neboť „schodek na zboží stejně jako schodek na pokladní hotovosti jsou součástí žalobou uplatněného schodku na svěřených hodnotách a nemůže se jednat o nový nárok žalobce v průběhu řízení uplatněný“. Neshledal důvody pro snížení náhrady škody žalované 2) podle ustanovení § 183 zákoníku práce s ohledem na „okolnosti vzniku schodku vinou žalované 2)“ a na to, že žalovaná 2) „má v současné době příjem z pracovního poměru“. Dospěl však k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně je v části týkající se úroků z prodlení nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů, neboť soud prvního stupně se nezabýval „prodlením žalované 2) se zaplacením dlužné částky a uplatněnými úroky z prodlení“. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu v jeho potvrzující části podala žalovaná 2) dovolání. Namítá, že inventura je v posuzovaném případě neprůkazná, neboť ze závěrů znaleckých posudků vyplývá, že byla provedena v rozporu se zákonem o účetnictví a že pokladní hotovost „nebyla inventarizována vůbec“; schodek na pokladní hotovosti v „přímé odpovědnosti žalované 2)“ proto mohl být zjištěn pouze „jinými důkazními prostředky“. Vytýká odvolacímu soudu, že při zkoumání, zda jsou dány předpoklady pro snížení náhrady škody podle ustanovení § 183 zákoníku práce, se zabýval pouze tím, zda žalovaná 2) pracuje, přestože důvody hodné zvláštního zřetele pro snížení náhrady škody mohly založit nejen osobní poměry žalované 2), ale i „zcela nestandardní postupy žalobce“, neboť ze znaleckého posudku Ing. Josefa Pláteníka vyplývá, že žalovaná 2) předávala tržbu paní T., že „tyto přesuny“ nebyly předmětem zápisů v účetnictví a že stav peněz v pokladně prodejny nebyl „ověřitelný v účetnictví“. Dovolatelka nesouhlasí ani s posouzením její námitky promlčení, neboť podle jejího názoru se žalobce původně domáhal náhrady škody spočívající ve „schodku na zboží a obalech“ a teprve později, s ohledem na znalecké posudk